ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Česko jedná s Německem o dodávce tanků Leopard výměnou za zbraně, které Česká republika poslala Ukrajině. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes v České televizi řekla, že jednání je na dobré cestě. Česká armáda by podle ní měla získat některou z verzí tanků mezi starším typem Leopard 1 a modernějším Leopard 2.

O tom, že by Německo mohlo Česku pomoci nahradit zbrojní techniku, kterou Praha poskytla Ukrajině čelící ruské invazi, hovořil minulý týden německý kancléř Olaf Scholz při návštěvě českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Berlíně. Kancléř nechtěl sdělovat podrobnosti, Fiala pouze uvedl, že podoba budoucí dohody je velmi konkrétní a týká se těžké techniky.

Pražští hasiči začali v Troji stavět stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky. Pojme na 150 lidí. Hasiči předají hotové stanové městečko ve čtvrtek ráno ministerstvu vnitra a magistrátu. ČTK to dnes řekl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Stanové městečko bude na pozemku mezi Povltavskou ulicí a městským okruhem. Na místě je nyní hasičská technika a okolo 21:00 již stály první dva stany. Jsou na místě, kde v minulosti magistrát vybudoval stanové městečko pro lidi bez domova, kteří byli v karanténě kvůli covidu.

Hlavní město nyní řeší zejména problém s romskými uprchlíky, kteří přebývají na hlavním nádraží. V nedůstojných podmínkách tam podle občanských iniciativ žijí stovky lidí, u kterých není jasné, zda mají nárok nárok na dočasnou ochranu v Česku, tedy jestli nemají vedle ukrajinského i maďarské občanství.

„Použili jsme takzvané vojenské stany. V těch budou provizorní lehátka, lidé tedy nebudou spát na zemi, ale na skládacích postelích. Bude to zhruba deset vojenských stanů. Každý má rozměr asi šest krát devět metrů. Bude tady ještě další zázemí, to znamená sociální zařízení, sprchy, toalety, a to vše dimenzované pro 150 osob. A budou tady ještě stany pro možnost si něco uvařit a pro výdej jídla,“ řekl ČTK Kavka.

Zatím pracovní představa pěti hlavních politických priorit českého předsednictví v Radě Evropské unie zahrnuje zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posilování evropských obranných kapacit, strategickou odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN).

Také premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání kabinetu zmínil energetickou bezpečnost a zvládnutí uprchlické krize jako priority. Zároveň by si přál, aby bylo možné během předsednictví uspořádat konferenci, jež by se týkala poválečné obnovy Ukrajiny. Závisí to ale na tom, zda už v té době budou splněny podmínky, a to že na Ukrajině bude mír.

„Do Česka proudí plyn z Německa, zásobníky jsou plné ze 40 %,“ uvedl ministr Josef Síkela.

Česká republika se s dopady ruské agrese do energetiky dokáže vypořádat. Současná situace přináší hrozby spojené například s okamžitým odstřižením od ruského plynu, v dlouhodobém výhledu to ale představuje příležitost k racionálním a z hlediska bezpečnosti země prospěšným změnám.

Po konferenci sněmovního hospodářského a bezpečnostního výboru o bezpečnosti v energetice to dnes řekl předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS).

Nová zmocněnkyně ČTK řekla, že chce příspět k posílení práv dětí či seniorů, soudržnosti v ČR, spolupráci státu s experty i k integraci uprchlíků.

Prioritou pro ČR v Radě OSN pro lidská práva je situace na Ukrajině, ale též další případy porušování lidských práv ve světě, uvedl náměstek Povejšil.

Vládní zmocněnkyní pro lidská práva bude šéfka vládního výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková. Vybrala ji vláda, uvedl server Seznam Zprávy.

Ukrajinsko-české obchodní zájmy má upevnit nově vzniklá komora. K založení dal impuls prezident Nizozemsko-české obchodní komory Pavel Iványi. Komora začíná s deseti členy, v jednání je zapojení desítek dalších společností. Prezidentem komory se stal Petr Krogman, vlastník česko-ukrajinské zemědělské firmy Agromino. Vznik Ukrajinsko-české obchodní komory (UKRCHAM) podporuje velvyslanectví Ukrajiny, které bude zastoupeno v jejím představenstvu. Iványi o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Mezi členy nové komory jsou už nyní například finanční skupina ING, poradenská společnost EY, český výrobce vybavení koupelen Ravak nebo společnost Agromino.

„Komora chce být bodem spojení mezi ukrajinskou podnikatelskou sférou v České republice a ukrajinsko-českými společnými obchodními zájmy v evropském prostředí. Propojíme lidi a společnosti, kterým se jednak otevřou nové možnosti, jednak pro ně bude snazší společně působit směrem k úředním autoritám a politickému zastoupení,“ uvedl Iványi.

