ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Z obklíčených mariupolských oceláren Azovstal se povedlo evakuovat 101 lidí, většina je v Záporoží, dostává se jim humanitární pomoci, tvrdí OSN.

Okupanti zajali starostu ukrajinské Černobaivky Igora Dudara, informovala běloruská Nexta. V centru vesnice vyvěsili ruskou vlajku a zničili cedule s texty v ukrajinském jazyce.

V památnících, které připomínají vyhlazení obcí Lidice a Ležáky za druhé světové války, někdo v minulých týdnech poničil a odcizil ukrajinské vlajky. Ukrajinské vlajky po začátku invaze Ruska na Ukrajinu vyvěsily mnohé samosprávy, úřady i organizace. Podle serveru Seznam Zprávy organizátoři tradičních pietních akcí v Terezíně a Lidicích se letos rozhodli v souvislosti s válkou na Ukrajině nepozvat představitele Ruska a Běloruska.

Moskevské a Ruské ulici v České Lípě názvy zůstanou, proti přejmenování, které navrhovala radnice, se v anketě vyslovila většina zúčastněných. Změnu názvů nepodpořili ani odborníci. Tématem se sice bude ještě ve středu zabývat českolipské zastupitelstvo, o změně názvů už ale vzhledem k výsledkům ankety znovu hlasovat nebude, vyplývá z informací na internetových stránkách města.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po více než měsíci po telefonu hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. V médiích se ale následně objevila jediná informace - hovor, který začal po poledni, trval dvě hodiny a deset minut.

Ukrajinci si nechávají stále častěji vytetovat motivy, které symbolizují jejich odpor proti ruské invazi. Tatéři dostávají zakázky na obrázky ukrajinských národních symbolů, protitankových střel nebo molotovových koktejlů. Oblíbený je také typ chleba, který se stal jedním ze symbolů odporu, protože jeho název je pro rusky hovořící lidi téměř nevyslovitelným jazykolamem, píše server The Guardian.

Slovenská firma Konštrukta Defence začíná opravovat a modernizovat ukrajinskou bojovou techniku, první objednávka se týká desítek obrněných vozidel BRDM-2. Informoval o tom dnes slovenský ministr obrany Jaroslav Naď.

Naď už dříve řekl, že Bratislava jedná s Kyjevem o dodávce tohoto zbraňového systému válkou zasažené Ukrajině. Na rozdíl od darovaného komplexu protivzdušné obrany S-300 by mělo jít o prodej.

V případě omezení či zastavení dodávek plynu z Ruska by měl stát podle 52 procent lidí zajistit dodávky plynu z jiných zdrojů. Téměř polovina dotázaných si myslí, že by stát měl finančně pomáhat při zateplování domů a podporovat úspory energie, a podle dvou pětin lidí by měl podpořit také instalaci fotovoltaických panelů na střechy domů. Asi 13 procent respondentů se domnívá, že by stát měl zvýšit těžbu a spalování uhlí, a podle čtyř procent by neměl dělat nic. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury OMG pro Hnutí Duha, které dnes hnutí představilo. Průzkumu, který se uskutečnil na přelomu března a dubna, se zúčastnilo 500 respondentů ve věku 15 až 64 let.

Šéf německé opozice Friedrich Merz odcestoval do Kyjeva. Ve videovzkazu na twitteru dnes oznámil, že cesta vlakem je navzdory ruské invazi bezpečná a že ukrajinské úřady jsou velmi nápomocné. Merz bude v ukrajinské metropoli jednat s premiérem Denysem Šmyhalem nebo kyjevským primátorem Vitalijem Kličkem, naopak setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským není podle DPA zatím plánováno.

„Noc v lůžkovém vagonu na cestě do Kyjeva. Máme před sebou zajímavou cestu,“ řekl Merz, který je předsedou opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a zároveň šéfem poslanecké frakce CDU a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU). „Všechno je bezpečné, všechno je dobré a ukrajinské úřady jsou nanejvýše nápomocné. Je pěkné být v této zemi,“ řekl o cestě do ukrajinské metropole.

Ruští vojáci se po celonočním bombardování mariupolských oceláren Azovstal rozhodli vtrhnout do vnitřních prostor. V rozsáhlé pozdemní síti bunkrů se schovávají tisíce ukrajinských vojáků a civilistů.

Evropská unie čelí výzvám, které vyžadují její strukturální změny. Především by měla odstranit princip jednomyslnosti při svém rozhodování. V projevu v Evropském parlamentu to dnes řekl italský premiér Mario Draghi.

Zefektivnění rozhodování v EU by se podle Draghiho mělo promítnout nejprve v politice rozšíření. Uvedl, že podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie, a je také pro okamžité zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a rovněž pro integraci dalších zemí západního Balkánu do EU.

Ukrajina vyhraje a bude svobodná, řekl dnes britský premiér Boris Johnson prostřednictvím videohovoru poslancům ukrajinského parlamentu. Ukrajina zničila mýtus neporazitelnosti ruského prezidenta Vladimira Putina, dodal. O projevu informovala agentura Reuters s odkazem na jeho přepis poskytnutý úřadem britské vlády.

„Takzvaně neporazitelná Putinova válečná mašinérie se rozbila o ukrajinské vlastenectví a lásku k zemi,“ řekl Johnson. Díky Ukrajině „vybuchl mýtus Putinovy neporazitelnosti,“ dodal.

Výhodou v současném konfliktu na Ukrajině by pro ukrajinskou stranu byla takzvaná opotřebovávací válka, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Uvedl, že pro vedení takového konfliktu by zahraniční pomoc Ukrajině v podobě dodávek zbraní a techniky mohla pro Ukrajinu představovat způsob, jak válku vyhrát. Petráš to napsal ČTK. Na Ukrajinu vojensky zaútočilo Rusko na konci února, do země míří materiální pomoc ze zahraničí, v posledních týdnech i těžké techniky včetně tanků.

Německým firmám se jen s problémy daří nahrazovat dovoz z Ruska a Ukrajiny. Některé označují přechod na nové dodavatele za nemožný, uvádí Ifo.

V bytech společnosti Heimstaden, jež je největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v Česku, našlo ubytování 250 rodin, které uprchly před válkou z Ukrajiny. Jde většinou o utečence, kteří chtějí v Česku zůstat déle. Mohou využít i veškerých služeb firmy, jako je například Centrum pro podporu podnikání. ČTK to dnes sdělila mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz.

Heimstaden, který spravuje v Evropě přes 150.400 bytů v hodnotě 321 miliard švédských korun (764 miliard Kč), vlastní v Česku více než 42.500 bytů hlavně v Moravskoslezském kraji. Jde většinou o bývalé hornické byty OKD. V první den válečného konfliktu na Ukrajině nabídl Heimstaden státu a kraji pro uprchlíky 500 bytů.

Rusové při útoku na Doněckou oblast zabili minimálně devět civilistů, informoval gubernátor regionu Pavlo Kyrylenko. Při dnešním bombardování města Avdijivka zemřeli tři lidé, dva vyvázli se zraněním. Na událost upozornil The Kyiv Independent.

Rusko porušilo zásadu, že hranice v Evropě se násilím nemění, a nelze proto vyloučit, že se o to ruská vláda pokusí i u dalších zemí. Dnes to po jednání s premiérkami Finska a Švédska Sannou Marinovou a Magdalenou Anderssonovou prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Švédsko a Finsko nyní zvažují, zda kvůli ruské agresi nevstoupí do Severoatlantické aliance. Pokud se k NATO připojí, mohou se podle Scholze oba státy spolehnout na německou podporu.

„V obou zemích se odehrává debata o vstupu do naší obranné aliance, do NATO. Jsou to diskuze a rozhodnutí, které musí učinit samy Finsko se Švédskem. Pro nás je ale samozřejmé, že když se rozhodnou být součástí NATO, pak mohou počítat s naší podporou,“ řekl Scholz.

Ozbrojené síly Ukrajiny za dva dny zničily asi 20 nepřátelských dronů v hodnotě kolem 47 milionů korun, informovala běloruská televize Nexta.

Stále více izraelských politiků a vojenských představitelů je nakloněno myšlence zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině. Podle izraelského deníku Haarec přibývá důkazů o krutostech, které páchají ruští vojáci na ukrajinských civilistech. Izrael dosud Ukrajině poskytl ochranné helmy a humanitární pomoc. Snažil se o neutrální pozici, což je podle Haarecu stále méně udržitelné.

Do ČR vlaky přijíždí stejný počet uprchlíků, jako jich ze země odjíždí, uvedli dopravci. Počet přepravených beženců proti březnu klesl na pětinu.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení o zavedení odvetných sankcí reagujících na „nepřátelské kroky některých zemí a mezinárodních organizací“, informuje agentura TASS. Zatím není jasné, na koho se sankce budou vztahovat - ruská vláda má do deseti dní sestavit seznam sankcionovaných osob.

Budova univerzitních kolejí v Pardubicích bude sloužit jako ubytovna pro ukrajinské uprchlíky do konce roku. Tento týden se tam nastěhovalo 80 válečných běženců, uvedl magistrát v tiskové zprávě. Objekt má místa pro 200 lidí a je zařízením pro krátkodobé bydlení, uprchlíci tam mají základní vybavení.

V budově je 50 garsoniér se čtyřmi skládacími lůžky či matracemi. Každá garsoniéra má vlastní sociální zařízení a kuchyňku včetně lednice a elektrického vařiče.

„Podařilo se nám využít budovu na Stavařově, kterou kromě několika administrativních místností univerzita nevyužívala, a zprovoznit ji pro účely nouzového ubytování tak, jak to definovala vláda. Mělo by jít o ubytování krátkodobé, přechodné,“ řekl primátor Martin Charvát (ANO).

Běloruská televize Nexta na twitteru sdílela záběry z rozbombardovaného města Mariupol.

Nejvíce běženců z Ukrajiny v Česku je v Praze. Podle posledních údajů ministerstva dostalo v hlavním městě speciální víza přes 75.000 Ukrajinců. Pomoc pražského centra pro uprchlíky, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud vyhledalo přes 80.000 lidí. Na začátku rusko-ukrajinského konfliktu se počty odbavených uprchlíků pohybovaly v tisících denně, nyní jde o stovky.

Zástupci vlád desítky zemí Evropské unie včetně Česka požádali Evropskou komisi o uvolnění dalších peněz na pomoc s náporem uprchlíků z Ukrajiny. Ve společném dopise adresovaném Bruselu navrhují využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech. Text prohlášení dnes zveřejnil bruselský web Politico.