ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Děkujeme, že jste sledovali náš online přenos o dění na Ukrajině.

Ukrajinský parlament dnes o dalších 90 dní prodloužil stanné právo a všeobecnou mobilizaci. Informovala o tom agentura Unian, podle které se rozhodnutí vztahuje na období od 18. srpna do 15. listopadu. Země obě opatření přijala loni v souvislosti s invazí ruských vojsk.

Ukrajinský prezident dnes večer navštívil také město Oděsa na jihu Ukrajiny. Přístavní město a celá stejnojmenná oblast se v posledních týdnech stala terčem intenzivních ruských útoků. Hlava státu zavítala i do nejvýznamnější pravoslavné katedrály v Oděse, kterou podle ukrajinských úřadů minulý týden poničila ruská střela. Rusko zodpovědnost odmítlo. Zelenskyj byl „informován, že odborníci nyní posoudí možnosti opravy stavby“, uvedla v prohlášení doplněném o fotografie z katedrály ukrajinská prezidentská kancelář.

Polsko, Litva a Lotyšsko by mohly společně rozhodnout, že uzavřou hranice s Běloruskem, pokud by na nich došlo k vážným incidentům s ruskými žodnéři z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny, uvedl dnes polský ministr vnitra Mariusz Kamiński podle médií na tiskové konferenci.

Bulharsko dnes oznámilo, že Rusko chystá vojenské cvičení u jeho výsostných vod. Kvůli tomu zřídí ruské námořnictvo dočasnou varovnou zónu, píše bulharská tisková agentura BTA. Podle bulharského ministerstva obrany se může jednat o snahu zabránit vývozu ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře po ukončení černomořských dohod.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil nemocnici v Očakově, kde navštívil zraněné vojáky. Podívejte se na nové snímky.

Ukrajinští vojáci a prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer ohlásili osvobození vesnice Staromajorske, která leží na jednom z hlavních směrů ukrajinské protiofenzívy na jihu země. Informovala o tom ukrajinská média.

Zelenskyj zveřejnil na sociálních sítích video, na kterém ukrajinští vojáci uprostřed ruin hlásí, že splnili úkol a osvobodili ves Staromajorske. Zelenskyj tuto zprávu komentoval zvoláním: „Náš jih! Naši chlapci! Sláva Ukrajině!“

Čína pomáhá Rusku obcházet západní sankce a pravděpodobně mu dodává techniku s vojenským využitím, uvádí čerstvě odtajněné hodnocení amerických zpravodajců. Celní záznamy podle nich svědčí mimo jiné o dodávkách součástek do bojových letounů, informovala agentura Reuters.

Úřady ve městě Kamjanske na jihovýchodě Ukrajiny dnes odstranily z hlavní ulice bustu zvěčňující nejslavnějšího místního rodáka, někdejšího sovětského vůdce Leonida Iljiče Brežněva, oznámila dnes ukrajinská i zahraniční média, včetně stanice BBC. Češi a Slováci si Brežněva spojují s invazí sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968.

Ruský diktátor Vladimir Putin řekl africkým vůdcům na summitu Afrika-Rusko 27. července, že Rusko je připraveno nabídnout jejich zemím obilí zdarma poté, co zablokuje ukrajinský export. Informoval o tom The Kyiv Independent.

Ukrajinská centrální banka snížila svoji základní úrokovou sazbu na 22 procent z předchozích 25 procent. Je to první snížení sazeb od začátku války, které má pomoci hospodářskému oživení. Oznámila to dnes banka.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dnes ohlásila, že ukrajinské jednotky „postupují kupředu“ jižně od Bachmutu, zatímco severně od tohoto východoukrajinského města a také u Kupjanska a Lymanu musejí odrážet útoky ruských sil. O situaci na jihu se nezmínila.

Rusko nasadilo nové útočné vrtulníky, zatímco ukrajinská protiofenzíva na jižní frontě pokračuje, uvádí se ve sdělení zpravodajských služeb britského ministerstva obrany. Podle něj existují důkazy, že Rusko používá malý počet nových vrtulníků Ka-52M, což je upravená verze útočných vrtulníků Ka-52 Alligator. Britská zpravodajská služba odhaduje, že od začátku invaze ztratilo Rusko přibližně čtyřicet standardních vrtulníků Ka-52.

Ruské internetové společnosti Yandex ve druhém čtvrtletí klesl upravený čistý zisk o 27 procent na 9,6 miliardy rublů (2,3 miliardy Kč). Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, kdy firma po ruské invazi na Ukrajinu šetřila, Yandexu narostly náklady. Firma o tom informovala ve zprávě o výsledcích hospodaření.

Zisk před započtením úroků, zdaněním a odpisy (EBITDA) společnosti klesl o čtyři procenta na 24,7 miliardy rublů. Tržby Yandex zvýšil o 55 procent na 182,5 miliard rublů.

„Pokles jsme očekávali. Je způsoben tím, že druhé čtvrtletí roku 2022 bylo 'anomálií' pro celý trh,“ uvedla firma. „Před rokem měl Yandex díky velmi nízké základně nákladů silný zisk EBITDA. Společnost tehdy pozastavila nábor, snížila část svých marketingových rozpočtů a byla obecně přísnější na kontrolu nákladů,“ dodala.

Ruské okupační úřady na Krymu zakázaly civilistům přístup do oblasti Arabatské kosy (Arabat Spit), která spojuje východní část poloostrova s ukrajinskou pevninou, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ruskou pohraniční službu Federální bezpečnostní služby. Napsal o tom web The Kyiv Independent. 

