ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková varovala před dezinformacemi, které se šíří především od proruských separatistů z východní Ukrajiny. V dnešním rozhovoru s novináři na okraj Mnichovské bezpečnostní konference zdůraznila, že je nutné zabránit tomu, aby se dezinformace staly příčinou války.

„Musíme být opatrní, abychom se nestali oběťmi cílených dezinformací, proto je důležité pečlivě sledovat, co se děje na místě,“ řekla Baerbocková. Uvedla, že dezinformace se šíří především z takzvaných lidových republik, které na východě Ukrajiny jednostranně vyhlásili proruští separatisté. Povstalci v pátek nařídili evakuaci civilistů do Ruska, protože tvrdí, že jsou přímo ohroženi ukrajinským agresivním přístupem.

Peking by Moskvu v případě invaze na Ukrajinu podpořil diplomaticky a možná i ekonomicky. Vojenskou podporu by ale Čína Rusku neposkytla, myslí si odborníci, které oslovila agentura Reuters. Prezident Spojených států Joe Biden v pátek vyjádřil přesvědčení, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Moskva to odmítá a označuje za propagandu Západu.

Čínské ministerstvo zahraničí opakovaně obvinilo Spojené státy z „šíření nepravdivých informací“ a vytváření napětí. Peking USA vyzval, aby respektovaly a vyřešily ruské požadavky na bezpečnostní záruky, připomíná Reuters.

Západ nemůže dovolit Rusku opětovné zavedení sfér vlivu v Evropě a ani změnu systému evropské bezpečnosti. Dnes to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásil britský premiér Boris Johnson. Proto je podle něj podpora Ukrajiny jako nezávislého a demokratického státu klíčová.

„Nemůžeme v Evropě připustit novou Jaltu,“ řekl Johnson o konferenci na Jaltě v únoru 1945, která předurčila poválečný vývoj v Evropě. „Nemůžeme Rusko dovolit, aby změnilo bezpečnostní architekturu Evropy,“ uvedl. V projevu označil pád železné opony, která v Evropě oddělovala Západ a Východ, za úžasný moment svého života.

Severoatlantická aliance je produktem studené války, který je třeba adaptovat na současnou situaci. Dnes to na Mnichovské bezpečnostní konferenci přes internetové připojení řekl čínský ministr zahraničí Wang I. Uvedl také, že Peking řešení rusko-ukrajinské krize vidí v pokračování mírového procesu z Minsku a že Čína zastává postoj respektu k suverenitě, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí.

„Postoj Číny k NATO je konzistentní. Jsme přesvědčeni, že studená válka je dávno pryč. A NATO je produktem studené války,“ řekl Wang, podle kterého je nyní nutné reagovat na současnou podobu světa. Uvedl, že je otázkou, zda neustále rozšiřování NATO na východ povede k míru v Evropě. „Na tuto otázku si musí odpovědět naši evropští přátelé,“ řekl.

Spojené státy budou bránit členy Severoatlantické aliance, pokud budou napadeni. Dnes to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásila viceprezidentka USA Kamala Harrisová. Varovala Rusko, že případná invaze na Ukrajinu povede nejen k ekonomickým sankcím, ale také k výraznému posílení východního křídla NATO. Zároveň vyzvala Moskvu k dialogu.

„Každý stát si může svobodně rozhodnout o své příslušnosti k mezinárodním organizacím. Suverenita a územní celistvost všech zemí musí být respektována a hranice států nemohou být měněny silou,“ řekla Harrisová. Zdůraznila, že toto jsou principy, které Evropě po dvou světových válkách zajistily do té doby nevídané období míru, které je nyní Ruskem ohroženo. „Základy evropské bezpečnosti nyní na Ukrajině čelí přímé hrozbě,“ uvedla.

Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení dodávek energií. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením situace podle něj není válka, ale ani nepromyšlené ústupky. Ze strany Ruska je podle něj vidět snaha udělat z Česka opět slabou a rozdělenou zemi, kterou bude moct ovlivňovat. Základní podmínkou, jak odradit Rusko od agrese, je ukázat jednotu a nekompromisní postoj.

Případný válečný konflikt by měl podle Fialy nepochybně dopady i na Českou republiku. „Chtěl bych vás ujistit, že naše vláda je na tuto situaci připravena, že ji dokážeme společně zvládnout. Jsme připraveni na všechny scénáře, ať už dojde třeba k přerušení energií nebo by nastala nějaká uprchlická vlna,“ řekl premiér. Poznamenal, že si nikdo takový vývoj nepřeje, a proto se vláda snaží na mezinárodní úrovni, aby Evropa kritickou situaci vyřešila diplomatickou a mírovou cestou.

