Svátek Valentýna je za dveřmi. Zamilovaní jedinci si v něm libují, ti osamělí si jej v kalendáři rozhodně dopředu nepoznačí. Seznamování přitom nikdy nebylo snazší a především zajímavější, než v dnešní době. „Částečně jsem převzala heslo zážitkové pedagogiky, které praví, že zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný. Hlavní je výsledek, který přinese,“ říká Adéla, pro kterou se zprostředkování seznámení stalo životním „oborem“.

Jak k tomu došlo? „Dlouho se mi nedařilo se s někým zajímavým seznámit,“ líčí původně vystudovaná učitelka. „Na vysoké škole za námi do učebny přicházeli profesoři se slovy: dobrý den, dámy. Na kurzy břišních tanců, které jsem navštěvovala, také docházely jen dívky. A v zaměstnání také nebylo moc příležitostí, jak někoho zajímavého poznat,“ říká Adéla, která v Praze mimo jiné pracuje také jako poradkyně v oblasti vzdělávání.

První seznámení – a hned byla veselka

Ve výsledku se tak Adéla uchýlila i k vyzkoušení nejrůznějších seznamek, než pochopila, že ani tudy cesta nevede. „Proto jsem se rozhodla zorganizovat vlastní seznamku,“ říká. Psala se zima 2012 a Adélu napadlo svést dohromady své známé a známé jejich známých. „Byl to úspěch hned napoprvé, protože to skončilo svatbou mé kamarádky, která po sedmi letech bez vztahu nevěřila, že by se s někým mohla poznat. Musela jsem ji přitom přemlouvat, aby šla s námi,“ usmívá se charismatická odbornice na seznamování.

Na samotném počátku jejích snah byl vlastní pocit osamělosti. Nakonec však i díky své seznamce poznala muže svých snů.
Na samotném počátku jejích snah byl vlastní pocit osamělosti. Nakonec však i díky své seznamce poznala muže svých snů.
Autor: Miroslav Hanuš

„Myslím, že seznamování formou zážitku se nejvíc blíží normálnímu životu. Moje první akce skvěle zafungovala, bavila mne, tak jsem se rozhodla v tom pokračovat,“ vysvětluje Adéla příčiny vzniku vlastní seznamovací agentury – Jiná Seznamka v roce 2013.

Jak se seznámit jinak?

Adéla připravuje pro zájemce různorodých zálib i věkových kategorií rozmanité seznamovací akce. Organizuje tak například hromadná setkání při bowlingu, badmintonu, venkovní hádankové hře či při jiných volnočasových příležitostech, na které se podle vlastních preferencí přihlásí příslušný počet žen a mužů, kteří se neznají, právě za tím účelem, aby se seznámili, a třeba potom ze setkání odešli jeden s druhým.

„Lidé se seznámit chtějí, ale zároveň nechtějí. V mnoha případech hraje překážku třeba ostych nebo nervozita,“ vysvětluje Adéla. Proto zážitkové schůze moderuje a snaží se do činností zapojit každého. „Mým cílem je, aby si to všichni užili. Když spoléháte na to, že lidem dáte program a vše pak poběží samo, nefunguje to. Extroverti se třeba spolu začnou bavit, introverti ale ne. Ty se snažím vždy nějak nenásilně popostrčit. Většinou to probíhá klidně a v pohodě, ale občas jsou chvíle, kdy se zapotím až na zadku,“ směje se.

Zážitek utužuje známosti

Klíčovým faktorem jejích seznamovacích seancí je společně prožitý zážitek. „Například v případě venkovní hry se lidé skupinově věnují luštění a plnění úkolů. Naráz úplně zapomenou na vše okolo, neuvažují nad tím, že se znají teprve chvíli,“ líčí Adéla. „Zažila jsem například akci, kdy si účastníci měli v rámci jedné z her vzájemně dávat úkoly. Došlo to do takové míry, že spolu tančili, lezli na lampy, skládali si básně, a pak jeden z účastníků pronesl: A víte, že ještě před dvěma hodinami jsme se neznali?“

Zatím má činnost Jiné Seznamky jen samé kladné ohlasy. „Některé páry mi píší s odstupem času. Například na Silvestra mi jeden pár dojemně poděkovalSeznámili se na Cestě za pokladem a po roce jsou stále spolu,“ říká. A že se nejedná vyloženě jen o seznamku pro budoucí páry, potvrzuje vzápětí. „Kolikrát už se mi stalo, že se na akci skamarádili kluci nebo holky, namísto toho, aby si našli partnera,“ usmívá se Adéla s tím, že ale i ta nová přátelství mohou vyústit v poznání okruhu nových lidí, a tam už třeba ten pravý nebo pravá být může.

Co se děje po prvním seznámení?

Jestliže v sobě najdou dva lidé zalíbení, mohou se domluvit na dalším setkání, tentokrát už pochopitelně ve dvou. Pro ty stydlivější se může o dodatečné zprostředkování kontaktu Adéle pokusit. „Může se totiž zdát hloupé, říct si před ostatními rovnou o kontakt,“ vysvětluje. „Nebo když si nějaký pán chce říci o kontakt na více slečen. Jak by potom vypadal? Ale mně to třeba nevadí, protože i kdyby z šesti zažádaných kontaktů našel ten jeden pravý, budu vědět, že to nebylo zbytečné.“ 

Úleva od ideálů přinesla životní lásku

Nakonec i jí se podařilo seznámit se s osudovým mužem. Paradoxně na vlastní seznamovací akci. „Spousta lidí má v hlavě nějaký svůj ideál. Například já jsem chtěla vysokého muže s vysokoškolským vzděláním, nekuřáka. Nikdy ale podle těchto kritérií nepřeskočila ta pověstná jiskra,“ říká.

Až jednou na plese potkala svého budoucího muže. „On si mne tehdy vyhlédl, zatímco já si jej téměř ani nevšimla,“ směje se. „Potom přišel na jednu mou akci, ne aby se seznámil s někým cizím, ale přímo se mnou. A sice nesplňoval téměř žádný z mých vysněných ideálů, svým šarmem a osobním kouzlem mne upoutal.“ Dnes jsou spolu už pět let a vychovávají dokonce společného potomka.

Přeje svátek zamilovaných zamilovaným?

A jak to má Adéla se svatým Valentýnem? „Jsme v Čechách, kde se odjakživa slavil První máj – lásky čas,“ krčí Adéla rameny s tím, že slaví jej, a jak jinak než romantickým polibkem pod rozkvetlým stromem. „Stejně jako ve svém životě, tak i v seznamování svatého Valentýna považuji za zcela normální den. Dokonce podle některých amerických statistik páry seznámené tento den končí hůře. Asi to bude tím, že od toho naopak moc očekávají, což, jak už sama vím, obvykle nefunguje,“ uzavírá.

Fotogalerie
11 fotografií