Ukrajinská šavlistka Olha Charlanová, která na mistrovství světa v šermu v Miláně odmítla po výhře v 1. kole podat ruku Rusce Anně Smirnovové, byla kvůli tomuto gestu diskvalifikovaná za porušení pravidel. Podle platných regulí si totiž musí šermíři po oznámení výsledku utkání podat ruce. S informací přišla agentura AFP.

Francouzská prokuratura obvinila čtyři manažery průmyslové firmy Ommic pro podezření ze špionáže pro Čínu a Rusko. Firma sídlící na předměstí Paříže je jedna z mála evropských firem, které vyrábějí polovodiče a elektronické čipy; jejich výrobní procesy jsou zneužitelné k vojenským účelům. O obvinění, které padlo na konci března, dnes informovala agentura AFP a deník Le Parisien.

Policie údajně zajistí, aby při blížícím se tenisovém turnaji žen v Praze bylo dodrženo usnesení vlády zakazující sportovcům reprezentovat v Česku Rusko a Bělorusko. Sportovní akci prý bude monitorovat a pokud někteří účastníci poruší podmínky uděleného víza, nepovolí jim vstup na české území nebo jim krátkodobé vízum zruší. 

Ukrajinské úřady zablokovaly zákonodárcům a úředníkům cesty do zahraničí po sérii skandálů týkajících se služebních cest poslanců do luxusních letovisek a plánují také revizi legislativy, která se na takové cesty vztahuje, napsal server Ukrajinska pravda.

Ukrajinská šavlistka Olha Charlanová nastoupila na mistrovství světa v šermu v Miláně proti Rusce Anně Smirnovové a porazila ji 15:7. Po tenistech se čtyřnásobná mistryně světa Charlanová stala první ukrajinskou sportovkyní, která se od začátku ruské invaze utkala v přímém souboji se soupeřkou z okupující země.

Smirnovová po prohře natáhla k Charlanovové ruku, ta ale odmítavě pohnula hlavou a zvednutou zbraní znemožnila Rusce, aby se k ní přiblížila. Smirnovová pak ještě 45 minut po zápase odmítala opustit planš, v němž zprvu stála a později seděla na židli. Kvůli tomu se výrazně zdržel další program.

Ruští a běloruští šermíři mohou na šampionátu startovat jako neutrální sportovci. Ukrajinská vláda původně zakázala svým reprezentantům nastoupit proti soupeřům z Ruska či Běloruska. Ve středu nařízení upravila na protivníky reprezentující Rusko či Bělorusko.

Ruská tajná služba oznámila zatčení příslušníka ruského námořnictva, který se podle ní s pomocí výbušnin chystal zaútočit na loď ruské Černomořské flotily. Voják podle ní pracoval pro ukrajinskou rozvědku. Informovala o tom agentura RIA Novosti.

„Zadržená osoba se chystala zaútočit na plavidlo nesoucí vysoce přesné rakety,“ uvedla FSB. Sdělila také, že zadrženému zabavila dvě improvizovaná výbušná zařízení.

O zadržení osob, které se nechaly najmout do služeb ukrajinských sil, nebo zmaření plánovaných teroristických útoků informuje ruská FSB od začátku ruské invaze na Ukrajinu poměrně pravidelně. Často jde o podezření z předávání citlivých informací Ukrajině. Minulý měsíc FSB zatkla skupinu bývalých pracovníků obrany, které obvinila z poskytování technických dokumentů týkajících se ruského letectva Kyjevu.

Ukrajinský parlament schválil odvolání ministra kultury Oleksandra Tkačenka, který podal demisi poté, co se stal terčem kritiky kvůli záměru vynaložit během probíhající války s Ruskem více než 500 milionů hřiven (asi 296 milionů Kč) na dokončení muzea hladomoru z 30. let minulého století. Pro ministrovu demisi hlasovalo 321 poslanců, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda.

Dodal, že podle poslance Jaroslava Železnjaka není jmenování Tkačenkova nástupce na pořadu dne a nejspíše se tak nestane tento týden. V médiích se již dříve objevily úvahy, že řízením resortu bude nejspíše pověřen Tkačenkův první náměstek.

Na Ukrajině schvaluje demise členů vlády parlament. Tkačenko už jednou, předloni v listopadu, ohlásil své odstoupení, ale nakonec vládu neopustil, připomněl deník.

Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. V tiskové zprávě to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.

Embargo na dovoz zboží zavedly také Rumunsko a Bulharsko, týká se ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen. Zákaz dovozu nijak neomezuje tranzit do dalších zemí. Země, které embargo zavedly, ho chtějí prodloužit do konce roku. Polský premiér Mateusz Morawiecki minulý týden upozornil, že Varšava zákaz dovozu ukrajinského obilí do Polska nezruší ani po vypršení jeho platnosti v polovině září. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za nepřijatelné.

Předsedkyně Africké unie Azali Assoumani apelovala ve svém projevu na rusko-africkém summitu na mírové soužití mezi Ruskem a Ukrajinou. „Zachránilo by to životy těch, kteří jsou závislí na dodávkách potravin z obou zemí," uvedla podle agentury Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin nabídl v projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě, že Rusko bude čtyři měsíce bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkiny Faso a do Eritreje. Dále pak hovořil o přípravě energetických projektů s ruskou účastí v Africe. 

Dvoudenní summit v Petrohradu začal s účastí 17 afrických nejvyšších státních představitelů, původně ruští organizátoři podle agentury AP počítali, že přijede 43 hlav afrických států.

Druhý ročník summitu se koná poté, co minulý týden Rusko pozastavilo svoji účast v takzvaných obilných dohodách uzavřených s Ukrajinou za zprostředkování OSN a Turecka. Dohody loni pomohly předejít potravinové krizi zejména v rozvojovém světě.