ONLINE: Šéf NATO jednal v Kyjevě se Zelenským. Ukrajinský prezident zmínil munici

Vojáci v Chersonu odstraňují nevybuchlé střely.

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin na svém setkání v Turecku tento týden jednali o "citlivých" otázkách. Oznámil to dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Schůzka se podle něj konala na žádost Washingtonu.

Burns upozornil Naryškina na důsledky použití jaderných zbraní a na rizika zvyšování napětí pro strategickou stabilitu.

Jak uvádí agentura Reuters, šlo o první kontakt USA s Ruskem na tak vysoké úrovni od února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.

Americký prezident Joe Biden vyslal bývalého amerického velvyslance v Rusku Burnse do Moskvy už koncem roku 2021, aby vyjádřil znepokojení nad hromaděním ruských vojáků v blízkosti Ukrajiny.

Na hranicích mezi Ukrajinou a Polskem, kam dopadla střela a zabila dva lidi, hlídkují vojáci.

Fotografie z osvobozeného Chersonu

Rusko schválilo prodloužení dohody o vývozu ukrajinského obilí, oznámilo dnes v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Dohoda poprvé uzavřená v červenci umožnila obnovit vývoz ukrajinských zemědělských produktů z několika černomořských přístavů, které do té doby Rusko blokovalo. Platila do 19. listopadu, její prodloužení Moskva schválila beze změny, napsala agentura TASS.

O prodloužení o 120 dnů dříve informoval ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov.

Prezident Zelenskyj zveřejnil záběry výbuchu v Dněpru.

Ukrajinské vedení kvůli neochotě připustit možnou odpovědnost za úterní explozi v Polsku kritizují západní analytici a nejmenovaní činitelé. „Začíná to být směšné. Ukrajinci ničí naši důvěru, jakou k nim chováme. Nikdo Ukrajinu neobviňuje a oni otevřeně lžou,“ cituje na twitteru zpravodaj listu Financial Times na Ukrajině Christopher Miller nejmenovaného diplomata z členské země NATO. Řekl to podle něj v souvislosti se středečním proslovem Zelenského, ve kterém ukrajinský prezident zopakoval, že raketu vystřelila ruská armáda.„To je ničivější než ta raketa,“ řekl diplomat podle Millera.

Také Ian Bremmer, zakladatel think tanku Eurasia Group, na twitteru napsal, že Zelenskyj by svá slova měl vzít zpět, protože narušují důvěryhodnost a ukazují na chybějící koordinaci s NATO. Bývalý šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v televizi TVN24 řekl, že by ukrajinskému prezidentovi doporučil, „aby toho nechal“. „Každému se povede udělat chybu, ale s takovými argumenty zřejmě nevyhraje, protože to vypadá, že NATO má solidní důkazy,“ uvedl Sikorski.

Lídryně běloruské opozice Cichanouská vyzvala na pražské konferenci o ruské hybridní válce k silnějším sankcím proti Putinovu režimu a podpoře Ukrajiny.

Konferenci zahájili premiér Petr Fiala (ODS) s litevským prezidentem Gitanasem Nausedou. Podle Fialy nejsou dezinformace a hybridní hrozby ničím novým. „Evropa a celý svět jim ale nyní ve světle ruské agrese na Ukrajině čelí více než kdy dřív,“ uvedl.

Cichanouská poděkovala oběma představitelům za podporu demokratické běloruské opozice, jejíž zástupci našli v Litvě druhý domov. Sama Cichanouská se musela uchýlit do exilu poté, co v roce 2020 kandidovala místo svého vězněného manžela na prezidentku proti běloruskému autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi a podle oficiálních výsledků obdržela jen desetinu hlasů. „Stůjte při Bělorusku, stůjte při Ukrajině, stůjte při demokratické Evropě,“ dodala na závěr projevu.

Polsko dalo dnes najevo, že je ochotné umožnit ukrajinským expertům přístup na místo, kam v úterý dopadla raketa. Pracuje tam tým polských a amerických vyšetřovatelů, uvedl dnes v televizi TVN24 poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Jakub Kumoch.

