ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské arese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána. 

Patří k nejhlasitějším hlásným troubám kremelského režimu. Volá po jaderném bombardování Polska i Británie či fyzické likvidaci ruských demokratů - aniž by to vadilo úřadům, které jinak trestají daleko slabší mediální přešlapy. Moderátor Vladimir Solovjov po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu vybudoval mediální podnik, který diváky bombarduje nepřetržitě ze všech stran - a kasíruje za to miliardy ze státního rozpočtu. Celý článek čtěte ZDE.

Ukrajina už má jasný plán na novou protiofenzivu, ubezpečil prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že podrobnosti o ní sdělovat nebude. Zelenskyj pouze přiblížil, že pro případ úniku informací budou mít ukrajinské síly záložní plány. Ukrajinský prezident také uvedl, že Ukrajina musí zlepšit přípravu svých rezervistů a rotaci vojáků na frontě.

Ve směru na Bachmut zastřelili Rusové devět ukrajinských zajatců, uvádí Nexta na X.

V Polsku neznámí lidé vysypali tuny ukrajinských produktů, šlo o osm vagonů. Obilí směřovalo do dalších zemí. 

Ukrajina za dva roky ruské invaze vede v patrnosti přes 120.000 válečných zločinů spáchaných Rusy, uvedl dnes na konferenci s názvem Ukrajina 2024 ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Informovala o tom agentura DPA. Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na stejném fóru kritizoval mezinárodní organizace, že nedělají dost, aby situaci zlepšily.

„Neexistuje zločin, kterého by se ruské síly na Ukrajině během války nedopustily,“ sdělil Kostin. Dodal, že soudy za dobu války vynesly 80 rozsudků v procesech týkajících se možných válečných zločinů.

Za dva roky války s Ruskem padlo 31.000 ukrajinských vojáků, prohlásil dnes na tiskové konferenci v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Počet zraněných v ukrajinské armádě nechtěl komentovat, aby neposkytl ruské straně důležité informace. Rusů podle Zelenského padlo 180.000. Už dříve ukrajinský lídr tvrdil, že ruské ztráty jsou pětkrát vyšší než ukrajinské. Podobná tvrzení nelze v probíhající válce bezprostředně nezávisle ověřit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by si letos na jaře přál uspořádání mírového summitu ve Švýcarsku, kde by Ukrajina vypracovala spolu s partnery mírový plán. Ten by byl posléze představen Rusku. Zelenskyj to podle Reuters řekl novinářům na konferenci v Kyjevě nazvané Ukrajina 2024.

O plánu zorganizovat ve Švýcarsku mírovou konferenci o Ukrajině do letošního léta informoval v pátek na Valném shromáždění OSN šéf švýcarské diplomacie Ignazio Cassis. O uspořádání konference již dříve Švýcarsko požádal Zelenskyj. Rusko se však staví k návrhu odmítavě, napsala agentura AFP.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov dnes prohlásil, že ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj zemřel ve vězení za polárním kruhem přirozenou smrtí. Navalného rodina a spolupracovnícii přičítají vinu za smrt sedmačtyřicetiletého opozičníka ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

„Asi vás zklamu, ale nakolik víme, tak (Navalnyj) skutečně zemřel na trombózu. Je to víceméně potvrzené. Nemáme to z internetu, ale bohužel jde o přirozenou smrt,“ řekl novinářům Budanov. Současně vybídl nevěřit, že i Putinův režim v Rusku se zhroutí „přirozeně, sám od sebe“. „Bez naší pomoci je to nereálné,“ poznamenal..

Včera se v hlavním městě Burkiny Faso konal turnaj v sambo pojmenovaný po Vladimirovi Putinovi. V prosinci 2023 tato země rovněž založila mezinárodní cenu pojmenovanou po ruském diktátorovi "za boj za osvobození národů Afriky".

Rekordní počet Rusů loni požádal o azyl v Koreji, uvedla dnes na svém webu americká televizní stanice CNN s odvoláním na zprávu jihokorejských úřadů. O azyl loni požádalo celkem 5750 ruských občanů, což je pětkrát více než o rok dříve, kdy jich bylo 1038. Počet loňských žadatelů také převyšuje celkový počet žádostí z let 1994 až 2019, dodala stanice.

Rusové představovali největší skupinu z celkem 18.838 lidí, kteří loni požádali o azyl v Koreji. Následovali žadatelé z Kazachstánu (2094), Číny (1282), Malajsie (1205), Indie (1189), Mongolska (836) a Turecka (564). Počet žadatelů o azyl byl loni nejvyšší za posledních osm let, vyplývá z údajů migrační služby, která spadá pod ministerstvo spravedlnosti.

Stát musí mít informace o tom, kolik lidí je v případě vojenského konfliktu připraveno zemi bránit. V dnešním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Návrat nějaké formy vojenské služby považuje za potřebné i poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Podle Jaroslava Bžocha z opozičního hnutí ANO ale Česko nemá na zavedení povinné vojenské služby zázemí. Místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek zkritizoval to, že v dřívější armádní koncepci nebyla o vojenské službě žádná zmínka.

Prezident Pavel podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Více se můžete dočíst zde. O tématu nedávno hovořil náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v pořadu Hráči. 

Papež František dnes vyzval k diplomatickému řešení války na Ukrajině, které by vedlo ke spravedlivému a trvalému míru. Informovala o tom agentura Reuters, která připomněla, že svět si o den dříve připomněl druhé výročí ruské invaze.

„Tolik obětí, zraněných, zkázy, utrpení a slz v období, které se stává strašně dlouhým a jehož konec je v nedohlednu. Je to válka, která nejen devastuje tento region, ale také rozpoutává globální vlny nenávisti a strachu,“ řekl papež František během svého týdenního poselství.

„Prosím, aby se našla ta trocha lidskosti, která by vytvořila podmínky pro diplomatické řešení při hledání spravedlivého a trvalého míru,“ dodal.

Rusko je podle prezidenta Pavla nyní natolik oslabeno válkou proti Ukrajině, že by nyní neriskovalo jakýkoli konflikt se zeměmi NATO, řekl v pořadu Za pět minut dvanáct. „Do budoucna se to ale samozřejmě vyloučit nedá, zvlášť pokud by Rusko nějak výrazněji uspělo, protože to by mu dodalo nejenom sebedůvěry, že způsob, který zvolilo, byl správný, ale zároveň by ho to postavilo do situace, kdy bude mít jednu z nejzkušenějších a bojem prověřených armád na světě," sdělil. 

Povolení sloužit v ukrajinské armádě získalo od prezidenta Petra Pavla 20 českých občanů. Dalších 56 žádostí bylo zamítnuto na základě doporučení ministerstev obrany a vnitra, řekl Pavel v pořadu Za pět minut dvanáct, který dnes vysílala televize Nova. Kritizoval v něm také nedostatečnou materiální pomoc západních zemí ukrajinské armádě v uplynulých letech i investice do vlastní obranyschopnosti. Rozšíření konfliktu proti státům NATO se zatím neobává.

Důvodem zamítnutí žádostí o povolení sloužit v ukrajinských ozbrojených silách bylo podle hlavy státu to, že žadatelé nesplnili podmínky pro vyhovění. Například to, že proti nim není vedeno trestní řízení. Odmítnuti byli rovněž příslušníci aktivních záloh armády. Od začátku války přišlo na Hrad celkem 553 žádostí, uvedl v prosinci server iRozhlas. Podle něj většinu z nich - 477 - obdržel Pavlův předchůdce Miloš Zeman, který vyhověl 132 žadatelům.

„My nejsme velká země, abychom mohli poskytovat sami statisíce kusů ze skladů ani z naší výroby, tak jsme hledali možnosti ve třetích zemích a tyto země jsou většinou ochotné nějaký materiál prodat, případně vyměnit za jiný materiál. Ale nechtějí být přímo spojovány s podporou Ukrajiny, protože buď dlouhodobě zachovávají neutrální pozice, nebo mají dlouhodobě navázané vztahy s Ruskem a nechtějí je narušovat, což samozřejmě my respektujeme, a proto nikdy o těchto zemích nehovoříme blíž,“ sdělil dnes prezident na Nově k tomu, že Česko chce pro Ukrajinu vyjednat 800 tisíc dělostřelecké munice.

„Upřímně řečeno, nedělá,“ uvedl Pavel na otázku moderátora Novy, zda toho svět na podporu Ukrajiny dělá dost. „Ta pomoc je značná, mnoho zemí opravdu dodává hodně techniky, materiálů, financí, ale když se podíváme například na produkci vojenské techniky, Rusko za dobu od agrese, tedy od 22. února roku 2022, přešlo do fáze, kdy převedlo ekonomiku na válečný provoz, kdy dokáže dnes vyrábět 150 tanků měsíčně, kdy dokáže vyrábět statisíce kusů munice měsíčně. Zatímco Evropská unie za dobu trvání války, tedy za ty dva roky, nevyrobila jediný nový tank,“ vysvětlil. 

