ONLINE: Šojgu nařídil zvýšit dodávky zbraní pro válku s Ukrajinou. V Rusku hoří ropná rafinerie

Se současnou ruskou vládnoucí garniturou nemá smysl vyjednávat, vše využije ve svůj prospěch a jde jí jen o rozšiřování moci, domnívá se ruský exilový historik Andrej Zubov, jenž nyní působí na Masarykově univerzitě v Brně. Nesouhlasí s názorem některých evropských politiků, že přichází čas k diplomatickým jednáním o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko loni vojensky napadlo. Lepší je podle něj bojovat a čekat na moment, až bude mít svět v Rusku normálního partnera. „Pak bude čas vyjednávat,“ uvedl dnes Zubov.

Na festivalu Knihy v Brně historik uvedl svou novou knihu The Russian Catastrophe and Chances to Overcome It (Ruská katastrofa a možnosti, jak ji překonat), ve které se zabývá příčinami ruského vpádu na Ukrajinu i možným budoucím vývojem. Kořeny agrese podle něj sahají až do roku 1917, kdy se moci v Rusku chopili bolševici a vybudovali „gangsterský, kriminální“ režim, který v podstatě trvá dodnes.

Počet dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách je nižší, než tomu bylo v loňském roce. K letošnímu 30. září jich bylo v mateřských, základních a středních školách v Česku 48 090, což je o 2 195 méně než před rokem. Počet těchto dětí se snížil v základních i mateřských školách, naopak ve středních školách vzrostl. Přesto podíl ukrajinských uprchlíků představuje jedno procento všech žáků středních škol. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo školství (MŠMT).

Do škol v regionálním školství chodí v letošním školním roce 1 860 705 dětí a žáků, což je zhruba o 10 000 více než loni. Regionální školství zahrnuje především mateřské, základní a střední školy, patří sem ale i například konzervatoře. Zatímco v mateřských a základních školách se počet dětí, včetně těch ukrajinských, mírně snížil, na středních školách naopak vzrostl. Cizinci s ukrajinským státním občanstvím jsou stejně jako před rokem nejpočetnější skupinou cizinců v českých školách regionálního školství.

Ukrajinští uprchlíci před ruskou vojenskou invazí si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Postup prodloužení bude prakticky stejný jako letos. Předpokládá to novela takzvaného lex Ukrajina, kterou dnes schválila Sněmovna hlasy koalice a opozičního ANO. Opoziční hnutí SPD neprosadilo zamítnutí předlohy. Poslanci omezili dobu bydlení běženců v bezplatném nouzovém ubytování a upravili vyhošťování lidí s dočasnou ochranou. Novela teď zamíří k posouzení do Senátu.