ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Téměř polovina Američanů si myslí, že Spojené státy vydávají na podporu Ruskem napadené Ukrajiny příliš mnoho prostředků. Odpor vůči pomoci Ukrajině je však nižší než v říjnu a zdá se, že klesl především mezi republikánskými voliči. Vyplývá to z průzkumu agentur AP a NORC Center for Public Affairs Research, který byl dnes zveřejněn a o kterém píše list The Hill.

Zatímco v říjnu si 52 procent Američanů myslelo, že USA vydávají pro Ukrajinu příliš, nyní je to 45 procent. Mezi republikány je opozice vyšší - 59 procent republikánských voličů odpovědělo, že vláda do pomoci investuje moc. V říjnu to bylo 69 procent.

Kreml žádá ruské regionální úředníky, aby se maximálně snažili umlčet demonstrace, jichž se účastní příbuzní mužů mobilizovaných do bojů na Ukrajině. Uvedly to ruské nezávislé portály Vjorstka a The Moscow Times. Protesty podle nich budí v Kremlu znepokojení zejména kvůli prezidentským volbám v nadcházejícím roce, v nichž bude současný prezident Vladimir Putin podle očekávání usilovat o co nejlepší výsledek.

Podle nejmenovaných zdrojů portálu Vjorstka z federálních i regionálních úřadů Kreml regionům radí, aby protesty „hasily penězi". Úředníci mají udělat co nejvíc pro to, aby příbuzní mobilizovaných dostali co nejrychleji všechny peníze, na něž mají nárok.

Podle těchto zdrojů si je Kreml vědom, že příbuzní jsou často nespokojení s podmínkami, v nichž ruští vojáci žijí. Pracovníci prezidentské administrativy se ale domnívají, že „ženy nečekají ani tak na návrat svých manželů, jako spíš na jejich karty s výplatou," citoval portál vyjádření jednoho ze zdrojů.

Ukrajina ostře zareagovala na vystoupení Vladimira Putina na summitu G20.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak dnes na platformě Telegram reagoval na Putinův projev slovy, že je to Rusko, kdo „vyhlazuje" ukrajinské civilní obyvatelstvo a namísto „přemýšlení o ukončení tragédie na Ukrajině", by mělo stáhnout svá invazní vojska ze země. „Jediným účinným řešením, které je zatím mimo Putinovo chápání, je okamžité stažení okupačních ruských vojsk ze suverénního území jiného státu. Poté zasednout za stůl, projednat platby, kompenzace a další právní důsledky války," napsal prezidentský poradce.

 Při ruském ostřelování Nikopolu v jižní části Ukrajiny zemřela pod sutinami vlastního domu žena, uvedlo dnes na sociální síti Telegram ukrajinské ministerstvo vnitra. V jiném příspěvku oznámilo, že počet obětí po zásahu nemocnice v noci na úterý ve městě Selydove na východě Ukrajiny stoupl na tři. Při dnešním ruském útoku na město Cherson byl zasažen bytový dům, v němž zemřel jeden člověk, sdělil kromě toho šéf vojenské správy města Roman Mročko.

Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise šéfovi Evropské rady Charlesu Michelovi vyzval ke „strategické diskuzi" o další podpoře Ukrajiny na příštím summitu EU v prosinci. Orbán smysluplnost podpory zpochybňuje. Podle serveru Politico, který má dopis k dispozici, Orbán nepřímo naznačuje, že Maďarsko by mohlo vetovat 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na financování ukrajinské vlády i přístupové rozhovory s Kyjevem. Podle nejmenovaného diplomata Orbán Ukrajinu využívá jako páku při vyjednávání s Bruselem, který zadržuje 13 miliard eur (asi 318 miliard korun) ve fondech pro Maďarsko kvůli pochybnostem o stavu tamního právního státu.

Finská vláda uzavře všechny přechody na hranici s Ruskem, otevřený nechá jen jeden ve finském Laponsku. Oznámil to dnes finský premiér Petteri Orpo, napsala agentura Reuters. Opatření má zastavit příchody žadatelů o azyl do severské země, podle Finska podporovaný ruskými úřady.

Orpo řekl, že Helsinky budou situaci na ruské hranici monitorovat a přijmou další opatření, pokud bude potřeba.

Polští řidiči kamionů varují, že budou blokovat hlavní přechod na hranici s Ukrajinou Dohorusk-Jahodyn až do února. S odvoláním na vyjádření jednoho z organizátorů polského protestu Rafala Meklera na sociálních sítích to uvedla ukrajinská agentura Unian. Polští autodopravci začali na protest proti konkurenci z Ukrajiny blokovat hraniční přechody z Polska na Ukrajinu na počátku listopadu. Požadují, aby Evropská unie pro přepravce z Ukrajiny znovu zavedla povinnost povolení k vjezdu do EU.

