ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Po dobu trvání nouzového stavu pomůže Plzeňský kraj potravinové bance Diecézní charity Plzeň nákupem potravin, každý měsíc za 100.000 korun. Charita, která připravuje startovací balíčky pro ukrajinské uprchlíky z válkou zasažené země, nyní bojuje s nedostatkem některých typů potravin. Kraj proto bude tyto potraviny přímo nakupovat a charitě je distribuovat jako celek, řekl dnes ČTK hejtman Rudolf Špoták (Piráti).

„Půjde tedy o smysluplnou konkrétní pomoc, díky níž se vyhneme i jzbytečnému plýtvání, protože nepůjde o bezmyšlenkový nákup,“ řekl. Diecézní charita vydává balíčky vždy až po řádné evidenci jednou za čtrnáct dnů. Balíček obsahuje jasně dané základní druhy potravin a hygienických prostředků. V případě rodiny s malými dětmi přibývají ještě pleny. “Nejde tedy o nějaké rozmazlování, jak si někteří mohou myslet. Mám potvrzeno, že občas někdo zkusí získat pro sebe výhodu, ale osobně mám radost, že situaci na místě pomáhají usměrnit i ukrajinští dobrovolníci, kteří svým krajanům domluví. To je výborná praxe vzájemné spolupráce. Rád vyvrátím spekulace o tom, že si ukrajinští občané chodí pro balíčky několikrát denně a vybírají si z nich jen to, co se jim zrovna hodí. Vydávání balíčků je hlídané a má jasně daná pravidla,“ uvedl hejtman.

Ukrajinské ministerstvo obrany se vyjádřilo k domnělému útoku na sklad pohonných hmot v západoruském Belgorodu. „Ukrajina není zodpovědná za katastrofy dějící se v Rusku,“ prohlásil mluvčí ministerstva. „Ukrajina se brání ruské agresi na vlastním území a není odpovědná za žádné ruské mylné kalkulace,“ řekl pro deník Ukrainska Pravda.

Japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši, který dnes odcestoval do Polska, chce při svém návratu příští týden vzít na palubu vládního letadla 30 ukrajinských uprchlíků. Oznámila to dnes japonská agentura Kjódó. Hajaši odcestoval do Polska jako zvláštní vyslanec premiéra Fumia Kišidy v době, kdy svět navyšuje pomoc Ukrajincům prchajícím před ruskou invazí. Největší skupinu z více než čtyř milionů uprchlíků přijalo Polsko.

Kjódó píše, že někteří z Ukrajinců mají zájem dostat se do Japonska, ale brání jim v tom vysoké ceny letenek. Podle agentury může ministr, který se bude vracet v úterý, s sebou vzít i více než zatím plánovaných 30 Ukrajinců.

Mnoho měst v Luhanské oblasti je dál každý den pod palbou ruských sil, upozornil dnes podle agentury Unian šéf oblastní správy Serhij Hajdaj.

„Vydrželi jsme toho víc, než nepřítel očekával. Říkali, že vydržíme 3 až 5 dní. Mysleli si, že to bude dost času, aby se zmocnili našeho celého státu. Bráníme se 36. den. Pořád stojíme a budeme bojovat dál,“ prohlásil prezident Zelenskyj.

Americký dolar v závěru týdne posílila statistika z trhu práce, podle níž nezaměstnanost v březnu klesla na dvouleté minimum. To podle agentury Reuters zvýšilo očekávání, že americká centrální banka (Fed) na svém příštím zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, přidával krátce před 16:00 SELČ 0,4 procenta na 98,67 bodu.

Dolar kromě očekávání vyšších sazeb posiluje i to, že je v časech geopolitické nejistoty považován za bezpečnou měnu. „Globální rizikové nálady se stále zhoršují a ženou dolar vzhůru, protože naděje na příměří na Ukrajině mizí,“ citovala agentura Reuters analytika Karla Schamottu ze společnosti Corpay. Právě mizející optimismus ohledně osudu mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem oslabuje jednotnou evropskou měnu. Euro ve stejnou dobu k dolaru ztrácelo 0,25 procenta na 1,1039 USD.

Ruská plynárenská společnost Gazprom své rozhodnutí odejít z Německa nezdůvodnila. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.

Dnes proběhlo několik pohřbů padlých ukrajinských vojáků.

Problémy se zásobováním v německém zpracovatelském sektoru se v březnu v důsledku války na Ukrajině zhoršily. Vyplývá to z výsledků průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Na potíže při nákupu surovin a polotovarů si stěžovalo 80,2 procenta dotazovaných průmyslových podniků, zatímco v únoru to bylo 74,6 procenta.