„Já tady vidím určitý dluh na naší straně, teď nemyslím České republiky, ale myslím obecně západních zemí, že jsme nedokázali Ukrajině v té době dodat dostatečné počty a kvalitu techniky a materiál, který by potřebovali k úspěšné a rychlé protiofenzívě. Zároveň také Ukrajinci zvolili variantu protiofenzívy na široké frontě, místo aby se orientovali jedním dvěma hlavní směry, řekl Petr Pavel v pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct. 

Slovenský premiér Robert Fico se postavil na stranu ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého podle něj na Západě „falešně démonizují“, okomentovala ukrajinská agentura Unian projev předsedy slovenské vlády k druhému výročí války, rozpoutané vpádem ruských vojsk na Putinův rozkaz. „Slovenský premiér si myslí, že válka Ruska 'začala běsněním ukrajinských neonacistů',“ pozastavil se v titulku na svém webu deník Ukrajinska pravda.

Právě potřebou „denacifikovat“ sousední zemi odůvodňoval Putin svůj rozkaz ke vpádu vojsk na Ukrajinu, přestože krajní pravice na Ukrajině podle výsledků voleb sehrává jen okrajovou roli a do čela země si Ukrajinci zvolili prezidenta židovského původu. Ruská invaze rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, trvající již déle než dva roky.

Navzdory tomu, že jde o brutální protiprávní agresi, Ukrajina bude mít podle Alexandra Vondry (ODS) velký úkol definovat vítězství. Přestože nechtěl dělat analogii se sportem, kde se podle něj hraje fair play, tak to podle něj „málokdy končí 10:0, spíš je tam 5:4 nebo 2:1,“ řekl v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova. Výsledek pak bude obhajovat před domácí veřejností.

Výměnů vedení armády podle Vondry země nemusí konzultovat s partnery, kteří jí posílají vojenskou pomoc. „Je to válka, čili politici by generálům neměli kecat do jednotlivých dílčích rozhodnutí,“ sdělil. Nic by nevyčítal ani USA, které mají před volbami, protože bez jejich pomoci by Ukrajina padla, sdělil. 

V noci na dnešek zahájili Rusové rozsáhlý útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti, použili rakety S-300. Zničili několik budov včetně vlakového nádraží a kostela, informovaly podle Kyiv Postu místní úřady. Zásahy poškodily železniční nádraží, kostel, dva soukromé domy a 12 obytných domů s více byty, 21 obchodů, 19 stánků, tři vzdělávací zařízení, dvě kancelářské budovy, poštu a jeden kiosek, uvedla policie.

Zranění utrpěla pětasedmdesátiletá žena, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na policii a prokuraturu. 

Ruské jednotky pravidelně útočí na ukrajinská postavení, na mnoha úsecích fronty je situace složitá a vyžaduje ustavičnou kontrolu, uvedl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj poté, co spolu s ministrem obrany Rustemem Umerovem navštívili velitelství poblíž fronty.

Za nezbytné Syrskyj pokládá zlepšit ochranu vojsk před drony a nálety s použitím řízených leteckých bomb, jakož i posílení jednotlivých frontových úseků.

„Samozřejmě bych ho zabila, kdybych mohla," tvrdí nejnebezpečnější odstřelovačka Ukrajiny 44letá Olena Bilozerská a dodává, že Putina nakonec zavraždí vlastní stoupenci. Varovala také před ruskou nenažraností - po Ukrajině by mělo následovat Moldavsko, Polsko a Finsko. Celý článek čtěte zde.

Poškození blíže neupřesněného objektu infrastruktury hlásí správa Chmelnycké oblasti v západní části země. Oběti či škody na obytných domech nejsou hlášeny, uvedla.

Rusové v noci nejprve odpálili z oblasti Černého moře dvě protiradarové střely Ch-31P, které se však podařilo sestřelit, a pak následovaly nálety dronů ve dvou vlnách s dvouhodinovým rozestupem, uvedlo jižní velitelství ukrajinských sil. K přímým zásahům podle něj nedošlo, dodala BBC.