ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

V Irpini pokračuje pohřbívání obětí ruských útoků.

Pohled na vybombardované letiště Hostomel a trosky největšího nákladního letounu na světě Mrija.

Pohled na komplex mariupolských oceláren Azovstal, ze kterých stoupá hustý kouř.

Zvířata zachráněná z války na Ukrajině.

Německý prezident Steinmeier si telefonoval se svým ukrajinským protějškem Zelenským, dostal prý pozvání do Kyjeva, minulost chtějí nechat za sebou.

Na dnešní mezinárodní dárcovské konferenci na pomoc Ukrajině ve Varšavě se vybralo 6,5 miliardy dolarů (152 miliard Kč), oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki.

Desítkami milionů eur na humanitární pomoc přispěla řada evropských zemí včetně Česka, které přislíbilo dalších 18 milionů eur (443 milionů korun). Evropská komise pošle 200 milionů eur (asi pět miliard korun) na pomoc lidem, kteří kvůli bojům na Ukrajině museli opustit domovy, informovala agentura Reuters.

Česká vláda dá dalších 18 milionů eur (zhruba 443 milionů korun) na humanitární pomoc Ukrajině. Dosud Česko poskytlo pomoc v hodnotě 22 milionů eur (přes 540 milionů korun). Na dnešní dárcovské konferenci ve Varšavě to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský. Během českého předsednictví v Radě Evropské unie v druhé polovině roku by podle něj Česko též mohlo uspořádat dárcovskou konferenci.

Lipavský řekl, že Česko společně s většinou světových zemí silně odsoudilo ozbrojený ruský útok na Ukrajinu a rozsáhlé útoky na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu. „Zároveň odsuzujeme pokračující porušování mezinárodního humanitárního práva Ruskem,“ uvedl.

Ukrajina se musí přiblížit Evropské unii brzkým získáním postavení kandidáta na členství. Účastníkům dnešní dárcovské konference ve Varšavě to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se připojil přes videospojení. Nestačí podle něj sliby a perspektivy, nutné jsou praktické kroky. Za Česko se konference účastní ministr zahraničí Jan Lipavský.

Sjednocená Evropa může být silnou odpovědí na ruskou agresi, míní Zelenskyj. „Členství Ukrajiny v Evropské unii musí být absolutní skutečností. Nestačí sliby a perspektivy, ale praktické kroky. Vím, že jsme na tyto kroky připraveni, a vy to víte též,“ řekl prezident země, která už od konce února čelí ruské agresi.

Události, které se na konci druhé světové války odehrály kolem Českého rozhlasu, ukazují, že slovo je zbraň. Platilo to nejen v roce 1945, ale ještě silněji to platí dnes. Platí to, když zaznívají slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i dezinformace, které zpochybňují důsledky války na Ukrajině. Na pietním aktu při příležitosti 77. výročí Pražského povstání to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Generální tajemník OSN António Guterres v Nigérii vyzval světové dárce, aby nesnižovali pomoc ve světě v době, kdy se pozornost upírá k Ukrajině. Podle Guterrese by se měla pomoc ve světovém měřítku zvýšit, aby nebyly ohroženy humanitární aktivity v Africe a dalších částech světa. Guterres tento týden navštívil tři západoafrické země Senegal, Niger a Nigérii.

„Vyzývám ty, kdo finančně podporují OSN, aby nepřesouvali peníze z jiných humanitárních projektů na ukrajinskou krizi,“ řekl Guterres. V Nigérii zavítal i na její severovýchod, který je 12 let vystavený bojům islámských extremistů a kde humanitární pomoc potřebuje 8,4 milionu lidí.

Bělorusko dělá všechno, co je v jeho silách, aby pomohlo ukončit válku na Ukrajině, snahu o mír ale hatí Kyjev svým nezájmem o mírová jednání. V rozhovoru pro agenturu AP to dnes řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Hlava státu, který je důležitým spojencem Ruska a v prvních fázích konfliktu umožnil rozsáhlou invazi ruských jednotek na Ukrajinu ze svého území, také znovu odmítla, že by vojenské cvičení, které běloruská armáda zahájila ve středu, bylo jakoukoli hrozbou pro sousední země.

„Jakoukoli válku kategoricky považujeme za nepřijatelnou. Udělali jsme a dál děláme všechno pro to, aby válka nebyla. Právě díky mé maličkosti začala jednání mezi Ruskem a Ukrajinou,“ řekl Lukašenko. „Ale proč Ukrajina, na jejímž území de facto válka probíhá, máme tam vojenskou operaci, umírají lidé - proč Ukrajina na těchto jednáních nemá zájem?,“ dodal.

Takto vypadá ukrajinský Doněck okupovaný ruskou armádou. Na ulicích se povalují trosky zničených budov.

Premiér Petr Fiala (ODS) chce při dnešní návštěvě Berlína s kancléřem Olafem Scholzem hovořit o možnosti využití německých terminálů na zkapalněný zemní plyn pro zásoby, které by byly k dispozici Česku. Novinářům před odletem do Německa řekl, že energetika bude v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině klíčovým tématem schůzky. Se Scholzem plánuje jednat například o zvýšení kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod) z italského Terstu.

„Je to důležitá návštěva, Německo je náš klíčový, strategický partner,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem z Prahy do Berlína. „Samozřejmě ty poslední roky, ať už je to pandemie, nebo teď válka na Ukrajině nám jasně ukazuje, jak je důležité mít dobré vztahy se svými sousedy i kvalitní vztahy mezi zeměmi EU a NATO. Jedním z hlavních témat mojí návštěvy v Berlíně budou důsledky ruské agrese na Ukrajině, co to znamená pro Evropu a pro naše země. Tématem určitě bude zvládání uprchlické vlny a evropská solidarita, s kancléřem Scholzem chci také hovořit o některých konkrétních krocích, které se týkají obranné spolupráce našich zemí,“ poznamenal Fiala.

Ruské tanky, jimž odlétávají jejich horní části, jsou poslední známkou toho, že ruská invaze na Ukrajinu nejde podle plánu. Počet zničených ruských tanků od začátku ofenzivy může být i několik set. Britský ministr obrany Ben Wallace tento týden odhadl, že Rusko jich ztratilo až 580, napsal web americké televize CNN.

Válečné záběry a fotografie podle expertů ukazují, že ruské tanky mají vadu, o níž západní armády ví už po desetiletí a mluví o ní jako o „efektu čertíka v krabičce“. Podle expertů měla Moskva tento problém předvídat.

Problém tkví ve způsobu skladování munice v tancích. Na rozdíl od západních vozidel ruské tanky svoji munici vozí v dělových věžích, kvůli čemuž jsou velmi zranitelné. I nepřímý zásah totiž může způsobit řetězovou reakci a následnou explozi celého zásobníku o až 40 střelách. Tlaková vlna takového výbuchu může být dost silná na to, aby vystřelila věž tanku do výšky dvoupatrového domu.

„Pozorujeme vývojovou vadu ruských tanků,“ uvedl Sam Bendett z programu ruských studií při výzkumném centru Nová americká bezpečnost. „Každý úspěšný zásah... způsobí vznícení munice a následnou ohromnou explozi, která doslova odpálí věž,“ řekl.