ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Moskevský aerosalon letecké a kosmické techniky, který se měl konat na konci července, se kvůli obavám o bezpečnost neuskuteční. S odvoláním na své zdroje to uvedla ruská média. Něco takového se děje poprvé za 30 let, co se aerosalon koná. Kreml se totiž tento měsíc stal terčem útoku bezpilotních letounů. Aerosalon se podle zatím nepotvrzených zpráv bude konat příští rok či později.

„Experti pokládají zrušení aerosalonu za logické východisko, protože bez letového programu by MAKS neměl smysl. Zajistit patřičnou bezpečnost na tak masové akci je složitý problém,“ napsal list Kommersant.

Pozornost podle amerického Institutu pro studium války (ISW) vyvolal Prigožinův středeční rozhovor o ruském válečném tažení na Ukrajině, zejména pak ta část, ve které hovořil o ztrátách wagnerovců při bojích o Bachmut. Šéf žoldnéřů uvedl, že se mu v ruských věznicích podařilo naverbovat na 50.000 vězňů, z nichž jich 20 procent (10.000) u východoukrajinského města padlo. Prigožinova tvrzení se chopili zejména proruští váleční blogeři, kteří komentovali masivní rozsah ztrát a spekulovali, že skutečné počty Rusů zabitých v boji můžou být mnohem vyšší.

„Prigožinova tvrzení o ztrátách (...) začala určovat převládající diskurz o celé ruské kampani v Bachmutu,“ píší analytici ISW, podle kterých budou vysoké ztráty a náklady na bitvu o město definovat podobu debaty v ruském informačním prostoru i do budoucna.

Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu mnoho globálních společností oznámilo, že plánují opustit Rusko nebo tam alespoň omezit své aktivity. Ukázalo se však, že odchod z Ruska je obtížnější, než se původně zdálo. Ruská vláda zavedla překážky, vyžaduje schválení odchodu a ukládá daně a slevy z prodejní ceny. Firmy se tak ocitají v situaci, kdy se pohybují mezi západními sankcemi a veřejným míněním na straně jedné a snahou Ruska od odchodů odrazovat na straně druhé, uvedla agentura AP.

Některé podniky se rozhodly v Rusku zůstat, a to z různých důvodů. Například kvůli odpovědnosti vůči akcionářům, zaměstnancům nebo kvůli zákonným povinnostem. Jiné argumentují tím, že poskytují základní potřeby, jako jsou potraviny a léky. Některé neříkají nic. A některé mezinárodní značky, jako je Coca-Cola či Apple, se do země dostávají oklikou přes třetí země, přestože se rozhodly z Ruska odejít.

Soukromý dopravce RegioJet rozšířil nabídku cestování vlakem na Ukrajinu. Od loňska nabízí jízdenky do Lvova a Kyjeva, nyní už si mohou cestující koupit jízdenky i do dalších měst v centrální či východní části Ukrajiny. Jde například o Poltavu, Charkov, Dnipro či Záporoží. Standardem je možnost koupit si jízdenku do lůžkového vozu, protože cesta na východ trvá více než 30 hodin, uvedla v tiskové zprávě mluvčí společnosti Alexandra Janoušek Kostřicová.

Stejně jako dosud musejí cestující přestupovat ve východopolském Přemyšlu, který slouží jako dopravní uzel pro cesty vlakem na Ukrajinu. Na Ukrajině mají totiž koleje jiný rozchod. Dopravu zajišťují na ukrajinském území ukrajinské dráhy, jízdenka však stačí cestujícím jediná. Vlaky z Prahy jezdí denně.

Útok bezpilotních letounů na moskevský Kreml na začátku letošního května pravděpodobně zorganizovaly ukrajinské zvláštní vojenské nebo zpravodajské jednotky. Napsal to list The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele a na hodnocení amerických zpravodajských služeb založeném na odposleších ruské a ukrajinské komunikace. Na zprávu listu dnes reagoval Kreml, podle kterého Moskva od začátku tvrdila, že za útokem stála Ukrajina.

