Před ministerstvem zdravotnictví se zastřelil muž (†50). Oběť covidu? Pro srovnání schází data

K tragédii, při které se zastřelil muž na Palackého náměstí přímo před budovou ministerstva zdravotnictví, došlo ve čtvrtek večer. O den později na místě tragédie vzniklo improvizované pietní místo s květinami a svíčkami, ale i se vzkazy. Ty dávají mužovu sebevraždu do souvislostí s vládními protiepidemickými nařízeními. „Provedeným šetřením kriminalisté zjistili, že muž spáchal sebevraždu zastřelením, na místě vyloučili cizí zavinění,“ sdělila pražská mluvčí Policie ČR Eva Kropáčová.

Jakoukoliv souvislost s koronavirem nebo s čímkoliv jiným odmítla o den později komentovat. „S ohledem na pozůstalé se k danému případu policie již nebude vyjadřovat,“ sdělila pro Blesk.cz. Policie si dle jejích slov nevede statistiky řešených sebevražd. „Subjektivně se mi ale nezdá, že bychom za poslední dobu evidovali nějaký jejich nárůst,“ dodala.

»Náročná doba«

Zda od března 2020, kdy byla v Čechách přijata vládní protiepidemická opatření a pro mnoho Čechů nastaly opravdu složité, respektive neřešitelné situace, stoupl počet sebevražd, nemůže říct ani Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). „Úmrtnostní tabulky vychází z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a Českého statistického úřadu (ČSÚ) a pravidelně se zveřejňují až ve druhé polovině roku,“ dodal s tím, že pro srovnání sebevražd tak schází data.

Na druhou stranu nezastírá, že současná doba je pro mnoho obyvatel nejen hlavního města nadmíru složitá. „Poslední rok klade na lidi enormní nároky, což se může propisovat i do duševního zdraví. Z průzkumů kolegů a kolegyň z NUDZ je zřejmé, že v porovnání s rokem 2017 podstatně stoupl podíl lidí, kteří se potýkají se symptomy duševního onemocnění - z 20 % v listopadu 2017 na 30 % v květnu 2020,“ uvádí. Podle dat NUDZ oproti předpandemickému období dvojnásobně stoupl výskyt úzkostných poruch a výskyt depresí, riziko sebevražednosti stouplo dokonce trojnásobně.

Rozdíly jsou možná v jednotkách

„Subjektivně si troufnu říct, že se počet sebevražd zvýšil, schází nám k tomu ale měřitelný parametr,“ odpověděla mluvčí Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy Jana Poštová. „Pro zasahující záchranáře je vždy klíčová povaha zranění, ne její příčina,“ upřesnila s tím, že pakliže nějaké rozdíly oproti předchozím letům v hlavním městě jsou, budou nejspíše v řádech jednotek.

Následky jakých sebevražd záchranáři v Praze nejčastěji řeší? „Netroufám si říct, čeho je více a čeho méně, hodně ale za poslední dobu vzrostly případy střetu člověka s metrem,“ uvedla Poštová. „Nelze je ale všechny považovat čistě za pokusy o sebevraždu, protože jde i o nehody, nešťastné pády do kolejiště.“

Zbraň je méně obvyklá

Podle údajů Českého statistického úřadu z let 2014-2018 je způsob sebevraždy zastřelením nejméně častý. Z průměrného ročního počtu 1 389 sebevražd, které se během těchto pěti let udály, zvolilo způsob zastřelení se 2 % sebevrahů. „Obecně sebevraždu střelnou zbraní volí, podobně jako jiné vysoce letální metody, podstatně častěji muži než ženy,“ uvedl Kasal s tím, že po způsobu této sebevraždy sahají spíše starší muži. Nejčastějším způsobem naopak bývá oběšení.

Sebevražda není řešení!

I když se kolikrát situace zdá být nejhorší možnou a představitelnou a těžko se z ní hledá východisko, nikdy není řešením sebevražda. Problémy lze řešit konstruktivně, a to i za pomoci odborníků, což Alexandr Kasal doporučuje.

„V případě těžké životní situace bych odkázal na nově spuštěný web www.opatruj.se, kde jsou různá ověřená doporučení, jak pečovat o své duševní zdraví, je možné si tam udělat základní screening na úzkosti a deprese nebo si přečíst, jak pomoci, pokud se obáváme, že někdo v našem okolí pomýšlí na sebevraždu,“ uvádí. „V náročnějších situacích je namístě vyhledat odbornou pomoc.“

Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince bezpečí 116 111 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop.