ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Navzdory evakuacím civilistů ze zdevastovaného a stále ostřelovaného Mariupolu jsou někteří obyvatelé rozhodnuti zůstat nadále ve městě.

Na hraničním přechodu El Chaparral, který spojuje mexickou Tijuanu s americkým San Diegem, se připravují na další příliv migrantů. Tentokrát ale ne na Mexičany, kteří utíkají před narkomafií, ani Hondurasany či Salvadořany prchající před chudobou a kriminalitou gangů, ani na Venezuelce, které vyhnal z vlasti diktátorský režim, nebo Haiťany, obyvatele nejchudší americké země, sužované i gangy a přírodními katastrofami.

Do USA se nyní snaží dostat Ukrajinci a Rusové, napsal španělský deník El País.

Ukrajinci a Rusové začali na mexicko-americkou hranici mířit tento měsíc. Ti první kvůli válce způsobené agresí Moskvy, ti druzí i kvůli širokým protiruským sankcím Západu. Kdokoli ukáže ukrajinský pas, může vstoupit do Spojených států. V neděli to bylo 11 Ukrajinců, v pondělí devět.

Kromě ukrajinského města Merefa poblíž Charkova, kde přišlo o život nejméně 21 lidí, byl dnes ruskými okupanty ostřelován také samotný Charkov na východě země. Pod palbou raketometů se opět ocitly obytné čtvrti města.

Dospělí ukrývající se v protileteckém krytu pod divadlem v obléhaném ukrajinském Mariupolu několik dní nejedli a potravu nechávali dětem. Vařili na rozštípaných sedadlech z hlediště, popsala své zážitky z desetidenního pobytu v tomto krytu osmatřicetiletá Kateryna stanici BBC. Ruské síly ve středu divadlo bombardovaly.

Ve chvíli, kdy ruská armáda na divadlo svrhla ničivou bombu, mohlo být v krytu pod ním podle odhadů místního starosty až 1200 lidí. Kryt podle radnice vydržel. Zachráněno z něho bylo zatím asi 130 lidí, počty případných obětí úřady stále neznají.

Lidé, kteří přišli do Prahy z válkou zasažené Ukrajiny, by mohli být ubytování v prostorách bývalé ubytovny Sandra na Jižním Městě. O možném využití budovy ve prospěch válečných utečenců bude starosta Prahy 11 Jiří Dohnal (Piráti) jednat se zástupci pražského magistrátu, rozhodlo dnes zastupitelstvo jedenácté městské části.

Panelový dům u metra Opatov se rekonstruuje a tamní prostory nejsou nyní zkolaudované jako bytové jednotky.

„Existuje varianta, že by si Praha mohla za určitých finančních a legislativních podmínek Sandru půjčit, tedy platila by za ni nájem, a mohla by ji využívat k ubytování lidí z Ukrajiny,“ řekl starosta.

Některé zdroje zpochybňují informaci, že Putinova okupační armáda měla obsadit ukrajinské město Izjum poblíž Charkova. Poukazují na nespolehlivost a tendenční charakter původců informace.

Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken nevidí ze strany Ruska žádné smysluplné snahy ukončit válku na Ukrajině diplomatickou cestou. Šéf americké diplomacie to dnes řekl novinářům na brífinku ve Washingtonu.

Poslední vyjádření Vladimira Putina naopak podle něj naznačují, že ruský prezident se od diplomacie odklání. Blinken zároveň pohrozil Číně blíže nespecifikovanými kroky, pokud Moskvu v jejím vojenském úsilí podpoří, což podle ministra Peking zvažuje.

Válce na Ukrajině se dalo zabránit, kdyby NATO lépe naslouchalo předchozím varováním z vlastních řad. Prohlásil to dnes jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa. Podle agentury Reuters odmítl odsoudit za invazi Rusko.

Ramaphosa mluvil 10. února s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a oznámil tehdy, že byla JAR požádána, aby se stala zprostředkovatelem. Reuters napsal, že Ramaphosovy dnešní výroky znamenají, že JAR nebude pro Ukrajinu ani Západ vhodným prostředníkem.

