ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Žádost separatistů o ruskou vojenskou pomoc představuje "další eskalaci bezpečnostní situace," napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajina proto požádala o urgentní zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Ukrajinský parlament dnes večer podle agentury Reuters schválil vyhlášení výjimečného stavu. Platit má od dnešní půlnoci 30 dnů na celém území 44milionové země s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, kde byl již dříve zaveden zvláštní režim. Opatření má Ukrajině pomoci co nejlépe se připravit na možný rozsáhlý útok ze strany Ruska.

Podle deníku Bild se na hranicích s Ukrajinou objevilo více než 300 nových vojenských vozidel. Reportéři spekulují, zda jde o start invaze. 

BREAKING: @BILD Exclusive from Russia! @PeterTiede saw 300+ military vehicles on the way to the ukrainian border. Is THAT the beginning of the invasion? 👇https://t.co/iOH4FU1CV9

— Paul Ronzheimer (@ronzheimer) February 23, 2022

Pod palbu ukrajinské armády se na předměstí Doněcka ve východoukrajinském Donbasu dostal štáb ruské armádní televize Zvezda, tvrdí ruská média. Zvezda zveřejnila záběry z údajného ostřelování, ze kterých je podle agentury Interfax zřejmé, že nikdo nebyl zraněn. Ukrajinská armáda naopak dnes večer ohlásila, že palba „ruských žoldnéřů“ zranila dva vojáky, z nichž jeden zraněním podlehl. Ukrajinská média také tvrdí, že střelba „okupačních vojsk“ zranila civilistku v jedné donbaské vsi.

Německo by mělo přehodnotit svůj odmítavý postoj k dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s televizí ARD k tomu dnes vyzval ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk.

Berlín na rozdíl od jiných států NATO včetně České republiky dlouhodobě odmítá poskytovat Kyjevu zbraně, zemi doposud nabídl 5000 vojenských přileb a přislíbil péči o zraněné ukrajinské vojáky v německých vojenských nemocnicích.

„Nyní to je aktuální. Už nejde o výmluvy, jde o ochranu lidí a vojáků,“ řekl Melnyk. „Proto doufáme, že nám německá vláda pomůže s obrannými zbraněmi,“ uvedl.

„Úřady ruských seperatistů na Krymu uzavřely přechod z anektovaného ukrajinského poloostrova na území Ukrajiny. Pohyb zde mají povolený pouze osoby s ruským pasem,“ uvádí na twitteru tamní nezávislá média.

„Dva samostatné konvoje vojenské techniky se z ruského území pohybují směrem k Doněcku na východě Ukrajiny. V jednom konvoji je devět tanků a další podpůrná vozidla bez jakýchkoli identifikovatelných označení nebo znaků,“ uvádí agentura Reuters s odkazem na svědky.

Masivním kybernetickým útokem jsou vedle webů vládních institucí, úřadů a bank na ukrajinském území zasaženy i stránky Velvyslanectví Ukrajiny v Praze. Informoval o tom ambasador v České republice Jevhen Perebyjnis.

V ukrajinském městě Kramatorsk, ležícím jen pár kilometrů od linie dotyku v Doněcké oblasti, probíhá pokojný protest občanů proti uznání obou samozvaných lidových republik ležících na území Donbasu Ruskou federací.

V Doněcku se objevují plakáty přirovnávající aktuální Putinovy kroky k událostem vyvolaným nacistickým Německem za 2. světové války.

Nejbohatší Ukrajinci Rinat Achmetov a Viktor Pinčuk se dnes vrátili z ciziny do Kyjeva, kde se večer má konat setkání padesátky největších podnikatelů s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na svůj zdroj z kyjevského letiště. Týž deník v polovině února psal o odletu oligarchů z Ukrajiny, ohrožené ruskou invazí.

„Byl jsem tu a budu. Zdá se mi, že hlavní je to, co dělám, a ne, zda se tu nacházím či nenacházím,“ řekl dnes deníku Achmetov. 

„Ukrajina je v ohrožení, a proto udělám vše, abych ji ubránil, ubránil ukrajinskou svrchovanost, celistvost, nezávislost a to nejcennější - lid. Kvůli tomu nepřestávám investovat miliardy dolarů do ukrajinské ekonomiky, do nových pracovních míst,“ zdůraznil. 

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes při vystoupení na Valném shromáždění OSN volal po „rychlých, konkrétních a rázných krocích“, které by zastavily eskalaci konfliktu s Ruskem. Vypuknutí války by podle něj ovlivnilo svět na celá desetiletí, píše zpravodajský web BBC.

Ukrajina od Západu žádá zpřísnění protiruských sankcí a další vojenskou podporu ve světle kroků Moskvy, které podle evropských a amerických lídrů představují začátek ruské invaze.

Výjimečný stav začne na Ukrajině podle všeho platit od dnešní půlnoci na 30 dnů. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na návrh příslušného dokumentu. Výjimečný stav, který se bude vztahovat na celé území státu s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, přinese řadu omezení. Týkat se mohou shromažďování, šíření informací nebo častějších kontrol.

V návrhu, který by dnes večer měl schválit parlament, je podle Reuters řeč o regulaci rozhlasového a televizního vysílání nebo zavedení zvláštních pravidel pro šíření informací přes počítačové sítě. Zřejmě podle agentury také zakáže masová shromáždění a stávky, zavede kontroly osobních průkazů a omezí svobodu pohybu armádních rezervistů.

Vážnost informacím Newsweeku dodává i informace, že plánované invazi má údajně předcházet rozsáhlý kyberútok na ukrajinské internetové stránky.

Právě s rozsáhlým kybernetickým útokem se aktuálně ukrajinské weby potýkají a stopy jeho původu podle informací tamních žurnalistů i obětí útoku, mezi které patří například šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk, vedou do Ruska.

Samotný vojenský útok má podle amerických tajných služeb proběhnout v noci.

DDoS kyberútok na ukrajinské webové stránky se dotýká i největších ukrajinských banek PrivatBank a Oschadbank.

Podle agentury Reuters už nyní nefungují weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra a obrany. Naopak stránky ukrajinského prezidenta zatím fungují.

Průkazný důkaz o probíhajících kybernetických útocích na weby ukrajinských úřadů a institucí přinesly data společnosti NetBlocks, která se specializuje na globální sledování stability a návštěvnosti webových stránek.

Problémy s dostupností podle NetBlocks zaznamenaly weby ukrajinského ministerstva obrany, ministerstva vnitra, bezpečnostní služby a vlády. Stojí na nimi údajně série tzv. DDoS útoků.

Původ útoku zatím není zřejmý, ale Kyjev i západní činitelé opakovaně varovali, že takovéto napadení může chystat Moskva, která podle Západu připravuje i široký vojenský útok na Ukrajinu.

Podle ukrajinské novinářky a reportérky listu Kyiv Independent Anastasiie Lapatinové s velkou pravděpodobností dochází k dalším kybernetickým útokům na webu ukrajinských úřadů a institucí. Údajně nefungují stránky vlády, ministerstva zahraničí či tamního parlamentu.

Vojenská mobilizace separatistů na Donbase zrychluje, řekl dnes podle agentury Reuters lídr takzvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin. Vůdce doněckých separatistů zároveň popřel, že by v oblasti byli ruští vojáci, upozornil ale, že se to může v budoucnu změnit, a vyhradil si právo požádat Moskvu o pomoc.

Situaci na Donbasu označil Pušilin na tiskové konferenci za kritickou a prohlásil, že mobilizace je zapotřebí kvůli hrozbě agrese ze strany Kyjeva. Dodal, že by ale upřednostnil mírové vyřešení sporu s Kyjevem ohledně hranic republiky vyhlášené separatisty a v pondělí uznané Moskvou.

Výjimečný stav bude trvat 30 dní a poté bude moci být prodloužen o další měsíc. Dnešní rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany musí podle ukrajinských médií nyní posvětit parlament.

Omezení související s výjimečným stavem se budou v jednotlivých regionech lišit. Život většiny občanů nijak zvlášť neovlivní, uvedl šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov podle serveru Ukrajinska pravda.

„Půjde o posílení ochrany veřejného pořádku a objektů zajišťujících životně důležité funkce pro občany a národní hospodářství, může jít o omezení dopravy, doplňující kontrolu v dopravě, ověřování dokladů osob,“ popsal.

Ukrajina zavede výjimečný stav ve všech regionech kromě Luhanské a Doněcké oblasti, řekl dnes šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Trvat podle něj bude 30 dní a poté bude moci být prodloužen o další měsíc. Rada národní bezpečnosti a obrany žádá parlament o schválení tohoto kroku.

V Luhanské a Doněcké oblasti už nyní platí zvláštní režim, podotkl server Ukrajinska pravda.

Ukrajinská zpravodajská služba rovněž informovala, že na ruské straně poblíž ukrajinské Charkovské oblasti zaznamenala další shromažďování ruských vojáků. „Pozorujeme aktivní manévry a pohyby vojsk Ruské federace podél našich hranic,“ sdělil podle stejného serveru náčelník ukrajinské rozvědky SBU pro Charkovskou oblast.

Doplnil, že Rusové podle informací rozvědky nakoupili na 45 000 pytlů určených k převozu lidských ostatků.

Ukrajinský parlament dnes v prvním čtení schválil návrh zákona, který umožňuje obyvatelům země volně nosit zbraně, informují ukrajinská média.

Ukrajina ode dneška povolává do armády zálohy. Týká se to rezervistů ve věku od 18 do 60 let, informovala agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na ukrajinskou armádu. Maximální délka služby bude jeden rok. O povolání záloh rozhodl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj, který ale zároveň odmítl všeobecnou mobilizaci.

Ukrajinské ministerstvo dnes doporučilo Ukrajincům, aby necestovali do Ruska. Ty, co tam už jsou, vyzvalo, aby zemi okamžitě opustili.

Ukrajinský parlament schválil uvalení sankcí na 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti dvou separatistických regionů na východě země a vyslání ruských vojáků do regionu. Oznámila to dnes agentura Reuters, podle níž se postihy mimo jiné zakazuje vstup na Ukrajinu, odepírá přístup k majetku, kapitálu či nemovitostem.

„Byl to dramatický den pro Ukrajinu. Vaše podpora nás ale neskutečně povzbuzuje. Ukrajinské vlajky v desítkách českých měst, ve Sněmovně, Senátu. Modro-žlutý Černinský palác a Petřinská věž. Stovky vzkazů podpory a akce Stojíme za Ukrajinou na Václaváku. Češi, jste skvělí. Děkujeme!“ poděkoval na twitteru za vyjádření solidarity ukrajinský velvyslanec v ČR Yevhen Perevyinis. 

Úřady v samozvané Doněcké lidové republice podle agentury Ria Novosti informují o 66 případech porušení příměří za uplynulý den ze strany ukrajinské armády. Podle agentury TASS byli zraněni čtyři vojáci. Za dnešek hlásí sedm případů ostřelování, píše Interfax, podle něhož zároveň informují o velké explozi v Doněcku, která se obešla bez obětí na životech.