Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že v případě ruské invaze se Ukrajina bude bránit. „Budeme bránit svou zemi. Ať již samotní, nebo s pomocí ze zahraničí,“ řekl. Varoval také, že další na řadě mohou být státy NATO a že Polsko nebo pobaltské státy dobře vědí, kam agrese může vést.
V následné debatě prohlásil, že na sankce bude po invazi již pozdě. „Je nám sdělováno, že máme jen několik dní, pak začne válka. Tak říkám v pořádku, uvalte sankce již dnes. Oni nám odpovídají, že sankce uvalí, jakmile bude válka. Na to jim já říkám, že když tvrdí, že na 100 procent bude za pár dní válka, tak na co čekají. Nepotřebujeme sankce, až začne bombardování, až bude země vypálena, až nebudeme mít hranice a ekonomiku a až bude země okupována,“ řekl Zelenskyj.
Na uvalení sankcí na Rusko po invazi bude podle ukrajinského prezidenta Zelenského již pozdě, nyní by pomohlo i zveřejnění možné odvety.
Ukrajina si přeje mír, ale v případě ruského útoku se bude bránit. V Mnichově to dnes na bezpečnostní konferenci prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Řekl také, že evropský systém bezpečnosti je rozvrácen, proto musí být vybudována zcela nové bezpečnostní architektura. Chce rovněž, aby se zajištěním bezpečnostních záruk Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.
„Ukrajina chce mír,“ řekl na úvod emotivního projevu Zelenskyj. Uvedl, že Kyjev je připraven jednat podle minského mírového procesu a je připraven vést mírová jednání v takzvaném normandském formátu, což jsou přímé rozhovory Ruska a Ukrajiny pod patronátem Německa a Francie. Dodal, že jen mírovou cestou může Ukrajina dosáhnout návratu východních oblastí a autonomního poloostrova Krym, které Rusko anektovalo v roce 2014.
Ukrajinský prezident označil systém mezinárodní bezpečnosti za zastaralý a křehký. „Bezpečnostní architektura v Evropě je rozvrácena, už ji nelze opravit, proto je čas vybudovat novou,“ uvedl. Zároveň odmítl, aby Západ nahlížel na Ukrajinu jako na nárazníkovou zónu mezi Ruskem.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.