Video se připravuje ...
Riziko sebevražd? „Takto skokový nárůst jsme nečekali." Odborník o následcích pandemie
Riziko sebevražd? „Tak skokový nárůst jsme nečekali." Odborník o následcích pandemie
Každých 40 sekund si jeden člověk na světě vezme život. Mezi mladými lidmi je sebevražda druhý nejčastější důvod úmrtí a vůbec nejvyšší míra sebevražednosti je v ČR evidována u mužů starších 70 let. Koronavir a s ním spojená restriktivní opatření mohou tyto smutné statistiky ještě zhoršit a zvýšil se i výskyt duševních onemocnění. Nejen o výsledcích posledních studií provedených během pandemie, ale také o možnostech prevence hovořil v Epicentru Blesku vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie z Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.
„My jsme čekali, že dojde ke zvýšení výskytu duševních onemocnění v populaci, ale že ten nárůst bude takto skokový, to jsme nečekali,“ přiznal Petr Winkler překvapení z květnových výsledků během první vlny koronaviru, které ukázaly, že riziko sebevražednosti i výskyt deprese se v české populaci ztrojnásobily.
Na podzim se situace ještě zhoršila. „Zjistili jsme, že nedošlo k poklesu oproti jaru, naopak je tam mírný nárůst výskytu duševních nemocí v populaci,“ vysvětlil některé závěry, ke kterým s kolegy dospěli po provedení další studie v listopadu a uvedl, že riziko sebevražednosti se také oproti jaru zvýšilo o další procento.
Lidé bez práce a osamělí vdovci
Restrikce nám neumožňují provozovat tolik naše koníčky, stýkat se se svými známými, s rodinou, s kamarády a tak dále, ohrožuje nás také zdravotně,…a ohrožuje nás také ekonomicky,“ popsal některé hlavní důvody, které podle něj vedou k zvyšování výskytu duševních onemocněním, jež jsou nejčastější příčinou sebevražd. „Nepodceňoval bych ten ekonomický faktor, to je něco co jsme viděli kolem finanční krize v roce 2007, kdy právě ta finanční nejistota přispěla v celé Evropě k tomu, že došlo k nárůstu sebevražd,“ upozornil na rizikový faktor, který je v současné době velmi aktuální.
Do nejrizikovějších demografických skupin patří starší osamělí lidé. „Nejčastěji starší osamělí muži, kteří ovdoví…častěji také vidíme sebevraždy u dětí a mladých lidí,“ popsal situaci před příchodem koronaviru a restriktivních opatření. V době pandemie mezi nejohroženější patří i další skupiny. „Lidé, kteří přišli o práci, kteří byli nuceni si snížit úvazek,…v těchto skupinách je to riziko nepoměrně vyšší než u těch dalších skupin,“ vysvětlil výzkumník vliv ekonomické stability.
„V České republice, na rozdíl od jiných zemí, je nejčastějším způsobem spáchání sebevraždy oběšení. Což nám činí problémy s prevencí, protože tomu lze těžko bránit,“ přiznal upřímně a doplnil, že právě jedním z nejúčinnějších nástrojů prevence sebevražd je zabránění přístupu k prostředkům, kterými se sebevražda páchá. Nadějí na zlepšení by měl přinést i v Česku první Národní akční plán prevence sebevražd, na kterém se Petr Winkler také podílel.
Východisko existuje
„Lidé, kteří za sebou mají takovéto prožívání, myšlení a možná i pokusy, ale nějakým způsobem dostali odbornou pomoc, tak potom tu svojí situaci hodnotí tak, že jsou rádi, že se o tu sebevraždu nepokusili nebo ji nespáchali. Jinými slovy z každé krize, i když se nám to nezdá, existuje východisko,“ vzkázal Winkler v Epicentru lidem, kteří možná právě teď mají nějaké psychické potíže či trápení. „Možná není úplně nutné začínat s tou úplně odbornou podporou, pokud nejde úplně o akutní situaci. Ale už jenom to, že o tom mluvím s lidmi, kterým věřím, a kteří jsou v mém okolí, jako kamarádi, rodina, nebo autority jako učitelé, mi může pomoci získat nadhled nad tou situací a dostat tu podporu, kterou potřebuju,“
Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince důvěry 800 155 555 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop.
Témata:
Související
Co takhle šlápnout na prsty sdělovacím prostředkům, které bez katastrofických zpráv nemohou existovat. Kdyby přinášeli jen pravdivé informace a také zprávy ze světa i o něčem jiném než jen katastrofách.