Výrobci po celém světě se v době oživování ekonomiky z koronavirové krize potýkají s výpadky v dodavatelských řetězcích, které je v mnoha případech nutí k omezování produkce. „Útok na Ukrajinu situaci pro mnoho podniků ještě zhoršil,“ uvedl ekonom Ifo Klaus Wohlrabe. „Dodavatelské řetězce nyní mají nové problémy, které musí řešit,“ dodal.

Největší nákladní letadlo na světě Mrija bylo zničeno při ruském ostřelování hned na počátku války. Podle odborníků je neopravitelné, kanál Nexta přinesl další záběry zničeného stroje.

Šéfové institucí Evropské unie dnes vyzvali čínské vůdce, aby pomohli ukončit válku na Ukrajině. Zároveň upozornili, že evropský blok bude pečlivě sledovat, zda Peking nepomáhá Rusku v pokračování invaze či obcházení sankcí uvalených Západem. Po videokonferenci s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Kche-čchiangem to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Žádného konkrétního příslibu ze strany Pekingu se ale EU nedostalo. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla řeč také o další spolupráci na klimaticky odpovědné politice či v boji proti covidu-19.

„Shodli jsme se, EU a Čína, že tato válka ohrožuje globální bezpečnost a světovou ekonomiku,“ řekl Michel po jednání novinářům. Peking se přitom ve veřejných prohlášeních k invazi staví spíše na ruskou stranu,a nijak válečné tažení neodsuzuje, což zatím čínští představitelé neučinili ani po dnešní videokonferenci. Během ní unijní lídři hovořili výrazně déle s premiérem Lim než s prezidentem, s nímž se bavili necelou hodinu.

Polské firmy po otevření pracovního trhu ukrajinským uprchlíkům zaměstnaly už více než 21.000 obyvatel východoevropské země, která pět týdnů čelí ruské invazi. Podle agentury PAP dnes o této bilanci informovala polská ministryně rodiny, práce a sociální politiky Marlena Malagová. Nejvíce Ukrajinců našlo práci v největších polských městech, jako jsou Varšava, Vratislav nebo Poznaň.

Ruské síly se částečně stáhly od Kyjeva, podle mluvčího ukrajinské armády zbytek ruských vojáků není schopen vést plný útok na metropoli. „Samozřejmě nemůžeme předvídat, co se stane, rozhodně nepolevíme v ostražitosti a obranyschopnosti,“ uvedl. „Jen proto, že teď nemají dostatečné množství napadnout Kyjev, neznamená, že k útoku v budoucnosti nedojde,“ doplnil.

Další fotografie z vesnic, které vysvobodila ukrajinská vojska.

Radiace v prostoru Černobylské jaderné elektrárny je podle šéfa MAAE i po odchodu Rusů v normě. Proč elektrárnu ruské síly opustily, neví.

Obnova infrastruktury Mariupolu zdevastovaného ruskými útoky vyjde odhadem nejméně na deset miliard dolarů (221 miliard Kč), uvedla dnes podle agentury Unian městská rada. Starosta města Vadym Bojčenko zároveň zdůraznil, že správa Mariupolu bude usilovat o to, aby od Ruska získala náhradu škod.

Městská rada upřesnila, že deset miliard dolarů je zatím minimální odhadovaná částka, která bude zpřesňována s tím, jak bude pokračovat zjišťování škod. Za tímto účelem rada vytvořila i speciální komisi.

„Každý zločin, každá vražda a každá škoda způsobená agresorem musí být zaznamenána a předána mezinárodnímu soudu. Váleční zločinci musejí být potrestáni,“ zdůraznil starosta Bojčenko.

„Nyní jsme v úzké spolupráci se správou Doněcké oblasti, abychom po válce dosáhli reparací od Ruska na obnovu našeho milovaného Mariupolu, ale také náhrad pro všechny obyvatele našeho města za způsobené utrpení a škody,“ dodal Bojčenko.

.

Národní univerzita Karazin Kharkiv, další školy budou přesunuty do bezpečnějších oblastí. Náměstek ministra školství a vědy Andrij Vitrenko řekl, že Rusové zcela zničili slavnou charkovskou univerzitu. Stěhují se také univerzity z Mariupolu a Černigova.

Ruská vojska ovládla město Izjum v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na ukrajinský generální štáb.

Ruské ministerstvo obrany ohlásilo dobytí města již 24. března, ale podle místních úřadů boje o město pokračovaly.

Izjum míval před válkou podle odhadů asi 50.000 obyvatel. Význam dobytí města ale spočívá hlavně v tom, že Izjum je důležitým železničním uzlem, vede přes něj také mezinárodní silnice E40. Obsazení města by mohlo ruské armádě usnadnit pokus o odříznutí jednotek ukrajinské armády na východě země.

