ONLINE: Ruský útok poničil hotel v Mykolajivu. A drony mířily i na Kyjev

Senát podle očekávání schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. Souhlas musí dodat ještě Sněmovna, která by se k tomu mohla sejít koncem srpna.

Plošné pozastavení víz pro ruské občany členskými státy Evropské unie by mohlo být další účinnou sankcí. Ve vyjádření to dnes ČTK sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) k debatám, které se aktuálně o vydávání krátkodobých schengenských víz pro občany Ruské federace vedou. Otázku chce otevřít na jednání ministrů zahraničních věcí zemí EU na konci srpna v Praze.

Premiérky Estonska a Finska se v úterý vyslovily pro to, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza. Dosud platí, že Rusové mohou na víza udělená například Finskem volně cestovat do většiny z 26 zemí schengenského prostoru. Rusové se kvůli sankcím, jimiž EU reagovala na únorovou ruskou invazi na Ukrajinu, nemohou do zemí EU dostat letecky, ale často jezdí právě do Finska či Estonska, odkud už případně mohou letecky pokračovat do dalších evropských destinací. Proti udělování víz Rusům se vyslovil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Lipavský připomněl, že Česko jako první členský stát EU plošně pozastavil vydávání víz pro občany Ruska, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.

Česko podle šéfa diplomacie otázku opakovaně zvedá na jednáních v Bruselu a snaží se o koordinovaný postup EU. „V době ruské agrese, jejíž deklarované hranice se stále posouvají, nemůže být řeč o běžném turismu ruských občanů,“ poznamenal. „Jde o naši bezpečnost, dlouhodobě se snažím o snížení vlivu a působení ruských tajných služeb na území EU,“ doplnil Lipavský.

Nejvyšší soud potvrdil rozsudek nad Martinem Kantorem, jenž si má odpykat 20 let ve vězení za boj v řadách proruských separatistů proti ukrajinským ozbrojeným silám v Donbasu. Byl odsouzen jako uprchlý, česká policie po něm stále pátrá. Dovolání bylo odmítnuto, uvedl na dotaz ČTK Adam Wenig, mluvčí Městského soudu v Praze, který se případem zabýval jako první instance. Podle verdiktu se Kantor dopustil teroristického útoku a účasti na teroristické skupině.

Muž podle rozsudku odletěl v červenci 2015 z Prahy se záměrem aktivně podpořit separatistické struktury v ozbrojeném konfliktu. Nejprve se dostal do Rostova na Donu v Rusku, odkud odjel na východní Ukrajinu. Po svém příjezdu Kantor podle spisu podepsal roční smlouvu o službě v armádě "Novoruska" a nechal se vycvičit odstřelovačem. Poté se zúčastnil bojových operací. Dosáhl hodnosti seržanta a stal se velitelem družstva. Kde se nachází nyní, není známo.

Mezi důkazy proti Kantorovi patřila jeho komunikace s přáteli, ve které líčil své působení na východní Ukrajině. Z ciziny jim posílal své snímky ve vojenském oblečení a zmínil, že prodělal výcvik. Jedna z fotografií ho zachytila společně s dalším Čechem Lukášem Nováčkem, potrestaným šesti roky vězení.

Dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba do České republiky obnoveny nebudou, napsal dnes ČTK slovenský přepravce ropy Transpetrol. Na Slovensko ropa zmíněným ropovodem už znovu proudí, a to po předchozím přerušení dodávek v souvislosti s problémy s platbou za tranzit suroviny přes Ukrajinu.

Mluvčí bratislavské rafinerie Slovnaft Anton Molnár ČTK řekl, že dohodnuté řešení ohledně úhrady tranzitních poplatků za přepravu ropy se týká obnovení dovozu suroviny na Slovensko a do Maďarska. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.

Ukrajina přepravu ropy zastavila 4. srpna, protože nedostala z Ruska peníze za srpnový tranzit. Rusko peníze odeslalo, ale ještě v červenci se mu vrátily zpět. Tranzitní poplatek v zájmu obnovení dodávek ropy Ukrajině poslala slovenská rafinerie Slovnaft a její maďarský vlastník, petrochemická skupina MOL. Ruská společnost Transněfť pak dnes odpoledne oznámila obnovení dodávek ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede také do Česka.