Zvládnutí uprchlické krize nebo energetická bezpečnost patří podle Beka k návrhům hlavních politických priorit předsednictví, s nimiž vláda pracuje.

Senát vyzval vládu, aby kvůli ruské agresi pokračovala v urychlených dodávkách dalšího vojenského materiálu včetně těžkých zbraní na Ukrajinu.

Útulek pro opuštěná zvířata Městské policie Brno přijal první čtyři psy od uprchlice z Ukrajiny, která měla ve vlasti obdobný útulek. Nyní má azyl v České republice. Pátého psa ze stejného vrhu si nechal dobrovolník, který zvířata převážel. ČTK to dnes řekla vedoucí útulku Petra Volešová. Podle ní psy čeká vyšetření na vzteklinu a posouzení zdravotního stavu. Podle mluvčího strážníků Jakuba Ghanema je po desetidenní karanténě nabídne útulek na webu k adopci.

MPSV eviduje 27.200 žádostí o solidární příspěvek na ubytování uprchlíků. U 19.300 se peníze vyplatily, či vyplatí. Část žádostí však obsahuje chyby.

Dočasné přístřeší se zázemím pro ukrajinské uprchlíky z hlavního nádraží vznikne v pražské Troji. Kapacita bude 150 osob, uvedl mluvčí magistrátu.

Na konci dubna navštěvovala základní či mateřské školy ve Vsetíně téměř stovka ukrajinských dětí. Jejich počet se však v posledních dnech snižuje. Novinářům to dnes řekl místostarosta Tomáš Pifka (STAN).

Na základních školách bylo na konci měsíce téměř sedm desítek dětí z Ukrajiny. Počet školáků se však může měnit. „V polovině dubna jsme jich měli 16, čtyři se však s rodiči již vrátili zpět domů,“ uvedl ředitel Základní školy Trávníky Libor Slováček. Žáci, kteří zůstali, jsou podle něj začlenění do kmenových tříd, mají také možnost absolvovat dopolední intenzivní výuku češtiny, a to čtyři hodiny týdně.

Ve Středočeském kraji má zaměstnání zhruba 8500 uprchlíků z Ukrajiny, našli ho zejména v zemědělství. Středočeská asistenční centra doposud odbavila 26.724 uprchlíků, za úterý 96. Od pondělí skončilo provoz centrum v Mladé Boleslavi, běžencům nadále slouží ta v Příbrami a Kutné Hoře. Kraj průběžně kontroluje kvalitu ubytovacích zařízení pro uprchlíky. Po dnešním jednání krajského krizového štábu to uvedl mluvčí hejtmanství David Šíma.

Zastavení dodávek plynu přes ukrajinskou stanici Sochranovka nemá vliv na dodávky plynu do ČR. Touto cestou do ČR proudí jen malá část dodávek.

Účast v nestátních ozbrojených skupinách v cizině bude samostatným trestným činem, za který bude hrozit až pětileté vězení. Senát s tím souhlasil.

Dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo neziskových organizací si bude možné odečíst z daňového základu. Senát to schválil.

„Ve čtvrtek 24. února mě probudila telefonem máma, že začala válka. Černihiv je od běloruské hranice jen 50 kilometrů, brzy začalo ostřelování města,“ řekla ČTK Olena Kločok (39), která je jednou z více než 14 600 ukrajinských uprchlic a uprchlíků, kteří našli azyl v Královéhradeckém kraji.

Se svými dvěma dětmi utekla před válkou z města Černihiv přes Polsko do Hradce Králové. Manžel, zaměstnanec ukrajinských drah, zůstal. Vrátíme se, jak jen to půjde, řekla v rozhovoru pro ČTK. Když mluví o prvních týdnech války, které s rodinou prožila v ostřelovaném Černihivu, neubrání se slzám.

Už 14 750 uprchlíků prošlo krajským asistenčním centrem v Ústeckém kraji. „Za včerejšek 70. Naším prostřednictvím bylo celkem ubytováno 3 202 lidí, za včerejšek 35,“ informovali na twitteru místní hasiči. 

Snížení spotřební daně na pohonné hmoty nebo daňové úlevy v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině bude dnes projednávat Senát. 

Souhlas Senátu pravděpodobně získá vládní návrh, který má od června na čtyři měsíce snížit spotřební daň z nafty a z benzinu o 1,50 Kč na litr. Snížení je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

Další novela má stanovit, že dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamních neziskových organizací si bude možné odečíst z daňového základu. Navíc bude možné v letošním roce odečítat dary na zákonem stanovené účely až do 30 procent základu daně z příjmů.