ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. A tři mrtví po ruském útoku na Oděsu

Česká delegace se zúčastní pondělního jednání evropských lídrů a vládních představitelů o Ukrajině v Paříži, které organizuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Na dotaz ČTK dnes svou účast potvrdil poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Naopak účast premiéra Petra Fialy (ODS) a prezidenta Petra Pavla tiskové odbory Úřadu vlády ČR i Hradu dnešní dotaz ČTK nepotvrdily. Podle serveru Seznam Zprávy se Fiala pondělní akce zúčastní. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vpodvečer v České televizi (ČT) v pořadu Interview následně uvedla, že premiér Fiala v pondělí do Francie poletí.

Česko za dva roky od začátku ruské invaze na Ukrajině zapojilo do svého vzdělávacího systému téměř 50.000 ukrajinských dětí uprchlíků. Umožnilo také pokračovat ve studiu na českých vysokých školách více než 3500 ukrajinských mladých lidí. Ministerstvo školství v letech 2022 a 2023 učinilo v souvislosti se zapojením ukrajinských uprchlíků do českého vzdělávacího systému opatření, jejichž náklady se odhadují na 2,89 miliardy korun. Týkala se například financování jazykového vzdělání či ukrajinských asistentů pedagoga. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022.

„Vyčlenili jsme finance na jazykové vzdělávání ukrajinských dětí, na ukrajinské asistenty pedagoga a upravili přijímací zkoušky na střední školy tak, aby se mohly o toto studium ucházet právě i děti z Ukrajiny. Děkuji školám, učitelům a všem, kteří přispěli k tomu, že jsme mohli těmto dětem zajistit perspektivní budoucnost,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Příjem státu z odvodů a části daní od uprchlíků převyšuje výdaje na jejich nouzové ubytování a dávky. Získaná suma začala poskytovanou pomoc přesahovat loni od třetího čtvrtletí. Vybraná částka od lidí s dočasnou ochranou postupně roste, vyplacená podpora naopak klesá. Česko vydalo na nouzové bydlení, humanitární dávky a solidární příspěvek pro české ubytovatele od začátku války do konce ledna 47,5 miliardy korun. Celkem 35,5 miliardy korun už příchozí s dočasnou ochranou do rozpočtu vrátili v odvodech z výdělků, DPH a spotřební dani. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou dnes ČTK zaslalo ministerstvo práce.

„Data nám jasně ukazují, že hlavně díky velkému zapojení na pracovní trh začínají uprchlíci vyrovnávat celkovou bilanci. Ta se v loňském roce téměř srovnala, protože výrazně posílily příjmy, zejména pak z odvodů na pojistné. Nyní uprchlíci do systému přináší více, než z něj dostávají,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

ČR dala podle MPSV na nouzové bydlení uprchlíků a dávky 47,5 mld Kč, vrátili 35,5 mld v odvodech a části daní. Příjem od loňska převyšuje výdaje.

Aktivisté ze skupiny Kaputin namalovali dnes dopoledne ukrajinskou vlajku na dlažbu v blízkosti domů v pražské Bubenči, ve kterých bydlí Rusové. Zástupce skupiny Otakar Van Gemund ČTK řekl, že tak chtěli upozornit na nedostatečnou podporu Ukrajiny ze strany západních zemí a vyzvat českou vládu, aby zabavila zmrazené majetky Rusů v Česku a výnos z nich poslala Ukrajině. Kvůli namalování vlajky policisté zajistili osm lidí a převezli je k vysvětlení na služebnu. Policie se případem zabývá, řekl ČTK policejní mluvčí Jan Rybanský.

Vlajku aktivisté namalovali na nádvoří v oploceném areálu bytových domů, které se nacházejí ve Schwaigerově ulici. Podle Van Gemunda je toto prostranství v majetku českého státu a ruská ambasáda na jeho využití nemá žádnou smlouvu. „Považujeme ho za veřejné prostranství,“ řekl ČTK Van Gemund. Obyvatelé přilehlých domů podle Van Gemunda reagovali tak, že na aktivisty křičeli a házeli vajíčka.

Najít finance na zajištění adaptace a integrace ukrajinských uprchlíků v České republice je složitější než po začátku ruské invaze na Ukrajinu před dvěma lety. ČTK a televizi Nova to dnes řekla Olha Cherepjuková, vedoucí komunitního centra Svitlo sídlícího na Staroměstském náměstí v Praze. Prezident Petr Pavel ji dnes, stejně jako dalších zhruba 15 ukrajinských uprchlíků, přijal na Pražském hradě.

„Když začala válka koncem února 2022, přijela jsem do České republiky, protože jsem potřebovala zachránit své dítě,“ uvedla Cherepjuková. Hned na začátku března nastoupila do prvního zaměstnání, pracovala jako marketoložka v agentuře.

Její tehdejší kolegyně ji pozvala do Skautského institutu, kde vznikla myšlenka vytvořit bezpečný prostor pro uprchlíky z Ukrajiny. Začala pracovat v novém centru, jejím úkolem bylo správně nastavit komunikaci s Ukrajinci i s českou společností. „Teď už jsem víc než rok vedoucí projektu. Pracujeme na adaptaci a integraci cizinců z Ukrajiny na území České republiky,“ řekla.

Česká zbrojovka podepsala s ukrajinskou státní společností Ukroboronprom dohodu o dodávce všech dílů k puškám CZ BREN 2 na Ukrajinu. Skupina Colt CZ, pod kterou Česká zbrojovka patří, o tom dnes ČTK informovala v tiskové zprávě. Výši transakce strany po vzájemné dohodě nesdělily. Pušky CZ BREN 2 používá například Armáda ČR, podle České zbrojovky splňují standardy Severoatlantické aliance (NATO).

Česká zbrojovka Ukrajině dodá všechny díly, ze kterých se pušky následně složí. „Je nám ctí, že můžeme podpořit úsilí Ukrajiny o zavedení výzbroje dle standardů NATO a zvýšení schopností jejího obranného průmyslu. Tento první krok v rámci projektu plnohodnotného transferu technologií pro pušku CZ BREN 2 přímo souvisí s jejím úspěšným nasazením na ukrajinském bojišti v rukou ukrajinských ozbrojených složek,“ uvedl generální ředitel České zbrojovky Jan Zajíc.

Více než dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu, že Rusko by získalo část ukrajinských území. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války oproti loňsku mírně vzrostl. Většina lidí v Česku ale nadále označuje Rusko za jednoznačného viníka vzniku války a schvaluje pobyt ukrajinských uprchlíků v Česku.

Podle průzkumu si 69 procent dotázaných myslí, že by mělo Česko usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když to může znamenat, že Rusku zůstanou některá ukrajinská území. Ostatní dotázaní by Ukrajinu podpořili při získávání Ruskem okupovaných území, i kdyby to znamenalo prodloužení bojů.

Veřejný ochránce práv v infografice k dvouletému výročí ruského vpádu na Ukrajinu ukázal, s jakými výzvami se v Česku ukrajinští uprchlíci před válkou potýkají. Vyzval, aby jim lidé ukázali, že lidskost a soucit jsou stále silnější než nenávist a násilí. Ombudsman o tom dnes informoval na svém webu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února 2022. V Česku od té doby nalezlo útočiště několik set tisíc uprchlíků.

Lidé z Ukrajiny se v české společnosti podle ombudsmana stále potýkají s určitými problémy. „Všechny tyto problémy vytvářejí bariéry, které brání začlenění lidí z Ukrajiny do naší společnosti. Je důležité aktivně je podporovat a hledat řešení, která by jim umožnila plnohodnotně se zapojit do našeho společenského života,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Lidé v Brně si v sobotu připomenou druhé výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Na náměstí Svobody se od 15:30 uskuteční shromáždění na podporu Ukrajiny, od 17:00 následuje benefiční akce v Centru experimentálního divadla na Zelném trhu, informovali pořadatelé.

Součástí programu shromáždění bude i spojení s pražským Staroměstským náměstím, odkud promluví prezident Petr Pavel. Organizátoři dále promítnou vzkaz, který natočil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Program chystají společně Institut Paměti národa Brno, Ukrajinská iniciativa jižní Moravy a další spolky, a to s podporou ukrajinského konzulátu v Brně. Účast na shromáždění ohlásila i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).