Petra (50) má nádor děložního čípku: Myslela si, že nemoc porazila, ta ale udeřila s větší silou

S přibývajícími roky u žen narůstá počet rozvinutých případů rakoviny děložního čípku. Starší ženy si totiž z dřívějších let nesou virovou nálož HPV viru, který je původcem tohoto onkologického onemocnění, a  zároveň přestávají pravidelně docházet na prohlídky ke gynekologovi. „Bohužel značná část ženské populace gynekologické preventivní prohlídky nenavštěvuje, zejména se to potom týká populace žen starších 50 let, kde frekvence návštěvnosti klesá až o 30 %,“ upozorňuje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D. z Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty v Praze.

„Už bylo pozdě...“

Rakovinou děložního čípku je možné onemocnět v každém věku. Ale zatímco u mladších žen se častěji objevují přednádorové stavy, tzv. prekancerózy, které se dají řešit jednoduchým zákrokem, u starších pacientek pak přibývá riziko, že nález bude již rozvinutý a léčba mnohem obtížnější. O tom, že události mohou nabrat rychlý spád, vypráví i Petra, která si diagnózu „rakovina děložního čípku“ vyslechla před pěti lety.

Petra ale na preventivní prohlídky chodila a nikdy nic nenasvědčovalo tomu, že by se u ní mohla rakovina děložního čípku objevit. Přesto se dokázala rozvinout během pár měsíců. „Ještě v březnu roku 2015 jsem byla na cytologii, a ta byla ještě v pořádku, jenže v srpnu už to bylo všechno špatně,“ vzpomíná. Zprvu neměla žádné příznaky, až když propukly bolesti břicha, které se stupňovaly, rozhodla se navštívit lékaře. „To už bylo ale vlastně pozdě,“ přiznává žena.

Lékaři upozorňují na postcovidový zánět štítné žlázy: Prodělala ho i Zuzka (47)

Hrozba číhající roky v organismu

Citlivost cytologie, kterou ženy podstupují v rámci každoročních preventivních prohlídek na gynekologii, se pohybuje mezi 60 a 75 %, jelikož buňky, s nimiž diagnostici v laboratoři pracují, nemusí mít vždy onkogenní potenciál. To znamená, že nemusí vždy odhalit probíhající změny na děložním čípku. Proto od letošního roku v rámci screeningu provádí gynekologové u žen ve věku 35 let a 45 let také HPV DNA test, který vyšetření zpřesňuje, jelikož dokáže v těle ženy odhalit lidský papilomavirus neboli HPV.

Původcem rakoviny děložního čípku dokáže v organismu nepozorovaně dřímat i desítky let a v některých případech pak způsobit vážné onemocnění. Pokud žena spadá mimo tyto věkové kategorie, může si test zaplatit jako samoplátce. Paní Petře však dříve nikdo HPV DNA test nedělal, takže o přítomnosti lidského papilomaviru ve svém těle a možném riziku, které přináší, nevěděla – a cytologie byly vždy v pořádku. Zpráva o rakovině děložního čípku tak pro ni přišla jako blesk z čistého nebe. 

Nádor udeřil znovu a silněji

„Chodím na gynekologii v Jičíně, ale po zjištění závažnosti situace mě můj lékař ihned poslal do Hradce Králové na onkologii. Podstoupila jsem biopsii, která odhalila nádor. Následovalo ozařování a pět chemoterapií, na které jsem docházela každý týden,“ vzpomíná Petra. Operaci tehdy neabsolvovala a po léčbě to vypadalo, že bude vše zase dobré. Pracovala tehdy v kanceláři a poté, co nemoc porazila, rozhodla se změnit místo a najít si zaměstnání blíže domovu.

„Šla jsem pracovat k nám na úřad s tím, že to bude klidnější a nemusím dojíždět. Byla jsem tam spokojená, ale v roce 2018 udeřila nemoc znovu,“ vypráví. Nic přitom nenasvědčovalo tomu, že by mělo být něco v nepořádku. Petra se cítila dobře, žádné potíže ani bolesti neměla. V tom spočívá zrádnost rakoviny – často na sebe nijak neupozorňuje. Vzhledem k prodělanému onkologickému onemocnění ovšem chodila Petra na pravidelné kontroly. Absolvovala CT a zjistilo se, že nádor se objevil znovu – a tentokrát ještě silněji než poprvé.

Konec „tichého zabijáka žen“? Češi vyvíjí lék proti rakovině vaječníků

Vývod a umělá výživa po operaci

„V Hradci Králové mi doktor řekl, že je nález v podbřišku natolik rozsáhlý, že on už pro mě nemůže udělat vůbec nic. Doporučil mi, že mám zkusit jet do pražské nemocnice u Apolináře k panu profesorovi Davidu Cibulovi. Ale varoval mě, že pokud mi tam operaci udělají, zřejmě to bude natolik radikální, že budu muset mít vývody. Hned mě tam objednal a všechno šlo velmi rychle. Vyoperovali mi z podbřišku všechno, co šlo, a skončila jsem s trvalým vývodem,“ vzpomíná Petra.

Po operaci navíc nastaly komplikace. Nejprve měla vývod z tlustého střeva, ale když ji po měsíci stráveném v nemocnici pustili domů, dostala zánět a střevo prasklo. Musela proto absolvovat reoperace. Celkem na nemocniční posteli strávila tři a půl měsíce. „Nyní mám vývod z tenkého střeva s tím, že mám syndrom krátkého střeva. Jsem tedy odkázána na umělou výživu, kdy jsou živiny podávány přímo do krevního řečiště mimo zažívací trakt. Každý den se připojím večer na výživu a ráno se odpojím. Co se týče nádoru, mělo by to být teď v pořádku, čeká mě ale zase změna vývodu z tenkého střeva na tlusté střevo, abych v budoucnu nemusela mít tuto výživu, což by bylo pro mě lepší,“ vysvětluje Petra, která je v současné době v invalidním důchodu, protože následky nemoci jí znemožnily chodit do práce. Každého půl roku chodí na kontrolu a věří, že už se onemocnění nevrátí.

Přijde pandemie nádorů vaječníků? Nejzáludnější chorobu žen lze těžko odhalit, varuje lékař

Petra: Dceru jsem očkovala

Přestože Petře osud do života nachystal náročnou zkoušku, snaží se zůstat optimistkou. Ráda si čte, stará se o zahrádku, chodí na procházky, a než přišla pandemie koronaviru, chodívala s oblibou na koncerty, protože je milovnicí hudby. „Na koncerty jsem vyrážela i s vývody, s kamarády jsme to vždycky všechno zvládli,“ říká a dodává, že je vděčná za výborné přátele a rodinu, kteří jí pomáhají. „Navíc mám skvělou dceru, je mojí oporou. Když jsem onemocněla, jedna z prvních věcí, která mě napadla, byla, že jsem šťastná, že jsem ji ve 14 letech nechala očkovat proti HPV viru,“ připomíná možnost, jak se před lidským papilomavirem chránit.

Vakcinací totiž výrazně snížila riziko, že by dcera v budoucnu rakovinu děložního čípku dostala. „Podáním vakcíny ještě před zahájením sexuálního života se u dívek i chlapců výrazně sníží riziko rozvoje HPV asociovaných onemocnění. V případě rakoviny děložního čípku je tak možné zabránit až 90 % případů tohoto onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Žádná z vakcín ale bohužel nechrání proti všem rakovinovým typům viru. Je známo 14 rakovinotvorných typů HPV, vakcíny chrání obvykle proti nejčastějším 7 typům. Třebaže je tedy riziko významně sníženo, abnormální nález mohou mít i očkované ženy.

Choďte na prevence a nevzdávejte se!

„Samozřejmě máme s dcerou obavy, ale ona teď navštěvuje lékaře, který ví, co jsem prodělala já. Proto nechodí na kontroly jednou za rok, ale dochází častěji, jednou za šest měsíců. Dnes jí je čtyřiadvacet, takže HPV DNA test zatím neabsolvovala, protože jí lékař vysvětlil, že je zatím mladá. Později si ho ale určitě chce nechat udělat,“ uvádí Petra.

Do třiceti let je totiž nákaza lidským papilomavirem velmi častá, prodělá ji až 80 % populace. Většinou se s ní umí organismus sám vypořádat a zbavit se jí. V některých případech ovšem může v těle přetrvat a způsobit rakovinu. Proto odborníci doporučují podstoupit po 30. roku věku PCR test, který dokáže odhalit přítomnost HPV a případně jeho typy. Pokud je žena negativní, má minimálně na tři roky jistotu, že se u ní rakovina děložního čípku neobjeví. Jestliže se zjistí pozitivita, je naopak častěji kontrolována a dle zjištěného typu lékař určí další postup.

„Ženám bych chtěla vzkázat, ať určitě chodí na prevence, podstoupí všechny možné testy, které dokážou rakovinu odhalit, a mladým dívkám bych doporučila očkování. A pokud se něco stane, tak to hlavně nevzdávat,“ uzavírá Petra a dodává, že o rakovině a jejích rizicích by se ve společnosti mělo mluvit – osvěta může zachránit životy.