Bulharský parlament dnes schválil dodávku 100 obrněných transportérů Ukrajině. Současně zamítl návrh opozice na vyslovení nedůvěry vládě kvůli vojenské podpoře Ruskem napadené země, informovala agentura BTA. Dohodu o bezplatné dodávce obrněné techniky uzavřely Sofia a Kyjev v létě tohoto roku, zahrnuje také munici a náhradní díly.

Dodávku dnes poslanci schválili poměrem 131 ku 49. Proti byli socialisté (BSP), kteří často vyjadřují proruské postoje, a také otevřeně promoskevští nacionalisté ze strany Obrození.

Německý kancléř Olaf Scholz na virtuálním summitu G20 vyzval ruského prezidenta Putina, aby zastavil válku na Ukrajině a stáhl ze země ruské vojáky. „Na summitu jsem vyzval ruského prezidenta Putina, aby konflikt na Ukrajině ukončil a stáhl ruské vojáky, aby válka konečně skončila," řekl dnes večer německý kancléř Olaf Scholz. Poznamenal, že na jednání se připojil společně s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která se v Berlíně zúčastnila německo-italských vládních konzultací.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém dnešním projevu na virtuálním summitu G20 prohlásil, že je nutné hledat cesty k zastavení tragédie, již představuje válka na Ukrajině. Vyjádřil se tak ke konfliktu, který Moskva z jeho rozhodnutí loni sama zahájila nevyprovokovanou invazí do sousední země. Šéf Kremlu rovněž tvrdil, že Rusko nikdy neodmítalo účastnit se mírových rozhovorů s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v minulosti opakovaně zdůraznil, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou jsou možné jen v případě, že Moskva z území jeho země stáhne svá vojska.

Podpora Ukrajiny je zásadní pro naši bezpečnost, zároveň je krokem přirozeně lidským. Řekl to prezident Petr Pavel po dnešním summitu hlav států zemí Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) na Pražském hradě. Rusko podle Pavla musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Podporu napadené zemi vyjádřily i další tři hlavy států - Polska Andrzej Duda, Slovenska Zuzana Čaputová a Maďarska Katalin Nováková.

U zemí V4 je vzhledem k jejich poloze ve středu Evropy přirozené, že řeší podobné geopolitické otázky, řekl Pavel. „Ruská agrese dopadá na nás všechny, podpora Ukrajiny je proto zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je také krokem přirozeně lidským," uvedl. „Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto odhodlaně pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny a jejích občanů, je to v našem zájmu," dodal.

Evropská unie poslala Ukrajině další 1,5 miliardy eur (37 miliard Kč) v rámci půjčky, která slouží k zajištění provozu státu a fungování základní infrastruktury. Informovala o tom dnes na sociální síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Celkem už letos Kyjev, který se od loňského února brání ruské agresi, od EU takto získal 16,5 miliardy eur (404 miliard Kč).

„Pomáhá nám to udržet ve válečných časech ekonomickou stabilitu,“ napsal na síti Telegram ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Podle von der Leyenové už od začátku války celková pomoc Ukrajině ze strany EU dosáhla 85 miliard eur a má pokračovat dál. 

Je nezbytné, aby Rusko v konfliktu na Ukrajině neuspělo, pokud by vyhrálo, nebyl by to konec nejistoty v Evropě, ale začátek ještě větší nejistoty. Po jednání s českým náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou to novinářům řekl předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer.

Konflikt na Ukrajině podle Bauera nekončí, protože Rusko v něm pokračuje. Pokud by v tom případě nepokračovala Ukrajina, ztratí svou zemi, míní Bauer. Ukrajinci proto podle něj musí pokračovat, aby Rusové nedosáhli svých strategických cílů. „Naší povinností je pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba,“ uvedl.

Bauer po jednání také vyzdvihl národní odolnost jako základ kolektivního odstrašení a obrany, je podle něj zásadní pro snahu NATO zajistit bezpečnost občanů a demokratických hodnot. Rozhodnutí Ruska začít a pokračovat v agresi vůči Ukrajině zahájilo novou éru kolektivní obrany Severoatlantické aliance (NATO), uvedl. Ta podle něj vyžaduje, aby se země připravily na to, že konflikt může vypuknout kdykoli.

Deficit ruského rozpočtu se letos bude pohybovat kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Rozpočtový plán vlády přitom počítá s deficitem dvě procenta HDP a někteří ekonomové začátkem roku čekali, že schodek rozpočtu dosáhne až pěti procent HDP, uvedla agentura Reuters.

Vyšší ceny ropy a příjmy z daní letos pomohly ruské vládě rozpočtový deficit snížit. „Přicházejí další příjmy z odvětví mimo ropu a plyn, ekonomika funguje a tempo růstu nám umožňuje mluvit o vyšších rozpočtových příjmech,“ uvedl Siluanov.

Podle údajů ministerstva financí za leden až říjen činil deficit ruského rozpočtu 1,24 bilionu rublů (315,9 miliardy Kč), což je 0,7 procenta HDP. Ruský rozpočtový plán počítá na letošní rok se schodkem 2,93 bilionu rublů, tedy dvě procenta HDP.

Státní zastupitelství v Lublinu na východě Polska obžalovalo 16 osob, které podle ní vyvíjely výzvědnou činnost ve prospěch Ruska. Informovala o tom dnes agentura PAP. Podle prokuratury jsou obžalovanými cizinci a působili na vícero místech země včetně metropole Varšavy. Patnáct z nich skončilo ve vazbě. Hrozí jim až deset let vězení.

Prokuratura uvedla, že obžalovaní vytvořili špionážní síť. „Obžalovaní, kteří byli identifikováni jako cizinci zpoza východní hranice, vyvíjeli špionážní činnost a také propagandistickou činnost proti Polsku a připravovali diverzní akce na pokyn ruské tajné služby,“ uvedlo státní zastupitelství.

Podle vyšetřovatelů byla skupina aktivní na začátku letošního roku na několika místech na východě země a také v hlavním městě Varšavě. Její členové například pozorovali kritickou infrastrukturu, jako jsou vojenské základny, přístavy a další významné uzly dopravní infrastruktury. Za svou činnost dostávali peníze. Polsko, přes které proudí dodávky západního vojenského materiálu na Ukrajinu, tvrdí, že se stalo důležitým cílem ruských špionů, a viní Moskvu z pokusů o destabilizaci země.

Švýcarská vláda dnes schválila prodej 25 tanků Leopard 2A4 jejich německému výrobci, firmě Rheinmetall Landsysteme. Podle Bernu se německá vláda zaručila, že tanky zůstanou buď v Německu, nebo v některé z partnerských zemí NATO či EU. Kvůli své neutralitě Švýcarsko blokuje přímé prodeje i reexporty zbraní na Ukrajinu.

Zmíněné tanky pochází ze švýcarských armádních zásob. Jedná se o kusy, které se Švýcarsko rozhodlo přesunout do skladů při modernizaci svých tanků Leopard 2A4. Švýcarská armáda vyřadila zhruba stovku těchto tanků a ve službě si ponechala 134 modernizovaných kusů.

„Berlín ujistil Švýcarsko, že tanky zůstanou v Německu či v zemích NATO nebo EU a poslouží pro doplnění jejich výzbroje,“ uvedla švýcarská vláda k prodávaným strojům.

Prezident Petr Pavel dnes dopoledne na Pražském hradě přivítal své protějšky ze zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy ze Slovenska, z Polska a Maďarska. Společně se Zuzanou Čaputovou, Andrzejem Dudou a Katalin Novákovou proberou projekty financované ze společného fondu, infrastrukturu nebo zahraničněpolitické otázky. Česko V4 od července předsedá.

Při obědě prezidenti prodiskutují dopady ruské agrese na Ukrajině na střední Evropu a podporu napadené země. Debatu povedou také o situaci na Blízkém východě, tématem bude i rozšíření Evropské unie.

Rozpory mezi zeměmi V4 v poslední době způsobily, že skupina nevyvíjí tolik společných aktivit, jako v minulosti. Neshody se týkají mimo jiné rozdílného postoje Maďarska k otázce války na Ukrajině včetně dodávek zbraní zemi napadené Ruskem. V Česku se od začátku jeho předsednictví konalo například třídenní jednání náčelníků generálních štábů armád V4 a Ukrajiny. Podle Hradu jsou ale v plánu i setkání premiérů čtyř států či schůzky na úrovni ministrů.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na dnešek jeho protivzdušná obrana zničila tři ukrajinské bezpilotní prostředky, které se pohybovaly nad okupovaným poloostrovem Krymem. Ruské síly podle Moskvy zlikvidovaly i čtyři námořní prostředky řízené na dálku u okupovaného poloostrova, píše agentura AFP. Ukrajina naopak prohlásila, že v noci zničila několik bezpilotních prostředků vypuštěných ruskou armádou.

„Tři ukrajinské bezpilotní stroje byly zničeny protivzdušnou obranou nad územím Krymské republiky,“ uvedlo dnes ráno ruské ministerstvo obrany. Ruské ministerstvo obrany také uvedlo, že ruská armáda zachytila u Krymu čtyři námořní bezpilotní prostředky. „Všechny zaznamenané cíle byly zničené,“ uvedl resort.