Dva bezpilotní letouny zamířily ke Kremlu 3. května. Způsobily jen malé škody, incident nicméně přitáhl mezinárodní pozornost a vzbudil otázky o původci útoku. Rusko zodpovědnost přisoudilo Ukrajině, což Kyjev odmítl. Někteří pozorovatelé včetně amerického Institutu pro studium války (ISW) hovořili i o možnosti ruské operace vydávané za ukrajinskou akci.

Za rok 2022 přišlo do Británie o zhruba 600.000 víc lidí, než ze země za stejnou dobu odešlo. Roční čistá migrace do Spojeného království tak dosáhla rekordních hodnot, k čemuž přispěla i válka na Ukrajině. Vyplynulo to z dnešních odhadů britského statistického úřadu ONS, které podle agentury Reuters zvýší tlak na britského premiéra Rishiho Sunaka, jenž se zavázal snížit počet imigrantů.

K nárůstu přispěli občané ze zemí mimo EU, včetně uprchlíků přijatých v rámci britských vízových programů pro běžence z válkou zasažené Ukrajiny, i lidé migrující za prací a vzděláním.

Rusko v odvetě za „konfrontační počínání“ Stockholmu vyhostí pět švédských diplomatů a ukončí také činnost švédského konzulátu v Petrohradu, oznámilo dnes podle tiskových agentur ruské ministerstvo zahraničí. To si dnes předvolalo švédskou velvyslankyni v Moskvě Malenu Maardovou, aby ji o těchto krocích vyrozumělo.

Rusko svůj souhlas s působením švédského konzulátu v Petrohradu odvolá k 1. září. Současně od tohoto dne ukončí činnost ruského konzulátu v Göteborgu, oznámilo ministerstvo.

Moskva podle něj reaguje na dubnové rozhodnutí Stockholmu vyhostit pět pracovníků ruských zastupitelských úřadů ve Švédsku.

Švédský ministr zahraničí Tobias Billström tehdy jako důvod uvedl skutečnost, že Rusové vykonávali činnosti neslučitelné s jejich diplomatickým statusem. To obvykle bývá eufemismus pro špionáž.

Evropská unie plánuje využít na pomoc Ukrajině výnosy z peněz zmrazených ruským bankám či oligarchům. Podle zdrojů listu Financial Times ve středu zástupci Evropské komise a členských zemí jednali o možnostech jak použít zisků z téměř 200 miliard eur (asi 4,7 bilionu korun) uložených v mezinárodním vypořádávacím centru Euroclear. Evropské země však podle diplomatů a unijních činitelů nejprve chtějí prověřit, zda nehrozí případné úspěšné žaloby z ruské strany.

EU od loňského začátku ruské invaze na Ukrajinu začala na Moskvu uvalovat sankce, které mimo jiné vedly k přerušení transakcí a zmrazení bezprecedentních částek. Některé unijní země v čele s Polskem či pobaltskými státy prosazují, aby se část těchto peněz využila na pomoc Ukrajině. Kyjevu se kvůli válce nedostává financí na běžný chod státu, bude však potřebovat i pozdější masivní podporu při poválečné rekonstrukci země.

Ukrajinské vzdušné síly oznámily, že se jim podařilo sestřelit všech 36 dronů, které Rusko v noci na dnešek vyslalo. Bezpilotní letouny podle nich nad Ukrajinu vstoupily ze severu a jihu, přičemž jejich cíle ležely pravděpodobně v západních částech Ukrajiny. Některé drony sestřelily systémy ze země, jiné ukrajinští piloti, uvedlo letectvo.

Informace válčících stran nelze v době konfliktu nezávisle ověřit.

Rusy dosazený šéf okupovaného ukrajinského Krymského poloostrova Sergej Aksjonov dnes uvedl, že protivzdušná obrana nad poloostrovem přes noc sestřelila šest dronů. „Nejsou žádné oběti,“ uvedl Aksjonov na telegramu.

