ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Ruský prezident Vladimir Putin nenaznačil žádnou změnu dosavadní strategie. Podle Reuters uvedl, že Rusko zváží, s kým bude jednat o míru na Ukrajině.

Neurčitě se vyjádřil také k francouzskému návrhu klidu zbraní v době letní olympiády a varoval, že nasazení západních jednotek na Ukrajině by svět přivedlo na pokraj třetí světové války.

Putin ve svém prvním vyjádření po volbách uvedl, že jeho vítězství ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou. Umožní také Rusku "upevnit společnost" a stát se silnějším a efektivnějším. Prioritou bude posílení armády, uvedla agentura Reuters.

Povolební průzkumy i průběžné výsledky ukazují na drtivé vítězství Putina. Po sečtení asi 60 procent okrsků současná hlava státu jasně vede se ziskem 87 procent hlasů. V projevu Putin také poděkoval za účast v prezidentských volbách ruským občanům a zejména vojákům. Vítězství je podle něj projevem "důvěry" a "naděje", kterou do něj společnost vkládá. Nikdo podle něj Rusko nedokáže porazit, pokud bude "konsolidované".

Prioritou pokračujícího prezidentství bude podle Putina posílení armády a splnění úkolů spojených se speciální vojenskou operací, jak Moskva oficiálně nazývá svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na agenturu RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne všechno k jaderné válce spěje. Také podle něj zatím nikdy nevyvstala potřeba nasadit jaderné zbraně ve válce na Ukrajině.

Rusko považuje ukrajinskou otázku za otázku života a smrti, uvedl v ruské státní televizi v neděli Vladimir Putin podle agentury TASS. „Pro ně (pro Západ - pozn. red.) jde o vylepšení jejich taktické pozice, ale pro nás jde o náš osud, otázku života a smrti,“ uvedl Putin.

Ruský vůdce vzkázal, že je důležité sdělit ruským a zahraničním divákům, jak velký význam Rusko přikládá „všemu, co se děje v ukrajinském směru“. Po rozhovoru s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem, který čelí nové vlně kritiky po smrti Alexeje Navalného, se Putin tentokrát rozpovídal v rozhovoru s Rusem Pavlem Zarubinem.

Je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, je přesvědčen ruský prezident Vladimir Putin. Za své zájmy podle něj bude země bojovat až do konce. Ve zhruba dvouhodinovém rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem také odmítl, že by Rusko mohlo napadnout i další země východní Evropy, jako jsou Polsko či Lotyšsko. Informují o tom agentury AFP a Reuters.

Celý článek čtěte ZDE.

Ruský vojenský letoun Il-76 minulý týden nad ruskou Belgorodskou oblastí sestřelily rakety Patriot americké výroby vypálené z ukrajinského území, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Putin. Ukrajina podle něj mohla letoun sestřelit nedopatřením, ale i tak jde podle něj o zločin. Putin kromě toho zopakoval dřívější tvrzení Moskvy, že na palubě letounu bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, což Rusko zatím nepodložilo žádnými důkazy.

„Letadlo bylo sestřeleno - už to bylo s jistotou stanoveno - americkým systémem Patriot. Už to zjistila expertiza,“ uvedl Putin na setkání se spolupracovníky ve svém předvolebním štábu.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, uvedla dnes agentura Reuters. Podle prezidentských dekretů zveřejněných v úterý pozdě večer mají podíly obou společností na ložisku Južno-Russkoje a na projektech Achimov přejít pod nově založené ruské firmy.

Kreml se k tomuto kroku rozhodl poté, co Západ podle Putina vyhlásil Moskvě ekonomickou válku. Západní státy začaly Rusko ekonomicky i politicky izolovat kvůli tomu, že Putinův režim loni v únoru vojensky napadl Ukrajinu.

Vladimir Putin dnes uvedl, že ve volbách v březnu 2024 se bude opět ucházet o prezidentský úřad. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle nich to novinářům sdělili účastníci rozhovoru s hlavou státu, který se uskutečnil po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti.

Prezident Putin navštívil štáb ruských sil v Rostově na Donu, uvedl mluvčí Kremlu Peskov. Šéf generálního štábu Gerasimov ho informoval o průběhu invaze na Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem na okraj summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky. Sia už předtím označil za drahého přítele, informuje agentura Reuters.

