ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Snímky ze zničené Vinnycji. 

Ukrajinský voják na Donbase.

Kráter po ruském útoku na Charkov.

Následky včerejšího útoku Rusů ve Vinnitsii.

Vojenský výcvik ukrajinských jednotek v Donbasu.

Aktuální fotografie z města Kosťantynivka, kde byl ruskými jednotkami zasažen obytný dům. Podle nejnovějších zpráv byla jedna osoba zraněna, ohlásila krajská vojenská správa.

Pardubický výrobce výbušnin a střeliva, společnost Explosia letos očekává, že zisk před zdaněním překročí hodnotu 100 milionů korun. Byl by to nejlepší výsledek v historii firmy jako samostatné akciové společnosti. Zčásti se na něm podílejí i dodávky na Ukrajinu, řekl ČTK mluvčí společnost Martin Vencl. Dosud nejvyšší zisk, 99,7 milionu korun, dosáhla firma v roce 2017.

„Válečný konflikt vyvolal zvýšený zájem o výbušniny z Pardubic, přičemž na obranu Ukrajiny dodala Explosia produkty ve výši dosahující více než 150 milionů korun,“ uvedl Vencl.

Produkce Explosie většinou míří do zahraničí. Výrobky dodává hlavně firmám z odvětví trhavin a střelivin.

Nové snímky z postižené Vinnytsiie, kde včera Rusové zaútočili. 

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov očekává, že západní země dodají Kyjevu munici do amerických raketových systémů HIMARS s dostřelem 300 kilometrů. Ministr to sdělil listu Financial Times. 

„Myslím, že je to postupný vývoj. Ukážeme, že jsme schopni systémy používat s nejvyšší přesností a dostaneme další a s delším dosahem,“ uvedl Reznikov. Podle něj se díky zbraním dodaným západními zeměmi podařilo snížit ztráty v řadách ukrajinských vojáků bojujících na Donbasu. „Koncem letošního roku nastane na bojišti změna ve prospěch Ukrajiny. Doufám, že letos budeme svědky úspěšné protiofenzivy,“ poznamenal také Reznikov.

Rusko, Ukrajina, Turecko a OSN mají příští týden podepsat dohodu s cílem obnovit vývoz ukrajinského obilí po Černém moři. Export touto cestou přerušila ruská invaze na Ukrajinu, což vedlo k ohrožení potravinové bezpečnosti některých zemí na Blízkém východě a v Africe. 

Brazilský prezident Jair Bolsonaro tvrdí, že má řešení, jak ukončit válku na Ukrajině. Sdělí ho v pondělí telefonicky ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Bolsonaro to bez dalších podrobností řekl ve čtvrtek brazilské verzi stanice CNN. „Řeknu mu svůj názor. Vím, jaké je řešení, ale nebudu o tom teď s nikým mluvit. Můžu vám jen naznačit... Jak skončila válka Argentiny s Británií v roce 1982?“ uvedl Bolsonaro s odkazem na konflikt, který tehdy začal argentinský diktátor Leopold Galtieri obsazením souostroví Falklandy (nazývané též Malvíny), jež leží asi 480 kilometrů od argentinského pobřeží.

Krajně pravicový lídr Brazílie od začátku ruské invaze na Ukrajinu letos v únoru zastává „neutrální postoj“ a nepostavil se otevřeně ani na jednu stranu. Nicméně kritizoval ekonomické sankce, které zavedl Západ v reakci na tuto invazi vůči Moskvě. 

Polsko od Spojených států koupí 116 užívaných tanků Abrams. Polskému rozhlasu to řekl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Tyto tanky mají částečně nahradit stroje, které Polsko poslalo Ukrajině, čelící od února ruské agresi. Varšava také už dříve s USA uzavřela smlouvu o koupi 250 tanků Abrams v nejnovější verzi.

Evropská komise (EK) a členské státy EU nyní nepracují přímo na dalším, sedmém evropském sankčním balíku proti Rusku. Aktuálně se řeší dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce EU dostat sankce do souladu se závěry zemí G7. Na dnešní tiskové konferenci po jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze to řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. EK by měla možná opatření představit dnes.

Nové snímky z postiženého města Vinnycja, kde Rusové zaútočili včera ráno.

Vladimir Putin dnes chystá pracovní jednání se stálými členy Rady bezpečnosti Ruské federace. 

Rusko se vyjádřilo ke včerejšímu brutálnímu útoku na město Vinnycja. Podle Moskvy cílil útok na Dům důstojníků, ve kterém se měli setkat zástupci velení ukrajinské armády se zahraničními dodavateli zbraní. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dnes podle agentury TASS uvedl, že ruské síly provedly úder „vysoce přesnými raketami Kalibr odpálenými z moře“. 

„Všichni účastníci setkání byli následkem úderu zlikvidováni,“ tvrdil Konašenkov.

Nové fotografie po ruském útoku z dnešního rána v Mykolajevu. 

Ukrajinský vývoz obilí se oproti minulému roku snížil o 40%. K červenci roku 2022 činil vývoz obilí 556 000 tun, zatímco minulý rok to bylo 926 000 tun, uvedla online publikace Ports of Ukraine s odkazem na státní celní službu.

Od otevřené invaze Rusko provedlo 17 614 úderů na ukrajinské území, uvedl náměstek ministra vnitra Jevgenij Jenin. Podle něj bylo asi 300 úderů na vojenská zařízení, zbytek na civilní infrastrukturu.

