ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Na ruském Dálném východě se dnes večer SEČ otevřely volební místnosti a v zemi oficiálně začaly prezidentské volby, které podle všeobecného očekávání zajistí současné hlavě státu Vladimiru Putinovi dalších šest let v Kremlu. Vzhledem k tomu, že většina potenciálních opozičních kandidátů je buď mrtvá, uvězněná, v exilu nebo jim úřady znemožnily kandidovat, je vítězství Putina téměř jisté, napsala stanice CNN.

Teze o možném vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu byla signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví, prohlásil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v televizním rozhovoru. Kreml nic nerespektuje, a tak by byla chyba mu prozradit, kam už nejsme ochotni zajít, vysvětloval Macron svůj postoj. Vyloučil však, že by Francie přistoupila k ofenzivě, jen trval na nutnosti být připraven.

Vysokého manažera ruské ropné společnosti Lukoil našli mrtvého v jeho kanceláři. Čtyřiapadesátiletý viceprezident společnosti Vitalij Robertus údajně spáchal sebevraždu. S odkazem na sdělení firmy o tom informují ruská média. Je to už čtvrté podivné úmrtí člena vedení druhého největšího ruského producenta ropy od roku 2022, kdy Rusko rozšířilo invazi na Ukrajinu, nad čímž představenstvo společnosti tehdy vyjádřilo znepokojení.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes po jednáních s americkými představiteli vyzval k pokračování podpory Ukrajiny, která podle něj nemůže čekat na výsledky listopadových voleb v USA. Také uvedl, že o výsledku ruské války proti sousední zemi se bude rozhodovat v nejbližších měsících, informovala agentura Reuters.

Rusko zakazuje vstup více než 200 americkým politikům, podnikatelům a novinářům. Ruské ministerstvo zahraničí přidalo na seznam osob se zákazem vstupu do Ruska dalších 227 občanů USA , informovala dnes státní tisková agentura TASS.

Obyvatele okupovaných oblastí podle AP obcházejí úředníci s urnami, i když byly zřízeny i volební místnosti. Objevují se dokonce zprávy o tom, že někteří lidé byli k hlasování nuceni pod hrozbou použití zbraně. Ukrajinský starosta okupovaného Mariupolu Vadym Bojčenko agentuře popsal, že k bytu jeho souseda dorazila v doprovodu dvou čečenských vojáků s automatickými puškami žena s urnou a dala na srozuměnou, že není jiná možnost než hlasovat.

Dalším lidem podle AP okupační úřady vyhrožovaly, že pokud nebudou volit, tak přijdou o sociální výhody či možnost zdravotní péče. Nejméně 24 Ukrajinců, kteří hlasovat odmítli, bylo podle lidskoprávních aktivistů zatčeno.

Švédsko přislíbilo téměř 33 milionů dolarů české muniční iniciativě pro Ukrajinu. Dnes to oznámilo švédské velvyslanectví v Česku.

Prezidentské volby v Rusku se blíží. Jako první budou mít vzhledem k časovému posunu možnost volit obyvatelé ruského Dálného východu. První volební místnosti se tam otevírají v pátek v osm ráno místního času (dnes ve 21:00 SEČ). Poslední volební místnosti se uzavřou v Kaliningradské oblasti v neděli v osm večer místního času (19:00 SEČ). První informace o průběžných výsledcích lze čekat už během první hodiny po uzavření místností a předběžné výsledky má ústřední volební komise oznámit v pondělí.

„Pyrotechnici Národní policie a Ministerstva vnitra obdrželi technickou pomoc od německých kolegů,“ informuje ukrajinská policie. Vybavení předané německými partnery zahrnuje soupravy pro zneškodňování malých a středních výbušných zařízení, řezné nálože, rentgenové systémy a materiály pro ně, forenzní kufříky, přenosné osvětlovací systémy, neprůstřelné vesty a ochranné obleky proti výbušninám. Mezi novinkami předanými německými kolegy je i podvodní dron.

Ruské ministerstvo energetiky předpokládá, že v důsledku neplánovaných údržbářských prací v ruských rafineriích se zvýší vývoz surové ropy z Ruska. Podle ruských tiskových agentur to uvedl první náměstek ministra energetiky Pavel Sorokin. Ruské rafinerie se v poslední době potýkají s výpadky kvůli technickým závadám a rovněž kvůli útokům ukrajinských dronů, uvedla agentura Reuters.

