ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Bohatí Rusové prchají před dopady západních sankcí uvalených kvůli invazi na Ukrajinu i do Spojených arabských emirátů, kde prudce stoupl zájem ruských kupců o nemovitosti. Nápor ze strany ruských podnikatelů hlásí i agentury, které pomáhají s přesunem firem. Napsal o tom server BBC, podle kterého za první tři měsíce letošního roku stoupl prodej realit ruským kupcům o 67 procent.

Odhaduje se, že po vpádu na Ukrajinu opustily Rusko stovky tisíc lidí, přesné údaje ale nejsou k dispozici. Jedním z míst, kam bohatší Rusové míří, jsou i Spojené arabské emiráty, které se nepřidaly k sankcím kvůli invazi a nevystupují kriticky vůči Moskvě.

„Od té doby, co začala válka, dostáváme od Rusů pětkrát více poptávek. Mají obavy z blížícího se ekonomického kolapsu. Proto se stěhují sem, aby zabezpečili své jmění,“ řekl George Hojeige, šéf agentury Virtuzone, která v Dubají pomáhá klientům s přesunem podnikání.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj oznámil přechod obranných jednotek do protiofenzivy. Útočné operace budou probíhat zejména v Charkovské oblasti a městě Izjum. Informoval o tom ukrajinský server Pravda.

Úřady podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) poptaly čtyři soukromé ubytovatele pro romské uprchlíky z Ukrajiny. Začínají je ubytovávat také ve dvou státních objektech, řekl Rakušan dnes novinářům ve Sněmovně. Využití většiny státních objektů ze seznamu, který dříve ministerstvo vnitra předložilo hejtmanům, podle něj kraje z různých důvodů odmítly.

Ukrajina se musí přiblížit Evropské unii brzkým získáním postavení kandidáta na členství. Účastníkům dnešní dárcovské konference ve Varšavě to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se připojil přes videospojení. Nestačí podle něj sliby a perspektivy, nutné jsou praktické kroky. Za Česko se konference účastní ministr zahraničí Jan Lipavský.

Sjednocená Evropa může být silnou odpovědí na ruskou agresi, míní Zelenskyj. „Členství Ukrajiny v Evropské unii musí být absolutní skutečností. Nestačí sliby a perspektivy, ale praktické kroky. Vím, že jsme na tyto kroky připraveni, a vy to víte též,“ řekl prezident země, která už od konce února čelí ruské agresi.

Události, které se na konci druhé světové války odehrály kolem Českého rozhlasu, ukazují, že slovo je zbraň. Platilo to nejen v roce 1945, ale ještě silněji to platí dnes. Platí to, když zaznívají slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i dezinformace, které zpochybňují důsledky války na Ukrajině. Na pietním aktu při příležitosti 77. výročí Pražského povstání to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Jadernou elektrárnu v Dukovanech na Třebíčsku čeká v následujících měsících rozhodnutí o zajištění dodávek paliva od jiných společností, než je ruský TVEL. Měla by tak postupovat podobně jako elektrárna Temelín, pro kterou budou palivo dodávat americká a francouzská společnost. Na dnešním semináři Občanské bezpečnostní komise při Jaderné elektrárně v Dukovanech, který se konal ve Valči na Třebíčsku, to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Jiná paliva podle ní nebudou výrobně optimální, ale budou bezpečná.

„Nedovedu si do budoucna představit závislost jen na jednom dodavateli. Nějaká jednání probíhají, detaily zatím říci nemohu,“ řekl ČTK ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín. Dukovany mají nyní zásobu paliva takřka na tři roky. „Další dodávka z Ruska by měla podle platné smlouvy proběhnout ještě letos,“ řekl Havlín.

Generální tajemník OSN António Guterres v Nigérii vyzval světové dárce, aby nesnižovali pomoc ve světě v době, kdy se pozornost upírá k Ukrajině. Podle Guterrese by se měla pomoc ve světovém měřítku zvýšit, aby nebyly ohroženy humanitární aktivity v Africe a dalších částech světa. Guterres tento týden navštívil tři západoafrické země Senegal, Niger a Nigérii.

„Vyzývám ty, kdo finančně podporují OSN, aby nepřesouvali peníze z jiných humanitárních projektů na ukrajinskou krizi,“ řekl Guterres. V Nigérii zavítal i na její severovýchod, který je 12 let vystavený bojům islámských extremistů a kde humanitární pomoc potřebuje 8,4 milionu lidí.

