Kotlíkové dotace slaví první pětiletku. Kolik a kde Češi dostali na ekologické vytápění?

  • Autor: ČTK - 
    12. 7. 2020
    18:00

    Pět let od vyhlášení první výzvy takzvaných kotlíkových dotací stát dosud proplatil přes 63 tisíc žádostí za téměř sedm miliard korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pro dotační titul na výměnu neekologických kotlů připravilo devět miliard korun, kvůli zájmu přidalo dalších 1,5 miliardy Kč. Nejvíce peněz z evropských fondů šlo do Moravskoslezského kraje, nejméně do Prahy. Vyplývá to z údajů, které MŽP poskytlo ČTK.

    Cílem programu bylo zajistit výměnu nejméně 85 tisíc starých kotlů, podle MŽP bylo dosud vyměněno 63 533 kotlů. V prvních dvou výzvách mohli lidé využít dotaci i pro kotle, které umožňovaly spalování uhlí. Ve třetí šly příspěvky jen na pořízení tepelných čerpadel, plynových kondenzačních kotlů a kotlů na biomasu.

    V poslední výzvě bylo přijato nejvíce žádostí - 43 315 za více než pět miliard korun. I s loňským přídavkem z podprogramu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Nová zelená úsporám - Adaptační a mitigační opatření na ni stát vyhradil přes 4,5 miliardy korun. V každé z dřívějších výzev byl celkový objem žádostí pod čtyřmi miliardami, proplaceno bylo 3,08 a 3,2 miliardy korun.

    Nejvíce peněz poslal stát na sever Moravy

    Nejvíce peněz z kotlíkových dotací, tedy 2,4 miliardy, resort poslal na zlepšení ovzduší do Moravskoslezského kraje. Lidé si tam zatím pořídili zhruba 14 tisíc nových topných zařízení, celkem má být v regionu vyměněno 22 500 kotlů. Pro Prahu bylo v každé z výzev původně vyčleněno zhruba 24 milionů korun, v poslední výzvě přibylo dalších devět milionů. Lidé s pomocí dotace dosud vyměnili kolem 500 kotlů.

    „Výměna zdrojů tepla během první a druhé vlny kotlíkových dotací přinesla roční snížení emisí tuhých znečišťujících látek o 2700 tun, emisí CO2 o 388 000 tun a emisí jemných částic PM2,5 o 427 tun,“ řekl Ondřej Charvát z resortu životního prostředí.

    O zájemce nouze není

    Podle zprávy o životním prostředí za rok 2018 byly celkové emise tuhých znečišťujících látek 59 800 tun. Bližší informace o konkrétním vlivu kotlíkových dotací na životní prostředí ministerstvo nesdělilo.

    „Jedná se o velmi oblíbený dotační titul, kde není nouze o zájemce. V prvním období byl zřejmým nedostatkem nemožnost získat dotaci na pořízení nového plynového kotle, to se napravilo. Program přináší snížení ekologické zátěže především na lokální úrovni, i z tohoto důvodu je užitečný nejen pro konkrétní domácnosti, ale i pro emisemi dotčené obce,“ řekl ČTK analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

    Systém není efektivní, míní ekonom

    Karel Polanecký z Hnutí Duha uvedl, že kotlíkové dotace plní svůj hlavní účel, tedy snižování znečištění ovzduší z lokálních topenišť. „Hlavním nedostatkem byla podpora nových uhelných kotlů v první vlně a kombinovaných ve druhé vlně, tento nedostatek byl odstraněn,“ řekl.

    Nutností je podle něj nová dotační podpora na výměnu kotlů a kamen. „Zejména kamna, na která se dosud kotlíkové dotace nevztahovaly, představují z pohledu lokálního znečištění velký problém. Mimo jiné proto, že řada uživatelů o jejich výměnu za jiný způsob vytápění nestojí. Jednoduché řešení v tomto případě není po ruce,“ upozornil Polanecký.

    Kritický k hodnocení programu je hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. „Systém, kdy o přidělení dotace rozhoduje pořadí ve frontě, efektivní být nemůže. Přidělí dotaci i těm, kteří by si nový kotel koupili i bez dotace, a nepřidělí ji mnoha lidem, kteří si jej bez dotace nemohou dovolit. Dotace tak nesnížily emise ani u těch prvních, ani u těch druhých. Ti první by je snížili i bez dotace, ti druzí si nový kotel nekoupili, protože byli v řadě až za těmi prvními a už se na ně nedostalo,“ uvedl.

    Lidé musí kotle na uhlí a na dřevo, které jsou v první a druhé emisní třídě, vyměnit do roku 2022. Zákaz jejich používání bude od září téhož roku.

  • 1.Moravskoslezský kraj

    Na výměnu neekologických kotlů v Moravskoslezském kraji, který má dlouhodobě nejhorší kvalitu ovzduší v zemi, směřovaly do regionu od roku 2012 téměř dvě miliardy korun. V kraji tak nový a ekologičtější zdroj vytápění dosud získalo téměř 19 500 domácností. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl krajský úřad.

    Kraj je v zemi průkopníkem v takzvaných kotlíkových dotacích. První žádosti o výměnu kotlů začal přijímat už v únoru 2012, zájemci o dotaci tehdy dokonce před krajským úřadem nocovali. Až do roku 2014 šlo o společný projekt kraje a ministerstva životního prostředí, které se o náklady dělily rovným dílem. Celkově bylo vyplaceno přes 200 milionů korun. Z 5285 žádostí nakonec bylo podpořeno a vyměněno 4735 kotlů.

    Nejvíce zájemců je z Frýdecko-Místecka a Opavska

    O rok později ministerstvo oznámilo, že spustí program dotací financovaný z evropských fondů a projekt se rozšířil do celé republiky. Vyhlášeny byly tři výzvy, v nichž dosud bylo v kraji proplaceno asi 1,77 miliardy korun. Největší díl byl právě z evropských peněz, ale žadatele podpořil také kraj či některá města a obce.

    Z celkového počtu 22 649 žádostí bylo dosud vyměněno 14 686 kotlů, ale zdroje vytápění lidé budou vyměňovat až do 30. září 2023. V první z těchto tří výzev měli lidé největší zájem o kombinované kotle na uhlí a biomasu, u dalších dvou to byly kondenzační plynové kotle.

    Nejvíce zájemců o výměnu kotlů je z okresů Frýdek-Místek a Opava, naopak nejméně kotlíkové dotace lákaly obyvatele Bruntálska. Kraj při kontrolách, které provádí před, ale i po proplacení dotace, neodhalil žádné podvodné jednání.

    „Obecně lze říci, že u všech znečišťujících látek dojde díky výměně starého kotle za moderní nízkoemisní zdroj tepla ke snížení emisí problémových škodlivin v regionu,“ uvedl hejtman Ivo Vondrák (ANO). V regionu jsou to hlavně prachové částice a benzo(a)pyren. U jedné dotační výzvy se u prachových částic předpokládá snížení emisí až ve stovkách tun, u benzo(a)pyrenu ve stovkách kilogramů.

    Ať přispívají i Poláci, říká meteoroložka

    Vladimíra Volná z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu ČTK řekla, že obměna kotlů má význam a vliv na kvalitu ovzduší. „Každá možnost snížení emisí do ovzduší má rozhodně význam. Samozřejmě je to těžko vyčíslitelné do jaké míry, protože samotná kvalita ovzduší je kromě vlastních zdrojů znečišťování závislá také na meteorologických podmínkách, které se v průběhu roku i meziročně výrazně mění,“ uvedla Volná. Podle ní je ale v regionu celková snaha o to, aby šlo do ovzduší co nejméně emisí. „Tím, že jsme úzce navázáni na sousedy z Polska, tak by bylo fajn, kdyby i oni k tomuto přispívali,“ doplnila Volná.

    Aktuálně se v kraji uskutečňuje třetí výzva. Loni v květnu na ni měl kraj připraveno půl miliardy korun. Nachystané peníze ale lidé vyčerpali za 54 vteřin a kraj dostal příslib na zvýšení částky o další půl miliardy, koncem letošního června oznámil, že peníze dostane. Momentálně je v této výzvě schváleno 10 067 žádostí, s některými žadateli už kraj i podepsal smlouvy, další jsou ve fázi uzavírání smluv.

  • 2.Ústecký kraj

    Lidé v Ústeckém kraji vyměnili ve svých domovech s přispěním státu na 3400 starých kotlů za nové. Žádat o státní dotaci prostřednictvím krajského úřadu stále mohou. V regionu se může rozdělit ještě 136 milionů korun, zjistila ČTK.

    Dotace na výměnu starých kotlů čerpají Severočeši od roku 2013. Nejprve se na ně skládal kraj s ministerstvem životního prostředí, později celou částku začal vyplácet stát. Zájem v prvních ročnících byl tak velký, že lidé před úřadem i spali. V tom posledním, vyhlášeném loni v září, se zájemci hlásí průběžně. „Věřím, že všechny peníze rozdělíme,“ řekl náměstek hejtmana Martin Klika (ČSSD).

    Uhlí už nemá podporu

    Za dobu dotačního programu Ústecký kraj vyplatil dotaci 3410 žadatelům. Mluvčí kraje Martin Volf ČTK řekl, že jim bylo vyplaceno celkem 372,8 milionu korun.

    Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) při vyhlášení výzvy v Ústí nad Labem loni v září řekl, že je to poslední možnost koupit nový kotel se státní dotací. Lidé si mohou s využitím dotace, která může být až 127 500 korun, vyměnit kotel na uhlí za plynový kotel, kotel na biomasu, dřevo nebo za tepelné čerpadlo. V této etapě už nejsou podporovány kombinované kotle, které umožňují i spalování uhlí. Kraj v ní může rozdělit 167 milionů korun, z toho 33,7 milionu korun proplatil.

    Od 1. září 2022 platí povinnost vyřadit z provozu kotle první a druhé emisní třídy. „Nyní je poslední zaručená výzva kotlíkových dotací,“ uvedl Brabec. Pokud majitelé rodinných domů kotle do termínu nevymění, bude jim hrozit pokuta 50 000 korun. Obce přitom podle Brabce budou mít díky revizím přehled o tom, kdo má jaký zdroj tepla.

    Severočechy trápí uhelné elektrárny a chemičky

    Lidé museli mít doposud nejprve vlastní peníze na zaplacení nákupu kotle a výměnu, poté jim kraj až 80 procent nákladů proplatil. Pokud se do programu zapojí obce, mohou žadatelé získat bezúročnou půjčku na předfinancování a obec zároveň peníze na projekty vedoucí ke zlepšení životního prostředí. Pomoci občanům a získat peníze do rozpočtu se rozhodly například obce Libčeves, Staňkovice, Malé Žernoseky, města Dolní Poustevna, Česká Kamenice, Vejprty nebo Kryry či Ústí nad Labem.

    Ústecký kraj patří po Moravskoslezském k místům s nejhorší kvalitou ovzduší. Mezi největší znečišťovatele ovzduší na severu Čech patří hnědouhelné elektrárny, chemické továrny a další průmyslové podniky. Po výměně kotlů se lépe dýchá hlavně obyvatelům vesnic, které leží v ďolíku.

  • 3.Hlavní město Praha

    V Praze zatím lidé s pomocí takzvaných kotlíkových dotací vyměnili 508 zastaralých kotlů za nové topné zařízení. Během pěti let existence programu si o dotaci požádalo 650 lidí. Zájem v třetí výzvě překročil sumu, která pro ni byla vyhrazena. ČTK to řekl tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman.

    První výzva kotlíkových dotací začala 15. července 2015. Na celý program mělo jít z evropských fondů devět miliard korun. V třetí výzvě však stát přidal dalších 1,5 miliardy korun z podprogramu Nová zelená úsporám - Adaptační a mitigační opatření (NZÚ-AMO). Praha, pro níž bylo v každé etapě vyhrazeno kolem 24 milionů korun, tím získala přes devět milionů korun navíc.

    Vyměnit je třeba ještě zhruba tisícovku kotlů

    Počet přijatých žádostí k dnešnímu datu již překročil danou alokaci pro tuto výzvu a žádosti jsou evidovány do takzvaného zásobníku. Výplata dotace žadatelům vedených ve zmíněném zásobníku projektů bude vyplácena z fondu NZÚ - AMO,“ řekl ČTK Hofman.

    Dodal, že Praha by další program na podobné bázi rozhodně uvítala. Uvedl, že podle hrubého odhadu je v hlavním městě třeba vyměnit ještě zhruba tisícovku starých kotlů, podotkl však, že údaje vychází z několik let starých údajů ze sčítání obyvatel. K nejproblematičtějším oblastem Prahy v tomto ohledu podle Hofmana patří okrajové části s vyšším počtem rodinných domů, ale i místa, které nejsou dosud plynofikována - například Holyně a Cholupice.

    Zelenou mají čerpadla, plyn a biomasa

    Cílem programu kotlíkových dotací bylo zajistit výměnu nejméně 85 000 starých kotlů, podle údajů Ministerstva životního prostředí bylo dosud vyměněno 63 533 kotlů. V prvních dvou výzvách nicméně mohli lidé využít dotaci i pro kotle, které umožňovaly spalování uhlí, v třetí šly příspěvky jen na pořízení tepelných čerpadel, plynových kondenzačních kotlů a kotlů na biomasu.

    Pro Prahu bylo v programu vyhrazeno nejméně peněz, nejvíce na zlepšení ovzduší vyčlenilo MŽP pro Moravskoslezský kraj - zhruba 2,4 miliardy korun.

  • 4.Zlínský kraj

    Na výměnu starých kotlů za ekologičtější způsob vytápění dosud směřovalo ve Zlínském kraji 561 milionů korun. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytlo hejtmanství. Většinu peněz kraj rozdělil v dosavadních třech vlnách takzvaných kotlíkových dotací, dotaci získalo 5107 zájemců. Zájem veřejnosti byl velký, například při poslední loňské vlně přijal kraj za prvních pět vteřin po spuštění systému 2843 elektronických žádostí.

    V první vlně v roce 2016 bylo rozděleno ve dvou kolech 1708 žadatelům zhruba 183 milionů korun. V prvním kole lidé ještě podávali žádosti fyzicky na úřadě a ve frontě tehdy před úřadem stály od rána stovky lidí. Od druhého kola dotací úřad přijímal žádosti již elektronicky.

    Snížení emisí o 55 tun za rok

    Ve druhé vlně uspělo 1401 žadatelů, rozděleno bylo mezi ně 155 milionů korun, loni se ve třetí vlně rozdělovalo 160 milionů korun a uspělo 1427 žadatelů. Kraj poté dostal od státu na výměnu kotlů dalších 63 milionů korun a letos oznámil, že je rozdělí mezi ty, jejichž žádost ve třetí vlně neuspěla a byla zařazena do takzvaného zásobníku projektů. Peníze by měly být rozděleny mezi 571 žadatelů.

    Podle krajského odboru životního prostředí a zemědělství výměna nevyhovujících zdrojů tepla v domácnostech sníží emise například tuhých znečišťujících látek o 55 tun za rok a emise benzoapyrenu, kde lokání topeniště jsou významným zdrojem, asi o 32 tun za rok. „Zda tohoto zlepšení bude reálně dosaženo, bude ověřeno jednak měřením, které již provádí a bude provádět ministerstvo životního prostředí, a měřením, které po realizaci kompletní výměny zadá Zlínský kraj v lokalitách, kde byly provedeny výměny a kde současně známe výchozí stav, tedy tam, kde měření bylo v minulosti realizováno,“ uvedla mluvčí hejtmanství Adéla Kousalová.

    Podle ministerstva životního prostředí byla kvalita ovzduší v Česku loni významně lepší než v roce 2016. Přispěly k tomu však také investice do ekologičtějších provozů v průmyslu a energetice či obměna vozidel, nicméně výměna kotlů v domácnostech má podle ministerstva pozitivní vliv, který je již patrný.

  • 5.Královéhradecký kraj

    Dotaci na výměnu starého neekologického kotle v Královéhradeckém kraji dosud získalo 5174 žadatelů. Z evropských dotací bylo mezi ně rozděleno 578 milionů korun. Nejčastěji lidé nahrazují starý kotel tepelným čerpadlem. Například při poslední dotační výzvě na tepelná čerpadla připadly dvě třetiny nově instalovaných zdrojů vytápění. Po tepelných čerpadlech lidé nejčastěji pořizují plynové kotle. Nejméně je kotlů na biomasu.

    „O kotlíkové dotace je stále velký zájem,“ řekl ČTK krajský radní pro regionální rozvoj a dotace Pavel Hečko (ČSSD). Svědčí o tom například to, že pořadník s 1500 místy byl při posledním dotačním kole loni v září zaplněný elektronickými podáními za 40 vteřin.

    Semináře pro zájemce o dotace

    Radní připomněl, že Královéhradecký kraj byl jedním z prvních, který zavedl podávání žádostí výhradně elektronicky. Lidé tak nemusí před úřadem stát fronty. Problémy s internetovým podáváním žádostí se objevily jen při prvním dotačním kole v lednu 2016, kdy byl kvůli přetížení serveru systém zpočátku pomalý. Po posílení serveru a úpravě systému problémy zmizely.

    Osvětu a podporu projektu kraj dává i tím, že pro zájemce o dotace pravidelně pořádá ve větších městech informační semináře. Úspěšným žadatelům kraj také poskytuje zálohy na pořízení nového zdroje vytápění.

    Kraj požádá resort o dočerpání

    První dotační vlna na výměnu kotlů v kraji začala v lednu 2016, druhá v říjnu 2017. Nyní běží třetí vlna, v níž se rozdělují poslední peníze z fondů EU. V první kole třetí vlny bylo mezi 1338 žadatelů rozděleno 157 milionů korun. Druhé kolo třetí vlny začne 2. září a bude se v něm rozdělovat 42 milionů korun, z nichž by mohlo být uspokojeno asi 350 žadatelů.

    Registr žadatelů však bude 2. září nastaven na 1800 míst. Kraj si tím vytvoří takzvaný zásobník žadatelů, kteří by dotaci mohli získat z peněz, které kraj ještě získá v budoucnu.

    Kraj se bude snažit o navýšení financí z evropských i státních zdrojů. Proto požádá o dočerpání předchozích grantů ministerstvo životního prostředí. Jedná se minimálně o pět milionů korun,“ uvedl mluvčí kraje Dan Lechmann. Dále kraj podle něj požádal o registraci do programu Nová zelená úsporám - Adaptační a mitigační opatření, kde je pro Královéhradecký kraj vyčleněno přibližně 79 milionů korun.

    Průměrná dotace činí 106 tisíc korun

    Dotaci lze použít na kotel na biomasu, tepelná čerpadla a na plynové kondenzační kotle. Maximální výše podpory v poslední dotační vlně činí až 127 500 korun. Průměrná výše přidělené dotace je zatím na úrovni 106 000 korun.