„Pokud s tím bude souhlasit polská i americká strana, a pokud vím, Američané proti nebudou, bude možné brzy takový přístup umožnit,“ řekl Kumoch. „Pokud na technické úrovni vyšetřovací tým nebude mít žádné výhrady, nebude určitě důvod k tomu, proč tam Ukrajince nepustit,“ dodal.

To, aby úterní incident, kdy raketa ruské výroby zasáhla polskou vesnici nedaleko hranice s Ukrajinou, mohli vyšetřovat i ukrajinští odborníci, chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev trvá na tom, že šlo o raketu vystřelenou Rusy, kdežto Západ předpokládá, že to byla střela odpálená ukrajinskou protivzdušnou obranou.

„Nikdo Ukrajinu neobviňuje z toho, že úmyslně bombardovala polské území,“ řekl Kumoch. Dodal, že mnoho skutečností nasvědčuje tomu, že ve vesnici Przewodów dopadla jedna ze střel, které ukrajinská armáda odpálila proti ruské raketě, svůj cíl ale minula, a navíc u ní selhal sebezničující mechanismus. „Experti vypočítávají směr, ze kterého raketa přiletěla, a dokonce i množství použitého paliva, což pomůže určit, z jakého místa mohla být odpálena,“ řekl Kumoch k vyšetřování.

Australský miliardář Andrew Forrest založil investiční fond na obnovu válkou poničené Ukrajiny. Doufá, že se v něm sejde nejméně 25 miliard dolarů (586 miliard Kč). Informuje o tom na svém webu BBC. Fond počítá s investicemi do ukrajinské infrastruktury, jako jsou energetické a telekomunikační sítě.

Forrest, který patří k nejbohatším lidem v Austrálii, věnoval do fondu spolu s manželkou 500 milionů dolarů. Podle organizátorů by se mohly rozrůst až na 100 miliard dolarů. Doufají, že iniciativa získá podporu suverénních investičních fondů a dalších profesionálních investorů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zřízení fondu uvítal. „Využijeme toho, že to, co Rusové zničili, lze snadno nahradit nejnovější, nejmodernější zelenou a digitální infrastrukturou,“ řekl Zelenskyj.

„Já si myslím, že ten letošní 17. listopad je možná ještě trochu jinačí než všechny ty předchozí, protože tehdy v těch předchozích letech, pokud jsme mluvili o demokracii, svobodě a nějakém ohrožení, tak to někdo mohl vnímat třeba jako nějaké vzletné fráze, ale když se kousek od našich hranic válčí, když jsme prostě v krizi, kterou Evropa od druhé světové války nezažila, tak si tu hodnotu svobodu a demokracie uvědomujeme tak nějak vnitřně a každý po svém,“ uvedl na Národní třídě vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

„Největším nebezpečím pro demokracii jsou líní demokraté, tzn. lidé, kteří ten systém berou jako samozřejmost, kteří konzumují všechny ty výdobytky, které demokracie přináší, ale ve chvíli, kdy přicházejí nějaké problémy, konfrontace, tak nejsou ochotni se za ni postavit. Já tuhle politiku odmítám. A pokud jsem i v posledních měsících, týdnech vnášel do veřejného prostoru kontroverzní témata, tak si myslím, že je to namístě. Je namístě definovat zlo, je na místě definovat, že tady máme jednoho agresora, a je namístě i definovat to, že je potřeba v naší zemi v téhle chvíli právě zaktivizovat ty, kteří by se dali nazvat línými demokraty,“ dodal Rakušan.

Ruský cenzurní úřad dnes zablokoval přístup k webu opozičního listu Novaja gazeta. Informovala o tom agentura Reuters. Redakce pozastavila kvůli zpřísněným cenzurním podmínkám vydávání listu v papírové podobě i na internetu v březnu.