Kreml dnes odmítl, že by ruští vojáci útočili na areál ocelárny Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu, kde se dál brání ukrajinští vojáci a civilisté. Uvedla to ruská agentura TASS. Ukrajinská média i ukrajinští představitelé ve středu oznámili, že ruské jednotky do oceláren pronikly a na místě se tvrdě bojuje. O „krvavých bojích“ v ocelárnách ve středu večer mluvil i jeden z velitelů bránící se ukrajinské strany.

Rusko vypovědělo sedm dánských diplomatů v reakci na to, že Kodaň začátkem dubna nařídila odjezd 15 pracovníkům ruského diplomatického zastoupení. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na sdělení ruského ministerstva zahraničí. To uvedlo, že otevřeně protiruská dánská politika narušuje vzájemné vztahy, a vyjádřilo nesouhlas s tím, že Dánsko poskytuje vybavení ukrajinské armádě.

Další česká mise na Ukrajinu je tu, byť není jasné, jaký má aktuálně cíl a kdo ji organizuje. „Marek Ženíšek je na cestě na Ukrajinu,“ potvrdil Blesk Zprávám bez dalších podrobností tiskový mluvčí TOP 09 Jan Kocourek. Šéf zahraničního výboru ve Sněmovně Ženíšek dnes na facebook a twitter přidal příspěvky ze své cesty vlakem. „24h na cestách tam, kam se nelítá. Je ale potřeba tam jezdit, vyjadřovat podporu a díky za to, že brání i nás a celou Evropu,“ napsal na facebooku poslanec Topky.

Španělská policie zadržela ve středu ukrajinského novináře a blogera Anatolije Šarije, jehož ukrajinská prokuratura viní z vlastizrady. Podle ukrajinské tajné služby svými proruskými postoji a informacemi na svém blogu jednal proti ukrajinské národní bezpečnosti. Jeho zadržení potvrdil serveru eldiario.es místní policejní zdroj. Třiačtyřicetiletý novinář, který před několika lety založil na Ukrajině i politickou stranu, byl zadržen v obci Roda de Berá nedaleko katalánské Tarragony, kde žil.

Práci v Polsku našlo zatím kolem 102.000 obyvatel Ukrajiny, kteří z vlasti uprchli, když ji 24. února napadla ruská vojska. S odkazem na údaje polského ministerstva práce to dnes napsal deník Rzeczpospolita. Od začátku invaze hranici z Ukrajiny do Polska zatím překročilo asi 3,1 milionu migrantů.

Polská vláda v březnu schválila zvláštní zákon, podle kterého mohou občané Ukrajiny začít pracovat v Polsku i bez nutnosti získat k tomu zvláštní povolení, uvedla agentura PAP. „Odstranění požadavku na pracovní povolení výrazně snížilo byrokracii a běžencům umožnilo plný přístup na pracovní trh v Polsku,“ píše Rzeczpospolita.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru sdílel zápis v deníku osmiletého chlapce. „Od 24. února mi zemřeli dva psi a moje babička Halja a můj milovaný Mariupol,“ napsal. Malý Jehor se v tuto chvíli skrývá ve sklepích před útoky okupantů. Spolu s babičkou Haljou chlapci zemřel i dědeček. Jeho matka a sestry byly vážně zraněny.

Bělorusko dělá všechno, co je v jeho silách, aby pomohlo ukončit válku na Ukrajině, snahu o mír ale hatí Kyjev svým nezájmem o mírová jednání. V rozhovoru pro agenturu AP to dnes řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Hlava státu, který je důležitým spojencem Ruska a v prvních fázích konfliktu umožnil rozsáhlou invazi ruských jednotek na Ukrajinu ze svého území, také znovu odmítla, že by vojenské cvičení, které běloruská armáda zahájila ve středu, bylo jakoukoli hrozbou pro sousední země.

„Jakoukoli válku kategoricky považujeme za nepřijatelnou. Udělali jsme a dál děláme všechno pro to, aby válka nebyla. Právě díky mé maličkosti začala jednání mezi Ruskem a Ukrajinou,“ řekl Lukašenko. „Ale proč Ukrajina, na jejímž území de facto válka probíhá, máme tam vojenskou operaci, umírají lidé - proč Ukrajina na těchto jednáních nemá zájem?,“ dodal.

V Kyjevě, Charkovské oblasti a západních regionech Ukrajiny se rozezněly poplašné sirény, informovala běloruská televize Nexta.