O dvou sestřelených dronech nad Sevastopolem napsal na telegramu Michail Razvožajev, šéf proruské správy tohoto černomořského přístavu. Několik dalších bezpilotních letounů podle něj zneškodnily rušičky signálu.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k 25. květnu, podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Případ Rusa Alexandra Frančettiho, kterého obžaloba viní z toho, že se při ruské anexi Krymu v roce 2014 podílel na násilném zadržení přinejmenším 11 proukrajinsky smýšlejících lidí, bude muset znovu projednat pražský městský soud. Původní zprošťující rozsudek zrušil odvolací Vrchní soud v Praze, uvedla dnes Česká televize. Muž vinu odmítal. Za založení organizované zločinecké skupiny zaměřené k páchání teroristického útoku mu soudy mohou uložit až 15 let vězení.

Po vynesení osvobozujícího rozsudku loni v říjnu soud Frančettiho propustil z vazby. Agentura TASS následně informovala, že muž opustil Česko a vrátil se do Ruska. Český státní zástupce Marek Bodlák tehdy uvedl, že muž nemá povinnost svůj odjezd nahlásit, protože byl soudem osvobozen.

Podoljak řekl, že protiofenzíva již začala. „Protiofenzíva trvá několik dní. Totální válka se táhla v délce 1500 kilometrů podél hranice s Ruskem,“ řekl poradce šéfa prezidentské kanceláře v rozhovoru pro italský kanál.

Za posledních 24 hodin byly ruské útoky hlášeny v devíti ukrajinských oblastech na východě, severu a jihu země. Podle krajských úřadů byl zabit jeden civilista a dalších 12 bylo zraněno. Jeden člověk byl zabit v Chasiv Yar v Doněcké oblasti a šest bylo zraněno v jiných regionálních osadách, uvedl guvernér Pavlo Kyrylenko. Ruské útoky údajně zranily dalších šest lidí v Chersonské a Sumské oblasti.

Žoldnéři ruské Wagnerovy skupiny se začali stahovat z východoukrajinského Bachmutu. Oznámil to dnes v příspěvku zveřejněném na sociální síti Telegram šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Krok avizoval už v minulých dnech poté, co město prohlásil za dobyté a pod ruskou kontrolou. Ukrajinské úřady oficiálně ztrátu Bachmutu nepotvrdily.

„Stahujeme bojové jednotky z Bachmutu. (...) Až do 1. června se bude hlavní část přesouvat do táborů v týle. Pozice předáváme (ruské) armádě. Pokud to ale bude pro armádu těžké, necháme tam ty, kteří sehráli zásadní roli při dobytí Bachmutu,“ citoval ruskojazyčný server BBC z nahrávky. Prigožin už dříve uvedl, že v týlu jeho jednotky čeká reorganizace a přezbrojení.

Ruská tajná služba FSB dnes uvedla, že odvrátila diverzi plánovanou ukrajinskou rozvědkou proti dvěma jaderným elektrárnám v Rusku. Dva Ukrajince, které podezřívá ze sabotáže, zadržela, jakož i jejich dva údajné ruské spolupracovníky. Tvrzení nešlo ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Podezřelým hrozí až 20 let vězení, dodala agentura Interfax.

„(Rusové) opět ze vzduchu zaútočili na Kyjev. Tento měsíc jde o dvanáctý útok na metropoli,“ uvedl na telegramu šéf vojenské správy v Kyjevě Serhij Popko, podle kterého Rusko dnes útočilo poprvé po čtyřech dnech – „po nejdelší pauze v rámci května“. Popko také uvedl, že poplach v ukrajinském hlavním městě trval tři hodiny. „Útok byl masivní,“ dodal Popko s tím, že všechny vzdušné cíle mířící ke Kyjevu se podařilo zničit.

Rusy dosazený šéf Krymského poloostrova Sergej Aksjonov dnes uvedl, že protivzdušná obrana nad poloostrovem přes noc sestřelila šest dronů. „Nejsou žádné oběti,“ uvedl Aksjonov na telegramu.