Vízum dočasné ochrany získalo ve čtvrtek 409 ukrajinských uprchlíků. Před týdnem jich bylo třikrát více. Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu dostalo vízum v Česku 393 934 běženců. Na Twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo vnitra. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Lídři Evropské unie by podle maďarského premiéra Viktora Orbána měli připustit, že sankce proti Rusku nefungují a je potřeba je změnit. V pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth tento politik známý svými dobrými vztahy s Ruskem řekl, že sankce poškozují EU více než Moskvu a že evropské hospodářství lapá po dechu.

„Dospěli jsme do okamžiku pravdy, politici v Bruselu musejí připustit, že jejich kalkulace nebyly správné,“ řekl Orbán. Představitelé sedmadvacítky podle něj předpokládali, že opatření přijatá kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou Rusy bolet více než Evropany, ale „tak to není, víc bolí nás“. Místo toho, aby tím, že Rusko oslabí, válku zkrátily, jen ji protahují, uvedl Orbán.

„Původně jsem si myslel, že jsme se střelili jen do nohy, ale nyní je jasné, že evropská ekonomika se střelila do plic a lapá po dechu,“ řekl Orbán,

Orbán se domnívá, že v současné situaci je potřeba „sednout si s Rusy, musí se vyjednávat, dosáhnout příměří a pak se musejí konat mírové rozhovory, protože mír je jediným řešením současných ekonomických problémů“.

Ukrajinská vláda a Evropská komise (EK) by mohly zřídit platformu, jež by koordinovala veškerou pomoc Ukrajině poskytovanou světovým společenstvím. Novinářům to dnes před zasedáním Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze řekl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Vedlo by to podle něj k maximální efektivitě a zároveň by bylo možné dohlížet na správné využití prostředků.

Podle eurokomisaře už existuje předběžná dohoda s ukrajinskou stranou. Platforma by byla podle něj vhodná k tomu, aby se pomoc nezdvojovala. „A z druhé strany, abychom dohlédli na to, aby prostředky byly správně využité, nevznikala podezření, že se prostředky ztrácejí nebo nejsou čerpány na správný účel,“ uvedl Šefčovič.

Manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská osobně znala čtyřletou Lizu, které zemřela po čtvrtečním útoku na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny. Setkaly se při natáčení videoklipu k Vánocům. Zelenská to napsala na Twitteru v noci na dnešek. Zveřejnila také zmíněné vánoční video a vyzvala, aby lidé na dívku vzpomínali kvůli tomu, co udělala za svého života, a ne jen jako na oběť.

„Všechny nás dnes vyděsilo video převráceného dětského kočárku ve Vinnycji. A potom, když jsem četla zprávy, jsem si uvědomila, že tu dívku znám. Nenapíšu zde vše, co bych chtěla říct těm, kdo ji zavraždili. Napíšu o Lize,“ uvedla Zelenská. Liza „zvládla za půl hodiny namalovat nejen sebe, sváteční šaty, ale i všechny ostatní děti, mě, kameramany a režiséra,“ vzpomíná na předvánoční natáčení Zelenská.

Internet obletěla fotografie převráceného kočárku se čtyřletým dítětem. Lizina matka přišla při útoku ve Vinnycji o nohu a podle posledních zpráv nyní bojuje v nemocnici o život. 

Ruská generální prokuratura označila investigativní skupinu Bellingcat nebo podobně zaměřený nezávislý portál The Insider za nežádoucí organizace. Ruští občané mají zakázáno s nimi spolupracovat, toto rozhodnutí znamená praktický zákaz jejich působení v Rusku, uvedl ruskojazyčný servis BBC. Na seznam nežádoucích organizací se dostal i institut CEELI, sídlící v Praze, což je nevládní organizace zasazující se o právní stát.

Podle generální prokuratury činnost organizací představuje „riziko pro základy ústavního pořádku a bezpečnost Ruské federace“.

Ruské úřady Bellingcat a The Insider už loni označily za zahraniční agenty a po 24. únoru, kdy Rusko zahájilo válku proti Ukrajině, zablokovaly přístup na jejich internetové stránky.

Dnes se koná jednání ministrů pro evropské záležitosti členských států EU v Praze, kterého se zúčastní i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) a Věra Jourová. Jedním z hlavních tématů dnešního zasedání bude také Ukrajina. 

Jourová ocenila, že mezi priority českého předsednictví patří poválečná obnova Ukrajiny a pomoc této zemi, která čelí ruské agresi. Jednání se dnes účastní i ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Jourová zmínila, že s ní intenzivně spolupracuje. Ukrajina podala žádost o přijetí do EU v březnu krátce poté, co na ni 24. února zaútočila ruská vojska. „Ujistila mě, že i v extrémních válečných podmínkách experti ukrajinské vlády pracují na jednotlivých kapitolách,“ uvedla Jourová.

Jourová je Ukrajině připravena pomáhat s potřebnými reformami v oblasti justice, protikorupčního boje či střetu zájmů. Ukrajina podle Jourové stojí o to, aby při nejbližším prosincovém hodnocení Evropské komise vykázala pokrok. „Je naší povinností Ukrajině pomáhat v reformách, které by vedly k dřívějšímu vstupu do unie, ale i s přípravou rekonstrukce Ukrajiny,“ dodala.