ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Tváře ukrajinských vojáků, kteří byli evakuováni z oceláren Azovstal na území ovládaném ruskou armádou.

Fotografie ze zničeného Charkova.

EU požaduje reformy jako podmínku pro financování poválečné obnovy Ukrajiny. Německé noviny Süddeutsche Zeitung získaly návrh plánu obnovy Ukrajiny od Evropské komise. Peníze od členských států a mezinárodních partnerů by byly podle plánu přidělovány za „přísných podmínek, jako je boj proti korupci a reformní úsilí ukrajinské vlády“. Škody na Ukrajině způsobené válkou se odhadují na stovky miliard eur.

Zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva českému Radiožurnálu řekl, že Česko dodá Ukrajině další těžké zbraně. Půjde podle něho o další tanky a obrněná vozidla, doplněná o další zbraně podle ukrajinských potřeb. Tanky a obrněná vozidla Česko poslalo Ukrajině už v dubnu. Žovkva odmítl zveřejnit přesné údaje o chystané zásilce těžké techniky, ujistil ale, že pro Ukrajinu bude velice užitečná.

Fotografie ukrajinských vojáků evakuovaných z oceláren Azovstal.

Gubernátor Kurské oblasti, která také sousedí s Ukrajinou, dnes večer podle agentury Interfax oznámil, že Ukrajinci ostřelovali cukrovar v pohraniční obci. „Pod minometnou palbu se dostal areál cukrovaru na okraji městečka Ťotkino. Palbu nepřítele umlčela odvetná opatření našich pohraničníků a vojáků,“ uvedl Roman Starovojt. Ostřelování si nevyžádalo žádné oběti či zraněné.

Rusko vyslýchalo ukrajinské vojáky evakuované z Azovstalu. Ruský vyšetřovací výbor uvedl, že je „prověří, zda se nepodíleli na zločinech“ proti civilistům v souladu s jedním z kremelských propagandistických narativů. 16. května bylo 264 ukrajinských vojáků evakuováno z ocelárny Azovstal v Mariupolu do nemocnic v Rusy okupovaném Novoazovsku a Olenivce v Doněcké oblasti.

Pohled na zdevastovaný Charkov.

Obránci Mariupolu evakuovaní z Azovstalu dorazili do Olenivky, která je pod kontrolou Rusů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že měl „dlouhý a obsažný“ telefonický rozhovor se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem o vývoji války na Ukrajině, o možnosti záchrany ukrajinských vojáků z oceláren Azovstal v Mariupolu, o perspektivách rozhovorů s Ruskem a o dodávkách pohonných hmot, jejichž nedostatkem Ukrajina trpí i kvůli ruským náletům na sklady paliv a rafinérie.

„Hovořili jsme také o obranné podpoře od Francie, o přípravě šestého balíčku sankcí (Evropské unie proti Rusku) či o možných cestách vývozu ukrajinské zemědělské produkce,“ uvedl Zelenskyj na twitteru. Dodal, že s francouzským prezidentem věcně jednal také o ukrajinské žádosti o postavení kandidáta členství v Evropské unii.

Pro řešení uprchlické krize v přetížené Praze je podle hejtmana Královéhradeckého kraje Martina Červíčka (ODS) nezbytné, aby stát zajistil maximum ubytovacích kapacit přes Správu uprchlických zařízení (SUZ), případně rozhodl o dalším pokračování budování vhodných stanových táborů. Tím se doplní současné možnosti krajů, řekl ČTK po dnešním jednání hejtmanů s ministry.

Asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky v Královéhradeckém kraji za necelé tři měsíce zaregistrovalo zhruba 15.000 tisíc uprchlíků. Kraj od března odlehčuje přetíženým regionům v ČR. „Průběžně se podílíme a jsme připraveni i na další pomoc přetížené Praze v rámci našich ubytovacích kapacit,“ řekl ČTK Červíček.

Vítá také změnu ve vyplácení dávek uprchlíkům z Ukrajiny ve výši 5000 korun. „Jsem moc rád, že se uvažuje o případných dílčích změnách v systému poskytování humanitárních dávek, které by měly být vypláceny jen při prokazatelném pobytu a po dobu maximálně šesti měsíců, což může být motivací k začlenění do běžného života,“ řekl ČTK.

O situaci romských uprchlíků či vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině jednal ministr vnitra Rakušan se svým ukrajinským protějškem Monastyrským.

Premiéra Petra Fialu (ODS) na jednání o embargu na dovoz ruské ropy mrzí, že Evropská unie působí nejednotně. Podle rakouského kancléře Karla Nehammera by Evropská komise (EK) měla oznamovat výsledky až po ukončení jednání. Lídři vlád to řekli na dnešní tiskové konferenci po jednání v Praze.

Země EU se v pondělí opět neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Evropská komise (EK) navrhla sankce před 13 dny a od té doby přišla s několika úpravami, které měly vyřešit požadavky oponujících zemí. Maďarsko a Slovensko dostaly z embarga, které má platit od konce letošního roku, výjimku do konce roku 2024, Česko do poloviny téhož roku. Zatímco Bratislava a Praha se podle diplomatů s ústupky spokojily, Budapešť vznáší další podmínky.

Podle Fialy navenek EU působí nejednotně. „Síla a kvalita dosavadního postupu evropských zemí byla v tom, že jsme vždy v otázce sankcí a podpory Ukrajiny zachovávali navenek jednotu, ať už debaty mezi námi uvnitř Evropské rady byly jakkoli složité,“ řekl premiér.

Německý kancléř Olaf Scholz telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o vojenské a humanitární situaci na Ukrajině. Informovala o tom dnes podle agentury Reuters mluvčí německé vlády. Zelenskyj na twitteru napsal, že tématem rozhovoru bylo i zvyšování tlaku na Rusko a zavádění dalších sankcí.

„Shodli se na tom, že diplomaticky vyjednané urovnání mezi Ukrajinou a Ruskem by vyžadovalo okamžité ukončení nepřátelských akcí ze strany Ruska a stažení ruských jednotek z Ukrajiny,“ uvedla mluvčí německé vlády. Scholz a Zelenskyj podle ní hovořili také o možnostech podpory Ukrajiny a dohodli se, že nadále zůstanou v těsném kontaktu.

Po evakuaci ukrajinských vojáků z mariupolských oceláren Azovstal město zcela ovládli ruští okupanti.

Rozšíření NATO o Finsko a Švédsko by bylo přímým důsledkem ruské agrese na Ukrajině, prohlásil dnes šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok k úsilí obou severských zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Výhrady Turecka k začlenění Finska a Švédska do NATO nelze podle něj ignorovat.

„Vstup Finska a Švédska do aliance není agresivní expanzí NATO, ale přímým důsledkem agrese Ruské federace vůči Ukrajině. Ke vstupu Švédska a Finska nevyzývá aliance. Padá mýtus, že NATO se samo od sebe přibližuje k hranicím Ruské federace,“ uvedl před novináři Korčok, který vstup obou zemí do NATO podporuje, podobně jako slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Premiér Petr Fiala (ODS) přijal dnes v pražské Kramářově vile rakouského kancléře Karla Nehammera. Vedle bilaterálních vztahů by měl jednat o dopadech války na Ukrajině či o evropské agendě. Hovořit tak budou i o vrcholících přípravách českého předsednictví v Radě EU, které je na řadě ve druhé polovině letošního roku. K výsledkům schůzky se vyjádří ve 13:30 ve Strakově akademii.

Ukrajinskou metropoli tento týden navštíví arcibiskup Paul Gallagher, který má ve Vatikánu funkci odpovídající ministrovi zahraničí. Do Kyjeva by měl dorazit ve středu a v pátek se tam má setkat se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou. Informovala o tom dnes agentura AP. Gallagherova cesta se měla uskutečnit už před Velikonocemi, ale arcibiskup tehdy onemocněl covidem-19.

Ukrajina ve městě Charkov organizuje rozsáhlou demolici zničených budov.

České ministerstvo zahraniční ví o případu Čecha, který zemřel na Ukrajině, a je v kontaktu s jeho rodinou. Podrobnosti zatím nechce sdělovat.

Šéf kyjevské policie Nebytov zveřejnil na youtube video, kde se sborem vytahují z hrobu zesnulého Čecha a další dva mrtvé u města Makariv. 

Bitva o Azovstal je nejspíše u konce. Kruté boje o komplex trvaly několik týdnů, přičemž několikrát se oficiální a schválené mise snažili z vnitřku dostat civilisty a raněné. Podívejte se na deník jedné záchranářky, která byla v konvoji na přelomu dubna a května. Popsala hodiny kontrol, ale i vyprazdňování pod dohledem vojáků.