ONLINE: Šojgu nařídil zvýšit dodávky zbraní pro válku s Ukrajinou. V Rusku hoří ropná rafinerie

Ještě výrazněji než strach z války vzrostly obavy lidí v Česku z uprchlíků. V průzkumu z přelomu let 2022 a 2023 je za velkou bezpečnostní hrozbu pro Česko považovalo jen 41 procent obyvatel země, zatímco ke konci roku 2023 už 57 procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděného loni od konce září do začátku prosince. Kromě migrantů stouply také obavy z cizinců žijících v Česku - ze 22 procent v předchozím průzkumu na 34 procent Čechů, kteří cizince pokládají za hrozbu.

Kvůli válce na Ukrajině zamířila část obyvatel Ruskem napadené země do Česka. Například česká Bezpečnostní informační služba (BIS) ale loni v říjnu uvedla, že nezaznamenala v roce 2022 i přes masivní migrační vlnu z Ukrajiny zhoršení bezpečnostní situace. Premiér Petr Fiala (ODS) také v říjnu uvedl, že situace kolem nelegální migrace byla v roce 2023 lepší než předloni a počet zadržených migrantů byl meziročně čtyřikrát nižší.

V době nekončícího konfliktu na Ukrajině a dalších útoků ruských okupantů na ukrajinské civilní cíle dál zesilují obavy Čechů z války. V minulém průzkumu byla velkou hrozbou pro 45 procent lidí, kdežto nyní již pro 56 procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), a to prováděného loni od konce září do začátku prosince.

Co se týče jednotlivých států, považuje největší podíl obyvatel Česka - asi 55 procent - za hrozbu Rusko. Až s velkým odstupem je na druhém místě Čína, kterou za bezpečnostní hrozbu označilo zhruba 18 procent dotázaných. Na třetím místě je s 15 procenty Ukrajina. Podíl lidí obávajících se Ruska stoupl nad 50 procent už v roce 2022 po vpádu Rusů na Ukrajinu.

Uprchlíci z Ukrajiny by mohli případně v příštím roce získat přístup do českého systému dávek. Umožnit to má digitalizace a dávková reforma. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Teď mohou příchozí z Ukrajiny s vízem k ochraně získat humanitární dávku, pokud má jejich domácnost příjem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Žádat je možné digitálně.

Vedení Prahy odmítá nároky dvou společností na náhradu ušlého zisku, kdy firmy tvrdí, že umístěním Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) do budovy Kongresového centra Praha (KCP) a následným zrušením všech akcí v KCP přišly o peníze. Podle právníků najatých městem jsou ale nároky firem mimo jiné takzvaně nepřezkoumatelné a vedení Prahy doporučili peníze společnostem nevyplácet. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. KACPU bylo v nuselském KCP od 4. března do 14. dubna 2022.