ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Běloruská televize Nexta na Twitteru zveřejnila video u příležitosti ukrajinského dne novinářů. Od propuknutí invaze na území Ukrajiny zemřelo již 32 novinářů včetně několika zahraničních.

Nejméně tři lidé přišli o život a dalších deset utrpělo zranění při ruském ostřelování Charkovské oblasti během uplynulých 24 hodin, oznámila dnes agentura Unian s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova.

Mrtvé a raněné v řadách civilistů si vyžádalo i ruské ostřelování a bombardování sedmi měst a obcí v Doněcké oblasti, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na policii, která však počet obětí neupřesnila. Terčem útoků se staly Avdijivka, Slovjansk, Družkivka, Kramatorsk, Časiv Jar, Chromove a Ňju-Jork (tedy východoukrajinská obec psaná latinkou New York).

Německá vláda nechce Ukrajině poskytnout tanky kvůli obavám z možnosti, že by je okupovaná země využila k útoku na území Ruské federace, informoval německý zpravodajský týdeník Der Spiegel.

Takto dopadla opravna aut v ukrajinském Kyjevě poté, co na místo včera ruští vojáci vyslali několik raket.

Mluvčí rady Krymu Vladimir Konstantinov navrhl zrušení výuky angličtiny na místních školách. Na anektovaném poloostrově zároveň vznikl slovník, který má z mluveného jazyka odstranit anglicismy. Informovala o tom běloruská televize Nexta.

Ruský prezident Vladimír Putin patří kvůli invazi na Ukrajinu před válečný soud. Stanout by měl i před soudem v Rusku, protože poslal svou zemi do izolace a uvrhl ji vývojově zpět. V rozhovoru pro ukrajinskou redakci Rádia Svobodná Evropa to řekl český prezident Miloš Zeman. Přepis rozhovoru zveřejnil Pražský hrad na svém webu.

Podle Zemana se Putin rozhodl k invazi na Ukrajinu, i když věděl, že budou následovat rozsáhlé politické a ekonomické protiruské sankce. „Fakticky se rozhodl k izolaci Ruska a Rusů. Svoji zemi uvrhl vývojově zpět. To je strašně smutné,“ poznamenal Zeman. Připustil, že ačkoliv nebyl příznivcem ekonomických sankcí, jedná se o funkční nástroj, který Evropa má. „A na ruskou ekonomiku dopad mají, o čemž svědčí mnohé ekonomické ukazatele,“ konstatoval. Rusko má ale podle české hlavy státu stále finanční rezervy na pokračování války mimo jiné díky příjmům z prodeje plynu a ropy.

Česko může využít své předsednictví v Radě Evropské unie v druhé polovině letošního roku k prosazování klíčových priorit ministerstva průmyslu a obchodu, jako jsou energetická a surovinová bezpečnost. V úvodu porady českých ekonomických diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Po skončení předsednictví má v úmyslu vést řadu misí na podporu vývozu hlavně do zemí mimo Evropu.

Aktuální situaci podle Síkely určují dopady pandemie covidu-19 či ruská agrese na Ukrajině, která zahrnuje i energetickou válku proti Evropě. „Pracujeme v obtížném prostředí a bohužel bez rezerv a zdrojů z předchozích let prosperity,“ uvedl. Po ruské invazi nabyla v EU opět na významu energetická a surovinová bezpečnost, která ustoupila pod nynější Evropskou komisi nejprve na pozadí na úkor zelených témat, podotkl. Česká vláda podle něj nadále pracuje na přípravě pětiletého plánu pro odklon od ruských surovin.

Cizinecké policii se od počátku konfliktu přihlásilo 282 130 lidí, v neděli jich přibylo 1203. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky zhruba třetina. Podle dřívějšího vyjádření Rakušana pro deník Právo do Česka denně přijíždí průměrně tisícovka ukrajinských uprchlíků, ale stejný počet jich i odjíždí.

Kyjevské úřady zveřejnily snímky zničených budov po včerejších raketových útocích ruských jednotek. Fotografie ukazují zdemolovanou opravnu aut.

Česko vydalo v neděli lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajinu 368 víz dočasné ochrany. Je to o zhruba 60 méně než minulý týden. Počet vydaných speciálních víz tak nadále klesá. Od počátku války na konci února dostalo v Česku dočasnou ochranu 364 799 Ukrajinců. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na Twitteru. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden uvedl, že část běženců odjíždí, takže v zemi nyní zůstává zhruba 300 000 uprchlíků z Ukrajiny.

Situace v Severodoněcku se podle luhanského gubernátora Serhije Hajdaje zhoršuje, průmyslová zóna města ale zůstává pod kontrolou ukrajinských jednotek.

Kolektivní odmítnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie umožnit letadlu šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova přeletět do Srbska nezbytně vyžaduje tvrdou reakci, a to společnou Ruska a Srbska, uvedl dnes místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Lavrov měl dnes zahájit dvoudenní návštěvu v Bělehradu, ale nedělní rozhodnutí Sofie, Podgorice a Skopje nepovolit přelet jeho letadla vedlo podle médií k jejímu zrušení.

„Je jasné že toto rozhodnutí nebylo o letadlu. Bylo namířeno proti Rusku jako státu a Srbsku jako státu. Doufám, že reakce bude společná a krajně tvrdá, a to v podobě nejen diplomatických protestů, ale i konkrétních praktických odvetných kroků,“ uvedl Kosačov podle agentury TASS.

Ukrajinské jednotky sestřelily bitevní vrtulník Kamov Ka-52 a nepřátelský dron, informovala běloruská televize Nexta.

Na Twitteru se objevily snímky trosek po údajném útoku na ruskou vesnici Tetkino, o kterém ráno informoval gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt.

Ozbrojené síly Ukrajiny vydaly další odhady ruských ztrát. Okupantská armáda měla od počátku invaze přijít o 31 250 vojáků, 1386 tanků, 690 dělostřeleckých systémů, 96 protivzdušných systémů, 211 letadel, 176 vrtulníků, 13 lodí a 125 střel s plochou dráhou doletu.

Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky uvádí, že nedělní útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu, při kterých Rusové použili střely s plochou dráhou letu, měly zřejmě narušit zásobování ukrajinských jednotek západními zbraněmi. Upozorňuje také na pokračující těžké boje v Severodoněcku a ruský postup k Slovjansku ve snaze obklíčit ukrajinské síly a také na posilování protiletecké obrany Hadího ostrova, která má chránit ruská plavidla blokující ukrajinské přístavy a tím i vývoz ukrajinského obilí.

„Na telefonáty teroristovi, vrahovi a agresorovi je třeba pohlížet jako na telefonáty teroristovi. Od začátku jsem říkala, že Putina lze zastavit jenom na bojišti,“ uvedla v rozhovoru pro LRT bývalá prezidentka Litvy Dalia Grybauskaitė.

Ruské jednotky pokračují ve snaze o dobytí Severodoněcka a útočí také u Lymanu v Donbasu na východě Ukrajiny. Ruská armáda dál útočí rovněž na Slovjansk. U Bachmutu utrpěly ruské síly značné ztráty, aniž by dosáhly úspěchu. Na jihu donbaské fronty bojové operace nepřítele nepokračovaly, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 103. dnem.

„Na severodoněckém směru nepřítel ostřeloval naše vojska z minometů a děl různého typu. Utrpěla civilní infrastruktura v obcích Meťolkino, Borivsk, Ustynivka a Toškivka. Okupanti pokračují v dobývání Severodoněcka,“ uvádí hlášení.

Podle nově zveřejněných údajů ukrajinské generální prokuratury bylo od ruské invaze na Ukrajinu zabito celkem 262 dětí a 467 dalších zraněno.

Ruská propagandistická masmédia se snaží vytvořit iluzi o humanitární krizi na Ukrajině a informují o „kilometrových frontách“ v Mykolajivu na humanitární pomoc.

Rusové přeskupují síly v Černém moři, píše Ukrinform. Přípravy na vyloďovací akci vidět nejsou. 

Roman Starovojt, gubernátor Kurské oblasti v Rusku řekl, že ráno byla ostřelována obec Tetkino.

Americký institut pro válečná studia uvedl, že úspěšné protiútoky Ukrajiny svědčí o zmenšující se bojové síle Ruska.

Ukrajinský voják a právník Massi Nayem byl operován poté, co se těžce zranil na frontě. Jeho bratr a náměstek ministra infrastruktury Mustafa Nayem řekl, že má těžkou šrapnelovou ránu na hlavě a  mnohočetné zlomeniny. Jeho stav je stále vážný. 

Turecko uvedlo, že „v nejbližších dnech“ očekává rozhodnutí o vývozu obilí z Ukrajiny, i poté však bude trvat zhruba 5 týdnů zahájit provoz.