Putin, který je teprve na své druhé zahraniční cestě mimo státy někdejšího Sovětského svazu od loňského útoku Ruska na Ukrajinu, v rozhovoru se Siem vyjádřil přesvědčení, že v dnešní složité době je nutná úzká koordinace zahraniční politiky.

Čínský prezident zase konstatoval, že vzájemná důvěra mezi dvojicí mocností se stále prohlubuje. Zároveň si pochvaloval, že se s Putinem za uplynulých deset let sešel už 42krát, díky čemuž je pojí hluboké přátelství.

Ruský prezident Putin se v Číně setkal s maďarským premiérem Orbánem a vyjádřil spokojenost se vztahy mezi Moskvou a Budapeští, uvedla AFP.

Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Pekingu, kde se sejde s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzka lídrů je naplánovaná na středu, stejně jako Putinův projev na summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky. Během dneška se Putin sejde s řadou dalších asijských lídrů, uvedla agentura RIA Novosti.

Ukrajina od zahájení své protiofenzivy na začátku června přišla o více než 90 000 vojáků, přes 550 tanků a skoro 1900 obrněných vozidel, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na konferenci diskusního klubu Valdaj. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajina ani Rusko - s několika výjimkami na začátku války - vlastní ztráty neuvádějí, jen odhady ztrát nepřítele.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes označil intervenci sovětských vojsk v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v srpnu 1968 za chyby sovětské politiky, uvedla ruská média. Politiku zjevně namířenou proti zájmům jiných zemí označil za nepřípustnou, ale Západ podle něj dělá ve své zahraniční politice stejnou chybu jako Sovětský svaz. O válce, kterou na jeho rozkaz rozpoutala ruská vojska proti Ukrajině, se v této souvislosti nezmínil.

Vladimira Putina bezpečnostní služby nejméně dva nebo tři dny předem varovaly, že Jevgenij Prigožin připravuje možnou vzpouru, vyplývá z analýz zpravodajských služeb, které získal The Washington Post. Byla přijata opatření k posílení bezpečnosti v několika strategických objektech, včetně Kremlu, kde byl zvýšen počet zaměstnanců prezidentské stráže a rozdáno více zbraní, ale jinak nebyla přijata žádná opatření, uvedli činitelé.

„Putin měl čas přijmout rozhodnutí o likvidaci vzpoury a zatčení organizátorů,“ uvedl jeden z evropských bezpečnostních činitelů. „Když se to pak začalo dít, nastala paralýza na všech úrovních ... Naprosté zděšení a zmatek. Dlouho se nevědělo, jak reagovat.“

Možné členství Ukrajiny v NATO, které bylo tento týden předmětem debat členských zemí aliance a Kyjeva na summitu ve Vilniusu, je hrozbou pro Rusko, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. 

„Každá země má právo zajistit svou bezpečnost a samozřejmě si i vybrat způsob, jakým svého cíle dosáhne,“ řekl dnes Putin. Pro Ukrajinu ale podle něj platí jedna podmínka. „Při zajištění bezpečnosti jedné země by neměla být ohrožena země jiná,“ dodal.

Vladimir Putin přijal v Kremlu pět dní po vzpouře wagnerovců jejich šéfa Jevgenije Prigožina a dalších 34 představitelů této žoldnéřské skupiny, uvedl podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Wagnerovci podle něj na schůzce zdůraznili, že Putina jako hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil uznávají.

Schůzka se odehrála 29. června, trvala asi tři hodiny. Putin na ní podle mluvčího shrnul působení wagnerovců na Ukrajině a zhodnotil také „události 24. června“, kdy žoldnéři na protest proti ruskému armádnímu vedení podnikli tažení na Moskvu. Šéf Kremlu pak zástupcům žoldnéřské společnosti navrhl možnosti „dalšího pracovního a bojového uplatnění“.

Putin dva dny po schůzce v Kremlu pronesl projev, v němž řekl, že většina wagnerovců jsou vlastenci a že mohou přesídlit do Běloruska nebo vstoupit do ruské pravidelné armády. O přesunu žoldnéřů do Běloruska nebo jejich začlenění do armády ale od té doby žádná oficiální prohlášení nebyla. Běloruský lídr Alexandr Lukašenko sice původně řekl, že Prigožin dorazil do Běloruska, o několik dní později ale tvrdil, že šéf wagnerovců je na území Ruska.

