Höschl rezignoval na pozici šéfa Národního ústavu duševního zdraví. Co je za tím?

„Důvod byl ten, že já jsem zřejmě vůbec nejstarší ředitel přímo řízené organizace ministerstva zdravotnictví v zemi,“ řekl jednasedmdesátiletý Höschl. „Je na čase předat manažerské povinnosti té mladší a střední generaci, která není tak ošoupaná,“ dodal.

Věnovat se bude částečným úvazkům, v ambulanci, ve dvou grantech a také výuce na 3. lékařské fakultě.

„Po mnoha letech vysokého pracovního nasazení při budování špičkového výzkumného a klinického pracoviště v oblasti duševního zdraví by se nyní rád věnoval odborným zájmům a činnostem, které v době budování NÚDZ musely jít do značné míry stranou,“ sdělilo ministerstvo.

Ústav vznikl transformací z Psychiatrického centra Praha, jehož ředitelem byl Höschl od roku 1990. Zaměřuje se na výzkum v oblasti neurobiologických mechanismů vedoucích k rozvoji nejzávažnějších duševních poruch, jako jsou schizofrenie, deprese, poruchy spánku, závislosti, demence a reakce na stres. Součástí je také vývoj a testování nových diagnostických a léčebných metod.

„Národní ústav duševního zdraví je intenzivně zapojen v procesu reformy péče o duševní zdraví, která je jednou z priorit ministerstva zdravotnictví. Věřím proto, že pan profesor bude aktivity reformy nadále podporovat, byť v jiné pozici a s menší tíhou zodpovědnosti za její úspěšný průběh,“ uvedl k tomu v tiskové zprávě ministr Arenberger.

Na pozici ředitele NÚDZ úřad vypíše v nejbližší době výběrové řízení. Do nástupu nového ředitele povede instituci dál Höschl.

„Psychiatrie mi zbyla, když jsem po promoci nemohl jinde sehnat místo“

Cyril Höschl je profesorem na Klinice psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a od roku 1990 je ředitelem Psychiatrického centra Praha, jež se v roce 2015 transformovalo v Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech.

Arenberger ukázal trumfy i cestu pro Sputnik V: Co na plány nového ministra říkají experti?

Narodil se 12. listopadu 1949 v Praze. Jeho otcem byl Cyril Höschl (1925-2016), jenž byl v 60. letech děkanem strojní fakulty Vysoké školy strojní a textilní (dnes Technická univerzita v Liberci). Bratr Viktor, který v roce 1997 zahynul při havárii vrtulníku v Krkonoších při výkonu povolání, byl uznávaným geofyzikem.

Cyril Höschl absolvoval v roce 1974 Fakultu všeobecného lékařství UK. Psychiatrii se původně nechtěl věnovat, uvažoval o vnitřním lékařství či farmakologii. Jedním z důvodů, proč si ji vybral za profesní obor, byla plná obsazenost pražských lékařských míst v jiných specializacích. Psychiatrie ho zároveň zlákala jako obor, který se týká toho nejzajímavějšího ve vesmíru, lidské mysli. Na medicíně ho zajímaly biochemické a fyziologické pochody v těle, endokrinologie, farmakologie.

„Psychiatrie mi zbyla, když jsem po promoci nemohl jinde sehnat místo. Po čase jsem pochopil, že je to obor stejně univerzální jako celá medicína, každý v ní najde svůj zájem, od biologie přes psychotropní látky až po psychoterapii či spiritualitu,“ řekl jednou.

V letech 1974 až 1989 pracoval jako výzkumný pracovník a psychiatr ve Výzkumném ústavu psychiatrickém (VÚPs) a byl i odborným asistentem na fakultě. Ve výzkumu se zaměřil na psychoneuroendokrinologii, která mapuje skrze změny v regulaci hormonálních dějů v organismu, co se děje v mozku při poruchách chování a prožívání. Výzkum směřuje také na psychofarmakologii a biologickou psychiatrii.

Po sametové revoluci byl prvním svobodně zvoleným děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1990-1997), poté zde byl šest let proděkanem. V letech 1990-2020 byl přednostou.

Psychiatr Höschl v rámci festivalu Na hlavu odpovídal: Má mazlení vliv na zvládání stresu v dospělosti?

V letech 2000 - 2011 byl ředitelem Centra neuropsychiatrických studií v Praze a v letech 2005 - 2013 viceprezidentem Vídeňské škola klinického výzkumu. V letech 2007–2008 působil ve funkci prezidenta Asociace evropských psychiatrů a v období 2008–2009 pak v pozici prezidenta Evropské federace lékařských akademií. Byl také členemem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (2002 - 2004 a 2011 - 2014).

V roce 1996 neúspěšně kandidoval na Praze 8 jako nestraník na kandidátce ODA ve volbách do nově vzniklého Senátu.

Držitel řady ocenění publikoval přes 200 odborných textů v češtině a angličtině, podílel se jako autor nebo spoluautor na několika desítkách monografií, knih a učebnic. Věnuje se také publicistice a popularizaci vědy. Höschl se zasloužil o popularizaci a destigmatizaci psychiatrie v očích široké veřejnosti v posledních desetiletích. Má například pravidelnou rubriku v časopise Reflex.

V poslední době se často věnuje pandemii nového typu koronaviru. Jedním z největších problémů vidí například v přehnané informovaností o covidu. Ve společnosti je podle něj kvůli tomu nyní patrný nárůst depresivních a úzkostných stavů. Podíl na tom mají obavy z nemoci covid-19 a případné nákazy i zavedená restriktivní opatření, která způsobují izolaci. „Nárůst velké deprese je trojnásobný, nárůst sebevražedných myšlenek je trojnásobný, nárůst úzkostí je dvojnásobný,“ řekl psychiatr.

Loni byl jedním ze signatářů prohlášení jedenácti lékařů k epidemii covidu-19, v němž vyzvali k uvolňování opatření, protože může mít dopady na zdraví lidí i ekonomiku.

Höschl je ženatý, manželka Jitka Štenclová je akademickou malířkou, mají dva syny a dvě dcery.