ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Ruský ministr Sergej Šojgu prezidentu Putinovi ohlásil, že část vojenských cvičení skončila a další brzy skončí.

Moskva dnes dala najevo, že pokud by se Kyjev vzdal záměru stát se členem Severoatlantické aliance, výrazně by to pomohlo vyřešit bezpečnostní obavy Ruska. Mluvčí Kremlu tak reagoval na víkendová slova ukrajinského velvyslance v Londýně, který stanici BBC řekl, že Ukrajina by mohla upustit od snah o vstup do NATO, aby zabránila válce s Ruskem. Ambasador ovšem vzápětí upřesnil, že Kyjev o vstup do aliance usilovat nepřestane, protože tento záměr je obsažen v ukrajinské ústavě.

„V současné době nejsme členem NATO, a abychom se vyhnuli válce, jsme připraveni na mnoho ústupků, a to také v rozhovorech s Rusy děláme,“ prohlásil velvyslanec Vadym Prystajko. „Není to odklad našich ambicí být v NATO – mluvíme o tom, že nyní nejsme v rodině, takže musíme hledat něco jiného, například bilaterální dohody s Velkou Británií, se Spojenými státy. Takže kromě NATO hledáme nějaké jiné dohody, které by nám umožnily přežít právě tuto těžkou zkoušku,“ poznamenal.

Německý kancléř Olaf Scholz jednal s prezidentem Zelenským, v Kyjevě se shromaždil dav demonstrantů požadující sankce proti ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Scholz zopakoval, že věří v diplomatické řešení krize. Také ruský mnistr zahraničí Sergej Lavrov doporučil Putinovi, aby Rusko pokračovalo v dialogu se Západem.

Azyl v Česku získalo za posledních osm let 55 lidí z Ukrajiny. Dalších 404 dostalo dočasnou ochranu. Celkem ministerstvo vnitra obdrželo od roku 2014 do konce loňska od Ukrajinců a Ukrajinek 3608 žádostí o mezinárodní ochranu. Vyplývá to ze statistických zpráv rezortu o žadatelích.

Zákonodárci z vládní strany Jednotné Rusko předložili návrh vybízející ministerstvo zahraničí, aby se vyslovilo k uznání nezávislosti Donbasu.

Plánovaná cesta pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) do Kyjeva se uskuteční, i když ministerstvo zahraničí dnes i v neděli varovalo před cestami na Ukrajinu. Podle Hřiba, který plánuje být v ukrajinské metropoli ode dneška do úterý a sejít se s kyjevským starostou Vitalijem Kličkem, jde o dohodnutou diplomatickou cestu a zrušit nejde. Server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy napsal, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února. Moskva to popírá.

„Cesta je dohodnutá, protokolárně potvrzená, je to zahraniční cesta s diplomatickým pasem a v tuto chvíli není možné tu cestu nijak zrušit,“ řekl Hřib. Dodal, že po dobu cesty bude v kontaktu s českým ministerstvem zahraničí a s velvyslanectvím ČR v Kyjevě. Primátor na Ukrajinu zamíří jako reprezentant Paktu svobodných měst, který Praha spolu s Budapeští, Bratislavou a Varšavou založila v roce 2019. „Agresivní zastrašování Ukrajiny a Kyjeva ze strany Ruska není akceptovatelné,“ řekl dále Hřib. 

Ministři financí skupiny G7 ve společném prohlášení vzkázali Rusku, že v případě jeho útoku na Ukrajinou přijdou masivní a závažené ekonomické postihy.

Mnichovské bezpečnostní konference, která začne tento pátek a na kterou dorazí například americká viceprezidentka Kamala Harrisová, se nakonec nezúčastní zástupci Ruska, potvrdil to šéf mezinárodního setkání Wolfgang Ischinger.

Řecké ministerstvo zahraničí vyzvalo své občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu. Řecko se tak zařadilo mezi západní státy, které stahují své občany domů.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba informoval o tom, že Moskva nereagovala na páteční výzvu Kyjeva k jednání. Ukrajina po Rusku požadovala hlavně vysvětlení jeho vojenské akce.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal jednání Bezpečnostní rady státu na 16:00. Probírat rada bude situaci na Ukrajině, sdělil ČTK mluvčí kabinetu Václav Smolka.

