Návrat povinné vojenské služby? Pavel podpořil odvody! „Jsou bezbolestným krokem,“ tvrdí

„To je stará diskuse,“ uvedl Pavel s tím, že je samozřejmě aktuálnější vzhledem k tomu, co se děje. „Generál Řehka hovořil o tom, že současný systém nezajišťuje dostatečnou tvorbu záloh, a to je vlastně problém, o kterém víme už od zavedení profesionální vojenské služby roku 2005. Všechny čistě profesionální armády musí řešit nějakým způsobem tvorbu záloh," sdělil prezident a jako příklad uvedl Norsko, které má kombinaci vojenské základní služby s profesionální armádou. 

Vojenská základní služba je tam vynahrazená benefity. Česko tento model neřešilo, šlo cestou aktivních záloh a formou dobrovolného výcviku, což však nepokrývá potřeby. „Když bychom se podívali na takovou optimální výši záloh, tak ta by měla převyšovat počty aktivní armády a tam se rozhodně ani neblížíme," uvedl. 

Šéf armády Řehka v Hráčích: Zvažujme povinnou vojenskou službu! Potřebujeme lidi

„Tím prvním krokem, který je naprosto bezbolestný, je zavedení administrativního úkonu, kterému se stále ještě říká odvody, který v mnoha lidech vyvolává už předstupeň povinné služby,“ uvedl Pavel. Už když stál v čele Armády, tak prý zdůrazňovali, že tímto krokem stát pouze získává základní přehled o tom, s jakými možnostmi vůbec může počítat. Přesto téma vyvolává emotivní reakce. „Naprosto chápu, že zmínka náčelníka Generálního štábu o možnosti nějakého obnovení povinné služby vyvolává u některých zděšení a některé provokuje přímo k tomu, aby začali náčelníka Generálního štábu zatracovat," dodal.

Podle prezidenta je třeba vést věcnou diskusi, jak lze připravit více lidí k obraně státu. Připomněl, že Česko má stále v platnosti branný zákon, na základě kterého by lidé od 18 do 60 let museli jít bránit zemi. Zvolit je přitom možné různé cesty, jak se zapojit. 

Řehka slovy o povinné vojně šokoval Čechy: Dva roky v kasárnách? „Model z minulého režimu ne,“ zní z výboru

Dluh na naší straně

Prezident v pořadu vystoupil v souvislosti s dvouletým výročím invaze na Ukrajině. Kromě toho, jak se země byla schopná bránit ruské přesile, ho pozitivně překvapilo i Rusko a jeho neschopnost dosáhnout cílů. „Ruský sebeklam vedl k tomu, že mnoho ruských vojáků, velitelů bylo frustrováno a v těch prvních počátečních obdobích války se chovali mimořádně dekoordinovaně a dělali spoustu chyb," sdělil. Moskva se podle něj dokáže poučit pomalu, ale velice efektivně. Situace na bojišti se tak začala vyrovnávat. 

„Já tady vidím určitý dluh na naší straně, teď nemyslím České republiky, ale myslím obecně západních zemí, že jsme nedokázali Ukrajině v té době dodat dostatečné počty a kvalitu techniky a materiál, který by potřebovali k úspěšné a rychlé protiofenzívě. Zároveň také Ukrajinci zvolili variantu protiofenzívy na široké frontě, místo aby se orientovali na jeden nebo dva hlavní směry, například na rozdělení toho okupovaného území na jižní a severní část, čímž by znemožnili přísun ruských zásob a údržbu té armády," zhodnotil Pavel.

Pomoc ze strany některých spojenců byla podle prezidenta zpočátku zdrženlivá a trvalo několik měsíců, než země například kolektivně dospěly k závěru, že by měly Ukrajině dávat obrněnou techniku. Přitom šlo podle něj o z velké části akademickou debatu a techniku, kterou dřív někteří nechtěli dodávat, dnes posílají Ukrajině všichni. Podobné je to s poskytováním moderních letounů, které bylo dlouho tabu. 

Mrtvé a zmrzačené děti, tisíce odvlečených. Zelenská připomněla zvěrstva Putinovy války

Pavel promluvil také o dodání 800 tisíc kusů dělostřelecké munice, které Česko iniciuje a probíralo na bezpečnostní konferenci v Mnichově. 

„My nejsme velká země, abychom mohli poskytovat sami statisíce kusů ze skladů ani z naší výroby, tak jsme hledali možnosti ve třetích zemích a tyto země jsou většinou ochotné nějaký materiál prodat, případně vyměnit za jiný materiál. Ale nechtějí být přímo spojovány s podporou Ukrajiny, protože buď dlouhodobě zachovávají neutrální pozice, nebo mají dlouhodobě navázané vztahy s Ruskem a nechtějí je narušovat, což samozřejmě my respektujeme, a proto nikdy o těchto zemích nehovoříme blíž,“ sdělil dnes prezident. Výrazným krokem je v Česku také navýšení výdajů na obranu. 

Konflikt s NATO nehrozí, ale...

Západ toho podle něj pro Ukrajinu moc nedělá. „Ta pomoc je značná, mnoho zemí opravdu dodává hodně techniky, materiálů, financí, ale když se podíváme například na produkci vojenské techniky, Rusko za dobu od agrese, tedy od 22. února roku 2022, přešlo do fáze, kdy převedlo ekonomiku na válečný provoz, kdy dokáže dnes vyrábět 150 tanků měsíčně, kdy dokáže vyrábět statisíce kusů munice měsíčně. Zatímco Evropská unie za dobu trvání války, tedy za ty dva roky, nevyrobila jediný nový tank,“ vysvětlil. 

Ruské převzetí Bachmutu či Avdijivky podle něj není nějaká strategická prohra Ukrajiny, ale svědčí o tom, že ruská armáda začíná být aktivnější. Ukrajina naopak přešla do obrany. Moskva je podle prezidenta Pavla nyní natolik oslabena válkou proti Ukrajině, že by nyní neriskovala jakýkoli konflikt se zeměmi NATO. „Do budoucna se to ale samozřejmě vyloučit nedá, zvlášť pokud by Rusko nějak výrazněji uspělo, protože to by mu dodalo nejenom sebedůvěry, že způsob, který zvolilo, byl správný, ale zároveň by ho to postavilo do situace, kdy bude mít jednu z nejzkušenějších a bojem prověřených armád na světě," řekl Pavel. 

Válka na Ukrajině podle Pavla jen tak neskončí. Kdyby Rusko začalo ustupovat, přiznalo by, že udělalo chybu. 

Dvaceti Čechům povolil bránit Ukrajinu 

Povolení sloužit v ukrajinské armádě získalo od prezidenta Petra Pavla 20 českých občanů. Dalších 56 žádostí bylo zamítnuto na základě doporučení ministerstev obrany a vnitra. 

Důvodem zamítnutí žádostí o povolení sloužit v ukrajinských ozbrojených silách bylo podle hlavy státu to, že žadatelé nesplnili podmínky pro vyhovění. Například to, že proti nim není vedeno trestní řízení. Odmítnuti byli rovněž příslušníci aktivních záloh armády. Od začátku války přišlo na Hrad celkem 553 žádostí, uvedl v prosinci server iRozhlas. Podle něj většinu z nich - 477 - obdržel Pavlův předchůdce Miloš Zeman, který vyhověl 132 žadatelům.