ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Ústřední krizový štáb dnes rozhodl o pravidelných jednáních zástupců šesti ministerstev o uprchlické krizi. Poprvé se skupina na úrovni minimálně náměstků pod vedením ministra vnitra a šéfa ústředního štábu Víta Rakušana (STAN) sejde v úterý. Novináře o tom po dnešním zasedání štábu informoval generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Prvním úkolem skupiny bude podle tiskové zprávy ministerstva vnitra vytvoření konceptu finanční podpory rodin, které doma ubytovávají ukrajinské uprchlíky.

Česko dosud nemá odpověď z Evropské unie na svou žádost o modulární humanitární základny pro lidi z Ukrajiny, kteří zemi opustili po ruské vojenské invazi.

Po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček. Česko o 25 základen pro až 50.000 lidí požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU. Podle Vlčka má v záloze možnost požádat prostřednictvím Euroatlantického středisko pro koordinaci odpovědí v případě katastrof (EADRCC), které je součástí struktury NATO.

Nezisková organizace Člověk v tísni navrhuje státu a samosprávám připravit pro uprchlíky z Ukrajiny postupně čtyři typy ubytování od hotelového až po výstavbu modulárních domů s pěti bytovými jednotkami, kde by rodiny uprchlíků mohly žít i několik let. Později by tyto domy mohly sloužit jako sociální bytový fond. Analýza, kterou má ČTK k dispozici, vychází z předpokladu, že do června do Česka přijde 350.000 až půl milionu uprchlíků, tedy 100.000 až 140.000 rodin. Uvádí také, kolik budou jednotlivá opatření zhruba stát.

Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Vít Rakušan (STAN) ČTK řekl, že návrh organizace viděl a v mnoha směrech ho považuje za podnětný. „V některých bodech jde úvahami velmi podobným směrem, kterým se chceme vydat,“ uvedl. Dodal, že v rámci expertního rozhodování chce a bude s neziskovým sektorem spolupracovat.

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) považuje návrh vlády na výši příspěvků za ubytování uprchlíků za nereálný. Bude nutné ho navýšit, protože jinak by tyto náklady mohly výrazně ovlivnit krajský rozpočet. Hejtman to řekl novinářům po dnešním jednání Krizového štábu Moravskoslezského kraje. Region by se také rád vyhnul stavbě uprchlických táborů. Případné lokality už se vytipovávají, ale Vondrák je nechtěl blíže specifikovat.

Na dočasné nouzové přístřeší maximálně na 30 dnů by byl státní příspěvek ve výši 180 korun i se stravou na dospělého a stokoruna na dítě. Šlo by o ubytování v tělocvičnách a obdobném zázemí. „To považujeme za nereálné, to je skutečně příliš nízká částka,“ míní Vondrák. 

Pro nouzové ubytování do tří měsíců by to bylo 180 korun bez zahrnutí stravy. Využívat by se mohly například internáty, koleje či ubytovny, ale třeba i penziony či hotely. „To také považuji za finančně velmi problematické. Nikoliv z pohledů internátů a podobně, tam se to dá zvládat, ale nedá se to zcela určitě zvládat v ubytovnách, jako jsou penziony,“ podotkl Vondrák. Podle něho zatím není ani jasné, jakým způsobem by se tyto náklady měly účtovat.

Zastupitelé Teplic na dnešním mimořádném zasedání odsoudili agresi Ruské federace vůči Ukrajině a schválili milion korun na pomoc jejím obyvatelům. Pro hlasovalo všech 21 přítomných zastupitelů. Sousední menší Bílina rozhodla minulý týden o uvolnění tří milionů korun z rozpočtu na pomoc Ukrajincům.

Tepličtí zastupitelé vyjadřovali solidaritu s ukrajinským lidem, řešili také zapojení uprchlíků do běžného života. Do škol v Teplicích už nastoupilo několik dětí. Magistrát dnes informoval o tom, že nebude plošně rušit poplatek z pobytu kvůli ukrajinským uprchlíkům.

