Nejnebezpečnější odstřelovačka Ukrajiny: „Kdybych mohla, Putina bych zabila!“
„Samozřejmě bych ho zabila, kdybych mohla," tvrdí nejnebezpečnější odstřelovačka Ukrajiny 44letá Olena Bilozerská a dodává, že Putina nakonec zavraždí vlastní stoupenci. Varovala také před ruskou nenažraností - po Ukrajině by mělo následovat Moldavsko, Polsko a Finsko. Napsal o tom britský deník Daily Mail.
Ukrajinská nejnebezpečnější odstřelovačka tvrdí, že Putin bude „zavražděn vlastními nohsledy“ a varovala, že by ho zabila, kdyby mohla. 44letá Olena Bilozerská řekla, že se Putin „nedožije mezinárodního tribunálu, kde by měl být souzen“, protože věří, že „bude zabit vlastními nohsledy“, jakmile si „ruská elita uvědomí, že Putinova vláda pro ně přestává být výhodná“.
„Samozřejmě bych ho zabila, kdybych mohla - je ale nerealistické, že bych vůbec dostala takovou šanci,“ řekla Olena, která zneškodnila nejméně 10 ruských cílů v donbaských zákopech.
Putina popsala jako „neschopného člověka“ a varovala, že pokud uspěje ve své invazi na Ukrajinu, další sousední země jako Moldavsko, Polsko nebo Finsko budou další na řadě. Odstřelovačka dodala, že Rusko lze porazit jedině v boji, protože „ruští politici nikdy nedodrží své sliby“ a porušili by všechny dohody.
Celebritou na Ukrajině
Olena se připojila k ukrajinské armádě jako dobrovolná odstřelovačka v Dnipru v roce 2014, kdy pracovala v Kyjevě jako novinářka, než se stala vojákyní na plný úvazek v Ukrajinské námořní pěchotě v roce 2018. Byla odvolána v roce 2020, ale vrátila se poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu v únoru 2022 a stále slouží ve speciální jednotce Artan.
Na Ukrajině je něco jako celebrita kvůli své úspěšné knize „Deník ilegální vojákyně“, což znamená, že v prvních letech své vojenské služby dobrovolníci jako ona nemohli technicky vzato bojovat na frontě, ale zákon byl změněn v roce 2016.
Byla známá jíž před válkou díky své opoziční žurnalistice, kdy jí hrozilo vězení pod vládou Viktora Janukovyče, který byl sesazen během Euromajdanu.
Olena řekla, že válka je nyní těžší ve srovnání s boji v letech 2014 a 2017 kvůli tomu, že ruské drony jsou schopny detekovat člověka téměř kdekoli.
Nyní plánuje a řídí útoky jako důstojnice v ukrajinské obranné zpravodajské jednotce. Podle Oleny musí Ukrajina bojovat nadále, aby opět získala kontrolu nad územím, které Rusko okupuje. „Poté se musí Ukrajina od Ruska izolovat pomocí spolehlivých a dobře opevněných hranic, posílit armádu a nakonec se připojit k NATO,“ uvedla ostřelovačka.
Žádné výčitky
Už dříve řekla, že nemá žádné výčitky ohledně žádného muže, kterého zabila anebo zranila na bojišti. „Morální muka za vraždu člověku vymysleli lidé, kteří ve válce nikdy nebyli. Ozbrojený nepřítel není člověk, ale cíl. Zaútočíš na moji zemi - jsi cíl. Pokud to neudělám, může zabít mě anebo mého spolubojovníka,“ vysvětlovala Olena.
Svěřila se také s tím, že o těch, které zabila, nepřemýšlí. „Když se nepřítel plíží k mojí pozici, aby mě zabil, přemýšlí nad tím, jestli mám manžela, rodiče, děti? Samozřejmě, že ne. A já nad hloupými věcmi také nepřemýšlím. To je pro filmy a knihy. V reálném životě ten, kdo nad tím přemýšlí, je už mrtvý," svěřila se.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