    Program výměny starých kotlů v ČR začal v červenci 2015, kdy ministerstvo životního prostředí vyhlásilo tzv. kotlíkové dotace. Podle ministerstva výměna kotlů v první a druhé dotační vlně pomohla zlepšit ovzduší v zemi. Mimo jiné ročně snížila emise tuhých znečišťujících látek o 2700 tun, emise CO2 o 388 000 tun a emise jemných částic o 427 tun.

  • 6.Pardubický kraj

    V Pardubickém kraji dosud získalo dotaci na výměnu neekologických kotlů za nové zdroje 4147 žadatelů. Hejtmanství s nimi uzavřelo smlouvy na celkem 448,5 milionu korun. Z větší části už byly dotace vyplaceny. Kraj na ně dostal 536,8 milionu korun z evropského Operačního programu Životní prostředí 2014-2020, řekla ČTK krajská radní pro regionální rozvoj, evropské fondy a inovace Hana Štěpánová (STAN).

    „Zjednodušeně řečeno, kraj ze svého rozpočtu na kotlíkové dotace nedoplácí,“ doplnila Štěpánová.

    Významný vliv na ovzduší mají i automobily

    Kraj vyhlásil již dříve čtyři výzvy pro poskytnutí dotací na výměnu kotlů. Byly určeny pro fyzické osoby, vlastníky rodinných domů, aby se díky modernějšímu vytápění zlepšila kvalita ovzduší. Jestli se skutečně podařilo dotovanou výměnou kotlů zlepšit ovzduší v regionu, hejtmanství neví. Podle ministerstva životního prostředí se ale mezi lety 2016 a 2019 snížil počet míst, kde bylo zaznamenáno překročení denního imisního limitu prachových částic i limitu pro karcinogenní látky. Vliv na pokles škodlivin v ovzduší ale mohou mít i investice v průmyslu a energetice do ekologizace provozů či obměna starších aut za nová ekologičtější.

    V současné páté výzvě lze dotaci získat na výměnu kotle na pevná paliva s ručním přikládáním, který nesplňuje emisní třídu tři, čtyři nebo pět v rodinných domech v regionu. Nahrazeny mohou být kotli na biomasu s ručním nebo automatickým přikládáním, tepelnými čerpadly a plynovými nebo kondenzačními kotli. Maximálně může žadatel obdržet 120 000 korun. Dalších 7500 korun ale může dostat navíc, pokud pochází z obce, kde je nadlimitní znečištění ovzduší.

    70 milionů korun do zásobníku

    Kritéria získání dotací se postupně zpřísňovala. V první výzvě bylo nutné kromě výměny kotle provést na domě také další energetická opatření, například nahradit staré balkonové dveře novými. Od této podmínky bylo v dalších výzvách upuštěno. Od druhé výzvy bylo možné nahrazovat kotle maximálně druhé emisní třídy a nebyla podporována instalace nových kotlů na uhlí s ručním či automatickým přikládáním a kombinovaných kotlů na uhlí a biomasu s ručním přikládáním. Od třetí výzvy pak kraj nedotoval ani kombinované kotle s automatickým přikládáním.

    Pardubický kraj zavedl v roce 2017 elektronické podávání žádostí o dotace. Předtím byly přijímány jen v papírové podobě, a na úřadě tak vznikaly dlouhé fronty.

    Další výzvu po nynější páté už hejtmanství nechystá. Pokud se na některé žadatele peníze z páté výzvy, která končí 30. října, nedostanou, zůstanou v takzvaném zásobníku. Kraj počátkem srpna podá žádost do státního programu „Nová zelená úsporám - Adaptační a mitigační opatření“ vyhlášeného ministerstvem životního prostředí pro kraje, kde je připraveno dalších více než 70 milionů korun. Z nich budou moci být uspokojeni žadatelé ze zmíněného zásobníku.

  • 7.Jihomoravský kraj

    Jihomoravský kraj zatím podpořil výměnu zhruba 3500 starých kotlů na tuhá paliva za ekologičtější. Příjemcům proplatil zhruba 265 milionů korun, za dalších asi 107 milionů korun jsou ale schváleny nové žádosti. ČTK to řekla krajská mluvčí Monika Brindzáková. Kotlíkové dotace podle meteorologů přispívají ke zlepšení ovzduší v kraji.

    O kotlíkové dotace bylo možné žádat ve třech vlnách, první začala v roce 2016, poslední není uzavřená a žádat o dotace lze do konce září. V první vlně kraj schválil přes 1200 žádostí a žadatelům proplatil bezmála 139 milionů korun, ve druhé bylo schváleno na 1300 žádostí zhruba za 127 milionů korun. Ve třetí vlně bylo dosud podáno 1658 žádostí a schváleno jich je 1028 za 106 milionů korun. Proplacené zatím nebyly.

    Celkový stav může být podobný před i potom

    „V Jihomoravském kraji je výzva pro příjem žádostí stále otevřena, ukončení vyhlášené výzvy pro příjem žádostí v elektronické podobě je plánováno na 30. září 2020. Aktuálně jsou však žádosti přijímány pouze do takzvaného zásobníku projektů,“ uvedla mluvčí.

    Vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina ČTK řekl, že kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji se postupně zlepšuje. Podle něj kotlíkové dotace ke zlepšení kvality ovzduší přispívají. „Nemusí to však být vždy patrné, pokud někdo vymění horší kotel za lepší, ale někdo jiný zase lepší za horší v kontextu znečišťování ovzduší. Bez výměny starého za nový by situace byla ještě horší, nicméně celkový stav před a po může být podobný,“ uvedl Brzezina.

    Účinnost kotlíkových dotací meteorologové pravidelně ověřují v rámci projektu měření kvality ovzduší ve vybraných malých obcích. V kompetenci brněnské pobočky jsou tři takové obce, a to Bochovice na Třebíčsku, Košíky na Uherskohradišťsku a Kuřimská Nová Ves na Brněnsku.

    Vytápění Brna již ekologické je

    Obecně ale ve městech je podle Brzeziny paradoxně situace výrazně lepší než v malých obcích i kousek za Brnem. „Brno má velký podíl centrálního vytápění a vytápění na elektřinu a plyn, což je výrazně ekologičtější varianta. Naopak v malých obcích je vyšší podíl vytápění na tuhá paliva, a to se projevuje až několikanásobným překračováním imisního limitu BaP (benzoapyren),“ uvedl Brzezina.

    Benzoapyren se v ovzduší vyskytuje převážně navázaný na jiné částice a je vhodným ukazatelem znečištění ovzduší polyaromatickými uhlovodíky. Ty představují skupinu látek, z nichž řada má toxické či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje patří právě vytápění domácností a silniční doprava.

    Účelem kotlíkových dotací je výměna kotlů na tuhá paliva s ručním přikládáním v rodinných domech s cílem zlepšit životní prostředí. Peníze je možné získat například na plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu nebo automatický kombinovaný kotel.

  • 8.Jihočeský kraj

    Jihočeský kraj rozdělí z dotací na výměnu neekologických starých kotlů, jimiž vytápějí domácnosti, 1,01 miliardy korun. Kraj tak vyhoví více než 9000 lidem. Dosud kraj proplatil za všechna tři kola 639,6 milionu téměř 5500 lidem, zbývá ještě rozdělit 377,4 milionu z třetího kola. V posledních dvou kolech je největší zájem o tepelná čerpadla. ČTK to řekla Hana Brožková z kanceláře hejtmanky.

    Ve třetím kole žádostí jich zatím kraj proplatil téměř čtyři sta za 44,3 milionu. Od ministerstva životního prostředí (MŽP) má kraj na třetí kolo 421,7 milionu. Jihočeští radní schválili, že dotace z třetího kola vyplatí 3693 žádostí. Dalších 575 žádostí za 64,5 milionu korun předloží úředníci radním na konci července, aby je schválili do takzvaného zásobníku žádostí. „Lze předpokládat, že počet proplacených žádostí ve třetím kole určitě přesáhne 3700,“ uvedla Brožková.

    Rozdělování na jihu Čech bylo údajně ovlivňováno

    V prvním a druhém kole dotací dostalo peníze na výměnu kotlů 5465 lidí. Zatímco v prvním kole byl největší zájem o kombinované kotle na uhlí s biomasou a o tepelná čerpadla, v dalších dvou kolech již vedla tepelná čerpadla. „Ve všech třech kolech kotlíkových dotací přišlo největší množství žádostí z okresů Tábor a České Budějovice,“ uvedla Brožková.

    V Jihočeském kraji byly loni 23. září, první den možného podání žádostí, problémy s jejich příjmem, kolaboval počítačový systém. Mladá fronta DNES uvedla, že rozdělování ovlivnila skupina lidí. Státní fond životního prostředí (SFŽP) dění zkontroloval a třetí výzvu nezrušil. Podle fondu nebyla diskriminována určitá skupina žadatelů, kraj ale zvolil nedostatečné zabezpečení a podcenil zájem o dotace.

    Lokální topeniště jsou největším znečišťovatelem ovzduší v Česku. ČR získala v evropském Operačním programu Životní prostředí na výměnu kotlů do roku 2020 přes devět miliard korun a do roku 2020 chce MŽP vyměnit až 100 000 kotlů.

  • 9.Liberecký kraj

    Liberecký kraj podpořil v uplynulých letech díky takzvaným kotlíkovým dotacím výměnu 3830 zastaralých kotlů na tuhá paliva za ekologičtější. Celkově to přišlo na bezmála 425 milionů korun. Třetí kolo dotací ještě neskončilo, i když je dosavadní dotace vyčerpána. Až do konce listopadu přijímá kraj žádosti do zásobníku, v němž je aktuálně 230 projektů. Dofinancovány by měly být z národních zdrojů, z nichž kraj žádá 55,5 milionu korun, další více než dva miliony by měl přidat ze svého. ČTK to řekl mluvčí krajského úřadu Filip Trdla.

    Pro první kolo dotací žádal před pěti lety Liberecký kraj z Operačního programu Životní prostředí 140 milionů korun, žádosti pak začal přijímat v pondělí 25. ledna 2016. Už v neděli odpoledne se ale před krajským úřadem začali scházet první žadatelé. Žádosti totiž bylo možné podávat jen osobně nebo poštou. Zájem byl obrovský, během první hodiny přijala tehdy podatelna 560 žádostí. Kraji se pak podařilo získat ještě další peníze, příjem žádostí ale provázely neshody a potyčky mezi zájemci o dotaci. Od druhého kola tak je možné v kraji podávat žádost už jen elektronicky.

    60 procent žádostí se týkala tepelných čerpadel

    Žadatelé mohli získat od 75 000 do 120 000 Kč podle druhu pořizovaného zdroje tepla. Obyvatelé z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší mohli navíc dostat dalších 7500 korun. Zvýhodnění se týkalo lidí z České Lípy, Doks, Mimoně, Jilemnice, Liberce, Stráže nad Nisou, Cvikova, Chotovic, Kamenického Šenova, Nového Boru, Okrouhlé, Radvance, Skalice u České Lípy, Lomnice nad Popelkou, Lažan, Ohrazenic, Přepeř, Turnova a Železného Brodu. Největší zájem o dotace byl podle Trdly z Liberecka a také ze Semilska.

    V prvních dvou kolech lidé nejčastěji pořizovali s dotací kombinované kotle na uhlí a biomasu, kterých bylo 34 procent z celkového počtu. Třetinu tvořila tepelná čerpadla. V posledním kole už bylo možné získat podporu jen na tepelná čerpadla, kotle výhradně na biomasu nebo na plynový kondenzační kotel. Téměř 60 procent žádostí bylo na tepelná čerpadla. Cílem projektu je zlepšení ovzduší. „Vliv změn na zlepšení ovzduší ale zatím nemůžeme zhodnotit, navíc měření je plně v gesci ministerstva životního prostředí,“ řekl ČTK krajský radní pro rozvoj Michal Kříž (ANO).

  • 10.Středočeský kraj

    Středočeši využili na nákup nových kotlů dotace za více než jednu miliardu korun. Hejtmanství nyní postupně proplácí dotace z aktuální, třetí dotační výzvy. Příspěvek na nákup ekologičtějšího zdroje vytápění, který má přispět ke zlepšení ovzduší, už obdrželo přes 10 000 žadatelů. Podle náměstka hejtmanky pro zemědělství a životní prostředí Miloše Petery (ČSSD) bylo čerpání dotací na nové kotle velmi úspěšné a v regionu přispělo ke zlepšení ovzduší, například na Kladensku, řekl Petera ČTK.

    Z první a druhé dotační výzvy už jsou všechny peníze rozdělené, žádosti do třetí mohou lidé podávat od loňského května. Třetí kolo, v němž značnou část žádostí tvoří tepelná čerpadla, má pokračovat do června 2022 nebo do vyčerpání peněz, což je po navýšení ministerstvem životního prostředí přes 700 milionů korun.

    Situace na Kladensku se značně zlepšila

    Podle Petery jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší v kraji doprava a lokální topné zdroje, například starší typy kotlů na uhlí. Právě ty hojně využívali i obyvatelé Kladenska, které je historicky spojeno s těžbou a dostupností uhlí. Podle každoroční bilance kvality ovzduší v kraji se podle Petery situace na Kladensku značně zlepšila.

    Aktuální dotační výzva podle radního nyní dobíhá, jak to bude s případnými dalšími dotacemi na výměnu kotlů, zatím není jasné. „Když bude vypsaná výzva, tak kraj se k tomu samozřejmě přihlásí, protože ovzduší chceme zlepšovat, a my jsme jeden z krajů, který má ovzduší jedno z nejhorších,“ uvedl Petera.

    Pomohl by obchvat, zní z radnice

    Kladenský radní a předseda komise pro životní prostředí Petr Soudek na dotaz ČTK uvedl, že v koncentraci prachových částic zaznamenává město určitý pokles, jev ale připisuje spíše teplým zimám a sníženým rozsahem vytápění během nich. „Vliv kotlíkových dotací se v tak krátkém období ještě nestačil projevit. Na to, abychom zaznamenali relevantní pokles, by množství vynaložených prostředků na kotlíkové dotace a počet vyměněných kotlů musely být mnohem vyšší,“ dodal Soudek.

    Podle radního by ke zlepšení ovzduší v Kladně, především pak v jeho okrajových částech, jistě přispěl i obchvat města, protože minimálně polovina prachových částic uvolněných do ovzduší pochází z tranzitní kamionové dopravy. „Především by pomohla plánovaná spojka dálnic D6 a D7 vedoucí mimo město. Důležitým opatřením je také rozvoj a ochrana zeleně uvnitř i okolo města,“ doplnil Soudek.

  • 11.Karlovarský kraj

    V Karlovarském kraji využilo dosud dotace na výměnu starých kotlů ze ekologičtější bezmála 1600 domácností. Ve třech vlnách už kraj z evropských peněz rozdělil přes 172 milionů korun. Hodnocení poslední vlny žádostí ale ještě pokračuje, uvedla mluvčí Krajského úřadu Karlovarského kraje Jana Pavlíková.

    „Proběhly tři velké vlny. Lišily se zejména postupným omezováním podpory nových zdrojů tepla na uhlí a propagací obnovitelných zdrojů energie, zejména tepelných čerpadel a kotlů výhradně na biomasu. V současné vlně již kotel na uhlí pořídit nelze,“ uvedla Pavlíková.

    Ne všichni, kdo mají starý kotel, o dotaci požádali

    První vlna takzvaných kotlíkových dotací byla zahájena v lednu 2016. Poslední, třetí vlna by měla skončit na konci letošního roku. Ve třetí vlně přijal karlovarský krajský úřad 1098 žádostí, z toho 80 vyřadil pro nesplnění podmínek. K financování bylo schváleno 606 žádostí, do zásobníku šlo 296 žádostí v celkovém objemu 32,7 milionu korun. Ještě 116 žádostí je předmětem hodnocení. Zatím kraj proplatil 341 žádostí v celkovém objemu 37,6 milionu korun.

    V současné vlně dotací na ekologické kotle převažují žádosti o příspěvek na tepelná čerpadla, který tvoří 54 procent ze všech žádostí, 31 procent žádostí je na kotle na plyn a 15 procent na kotle výhradě na biomasu.

    Žádosti ze zásobníku mohou mít šanci na dotaci ještě na konci roku, kdy budou přerozděleny nevyčerpané peníze pro kotlíkové dotace.

    Krajský úřad nemá přehled o tom, kolik neekologických kotlů v kraji i po třech vlnách zůstává, protože jistě ne všichni, kdo mají starý kotel, o dotaci požádali. V době startu kotlíkových dotací ale ministerstvo životního prostředí odhadovalo, že asi 330 000 kotlů nevyhovovalo emisním podmínkám. Dotace měly pomoci vyměnit zhruba 80 000 kotlů.

    Žádosti, které nepodal vlastník domu, byly vyřazeny

    U žádostí, které neuspěly, bylo častou chybou to, že byly na výměnu kotlů, na něž se dotace nevztahovala, automatických kotlů, krbových kamen, plynových kotlů a podobně. Vyřazeny byly i žádosti, které nepodal vlastník rodinného domu. Za všechny vlny krajští úředníci vyřadili 169 žádostí.

    Zatímco v první vlně žadatelé museli žádost doručit osobně, a tak se v den zahájení přijímání žádostí stály před úřadem dlouhé fronty už od večera předchozího dne, od druhé vlny se žádosti podávají elektronicky. „Jednalo se o podstatnou novinku především pro žadatele, kterým odpadla nepříjemná povinnosti vystát si frontu s takzvaně papírovou žádostí. Elektronický systém je podstatně komfortnější a jsou na něj kladné ohlasy. Žadatelům nejvíce vyhovuje rychlost podání,“ dodala Pavlíková.

  • 12.Olomoucký kraj

    Bezmála 5500 lidí získalo v Olomouckém kraji od roku 2016 dotaci na výměnu starého kotle za moderní ekologický zdroj tepla. Mezi úspěšné žadatele bylo v kraji rozděleno 589 milionů korun. Poptávka po dotacích ve čtyřech vlnách ale pokaždé výrazně převýšila vyčleněné částky, vyplývá ze statistik krajského úřadu. Hejtmanství chce proto ještě rozdělit dalších 29 milionů korun. Peníze by měli dostat žadatelé, na které se v poslední vlně dotací nedostalo.

    O třetí vlnu dotací na výměnu kotlů byl v Olomouckém kraji loni opět velký zájem a poptávka obyvatel překročila částku 171 milionů korun přidělenou ministerstvem životního prostředí. Dodatečně bylo letos proto 591 žadatelům rozděleno dalších zhruba 68 milionů korun, na všechny se ale opět nedostalo.

    Největší zájem byl o kotle na zemní plyn

    Hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) ČTK řekl, že hejtmanství chce proto žadatelům o dotace na výměnu kotlů rozdělit dalších 29 milionů korun. Návrh radních by v září mělo projednat krajské zastupitelstvo. Z těchto peněz by mohlo být uspokojeno zhruba 250 až 300 žadatelů, kteří v předchozím kole nebyli podpořeni, ale splnili podmínky. