ONLINE: Šojgu nařídil zvýšit dodávky zbraní pro válku s Ukrajinou. V Rusku hoří ropná rafinerie

Práci v Česku mělo na konci ledna 117.200 uprchlíků z Ukrajiny. Víc než tři pětiny ze zaměstnaných lidí s vízem k dočasné ochraně tvořily ženy. Příchozí pracují nejčastěji v dělnických a pomocných profesích. Na dotaz ČTK to sdělilo tiskové oddělení úřadu práce. Organizace na pomoc příchozím a experti poukazují na to, že ČR zatím nedokázala kvalifikaci, znalosti a dovednosti uprchlíků využít. Důvodem je nedostatečná jazyková příprava i složité uznávání vzdělávání. Řešení těchto problémů vláda zařadila v lednu mezi své priority pro adaptaci a integraci.

„Počet aktuálně zaměstnaných držitelů dočasné ochrany je celkem 117.204, z toho 74.340 žen. Nejčastěji pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocní pracovníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení,“ uvedl úřad práce.

Loni přibylo v meziročním srovnání 600 vojáků z povolání, přes nové náborové středisko se přihlásilo 7000 uchazečů, přesto musí armáda v rekrutaci přidat.

Za alarmující označil čistý přírůstek 219 v roce 2022 exministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „V roce 2023 resort plánoval přírůstek 1100 vojáků z povolání, ale realita je pouze 600. Zatraktivnění služby by mělo být pro resort prioritou, přesto vláda rozhodla, že podmínky vojáků zhorší a resort obrany nijak nereagoval, kdy v roce 2024 zmrazil platy vojáků a poměr mandatorních výdajů v rámci celkového schváleného rozpočtu na rok 2024 klesl z 19 procent na 14 procent,“ uvedl na síti X. Doplnil, že na vojáky dopadají i některá opatření z takzvaného konsolidačního balíčku.

Pražská divadla chystají inscenace, kterými připomenou druhé výročí války na Ukrajině. Zapojí se například Městská divadla pražská (MDP) projektem Měsíc Ukrajiny. Divadlo Na zábradlí odehraje v předvečer výročí inscenaci románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Divadlo Meetfactory má v programu hru Hukot času, což je autorská adaptace fiktivního životopisu Dimitrije Šostakoviče. Proti loňskému roku bude divadelních a kulturních akcí týkajících se války na Ukrajině nejspíš méně. Například Národní divadlo, jehož orchestr loni i předloni zahrál na náměstí Václava Havla ukrajinskou hymnu, letos podle mluvčího Tomáše Staňka prozatím nic neplánuje.

Se zvládáním traumat spojených s ruskou agresí i adaptací v cizí zemi pomáhá v Brně svým krajanům ukrajinská psycholožka Olena Strojanovská. Sama před necelými dvěma lety před válkou do Česka uprchla. Přijela s dětmi, její manžel ale zůstal v Kyjevě, hrozí mu, že půjde do války. Pocitům mnohých Ukrajinců tak Strojanovská dobře rozumí. Zájemců o její služby je více, než může přijmout, řekla v rozhovoru pro ČTK.

Přibližně tři z pěti pracujících ukrajinských běženců mají v Česku zaměstnání pod úroveň své kvalifikace. Na dnešní tiskové konferenci nevládních organizací pracujících s migranty to uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní je nutné zlepšit jazykové vzdělávání uprchlíků před ruskou vojenskou invazí a usnadnit uznávání ukrajinských kvalifikací.

Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) vyslala na Ukrajinu od počátku konfliktu 642 generátorů, 1500 kompletních mobilních topidel, velkokapacitní stany, ale i desítky tun humanitární pomoci v podobě trvanlivých potravin, hygienických či zdravotnických potřeb. Během dvou let lidé poslali na sbírkové konto ACHO 21,5 milionu korun, nejvíce peněz se vybralo na stěžejní sbírku charity s názvem Světlo a teplo pro Ukrajinu. Přímou pomoc poskytala ACHO i desítkám tisícům uprchlíků v Česku. Podpora podle ředitele ACHO Václava Keprta pokračuje.