Dodávky ropy ropovodem Družba do ČR jsou stále přerušeny, uvedla firma Mero. Společnost Transněfť přitom dodávky obnovila, na Slovensko ropa teče.

Plošné pozastavení víz pro Rusy členskými státy EU by mohlo být další účinnou sankcí, sdělil ČTK Lipavský. Otázku chce otevřít na jednání v Praze.

Červencová inflace v ČR patří k nejvyšším v Evropě. Vyšší v zemích EU je pouze v Pobaltí. Ve světě ale jsou i země, kde je několikanásobně vyšší. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. V Česku meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta.

„S vysokou inflací nejsme ve světě ani zdaleka sami, v EU jsme ale hned po pobaltských zemích schytali největší ránu. V Estonsku, Lotyšsku a Litvě se míra inflace vyšplhala až na téměř 23 procent a rychlost růstu nezpomaluje,“ uvedl analytik Portu Filip Louženský.

Také v eurozóně inflace nadále roste z 8,6 procenta v červnu na 8,9 procenta v červenci, což podle něj ukazuje na mírné zpomalení jejího růstu. Vzhůru průměr inflace EU táhnou právě pobaltské státy s inflací přes 20 procent. V největších ekonomikách Evropy, v Německu a Francii, je ale inflace 7,5 a 6,1 procenta, což působí v opačném směru. Podobnou inflaci jako v tuzemsku mají například Bělorusko (17,6 procenta) nebo Bulharsko (16,9 procenta). Mírně nižší inflaci než ČR má například Polsko s 15,5 procenta.

Královéhradecký kraj prostřednictvím svého zdravotnického holdingu poslal do Zakarpatské oblasti na Ukrajině další humanitární pomoc v celkové hodnotě 1,2 milionu korun. Jde o 27 palet zdravotnického materiálu o hmotnosti sedmi tun.

Pomoc kraj vypravil na západní Ukrajinu v úterý 9. srpna, informovali dnes ČTK zástupci hejtmanství. Jde o čtvrtou zásilku humanitární pomoci od začátku války na Ukrajině letos v únoru, kterou kraj posílá do své partnerské oblasti. I s touto zásilkou poskytl ukrajinskému regionu pomoc celkem za 3,9 milionu korun.

„Kamion s humanitární pomocí pravděpodobně dorazí na místo určení v ukrajinském Užhorodě ve čtvrtek večer,“ uvedla dnes mluvčí hejtmanství Martina Svatoňová.

Podle hejtmana Martina Červíček (ODS) je nyní v Zakarpatské oblasti nejvíce potřeba zdravotnický materiál pro první pomoc a ošetření zraněných. „O konkrétní pomoci jsme jednali v polovině července se zástupci partnerského regionu, a tak reagujeme na jejich specifické požadavky,“ řekl.

Ministerstvo průmyslu zařadilo výrobce léků mezi prioritní obory v dodávkách plynu v případě jeho nedostatku. Firmy musí dodat odhady spotřeby.

Práci v Česku si našlo přes 101.000 ukrajinských uprchlíků, kteří do ČR utekli před ruskou invazí. Na twitteru to dnes uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Údaj podle MPSV vychází z informací, které má úřad práce od zaměstnavatelů. Za necelý půlrok trvání ruské invaze na Ukrajinu získalo v Česku víza dočasné ochrany 409.363 lidí, podle dat ze zápisů do škol jich ale v Česku zůstává méně než 300.000.

„Přes 101.000 ukrajinských občanů, kteří do České republiky uprchli před ruskou agresí, si již u nás našlo práci. Vyplývá to z informací od zaměstnavatelů, které má k dispozici Úřad práce ČR. Většinou se jedná o dlouhodobě neobsazená místa,“ uvedlo ministerstvo.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) připomněl, že má ČR nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU a tuzemský pracovní trh stále shání přes 250.000 pracovníků.