Rusko dnes zahájilo vojenské cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně, uvedla agentura Reuters s odvoláním na mluvčího Kremlu. Dohlíží na něj přímo prezident Vladimir Putin. Podle dřívějších informací by měl spolu s ním celou akci, která přichází v době prudké eskalace na východě Ukrajiny, sledovat také běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Při cvičení, které Moskva oznámila v pátek, chce Rusko testovat rakety a střely s plochou dráhou letu i spolehlivosti konvenčních a jaderných zbraní. Putin mu má velet ze střediska ministerstva obrany.

Vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne a v příštích několika letech ani nebude, přesto tím Putin argumentuje, řekl německý kancléř Scholz.

V Evropě opět hrozí válka a více než 100.000 ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou nemá žádné ospravedlnění. Dnes to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který opětovně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k jednáním. V projevu kancléř hájil význam demokracie, kterou považuje dlouhodobě za stabilní politické zřízení.

„V Evropě znovu hrozí válka a hrozba rozhodně není zažehnaná,“ řekl Scholz. Poukázal na to, že kvůli rusko-ukrajinské krizi upadají do pozadí další významné výzvy, jako jsou pandemie nemoci covid-19 a tažení proti klimatickým změnám.

Litevský prezident Gitanas Nauséda vyzval po schůzce s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem k posílení bezpečnosti pobaltských zemí americkými vojáky. „Můžeme s velkou jistotou říci, že ruské jednotky po skončení vojenského cvičení z Běloruska neodejdou," řekla litevská premiérka Ingrid Šimonytéová. Na východě Ukrajiny se stupňuje napětí. Rusko u hranic s Ukrajinou podle USA shromáždilo až 190.000 vojáků a je připraveno k invazi. Moskva takové tvrzení odmítá.

„Skutečnost, že Rusko shromažďuje vojenskou sílu u východní hranice NATO, mění bezpečnostní situaci,“ uvedl Nauséda v prohlášení po setkání s Austinem v litevské metropoli Vilnius. „Je kriticky důležité posílit regionální bezpečnost (pobaltských států) dalšími jednotkami ze Spojených států a urychlit spolupráci v oblasti vojenských zakázek,“ dodal. Nauséda již dříve uvedl, že Litva se obává, že Evropa je „na pokraji války“. Rusko má podle něj v Bělorusku 45.000 vojáků.

Rusko se nesnaží podkopat jen evropský systém bezpečnosti, ale porušuje i Chartu OSN, když používá hrozbu síly proti jinému státu. V Mnichově na bezpečnostní konferenci to dnes řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Jsme svědky od očí bijících pokusů změnit pravidla mezinárodního systému,“ řekla von der Leyenová, podle které o změny usilují společně Rusko s Čínou. „Usilují o novou éru, kdy chtějí nahradit současná mezinárodní pravidla,“ uvedla. Poznamenala, že Rusko používá sílu místo diplomacie a zastrašování místo sebeurčení. „Doufejme ale, že diplomacie zvítězí,“ řekla.

Severoatlantická aliance nemá členy první a druhé kategorie, všichni jsme jednotně spojenci. Dnes to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl, že NATO nevidí žádné známky stahování ruských vojáků od hranic s Ukrajinou, posilování rozmístěných vojsk naopak pokračuje. Stoltenberg také oznámil, že dopisem vyzval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova k uspořádání dalšího jednání na úrovni Rady NATO-Rusko, aby se předešlo válce na Ukrajině.

„Nemáme žádné členy NATO první kategorie na západě a naopak členy druhé kategorie na východě, všichni jsme spojenci jedné aliance,“ řekl Stoltenberg. Řekl, že nynější krize ohrožuje více než jen Ukrajinu, protože v sázce jsou vztahy Západu s Ruskem. „Moskva se snaží vrátit do historie a chce obnovit své sféry vlivu,“ uvedl.

Pozorovatelé OBSE uvedli, že dramaticky stoupl počet porušení příměří na východní Ukrajině. Podle proruských separatistů je situace kritická, podle úřadu zdejšího prezidenta ale zůstává plně pod kontrolou. V bojích tam zemřel jeden ukrajinský voják.  

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron budou v neděli telefonicky hovořit o situaci na Ukrajině. Podle agentury TASS to dnes potvrdil Kreml. Agentura Reuters zase uvedla, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes zavítá na bezpečnostní konferenci do Mnichova, aby se ještě tentýž den vrátil do Kyjeva.

Všeobecnou mobilizaci podle agentury Reuters vyhlásil také vůdce neuznávané Luhanské lidové republiky. Napětí na východní Ukrajině tak dále stoupá.

Vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky, kterou na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté, vyhlásil dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Oznámení přichází v době, kdy přibývá násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty.

„Vyzývám kolegy v záloze, aby se dostavili na vojenské odvodní oddělení. Dnes jsem podepsal dekret o všeobecné mobilizaci,“ oznámil vůdce samozvané republiky Denis Pušilin ve videoprohlášení.

Na východě Ukrajiny probíhá evakuace. Separatiské ji zdůvodňují obavou z ukrajinské invaze, Kyjev ale jakoukoliv ofenzivu popírá. Ruský prezident Vladimir Putin v reakci nařídil ruskému ministrovi pro mimořádné události, aby v Rostovské oblasti poblíž Ukrajiny zařídil pro nově příchozí vše potřebné. Do tábora v této oblasti v pátek večer dorazilo prvních 80 obyvatel Donbasu, informovala ruská tisková agentura TASS.

Dohromady chtějí úřady separatistů evakuovat asi 700.000 lidí. To přibližně odpovídá počtu držitelů ruských pasů v dvou samozvaných republikách. Agentura TASS s odvoláním na svědky napsala, že u hraničního přechodu na straně Doněcké lidové republiky vznikla 22kilometrová kolona aut s těmi, kdo se chtějí dostat do Ruska. Podotkla ale, že zatím mají tuto možnost pouze ženy, děti a muži nad 60 let.

Čtyřicet až padesát procent ruských vojáků v blízkosti hranice s Ukrajinou je „v útočných pozicích“. Podle agentury Reuters to pod podmínkou anonymity v pátek prohlásil americký obranný činitel. U hranic je podle odhadů Západu asi 150-190 tisíc ruských vojáků.

„Procento vojáků v útočných pozicích je vyšší, než se doposud předpokládalo. Svědčí to o tom, že ruské jednotky mohou napadnout Ukrajinu prakticky bez varování,“ řekl obranný činitel, který pro svá tvrzení nepředložil žádné důkazy.

Spojené státy obvinily ruskou vojenskou rozvědku, že stála za úterními rozsáhlými kybernetickými útoky, které dočasně vyřadily z provozu weby ukrajinského ministerstva obrany, dalších vládních agentur a dvou bank. Rusko svou roli v incidentu již dříve popřelo. Podle ukrajinských činitelů byl úterní útok největším v historii země.

„Rusko se rádo pohybuje nepozorovaně a spoléhá se na to, že určení autora útoků bývá dlouhý proces. Ve světle této skutečnosti postupujeme rychle při přisuzování těchto DDos útoků,“ řekla zástupkyně bezpečnostního poradce prezidenta Joea Bidena Anne Neubergerová.

Při DDos útocích pachatelé zahlcují cílové servery obrovským počtem požadavků, čímž jim znemožní běžné fungování a vyřadí je z provozu. „Domníváme se, že ruská vláda je zodpovědná za rozsáhlé útoky na ukrajinské banky z tohoto týdne,“ dodala.

Britské ministerstvo zahraničí z obavy z možné ruské invaze oznámilo uzavření svého velvyslanectví v Kyjevě a přesun diplomatické mise do Lvova na západě Ukrajiny. Britské občany vyzvalo k odjezdu ze země, dokud jsou k dispozici běžné komerční lety, informovala agentura Reuters.

„Jakákoli ruská vojenská akce na Ukrajině by vážně ovlivnila schopnost britské vlády poskytovat konzulární pomoc na Ukrajině,“ uvedlo ministerstvo. „Britští státní příslušníci by za těchto okolností neměli očekávat zvýšenou konzulární podporu nebo pomoc při evakuaci,“ varovalo ministerstvo.

České ministerstvo zahraničí odsoudilo provokace Ruska na území Ukrajiny a vyzvalo Moskvu, aby přestala eskalovat situaci a šířit dezinformace o dění v Donbasu. „Stojíme za Ukrajinou,“ uvedl Černínský palác večer na twitteru.

Poblíž města Luhansk na separatistickém východě Ukrajiny začal v noci na dnešek po explozi hořet plynovod. Podle agentury Reuters to uvedla ruská média. Ruská agentura TASS následně informovala o dalším výbuchu přímo v Luhansku. Žádné oběti nebyly hlášeny.

„Plynovod zasáhla silná exploze,“ napsala ruská agentura Interfax. Zhruba o 40 minut později zasáhl výbuch údajně benzinovou stanici v Luhansku, který je metropolí samozvané Luhanské lidové republiky.

Proruští separatisté tvrdí, že Ukrajina na východě země organizuje sabotáže a připravuje ofenzivu. Ukrajinská vláda to odmítla jako dezinformace. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov naopak obvinil Rusko, že v oblasti organizuje provokace, aby přimělo ukrajinskou armádu k reakci.

Pokud se Rusko rozhodne pro invazi na Ukrajinu, je Západ podle premiéra Petra Fialy (ODS) připraven společně a jednotně reagovat. Stojíme za Ukrajinou, proti ruské agresi a provokacím, napsal předseda české vlády na twitteru.

Dobré ráno, prezident USA Joe Biden je přesvědčený, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Rusko podle něj plánuje útok v příštích dnech, včetně útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev.

„Máme důvody se domnívat, že se ruské jednotky chystají zaútočit na Ukrajinu v následujícím týdnu, v následujících dnech,“ prohlásil Biden po dnešním telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Borisem Johnsonem a dalšími představiteli Evropské unie a NATO.