Je nezbytné realizovat iniciativu Francie ohledně humanitárních koridorů z Mariupolu, uvedl dnes na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Státníci podle ukrajinské hlavy státu probírali rovněž vyjednávací proces s Ruskem a význam bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek večer podle agentury TASS sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží během dnešního dne. Podle ruského generála Michaila Mizinceva se Moskva rozhodla na základě žádosti, kterou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi předložil právě francouzský prezident Macron spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Informovala o tom agentura Reuters, podle které není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.

Rusko je s evropskými státy ve sporu kvůli platbám za plyn. Rusko od dnešního dne požaduje převody v rublech, což evropské státy odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.

Ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo v souvislosti s konfliktem na Ukrajině ruské diplomaty, aby nesloužili tamnímu režimu. Rusko bude podle české diplomacie po válce čelit následkům apokalyptické destrukce svého suverénního souseda. Úřad výzvu zveřejnil v anglickém a ruském jazyce. Rusko napadlo Ukrajinu 24. února.

Země mají různé zájmy a podle ministerstva je obvyklé a očekávané, že diplomaté a státní zaměstnanci budou často podporovat různé politiky. Diplomaté by měli být schopni kriticky analyzovat a vyhodnocovat informace a respektovat mezinárodní právo, identifikovat zájmy země a jejích občanů. „Proto víme a jsme schopni určit, kdy politická elita jedná proti národnímu zájmu,“ píše se ve výzvě.

Diplomaté podle úřadu zastupují stát a propůjčují své tváře a mysl službě své zemi. „Ne vždy souhlasíme s politikou nebo postoji, které musíme bránit. Nicméně musí existovat limity,“ dodal resort. Mnozí z ruských diplomatů podle něj přišli na to, že byli svým vedením povedeni, přesto zůstávají jeho představiteli.

Invaze Ruska na Ukrajinu prudce zdražila ocel. Za tři týdny od invaze vzrostly ceny evropské oceli o 51 procent, protože na trhu chybí dodávky z Ruska a Ukrajiny. To je znepokojivé pro oživení kontinentu, protože ocel je základním stavebním kamenem moderní ekonomiky, upozornila agentura Bloomberg.

Spirálovitě rostoucí ceny ocele, spolu s rostoucími cenami energií, stavějí evropské průmyslové a stavební společnosti před těžkou volbu, zda mají převzít tyto náklady na sebe, přenést je na zákazníky, nebo omezit výrobu.

Evropa spoléhala na Rusko a Ukrajinu, které mají na dovozu ocele do regionu pětinový podíl. Situaci firem navíc zhoršuje prudký růst nákladů na energii, který donutil místní ocelárny omezit výrobu.

„Zasahuje to samotné jádro ekonomické aktivity velkých ekonomik, jako je Evropa,“ uvedl stratég společnosti Liberum Capital Tom Price. „Dopad se vrací zpět do dodavatelského řetězce, takže to poškozuje celou hospodářskou aktivitu,“ dodal.

Ukrajinská a ruská delegace dnes pokračují v rozhovorech o nastolení míru prostřednictvím videokonference, řekl listu Ukrajinska pravda jeden z ukrajinských vyjednávačů, poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Začátek dalšího kola jednání mezitím v sociální síti potvrdil vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij, který zdůraznil, že se ruské stanovisko ohledně Krymu a Donbasu nemění.

Moskva požaduje, aby Kyjev uznal, že anektovaný poloostrov Krym patří Rusku, a také uznal nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky, které vytvořili separatisté v Donbasu za podpory Ruska.

V rotterdamském přístavu se kvůli sankcím proti Moskvě hromadí tisíce dopravních kontejnerů směřujících do Ruska. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg na to upozornil šéf tohoto největšího evropského přístavu Allard Castelein. Každý z těchto kontejnerů se musí pečlivě zkontrolovat, zda nějak neporušuje sankce. Z přibližně 470 milionů tun zboží, které se v rotterdamském přístavu ročně přeloží, směřuje asi 13 procent do Ruska. Ze všech kontejnerů, které tudy projdou, je zhruba desetina nějakým způsobem s Ruskem spojena.

„Jen si představte tu noční můru, která se zhmotnila,“ konstatoval Castelein. Připomněl, že globální dodavatelské řetězce obecně, a zejména kontejnerová doprava, se před ruskou invazí na Ukrajinu sotva vzpamatovaly z chaosu, který způsobila pandemie covidu-19.

Z tisíců zásilek na každém plavidle „může být několik desítek nebo stovek určeno do Ruska“, řekl. „Je třeba je izolovat, oddělit od sebe a pak provést fyzickou kontrolu kontejnerů před jejich uvolněním,“ dodal.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko řekl, že na sever a východ od metropole se odehrávají „obrovské bitvy“. „Nebezpečí smrti je v Kyjevě dost vysoké, a proto těm, kdo se chtějí vrátit, radím: prosím, počkejte ještě nějaký čas,“ vzkázal Kličko obyvatelům Kyjeva, kteří z města v uplynulých týdnech uprchli.