Nové etikety, které zvýrazňují písmeno Z pocházející z loga, začíná používat Znojemský městský pivovar. Jeho vedení dnes v tiskové zprávě uvedlo, že pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu změnu plánů na jejich design zvažovalo, nakonec jej ale ponechalo beze změn. Právě písmeno Z se stalo symbolem ruské okupace Ukrajiny, označují se jím ti, kdo s útokem Ruska souhlasí.

„Musím přiznat, že nám to situaci mírně zkomplikovalo, ale jsme jednoduše ze Znojma. Právě toto písmeno je symbolem našeho města a v logu ho máme, i když až dosud ve významně menší podobě, od roku 2015. Nové etikety nejenom podporují naši hrdost na náš původ, ale hlavně zpřehledňují portfolio, kdy každý produkt má svou charakteristickou barvu na minimalistickém designu," uvedl marketingový manažer Znojemského městského pivovaru Petr Syřiště.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dnes udělil končícímu velvyslanci Ukrajiny v Praze Jevhenu Perebyjnisovi Stříbrnou medaili předsedy Senátu. Nově jmenovaný náměstek ukrajinského ministra zahraničí Perebyjnis obdržel ocenění na slavnostním ceremoniálu v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Perebyjnise označil Vystrčil za člověka, který v tuzemsku odvedl obrovský kus práce pro Ukrajinu, a tím i pro Česko. Jedním z důvodů, proč se mu rozhodl udělit medaili, je podle Vystrčila to, že posílil Česko. Perebyjnis označil vyznamenání za velkou čest a Vystrčila označil za politika havlovského typu s pevnými ideály.

Ministerstvo zdravotnictví zařadilo výrobce léků mezi prioritní obory v dodávkách zemního plynu v případě jeho nedostatku. Musejí mu dodat odhady spotřeby do konce září příštího roku, potom za ně podá žádost. Od začátku srpna platí takto upravená novela vyhlášky o stavu nouze v plynárenství, ministerstvo o ní informovalo na webu. Česká asociace farmaceutického průmyslu (ČAFF) o to resort žádala už koncem června.

Celní správa dostane výslovně stanovené právo zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. Bude mít právo zadržet dopravní prostředek, který takový majetek přepravuje. Porušení mezinárodních sankcí bude trestným činem. Počítá s tím novela zákona o provádění mezinárodních sankcí, kterou dnes schválil Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Novela rozšiřuje možnosti uvalování sankcí, posiluje pravomoci některých úřadů a zavádí například poplatek za správu zabaveného majetku.

EU přijala několik sankčních balíčků vůči Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Norma poslouží také k tomu, aby je česká strana mohla lépe vymáhat. „Ten zákon se nebude týkat pouze Ruska, ale bude mít obecnou platnost," řekl dnes senátorům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

V úterý Česko vydalo uprchlíkům z Ukrajiny 517 víz dočasné ochrany, o 17 více než minulý týden. Za necelý půlrok trvání ruské invaze na Ukrajinu víza získalo 409.363 lidí. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru. Dočasná víza umožňují jejich držitelům pobývat v Česku až rok a otevírají jim přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Na zdravotní pojištění mají běženci nárok nejvýše 150 dnů od udělení víza.

Generál Šedivý: Masakr v Olenivce? U verdiktů bych byl opatrný, propaganda jde z obou stran

Generál Jiří Šedivý pro Blesk Zprávy okomentoval události, které se staly v minulém měsíci u Olenivky. Z nejasných příčin zde uhořelo ve vězení více jak 50 ukrajinských zajatců. Světoví experti upozorňují na to, že dostupné snímky neodpovídají tomu, jak by zařízení vypadalo po dopadnutí rakety vystřelené z HIMARS - čímž částečně boří tvrzení Rusů, že zajatci zemřeli po ukrajinském ostřelování. Šedivý je ale zatím opatrnější a upozorňuje na to, že tečku za spekulacemi udělá až nezávislé vyšetřování. Zmínil také na oboustranou propagandu.