 Speciální vojenská operace, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu, je pro ruského prezidenta Vladimira Putina nejvyšší prioritou, Rusko podle něj nadále věří, že dokáže splnit své cíle. Putin to řekl v rozhovoru poskytnutém ruské státní televizi Rossija 1 a natočeném 21. června, informovala agentura TASS. Celý rozhovor bude odvysílán dnes večer, tedy den po povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která podnikla tažení na Moskvu. Válkou, kterou Rusko proti Ukrajině rozpoutalo loni v únoru, Putin podle svých slov "začíná a končí" svůj den.

Ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni, řekl dnes v první reakci na dění na jihu země prezident Vladimir Putin. Vojáci podle něj postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují, prezident však zároveň připustil, že situace v Rostově na Donu je velice složitá.

Přečtěte si o Putinově projevu zde.

„Jedním z Prigožinových cílů bylo, aby se dostal masivním způsobem do veřejného prostoru. On se ostatně už poslední měsíce o to pokoušel a nyní se mu podařilo,“ uvedla v rozhovoru pro ČT novinářka Deníku N Petra Procházková a dodala: „Vladimir Putin ve svém projevu ani jednou nevyslovil jméno Prigožin. Je to jeho stará praktika, on lidi, které pokládá za velké nepřátele a velmi nebezpečné, tak jejich jméno nevyslovuje. Takže Prigožin je nyní zařazen do této kategorie.“

„Toto je kriminální adventuristická kampaň. Je to ekvivalentní ozbrojené vzpouře. Rusko se bude bránit,“ reagoval na Prigožinovo tažení ruský prezident Putin. „Bojujeme za život a bezpečnost našich občanů a naši územní celistvost. Je to pokus rozvrátit nás zevnitř. To je velezrada.“

Šéf Kremlu se také v odpovědi na otázku ruského novináře pokoušel snížit úspěchy ukrajinských sil, které nedávno přešly do protiofenzivy, a prohlásil, že Kyjev sám chápe, že proti Rusku nemá šanci.

„Ať už by to bylo sebevíc zvláštní, tak v danou chvíli pozorujeme určitý útlum,“ okomentoval ukrajinskou protiofenzivu Putin. Tvrdil, že sami Ukrajinci chápou, že nemají šanci tváří tvář „odvaze a hrdinství“ ruských vojáků a že nyní se ukrajinské síly snaží obnovit bojeschopnost poté, co utrpěly vážné ztráty. Tvrzení o způsobených ztrátách nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Kyjev ale tvrdí, že velké ztráty mají naopak Rusové, přestože jsou v početní převaze.

Ruský prezident Putin chce podle šéfky Evropské komise von der Leyenové zničit Evropu.

„Prezident Zelenskyj a ukrajinský lid bojují přesně za ty hodnoty, která tato cena představuje. A tím bojují i za nás, naše hodnoty, svobodu, demokracii, svobodu projevu a svobodu rozhodnout o své budoucnosti,“ řekla. „A přesně to se snaží Putin vymazat,“ řekla.

Putin chce podle von der Leyenové zničit Evropu, kterou budovali mimo jiné Havel, někdejší německý kancléř Helmut Kohl či někdejší francouzský prezident François Mitterrand. „Naše poselství je jasné. Stojíme za Zelenským. Stojíme za ukrajinským lidem. Stojíme společně na vaší straně, dokud se nemožné stane možným,“ zdůraznila.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o povolání armádních rezervistů do výcviku v letošním roce. Vyplývá to z dokumentu, který byl dnes zveřejněn na ruském vládním webu. Výcvik ruských občanů, kteří jsou členy záloh ozbrojených sil, je každoroční plánovanou akcí.

Už na konci března Putin podepsal pravidelný výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 147 000 Rusů ve věku od 18 do 27 let. Branci nemohou být podle ruských zákonů nasazeni mimo Rusko.

Loni Moskva kvůli operaci na Ukrajině provedla částečnou mobilizaci, která se týkala i rezervistů.

Rusko se připravuje na potenciální formální vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), informovala agentura Reuters.

Prezident Vladimir Putin jmenoval náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova svým „oficiálním zástupcem při projednávání otázky výpovědi“ dané smlouvy.