ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na Twitteru ruským branců, kteří budou posláni na frontu v rámci minulý týden oznámené mobilizace, doporučil, aby se vzdali při první příležitosti. Jermak na Twitteru napsal: „Mobilizovaní Rusové, kteří se vzdají, budou mít šanci zachránit si své životy. Všichni ostatní tuto šanci mít nebudou.“

Medveděv ve svém vyjádření dále jmenovitě kritizoval amerického prezidenta Joe Bidena a britskou premiérku Liz Trussovou. Podle něj „požadují, aby Rusko sundalo ruku z nuklárního tlačítka“, zatímco Truss je podle něj „kompletně připravená začít s naší zemí okamžitě výměnu jaderných útoků.“ Medvěděv také prohlásil, že „Rusko má právo použít jaderné zbraně v předem určených případech.“ Mezi ty podle něj patří například „pokud bychom my nebo naši spojenci byli tímto typem zbraně napadeni. Nebo pokud by agrese za pomoci konvenčních zbraní ohrožovala samotnou existenci našeho státu.“ 

Poradce Bílého domu pro bezpečnost Jake Sullivan v neděli Rusko varoval před použitím jaderných zbraní s tím, že následky by pro Rusko byly „katastrofické.“ Toto vyjádření pak podpořil i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který ve vystoupení pro televizní pořad 60 minutes varoval před „hroznými“ následky. Podle zpráv CNN pak americké úřady před použitím jaderných zbraní již několik měsíců Rusko varují i neoficiálními kanály.

Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl dnes podle agentury TASS místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Bývalý ruský prezident a premiér také zapochyboval, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně použilo proti Ukrajině. „Představte si, že ukrajinská agrese Rusko donutí proti ukrajinskému režimu nasadit tu nejhrozivější zbraň. Věřím, že NATO ani v takovém případě přímo do konfliktu nezasáhne,“ tvrdí Medveděv.

Bezpečnost Washingtonu, Londýna a Bruselu je pro Severoatlantickou alianci „mnohem důležitější, než osud nikým nepotřebné, umírající Ukrajiny, i když ji velkoryse zásobují různými zbraněmi,“ napsal ruský představitel na sociální síti Telegram. „Zámořští a evropští demagogové nechtějí umírat při jaderné apokalypse. Proto při současném konfliktu raději překousnou použití jakékoli zbraně,“ dodal. Medveděv v souladu s oficiální pozicí Moskvy obvinil Kyjev z nacismu a NATO z přímé kontroly nynějšího ukrajinského režimu.

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. Spojené státy a další západní země i Kyjev tyto poznámky odsoudily.

Bývalý vysoký důstojník britské armády Richard Dannatt dnes v rozhovoru pro Sky News označil Putinovu mobilizaci za "velmi nepopulární" a prohlásil, že reakce veřejnosti je pro Putina rostoucím problémem. K rozhodnutí ruského prezidenta mobilizaci vyhlásit pak řekl: "Měl nějakou jinou možnost? Vlastně asi ne, kvůli ztrátám, ať už byli zajatých, zraněných či mrtvých. Docházeli mu lidé, stejně jako mu asi docházelo všechno ostatní, co se týče armády." 

Prezident Putin v pátek promluví k oběma komorám ruského parlamentu, uvedlo ve svém pravidelném updatu od tajných služeb britské ministerstvo obrany. Dá se očekávat, že Putin oznámí připojení okupovaných ukrajinských oblastí, ve kterých nyná probíhá pseudoreferendum o připojení k Rusku.

Podle informací britských tajných služeb ruské špičky doufají, že toto oznámení ukáže, že ruská "speciální vojenská operace" dosáhla úspěchu a "konsoliduje tak patriotickou podporu konfliktu". Ta byla ale v poslední době silně podkopána rostoucím vědomím o ruských vojenských neúspěších a negativní reakcí na minulý týden oznámenou mobilizaci.

Peskov popřel, že by se měly pro muže schopné vojenské služby zavřít hranice. „O tom nic nevím. V tento moment nebylo přijato žádné rozhodnutí,“ řekl mluvčí prezidenta Putina. Ruské nezávislé médium Meduza dříve s odkazem na zdroje z Kremlu uvedlo, že zákaz vycestovat by měl začít platit již od středy. 

Po oznámení mobilizace začaly statisíce mužů ve strachu z povinnosti sloužit v ruské armádě opouštět Rusko. Ceny lístků do zemí, se kterými má Rusko bezvízový styk, tak vylétly násobně nahoru a na pozemních hranicích se sousedními zeměmi jako Gruzie se začaly tvořit mnohahodinové fronty.

V Rusku zadrželi japonského diplomata, píše list The Guardian. Ten podle ruské tajné služby FSB výměnou za peněžní odměnu získával informace o vlivu západních sankcí na ruský dálný východ. Podle mluvčího japonské vlády byl Motoki Tatsunori zadržen, byla mu nasazena páska přes oči a bylo s ním jednáno „zastrašujícím způsobem“. To je podle japonské strany „jasným porušením Vídeňských konvencí“ a může vést k reakci japonské vlády, prohlásil dále mluvčí. Tatsunori byl po pár hodinách propuštěn a do středy opustí zemi, Japonsko pak odmítá, že by byl zapojen do jakékoliv kriminální aktivity.

Na Ukrajině by dnes měla skončit „referenda“ o připojení k Rusku ve čtyřech okupovaných oblastech. Jedná se o Doněckou oblast, Luhanskou oblast, Záporožskou oblast a Chersonskou oblast. První dvě byly pod ruskou kontrolou již před válkou, kdy na jejich území existovaly již od roku 2014 separatistické republiky, druhé dvě Rusko okupovalo až po začátku únorové invaze. Ukrajina i západní státy již oznámily, že výsledky těchto „referend,“, která přicházejí v období, kdy Rusko zažívá vojenské neúspěchy a čelí protestům kvůli vyhlášené částečné mobilizaci, neuznají.

Pomoc napadené Ukrajině a spolupráce ve středoevropském regionu budou patřit mezi témata jednání ministrů obrany Česka, Slovenska, Maďarska a Polska ve slovenském městě Banská Štiavnica. Schůzku zástupců zemí visegrádské čtyřky (V4) svolalo Slovensko, které tomuto uskupení států nyní předsedá.

Dobré ráno, vláda v pondělí schválila postup při dodávce německých tanků Leopard české armádě. Patnáct tanků v hodnotě zhruba 3,85 miliardy korun předá Česku německá společnost Rheinmetall Landsysteme.

Tanky Německo Česku darovalo jako kompenzaci za tanky sovětské výroby, které putovaly na Ukrajinu k ochraně před ruskou agresí. Do země napadené Ruskem Česko poslalo podle dostupných informací tanky T-72 a další těžkou bojovou techniku. Mluvčí ministerstva obrany Natálie Forsterová na začátku září ČTK sdělila, že v Německu se upravujíé první tanky tak, aby vyhovovaly potřebám českých vojáků.