Napjatá situace na ukrajinsko-ruských hranicích podle státní agentury CzechTourism především oddaluje možný příjezd turistů z Ruska do České republiky. Ti jsou přitom důležitými návštěvníky nejen pro lázeňské oblasti. Ukrajina se z dlouhodobého pohledu jeví jako trh s potenciálem do budoucna v příjezdovém cestovním ruchu. Připravené marketingové aktivity na letošní rok proto agentura CzechTourism posunula na dobu, až se situace uklidní. ČTK to dnes řekl ředitel agentury Jan Herget.

Podle Hergeta je Rusko z pohledu příjezdového turismu pro ČR klíčový trh. „Rusové rádi utrácejí, zůstávají dlouho. Využívají služeb tuzemských lázeňských oblastí, ale objevují i další města,“ uvedl dnes Herget. Doplnil, že kromě situace na Ukrajině jsou překážkami v příjezdech dále uznávání očkování proti koronaviru a vízová povinnost.

České zastupitelské úřady v Kyjevě a ve Lvově jsou připraveny nadále fungovat. Po jednání krizového štábu ministerstva zahraničí o napjaté situaci na hranicích mezi Ukrajinou a Ruskem to dnes ČTK řekl náměstek ministra zahraničí a vedoucí pracovní skupiny k situaci ve východní Evropě Martin Dvořák (STAN). Krizový štáb české diplomacie, kterého se zúčastnili i zástupci vnitra, obrany a služeb, probíral také další možnosti materiální či humanitární pomoci Ukrajině.

Rodinní příslušníci pracovníků ambasády v Kyjevě už odcestovali, k opuštění Ukrajiny se rozhodly též čtyři konzulární referentky. Na velvyslanectví zůstane přes 20 pracovníků, na generálním konzulátu ve Lvově, kde stavy redukovány nejsou, zhruba 30, řekl Dvořák. Vnitro na zasedání krizového štábu informovalo o připravenosti na případný větší nápor uprchlíků z Ukrajiny, respektive na návrat českých občanů ze země.

Německé vojenské transportní letadlo dopravilo dnes do litevského Kaunasu první část z posil, které Německo přislíbilo pro síly Severoatlantické aliance v Pobaltí. Děje se tak na pozadí obav z ruské invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Letoun, který přistál na kaunaském letišti, přepravil 70 německých vojáků. Ti posílí německou jednotku o 360 mužích, která je součástí stávajících aliančních sil v regionu. Další letadla mají následovat.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před týdnem oznámila, že Německo zvýší počet svých vojáků v Litvě až o 350. Spolková republika tím reagovala na napětí způsobené velkým množstvím ruských jednotek na ukrajinské hranici a podle pozorovatelů také na kritiku, že toho pro Ukrajinu nedělá dost.

Srbsko a Kosovo doporučily svým občanům pobývajícím na Ukrajině, aby opustili zemi. Oba balkánské státy se tím přidaly ke skupině zemí včetně Česka, které vyzvaly své občany k odjezdu z Ukrajiny kvůli obavám z ruské invaze.

„Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje občanům Republiky Srbsko, kteří momentálně pobývají na Ukrajině, aby zvážili možnost dočasného opuštění území tohoto státu,“ uvedla srbská diplomacie v prohlášení z neděle pozdě večer. Těm, kteří se na Ukrajinu chystají, doporučilo cestu odložit.

Obdobné sdělení vydalo v neděli také kosovské ministerstvo zahraničí. Vyzvalo Kosovany, aby kvůli hrozícímu vypuknutí otevřeného ozbrojeného konfliktu nejezdili na Ukrajinu. Ti, kteří tam nyní pobývají, by podle Prištiny měli východoevropskou zemi urychleně opustit. Pomoc s odjezdem bude poskytovat kosovské velvyslanectví v Praze, které je příslušné i pro záležitosti Ukrajiny. 

Letecký provoz z Prahy na Ukrajinu zatím pokračuje bez rušení spojů. Čtyři dopravci tento týden dál plánují desítky letů do tří ukrajinských měst.

„Vnitro na zasedání krizového štábu MZV informovalo o připravenosti na případný větší nápor uprchlíků z Ukrajiny,“ řekl ČTK náměstek Dvořák. Krizový štáb MZV mimo jiné probíral další možnosti materiální či humanitární pomoci Ukrajině. Zasedání se zúčastnili zástupci vnitra, obrany a služeb.

Německý kancléř Olaf Scholz dorazil do Kyjeva, po příletu se nechal slyšet, že věří, že „diplomacie je stále tou cestou, jak zabránit válce v Evropě“. S prezidentem Zelenským bude probírat možnost další finanční pomoci Ukrajině. Nicméně mnoho politiků Berlínu zazlívá jeho neochotu poskytnout Ukrajině zbraně.

České aerolinie (ČSA) provoz své letecké linky z Prahy do Kyjeva zatím nepřeruší. Dopravce chce bezpečnostní situaci na Ukrajině dál monitorovat a v případě jejího zhoršení bude reagovat. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí aerolinií Vladimíra Dufková. Lety z evropských měst na Ukrajinu v posledních dnech zrušili kvůli obavám z ruské invaze a s ní spojeného rizika někteří zahraniční dopravci.

„České aerolinie provoz na Ukrajinu nepřerušují, lety do Kyjeva budou provozovány nadále dle platného letového řádu. Situaci monitorujeme, v případě zhoršení bezpečnostní situace jsme připraveni adekvátně zareagovat,“ uvedla Dufková.

Ukrajinští oligarchové a podnikatelé opouštějí Ukrajinu charterovými lety, upozornil na svém webu list Ukrajinska pravda. Dodal, že jen v neděli z Kyjeva odletěly na dvě desítky charterů a soukromých letadel, a to včetně letounů nejbohatšího Ukrajince. „Takové množství charterů nebylo za šest let pozorování (letového provozu),“ napsal deník.

Mezi stroji, které odletěly v neděli, byly podle listu i letadla patřící nejbohatšímu Ukrajinci Rinatu Achmetovovi a Borysi Kolesnikovovi, kterému náleží 55. příčka na seznamu boháčů podle ukrajinského vydání časopisu Forbes. Kolesnikov později deníku sdělil, že je v Kyjevě, odkud nehodlá nikam odjet. Letadlo podle něj odletělo do Prahy kvůli technické údržbě. Soukromý let pro padesátku lidí si objednal také opoziční poslanec, milionář Ihor Abramovyč

Akcie na evropských trzích od rána prudce klesají, na jejich ceny mají vliv zejména obavy z dalšího zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Spojené státy tvrdí, že Rusko se chystá Ukrajinu v těchto dnech napadnout, což Moskva opakovaně odmítá. Hlavní index evropských akcií STOXX Europe 600 krátce po zahájení odepisoval 2,6 procenta a pohyboval se kolem 457 bodů. Indikátor sleduje vývoj na burzách v 17 zemích Evropy, včetně například Británie a Polska.

Čínské velvyslanectví v Kyjevě funguje normálně, informoval mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin. O evakuaci Číňanů z Ukrajiny se nezmínil, vyzval však čínské občany pobývající v zemi, aby pečlivě sledovali situaci.

Vztahy mezi Ruskem a USA jsou velmi napjaté, nicméně dialog probíhá, oznámil dnes na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký prezident Joe Biden v sobotu mluvil s Vladimirem Putinem. „Ještě před několika lety takový dialog vůbec neexistoval, co se ale vztahů týče, jsou opravdu na hodně nízké úrovni, prakticky vlastně na podlaze,“ dodal Peskov.

Náměstek britského ministra obrany James Heappey dnes uvedl, že „rakety mohou začít létat na Ukrajinu do minuty po vydání rozkazu“. „Můj strach je velký, ale neznamená to, že se naplní. Je to varování, víme, že jakmile Putin vydá rozkaz, bude to otázka pár minut do dopadu první rakety,“ podotkl Heappey pro stanici Sky News.

Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Vadym Prystajko se nechal slyšet, že Ukrajina je připravená „být flexibilní“ a mohla by případně ustoupit od snahy vstoupit v NATO. Což je něco, co Kreml vyžaduje na cestě k deeskalaci situace. „Můžeme to udělat, zvláště pokud jsme pod takovou hrozbou, pokud jsme vydíráni a pokud jsme k tomu dotlačeni,“ dodal Prystajko.