Lékařskou péči o uprchlíky z Ukrajiny chce Vysočina zajišťovat prostřednictvím lékařů, kteří se jí dobrovolně hlásí, a krajských nemocnic. Vzniknout by měla centra podobná těm, která fungovala kvůli očkování proti covidu-19. Novinářům to dnes v Jihlavě při návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) v jihlavském uprchlickém centru řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO).

Podle Fialy je zřejmé, že do ČR už z Ruskem napadené Ukrajiny přicházejí lidé, kteří zde nemají své příbuzné a přátele, kteří se o ně postarají. K zajištění ubytování bude nutné využít všechny kapacity, k čemuž podle něho vládou schválené příspěvky pro ubytovatele dopomohou. 

Možnost, že by němečtí vojáci z bojové skupiny NATO pro Slovensko působili v ČR, už neplatí, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) televizi CNN Prima News. Německo to nepožaduje, vysvětlila. Rozmístění nových bojových skupin v některých státech včetně Slovenska chystá Severoatlantická aliance pro zlepšení ochrany zemí nacházejících se v blízkosti Ukrajiny napadené Ruskem.

Umístění německých vojáků v ČR je passé, řekla Černochová. „Dneska ráno jsme se dozvěděli, že německá strana něco takového požadovat nebude,“ dodala. 

Dnešní ostřelování ukrajinské metropole způsobilo rozsáhlý požár skladu ve Svjatošynské čtvrti v západní části Kyjeva. Hasiči s plameny stále bojují.

Hořelo i travnatého prostranství o celkové rozloze asi 15.000 čtverečních metrů, pod plameny se ocitly také dva automobily. Hasiči doplnili, že hrozí výbuch rakety a likvidace požáru tedy musí probíhat z bezpečné vzdálenosti.

Jihoukrajinská Oděsa na pobřeží Černého moře se připravuje na očekávaný útok ze strany ruské armády. Tamní ženy například šijí neprůstřelné vesty pro ukrajinské obranné jednotky.

Polský Senát dnes jednomyslně schválil zákon, který pro letošek stanovuje výdaje na obranu na nejméně 2,2 procenta HDP a od příštího roku je zvyšuje na alespoň tři procenta HDP. Informují o tom polská média. Minulý týden normě nazvané „zákon o obraně vlasti“ dal zelenou Sejm, dolní komora parlamentu, a očekává se, že v pátek ho podepíše prezident Andrzej Duda.

Práce na tomto zákonu začaly podle polského ministerstva obrany už loni v únoru, ale vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu ho chtěli polští zákonodárci projednat do nejrychleji.

„Putinovi pretoriáni“, Národní garda Ruské federace, přišla o zástupce ředitele. Podle některých zdrojů byl generál Roman Gavrilov zatčen, podle jiných dostal padáka. Garda má zajišťovat vnitřní bezpečnost, potažmo boj s terorismem, nyní ji ale Vladimir Putin poslal na „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajinu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil, že se po vzoru premiérů z Česka, Polska a Slovinska také vydá do Kyjeva, ale jen pokud to bude účelné. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům. Šéf Elysejského paláce také prohlásil, že ruská invaze na Ukrajinu uštědřila „elektrický šok“ Severoatlantické alianci a dala jí novou strategickou srozumitelnost, která jí chyběla.

K případné cestě do Kyjeva Macron poznamenal, že by se musela uskutečnit ve správnou chvíli a musela by být užitečná, pokud jde o řešení nynější krize. 

Písničkář Jaromír Nohavica se prostřednictvím webových stránek ohradil proti rušení některých svých koncertů. Současnou situaci nepřímo přirovnal ke komunistickým praktikám.

Někteří organizátoři Nohavicovy koncerty začali rušit poté, kdy písničkář po napadení Ukrajiny Ruskem odmítl vrátit Puškinovu medaili, kterou v roce 2018 převzal z rukou ruského prezidenta Vladimíra Putina.

Nohavica na webu ve svém příspěvku „Narozen v komunismu, umřu v komunismu“ zveřejnil letopočty, kdy mu bylo zakázáno koncertovat. Kromě předrevolučních let 1984 a 1987 zmínil rovněž letošní březen.

