ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Pražský magistrát vytvořil expertní skupinu pro oblast energetiky a dodávek zemního plynu, která se zabývá dopady energetické krize. Skupina připraví plán postupu pro případ, že by Praha měla nedostatek plynu. 

Největší brněnské městské části Brno-střed dluží banka Sberbank CZ, která je kvůli vazbám na Rusko v likvidaci, 20,7 milionu korun. „Městská část Brno-střed vyjádřila zájem o členství ve věřitelském výboru, i když ve srovnání s jinými městy a obcemi není naše pohledávka ve výši 20,7 milionu korun největší,“ řekla mluvčí městské části Kateřina Dobešová. 

Praha letos rozdělí na dotacích v programu Čistá energie až 25 milionů korun, což je meziročně více. Cílem projektu je zlepšit životní prostředí a snížit závislost na zemním plynu. Lidé mohou v programu žádat o peníze na výměnu kotlů mj. za tepelná čerpadla, solární termické systémy nebo akumulační nádrže.

Současné vedení města se chce v následujících několika letech zbavit veškeré závislosti na ruském plynu.

Žádostí o humanitární dávky pro ukrajinské uprchlíky na úřadech práce v Pardubickém kraji postupně ubývá. Od května do července se snížil jejich počet na polovinu. Váleční běženci totiž často nechodí pro dávky osobně, hodně si jich už zřídilo elektronickou identitu a vše vyřizují on-line. Někteří se vrátili domů. ČTK to řekl Miroslav Blaťák z pardubického úřadu práce.

Ministerstvo obrany bude moci shromažďovat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost. Počítá s tím návrh zákona, který předložilo do připomínkového řízení. Dosud tak mohlo činit až v době ohrožení státu nebo během válečného stavu. Úřadu vadí to, že se bez těchto znalostí nemůže na kritické situace dostatečně připravit.

Ministerstvo předložení změn zákonů zdůvodnilo zásadními změnami bezpečnostního prostředí, které spočívá v agresivním chování Ruska, ale i v dalších hrozbách včetně terorismu, migrace nebo nestabilitě zemí v blízkosti zemí NATO a EU.

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červenci zhoršily, index nákupních manažerů (PMI) klesl na 46,8 bodu z červnových 49 bodů. Šlo o největší pokles od června 2020. Informovala tom dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.

Inflaci v červenci podle firem dál poháněl růst cen pohonných hmot, energií a materiálů a ceny vstupů i výstupů zůstaly vysoké. Je ale podle ní možné, že tlaky na ceny již vyvrcholily, protože tempo růstu nákladů zvolnilo čtvrtý měsíc v řadě. Slabá poptávka a válka na Ukrajině utlumily očekávání výroby v příštím roce a důvěra se držela těsně nad neutrálním prahem.

České spořitelně v prvním pololetí letošního roku stoupl čistý zisk meziročně o 67 procent na 11 miliard korun. Loňský výsledek ale výrazně ovlivnila epidemie covidu a s ní spojená omezení. Provozní zisk se v prvních šesti měsících letošního roku zvýšil o 43,7 procenta na 14,8 miliardy korun. Česká spořitelna o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Člen představenstva České spořitelny Ivan Vondra upozornil na to, že výsledek byl převážně ovlivněn nižší srovnávací základnou z loňského roku způsobenou koronavirem. „Navzdory silné finanční výkonnosti přetrvává vysoká nejistota kvůli pokračující válce na Ukrajině, narušeným dodavatelským řetězcům, možnému nedostatku plynu a rostoucí inflaci způsobené cenami energií,“ uvedl.