Předsedkyně německého Spolkového sněmu Bärbel Basová navštíví jako dosud nejvýše postavená představitelka Německa Kyjev. Návštěva se uskuteční na pozvání jejího ukrajinského kolegy Ruslana Stefančuka, informovala dnes agentura DPA.

Basová chce podle informací DPA jet na pozvání Stefančuka na Ukrajinu, aby tam společně s ním uctila památku všech obětí 2. světové války a aby vedla politické rozhovory. Ukrajina si připomíná konec světové války 8. května, tedy nadcházející neděli, připomíná DPA. O chystané návštěvě jako první informoval portál The Pioneer s odvoláním na zdroje z ukrajinského parlamentu.

Takto vypadá ukrajinský Doněck okupovaný ruskou armádou. Na ulicích se povalují trosky zničených budov.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany dosud ruská armáda přišla během invaze mimo jiné o 24 700 vojáků, 1 092 tanků, 196 letounů, 155 helikoptér, 89 střel s plochou dráhou letu a deset lodí.

Ruské ministerstvo obrany dnes dopoledne podle agentury TASS sdělilo, že přes noc zlikvidovalo 600 ukrajinských vojáků. „Ruské letectvo v průběhu noci zasáhlo 93 oblastí, kde byla soustředěna ukrajinská vojenská technika živá síla... Bylo zlikvidováno přes 600 nacionalistů a 61 kusů ukrajinské vojenské techniky,“ sdělil představitel ministerstva, generál Igor Konašenkov.

Rusové podle něj zničili mimo jiné letouny Su-24, Su-25 a Su-27 přičemž jeden byl sestřelen u Hadího ostrova v Černém moři. Pomocí vysoce přesných zbraní pak podle dnešního oznámení ruské síly zničily leteckou techniku na letecké základně Kanatovo v Kirovohradské oblasti. Ani ruská tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje ruská armáda ve středu 4. května zaútočila na tamní obydlené oblasti hned 24 krát, zemřelo pět civilistů. Informoval o tom list The Kyiv Independent.

Na sociálních sítích se rozšířil videozáznam z momentu, kdy ruští okupanti zasáhli most v ukrajinském Dnipru.

Premiér Petr Fiala (ODS) chce při dnešní návštěvě Berlína s kancléřem Olafem Scholzem hovořit o možnosti využití německých terminálů na zkapalněný zemní plyn pro zásoby, které by byly k dispozici Česku. Novinářům před odletem do Německa řekl, že energetika bude v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině klíčovým tématem schůzky. Se Scholzem plánuje jednat například o zvýšení kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod) z italského Terstu.

Ukrajinští vojáci bránící rozsáhlé mariupolské ocelárny Azovstal údajně nabídli ruským silám, že propustí civilisty, kteří se v areálu ukrývají, pokud za ně dostanou potraviny a léky. Tvrdí to ruská agentura RIA Novosti. Agentura se přitom odkazuje na informace od nejmenovaného představitele ruského štábu pro operaci u Azovstalu. Kyjev se ke zprávě zatím nevyjádřil.

Ukrajinské síly ostřelovaly dvě vesnice v ruské Belgorodské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, uvedl dnes podle ruské agentury TASS oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Gubernátor upřesnil, že útok si nevyžádal oběti na životech ani zranění.

„Ukrajina ostřeluje Žuravljovku a Něchotějevku. V Něchotějevce byl zničen dům a garáž. Oběti mezi civilním obyvatelstvem nejsou,“ uvedl gubernátor. Dodal, že ve chvíli uveřejnění jeho oznámení, tedy po desáté hodině moskevského času (po deváté SELČ), ostřelování pokračovalo.

Ruská strana Ukrajinu od začátku současné války obvinila z několika útoků na svém území. 

„Je to důležitá návštěva, Německo je náš klíčový, strategický partner,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem z Prahy do Berlína. „Samozřejmě ty poslední roky, ať už je to pandemie, nebo teď válka na Ukrajině nám jasně ukazuje, jak je důležité mít dobré vztahy se svými sousedy i kvalitní vztahy mezi zeměmi EU a NATO. Jedním z hlavních témat mojí návštěvy v Berlíně budou důsledky ruské agrese na Ukrajině, co to znamená pro Evropu a pro naše země. Tématem určitě bude zvládání uprchlické vlny a evropská solidarita, s kancléřem Scholzem chci také hovořit o některých konkrétních krocích, které se týkají obranné spolupráce našich zemí,“ poznamenal Fiala.