„Situace je stabilní, základní produkce rafinerií však bude nižší. To je skutečnost, není na tom ale nic kritického, protože to znamená, že se zvýší export ropy,“ citovala Sorokina agentura TASS. Podle agentury Interfax pak Sorokin prohlásil, že nepanují obavy ohledně zásobování domácího trhu s pohonnými hmotami. Ceny benzinu ovšem jsou nejvyšší za půl roku, připomíná v tomto kontextu Meduza.

Německá opoziční konzervativní unie CDU/CSU ve Spolkovém sněmu znovu neuspěla se svým návrhem usnesení vyzývajícího vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze k urychlenému dodání německých střel s plochou dráhou letu Taurus Ukrajině. 

Odmítavý postoj kancléře Scholze k dodání taurusů na Ukrajinu dnes v debatě hájil například šéf poslaneckého klubu sociálních demokratů (SPD) Rolf Mützenich. „Potřebujeme rozum, uvážlivost a jasnost. A to spolkový kancléř ve zvažování, které mu jako šéfovi vlády přísluší, dělá,“ řekl Mützenich.

Dnešního hlasování se zúčastnilo 690 poslanců. Proti dodávkám taurusů se vyslovilo 495 zákonodárců, pro jich bylo 190 a pět poslanců se hlasování zdrželo. Frakce CDU/CSU čítá 197 poslanců.

Norsko plánuje, že v letošním roce zvýší výdaje na obranu na dvě procenta HDP, aby byla země lépe chráněna před silnější hrozbou ze strany sousedního Ruska. „Situace v oblasti bezpečnostní politiky je vážná. Žijeme v sousedství s Ruskem, které je nebezpečnější a více nepředvídatelné, a pravděpodobně takové bude dlouhou dobu,“ prohlásil norský premiér Jonas Gahr Störe. Země sdílí s Ruskem v arktické oblasti hranici v délce 198 kilometrů.

Podle zdrojů Severoatlantické aliance, jejímž je Norsko členem, investovalo Oslo v roce 2022 do obrany 1,57 procenta HDP. Cíle dvou procent, který si země NATO stanovily, chtělo Norsko podle dosavadních plánů dosáhnout do roku 2026.

Obranný rozpočet na rok 2024, jehož výše byla původně plánována kolem osmi miliard eur, se zvýší na základě pozměňovacího návrhu zákona, který bude předložen na jaře, uvedl předseda norské vlády po dnešním setkání se šéfy opozičních stran.

Za nezákonné a neplatné dnes ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo pořádání nadcházejících ruských prezidentských voleb v částech Ukrajiny, které okupuje ruská armáda. Mezinárodní spojence Kyjev vyzval, aby výsledky hlasování plánovaného na 15. až 17. března neuznávali.

O zapojení zabraných ukrajinských území do prezidentských voleb rozhodlo Rusko loni v závěru roku. Konat se mají v regionech na východě a jihovýchodě Ukrajiny - v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, kterých se Moskva částečně zmocnila po invazi na Ukrajinu z února 2022 a poté je prohlásila za součást Ruské federace. Někde se tam hlasovalo už v předtermínu.

„Dnes je Den ukrajinských dobrovolných bojovníků. Den těch, kteří se rozhodli v klíčovém čase pro Ukrajinu chránit naši zemi a lidi. Naše nejhlubší úcta všem Ukrajincům, jejichž odvaha zachovává národní nezávislost! Nechť je požehnána věčná památka všech, kteří položili své životy za Ukrajinu. Sláva Ukrajině,“ píše na sociální síti X prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj. 

Ukrajincům nedochází odvaha, ale dochází jim munice. Proto Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned, prohlásil dnes v Bruselu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zároveň zveřejnil výroční zprávu Severoatlantické aliance za rok 2023.

NATO má za sebou v loňském roce podle Stoltenberga velké množství úspěchů. Podařilo se posílit obranu celé aliance, více aliančních sil je nyní ve stavu připravenosti a členské stáy navýšily své výdaje na obranu. „Svět se stal nebezpečnějším, ale NATO se stalo silnějším,“ prohlásil šéf NATO.

Citoval rovněž nedávný průzkum veřejného mínění v zemích aliance, podle kterého je podpora NATO na obou stranách Atlantiku velmi silná. „Například v USA by jen 13 procent dotazovaných nyní hlasovalo proti vstupu země do aliance,“ uvedl Stoltenberg.