Kolín přispěje 500.000 korun na humanitární pomoc Ukrajině. Částka bude převedena na účet Českého červeného kříže. Na dnešní schůzi to schválili kolínští zastupitelé. Podle starosty Michaela Kašpara (Změna pro Kolín) je rovněž momentálně zhruba 600.000 korun na transparentním účtu, který město zřídilo pro financování pomoci válečným uprchlíkům na území Kolína. Z peněz na účtu bude město hradit náklady související například s ubytováním nebo volnočasovými aktivitami běženců.

Město dokončuje úpravy a vybavení ubytování pro 55 uprchlíků v ubytovně Jiskra na Zálabí a 52 míst v bývalém internátu střední zdravotnické školy. „Prostory v bývalém internátu, které jsme si vypůjčili od kolínské nemocnice, budou k nastěhování zřejmě už zítra,“ uvedl Kašpar.

První kurz základů češtiny dnes absolvovalo 15 ukrajinských dětí ve zlínském T klubu, který provozuje spolek Unie Kompas Zlín. Děti ve věku sedm až 15 let se v kurzu budou učit základní slovíčka. Dnes se naučily zeptat se na jméno i představit se, šlo jim to dobře, řekla ČTK ředitelka Unie Kompas Zlín Martina Stavjaníková.

„Myšlenka na kurz základů češtiny vznikla z toho, že jsme věděli, že tady zřejmě bude spousta dětí z Ukrajiny, které ještě nebudou chodit do školy a budou také potřebovat nějaké dopolední vyžití. Mysleli jsme i na jejich maminky, které si budou potřebovat něco zařídit, chodit do práce nebo si odpočinout. Cílem je, aby se děti naučily základy češtiny, aby měly nějaký rituál a rutinu, aby se poznaly s dalšími dětmi a kulturou,“ uvedla Stavjaníková.

Ministr Jurečka vyzval EK, aby vyčlenila peníze pro země přijímající ukrajinské uprchlíky. Stejný návrh podle něj předložily další státy z východu Unie.

V Libereckém kraji se budou dál nosit respirátory nejen ve veřejné dopravě, nemocnicích a sociálních zařízeních, ale také v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU). Na základě žádosti krajské hygienické stanice o tom dnes rozhodl krajský krizový štáb. Nošení respirátoru je tam povinné jak pro příchozí, tak pro zaměstnance. Pro příchozí, pokud respirátor nemají, jsou tam k dispozici, řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). V asistenčním centru je vysoká koncentrace lidí, kteří tam tráví i tři hodiny.

Důsledky ruské invaze na Ukrajinu mají dopad na některé aktuální projekty výzkumu biodiverzity v Africe, na Ukrajině i v Rumunsku, na kterých se podílejí vědci z Akademie věd ČR (AV). ČTK to na dotaz sdělili zástupci Ústavu biologie obratlovců AV (ÚBO) a Botanického ústavu AV. ÚBO pracoval na výzkumu v Africe s ruskými vědci. Přerušil ho poté, co AV zmrazila smlouvy o spolupráci s institucemi z Ruska a Běloruska. Vědci z Botanického ústavu s ukrajinskými kolegy studují biodiverzitu i lišejníky, například v Karpatech. Ústavy také nabídly pomoc vědcům a vědkyním z Ukrajiny.

„Sankce se dotkly jak příprav nových projektů, tak i aktuálních výzkumů. Nejvíce se však současná situace dotýká bilaterálního projektu zaměřeného na výzkum biodiverzity v Africe, který řešíme ve spolupráci s ruským partnerem,“ napsal ČTK ředitel ÚBO Jan Zukal. Ústav na něm spolupracoval s moskevským Severtsovým institutem ekologie a evoluce.

Ministerstvo obrany poskytlo pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny ubytovnu Vojenské střední školy v Moravské Třebové. Její kapacita byla minulý týden naplněna. Resort nyní hledá další možné kapacity a prostory. ČTK to dnes sdělila Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Úřad podle ní vyhodnocuje, jaké má další možnosti, které by bylo možné využít pro ubytování migrantů z Ukrajiny. „Aktuálně resort již poskytl ubytovnu Vojenské střední školy ministerstva obrany v Moravské Třebové,“ uvedla. Ubytovna je podle Zechmeisterové vybavená, uprchlíci dostali balíčky základních hygienických potřeb a zajištěno je i základní lékařské ošetření.

ČR zatím nemá odpověď z EU na žádost o modulární humanitární základy pro uprchlíky z Ukrajiny, řekl šéf hasičů Vlček. V záloze je žádost přes NATO.

Ústřední krizový štáb rozhodl o pravidelných jednáních zástupců vybraných ministerstev o uprchlické krizi. Poprvé se skupina sejde v úterý.

Část uprchlíků z Ukrajiny se v ČR podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zřejmě začne léčit s vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou, jejichž léčba není v zemi jejich původu tak rozvinutá jako v tuzemsku. Po pobytu v úkrytech před válkou nebo náročné cestě do bezpečí hrozí častěji i infekční, respirační nebo průjmové choroby. Okolnosti péče o ukrajinské uprchlíky proberou praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti a dorost na 16. kongresu primární péče, který začíná v pátek v Praze.

„Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu, proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ uvedl Šonka.

Několik kamionů s kanystry a přepravkami na vodu posílá na Ukrajinu organizace Člověk v tísni. V místech, kde útoky ruské armády poškodily vodovod, tak budou lidé moci schraňovat vodu ze studen a nádrží. Organizace to dnes uvedla v tiskové zprávě. Na místa, kde nejsou vodní zdroje, dopravuje Člověk v tísni balenou vodu nebo cisterny. Od začátku ruské invaze už organizace poslala Ukrajincům trpícím nedostatkem pitné vody přes 20 cisteren, které pojmou 200 až 500 litrů vody.

Ubytovací kapacity v Olomouckém kraji zatím stačí pokrývat potřeby na nouzové ubytování uprchlíků z Ukrajiny, kterých do kraje už přicestovalo několik tisíc. Hejtmanství zároveň vytipovalo vhodné lokality pro případnou stavbu provizorních táborů, které ale nyní ještě nejsou zapotřebí. Kraj při ubytování uprchlíků dosud nemusel využít ani tělocvičny. ČTK to dnes řekl hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).

Vedení Prahy chce po státu, aby stanovil příspěvek domácnostem za ubytování ukrajinských uprchlíků. Bydlení ve stanech a tělocvičnách je jen nouzové.

Výrobce modulárních systémů Koma Modular z Vizovic zaregistroval v souvislosti s válkou na Ukrajině zvýšený zájem o sanitární a ubytovací kontejnery. Jen za uplynulý víkend se firmě ozvalo několik zájemců, řekla dnes ČTK marketingová ředitelka firmy Marie Schüller. Řadu dotazů od měst i státu zaznamenal také výrobce obytných kontejnerů STG Trade z Bruntálska. Patří však mezi menší firmy v oboru, a poptávku tak nedokáže uspokojit.

Ukrajinci v ČR si prakticky nemohou směnit hotovost v ukrajinských hřivnách za koruny. Možnosti směny jsou ve směnárnách nevýhodné, v bankách nulové.

Královéhradecký kraj vytipoval místo pro možný uprchlický tábor, mohl by vzniknout na bývalém vojenském letišti v Hradci Králové. Pro jeho zřízení je ale nutná koordinace vzniku takových zařízení na celostátní úrovni, což zatím chybí, řekl dnes ČTK hejtman Martin Červíček (ODS). Příliv uprchlíků do Královéhradeckého kraje sílí, lidé z Ukrajiny utíkají před ruskou invazí, která začala 24. února. Ubytovací kapacity zprostředkované krajem se tenčí, může nabídnout ještě 1700 míst, včetně 1400 placených.

„Bývalé vojenské letiště v Hradci Králové nabízí 12.000 metrů čtverečních betonové plochy, kde jsme schopni zajistit vodu, elektřinu a vše potřebné k ubytování uprchlíků,“ řekl ČTK hejtman. Žádné stanové město typu uprchlického tábora ale podle něj nelze stavět pouze v podmínkách kraje.

Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině v Plzni (KACPU) prošlo za 13 dnů fungování přes 8200 ukrajinských uprchlíků. Ubytování zajistil kraj desetině, ostatní si ho zabezpečují u příbuzných a známých. Uprchlíků je v kraji více, kromě KACPU se registrují přes odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, kde jde o dalších asi 4000 lidí, řekla dnes ČTK mluvčí kraje Eva Mertlová.

„Problémem je teď hlavně to, že nedokážeme predikovat, kolik lidí v daný den přijde, a proto se stává, že se v KACPU lidé hromadí a tvoří se nárazová fronta. Byli bychom rádi, kdybychom se na to dokázali připravit,“ řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Za poslední dny jich KACPU za 24 hodin odbavilo 600 až 800, což je maximum. Nejvíce jich bylo ve čtvrtek - 838. Kraj dosud zajistil ubytování 506 osobám.

Moravskoslezský kraj podpoří 100.000 korunami Krizové centrum Ostrava, jehož pracovníci aktuálně pomáhají v Krajském asistenční centru pomoci Ukrajině na ostravském výstavišti Černá louka. Peníze poslouží na psychosociální pomoc ukrajinským občanům, kteří museli kvůli válce opustit své domovy. Novináře o tom dnes informovala mluvčí kraje Nikola Birklenová.

„Válka na Ukrajině zasáhla životy statisíců lidí, kteří se mnohdy ze dne na den museli sbalit a utéct do bezpečí. Jsme jejich situací hluboce zasažení, ale jen těžko se umíme plně vžít do jejich pocitů. Tito lidé, často maminky s malými dětmi, potřebují nejen materiální pomoc, ale i psychickou podporu. Proto jsme přispěli Krizovému centru Ostrava, které okamžitou psychosociální a terapeutickou pomoc poskytuje. A to dlouhodobě, nepřetržitě a samozřejmě bezplatně,“ uvedl náměstek hejtmana pro sociální oblast Jiří Navrátil (KDU-ČSL).

O lednice a dětské postýlky je největší zájem v nábytkové bance na výstavišti v Brně. Denně tam přiveze darovat nábytek ukrajinským uprchlíkům asi 250 aut, další, menší vybavení vozí lidé městskou hromadnou dopravou. Novinářům to dnes řekl primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL). Ukrajinci prchají ze země, kterou vojensky napadlo Rusko.

Lidé vozí nábytek, elektrospotřebiče, ale také například matrace nebo ložní prádlo na výstaviště do pavilonu G1. „Denně do nábytkové banky přijede okolo 250 aut. Dalších asi 30 lidí přijíždí i vozy MHD a vozí drobné vybavení. Každý den tak přibývají stovky kusů nábytku,“ uvedl Hladík.

Porodníci Městské nemocnice Ostrava v neděli pomohli na svět prvnímu dítěti, které se v tamním zdravotnickém zařízení narodilo matce prchající před válečným konfliktem na Ukrajině. Dívka, kterou rodiče pojmenovali Alina, se narodila předčasně. Čtyřiadvacetiletá Marionella ji přivedla na svět ve 34. týdnu těhotenství. Obě jsou ale zdravotně v pořádku a připravují se na nový život v Česku. ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Andrea Vojkovská.

„Holčička se narodila v neděli ve 14:47. Vážila 2880 gramů a měřila 48 centimetrů. Porod proběhl bez problémů, miminko je na pokoji se svou matkou a jsou zdravotně v pořádku,“ upřesnila Vojkovská.

Nezisková organizace Člověk v tísni navrhuje státu a samosprávám připravit pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny postupně čtyři typy ubytování od hotelového až po výstavbu modulárních domů s pěti bytovými jednotkami, kde by rodiny uprchlíků mohly žít i několik let. Později by tyto domy mohly sloužit jako sociální bytový fond. Analýza, kterou má ČTK k dispozici, vychází z předpokladu, že do června do Česka přijde 350.000 až půl milionu uprchlíků, tedy 100.000 až 140.000 rodin.

Podle organizace je třeba stanovit rozložení počtu uprchlíků mezi jednotlivé kraje a regionům dát možnost poslat uprchlíky do jednotlivých obcí s rozšířenou působností. Zakladatel a ředitel organizace Šimon Pánek ČTK řekl, že za extrémně důležité považuje Člověk v tísni to, že je třeba reagovat razantně a rychle. „Komunikujeme o tom s městy, hejtmany, vládou,“ uvedl.