Skupina velkých světových ekonomik G7 dnes vyzvala Rusko, aby neprodleně umožnilo humanitární pomoc Mariupolu a dalším obléhaným ukrajinským městům. Obléhání a odpírání pomoci je nepřijatelné, uvedla skupina ve společném prohlášení, které dnes po rozhovorech uvnitř G7 zveřejnila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Německo nyní skupině vedoucích západních průmyslových zemí předsedá. Kromě Německa jsou jejími členy Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, USA a Británie.

Při cestě do Kyjeva podle premiéra Petra Fialy (ODS) politici dodržovali všechna strategicko-bezpečnostní doporučení.

V Dukovanech na Třebíčsku tak dnes premiér před novináři reagoval na vyjádření šéfa ukrajinských železnic Oleksandra Kamyšina, podle něhož byla cesta trojice evropských premiérů do Kyjeva „naivní“, pro Ukrajinu ale zároveň velmi důležitá.

Fiala zároveň dodal, že se setkává asi jen s pozitivními ohlasy na tuto návštěvu i od světové veřejnosti.

Nejznámější televizní roli současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohou sledovat diváci v předplacené videotéce Netflix. Streamovací společnost vrátila do nabídky úvodní část seriálu Sluha národa (Sluga naroda), kde Zelenskyj hrál předtím, než se stal prezidentem a byl moderátorem, komikem, bavičem a hercem.

Seriál se vysílal v letech 2015 až 2019 a měl tři série. Tehdy oblíbený komik v něm ztvárnil učitele historie, jenž se překvapivě stane prezidentem. Učitel zkritizoval zkorumpované ukrajinské politiky, jeho výstup je zachycený na video, které se stane virálním a dovede jej až k vítězství v prezidentských volbách.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny dostanou v Německu ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dnes to po jednání s premiéry spolkových zemí prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.

Kancléř a zemští ministerští předsedové zároveň odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu a plnou odpovědnost za ni připsali ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Jihoukrajinské město Mariupol opustila část tureckých občanů, kteří se kvůli ostřelování města ruským vojskem schovávali v místní mešitě. Agentuře AFP to řekl správce chrámu Ismail Hacioglu.

Podle něj z města odcestovalo na 50 lidí, ale dalších 30 jich v mešitě zůstalo. Z těžce ostřelovaného města odcestoval také řecký generální konzul, který byl posledním diplomatem některé ze zemí Evropské unie na místě.

Ruská státní televize se potýká s odchody redaktorů, opouštějí ji i známé tváře z obrazovek, upozornila stanice BBC.

Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s plakátem odsuzujícím válku na Ukrajině narušila živé vysílání Prvního kanálu, kde do té doby pracovala, tak není jediná, kdo se otáčí zády k ruským státním médiím. Na ty se v poslední době snáší kritika za způsob, jakým o ruské invazi na Ukrajinu informují.

Na Ukrajinu míří tisícovka čečenských dobrovolníků, kteří se tam chtějí zapojit do bojů, napsal dnes na sociální síti telegram čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Ten v minulých dnech rovněž poslal na telegram video, podle nějž se nachází nedaleko Kyjeva.

Jeho blízký společník Adam Delimchanov údajně vede čečenské bojovníky u obléhaného ukrajinského přístavu Mariupol. Podle agentury AFP nelze tato vyjádření nezávisle ověřit a ukrajinští činitelé Kadyrovovu přítomnost v zemi zpochybňují.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil nemocnici v šestitisícovém Vorzelu ležícím v Kyjevské oblasti. Setkal se s civilisty, kteří utrpěli zranění při ostřelování jejich města.

Zelenskyj si podal ruku například s šestnáctiletou Katerynou Vlasenkovou, která byla zraněna, když se svou rodinou prchala z místa útoku do bezpečí.

Město Hradec Králové založilo veřejnou sbírku na pomoc a budoucí obnovu partnerského města Černihiv na Ukrajině. Peníze chce poslat po skončení konfliktu na rekonstrukci školství, hasičům nebo zdravotníkům v Černihivu, a to bez ohledu na to, jak konflikt dopadne. ČTK to dnes řekla mluvčí radnice Kateřina Šmídová.

Černihiv leží na severu Ukrajiny, poblíž hranic s Běloruskem. Před válkou v něm žilo asi 280.000 obyvatel. Od počátku války město čelí mohutnému ruskému ostřelování a bombardování.