Rusko si předvolá rakouského velvyslance v Moskvě Wernera Almhofera, informovala dnes agentura TASS. Ruská diplomacie tím reaguje na středeční krok Rakouska, které vyhostilo dva ruské diplomaty.

Ruské ministerstvo zahraničí už dříve vyhoštění svých diplomatů silně odsoudilo a označilo jej jako „nikoliv přátelský“ krok, na který bude reagovat odvetnou akcí.

Prezidentské volby v Rusku nejsou nijak dramatické, je totiž jasné, že Vladimír Putin opět usedne na šest let do křesla hlavy státu. Předčasně mohli volit vojáci. 

Situace v ruských regionech sousedících s Ukrajinou eskaluje, uvádí TV Nexta. V Belgorodu byl vyhlášen protiraketový poplach, uvedla kancelář starosty. Ve městě jsou slyšet výbuchy. V Kurské oblasti jsou lidé žádáni, aby odešli do krytů. 

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na dnešek zničilo 14 ukrajinských bezpilotních letounů v Belgorodské a Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Ruské síly naopak vyslaly na Ukrajinu přes tři desítky dronů, které zasáhly civilní infrastrukturu, uvedly dnes ukrajinské úřady.

„Minulou noc bylo zabráněno pokusům kyjevského režimu provést teroristické útoky pomocí leteckých dronů proti objektům na ruském území,“ citovala z prohlášení ruského ministerstva agentura AFP. Celkem podle něj „bylo zachyceno a zničeno 14 dronů nad Belgorodskou oblastí (11) a Kurskou oblastí (tři)“. Útoky si podle ruských úřadů nevyžádaly žádné oběti ani vážné škody.

Polští zemědělci plánují od pátku dopoledne až do odvolání blokovat hraniční přechod se Slovenskem Chyžné-Trstená na protest proti dovozu obilí z Ukrajiny do Evropské unie. Do protestu se zapojí také řidiči traktorů a osobních vozidel, kteří pojedou po silnici k hranicím se Slovenskem.

Polští farmáři už loni zahájili protesty proti dovozu levnějších zemědělských produktů z Ukrajiny, během kterých například zablokovali přístupové silnice k hraničním přechodům s Ukrajinou. Letos v únoru pak podobnou akci uspořádali na příjezdu k hraničnímu přechodu se Slovenskem Barwinek-Vyšný Komárnik, který mohli využívat například ukrajinští řidiči kamionů během protestů polských farmářů na hranicích s Ukrajinou. 

Hraniční přechod Chyžné-Trstená je jedním z hlavních silničních spojení ze severu Slovenska do Polska. Od slovensko-ukrajinských hranic je vzdálen zhruba 300 kilometrů.

Za poslední den ztratil protivník 970 lidí, 5 tanků, 17 obrněných vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„S výrazem dezinformace se poprvé setkáváme v roce 1923 v rámci zpravodajských operací ruské tajné policie GPU, které byly zaměřeny na ovlivnění rozhodovacích procesů v cizích státech,“ tweetuje Dana Drábová. „Metoda v Rusku pořád oblíbená. A funguje,“ glosuje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v rámci svého pravidelného hlášení o radiační situaci na Ukrajině.

Ruská tajná služba FSB oznámila, že zadržela čtyři osoby, které chtěly ruským vojákům bojujícím proti Ukrajině poslat otrávenou humanitární pomoc. Uvedla to agentura TASS s tím, že čtveřice byla součástí buňky Ruského dobrovolnického sboru a jednala pod vedením ukrajinské vojenské rozvědky.

Podle FSB měli čtyři obyvatelé Petrohradu v plánu silně jedovatou látkou otrávit potraviny určené pro vojáky na frontě a obyvatele „nových území Ruska“. Tak ruská oficiální místa nazývají části Ukrajiny, které Rusko okupovalo v důsledku své agrese vůči sousední zemi.

Členové buňky, přívrženci krajní pravice, údajně také v Petrohradu a Leningradské oblasti zkoumali objekty kritické infrastruktury s cílem podniknout proti nim útoky. Zadrženým hrozí deset až dvacet let vězení za účast na činnosti teroristické organizace. Informace FSB nelze nezávisle ověřit.

„Minulou noc bylo zabráněno pokusům kyjevského režimu provést teroristické útoky pomocí leteckých dronů proti objektům na ruském území,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Celkem podle něj „bylo zachyceno a zničeno 14 dronů nad Belgorodskou oblastí (11) a Kurskou oblastí (tři)“.