Na Ukrajině nejprve krátce po půlnoci místního času (ve středu před půlnocí SELČ) vyhlásily protiletecký poplach Kyjev, Kyjevská, Žytomyrská, Černihivská či Chersonská oblast. V následujících hodinách se přidávaly nejprve oblasti na severovýchodě, severu a jihu; kolem čtvrté ráno poplach platil i na většině západní Ukrajiny.

„Ruští okupanti v noci spustili raketový útok na vesnici Cyrkuny (na předměstí Charkova). Raketa S-300 dopadla na zem a poškodila nedaleký obytný dům. Naštěstí nebyl nikdo zraněn,“ uvedl na telegramu charkovský gubernátor Oleh Syněhubov.

Mezinárodní lyžařská a snowboardová federace (FIS) potvrdila vyloučení ruských a běloruských reprezentantů ze soutěží. Po zasedání kongresu FIS o tom informovala na webu.

Bělorusové a Rusové byli z mezinárodních soutěží vyloučeni po loňské invazi na Ukrajinu. Nedávno však Mezinárodní olympijský výbor kvůli letním hrám v Paříži 2024 doporučil jejich návrat.

Některé olympijské sporty jako cyklistika, stolní tenis, kanoistika, judo, šerm či moderní pětiboj už start Rusům a Bělorusům povolily. FIS však zatím k podobnému kroku nesáhla.

Dnešní noc v Charkově.

Ruský guvernér tvrdí, že nad Krymem bylo sestřeleno několik dronů. Drony byly sestřeleny nad Rusy okupovaným Sevastopolem přes noc 25. května, uvedl Michail Razvozhajev, Ruskem dosazený guvernér města, na svém kanálu Telegram.

Ukrajinský reprezentační boxer Oleksandr Onyshchenko zemřel v boji u města Bachmut, oznámila 24. května Boxerská federace Ukrajiny.

Ukrajina sestřelila všechny ruské vzdušné cíle při ranním ruském úderu na Kyjev – podle předběžných informací, které oznámil šéf vojenské správy města Kyjeva Serhii Popko. Ruské síly použily drony při svém 12. hromadném útoku na Kyjev od začátku května, který trval přes tři hodiny, řekl Popko a dodal, že „všem potenciálním útokům na Kyjev bylo zabráněno“.

V budově Ministerstva obrany Ruské federace na Frunzenském nábřeží v Moskvě vypukl požár.

Ukrajina od začátku války sestřelila téměř 900 bezpilotních letounů Šáhed z celkem asi 1160, které proti ní byly namířeny. V pravidelném nočním projevu to ve středu uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň apeloval na obyvatele Íránu, veřejnosti i politiky, aby přestali Rusku dodávat tyto bezpilotní letouny, které po dopadu vybuchují. Írán si těmito dodávkami podle Zelenského přivodí jen větší mezinárodní izolaci a větší problémy.

„Sestřelili jsme je téměř všechny. Stále se ale díváme po nástrojích, díky nimž by byla úspěšnost sestřelů íránských Šáhedů 100 procent,“ uvedl Zelenskyj. „Rusko útočí i na civilní cíle a používá k tomu rakety a také drony, které jste jim poskytli vy, Íránci,“ uvedl Zelenskyj. „Jsem si jistý, že musíte být na druhé straně dějin, tedy ne na straně zla,“ uvedl prezident země, která už více než rok vzdoruje ruské agresi.

Senioři tvoří třetinu obětí války na Ukrajině, kterou loni na konci února rozpoutalo Rusko svou invazí do země. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla ve své zprávě, kterou zveřejnila ve středu. 

Starší lidé na obou stranách frontové linie podle ní čelí nejen přímému ohrožení života kvůli bojům, ale také mnohem více trpí kvůli nedostatku jídla, vody, výpadkům v dodávkách elektřiny, špatnému přístupu ke zdravotní péči a penzím. Někteří zemřeli, protože se nedostali včas k lékům nebo nemohli opustit sklepy.