V dubnu vznikl web Novaja Gazeta Europe se sídlem v Rize. V září soud prohlásil licenci listu Novaja gazeta za neplatnou. Jeho šéfredaktor Dmitrij Muratov získal loni Nobelovu cenu za mír. Když v březnu ohlásil přerušení práce, sdělil, že je to do ukončení ruské „speciální operace“ na Ukrajině.

Na sociálních sítích se objevily zprávy, že nad Čerkaskou, Poltavskou, Lvovskou a Charkovskou oblastí zafungovala protivzdušná obrana. Exploze zaslechli obyvatelé hlavního města, kde podle místních médií rovněž zapracovala protivzdušná obrana, píše ruskojazyčný server BBC.

Od 7:30 do 8:45 místního času (6:30 až 7:45 SEČ) byl ve všech oblastech Ukrajiny vyhlášen letecký poplach, napsala agentura Unian. Před možným nebezpečím varovali šéfové několika ukrajinských oblastí, včetně centrální Kirovohradské a Čerkaské a Poltavské na severovýchodě, Luhanské na východě a Chmelnycké na západě Ukrajiny.

Části Dnipra jsou po několika explozích bez proudu. Podle místních úřadů byla zasažena dvě zařízení infrastruktury. Jeden člověk je zraněn.

Na infrastrukturu podle agentury Unian Rusko cílilo i v Oděse. „Hrozí masivní vzdušný útok na celém území Ukrajiny. Žádám obyvatele oblasti, aby zůstali v krytech,“ uvedl gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko.

Dohoda o vývozu ukrajinského obilí bude prodloužena o 120 dnů, napsal dnes na twitteru ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Na základě této dohody uzavřené v červenci bylo možné obnovit vývoz ukrajinských zemědělských produktů z několika černomořských přístavů, které do té doby blokovalo Rusko. Platí do 19. listopadu.

„Černomořská iniciativa bude prodloužena o 120 dnů,“ napsal Kubrakov. Jde podle něho o „další důležitý krok v boji proti globální potravinové krizi“. Uvedl také, že strany se na prodloužení domluvily v Istanbulu a že dohodu nadále zaštiťuje Turecko společně s OSN. Dohoda také umožňuje vývoz ruských potravin a hnojiv.

Oděsu podle místních úřadů zasáhla ruská střela. Kyjevem a Dniprem otřásly exploze, uvádí ukrajinská média. Rozsah škod zatím není známý.

Česko si dnes připomene Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. V Praze a v dalších městech se uskuteční pietní akce, happeningy a demonstrace. Tématy akcí budou nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Jen v hlavním městě budou policisté dohlížet na 21 shromáždění a pochodů.

Výstavy, pouliční představení a koncerty na Národní třídě doplní brunch na podporu samoživitelek nebo debaty věnované nadcházejícím prezidentským volbám, evropským tématům či ruské agresi proti Ukrajině.

S tímto tématem bude souviset odpolední Pochod na podporu demokracie nebo konference Hybridní válka Ruska proti demokratickému světu, na které vystoupí premiér Petr Fiala (ODS) či představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.

Dění kolem 17. listopadu  v Česku sledujeme ONLINE zde

Web The Kyiv Independent uvedl, že Rusko veleslavně podporuje nucenou adopci ukrajinských dětí. Ruští blogeři podle něj sdílejí videa ilegálně deportovaných dětí z Ukrajiny, které byly adoptovány ruskými rodinami.

Dobré ráno!

Šéf české diplomacie Jan Lipavský na dvoudenní návštěvě Británie jednal se svým protějškem Jamesem Cleverlym, náměstkem ministerstva pro mezinárodní obchod Gregem Handsem i britskými poslanci, uvedlo české ministerstvo zahraničí.

Dohodl se na užší spolupráci obou zemí i nutnosti další podpory Ukrajiny. Šlo o Lipavského první návštěvu Británie v pozici ministra.

„Česká republika je klíčový partner, pokud jde o odpor vůči ruské agresi a zachovávání evropské bezpečnosti,“ napsal na svůj twitter Cleverly.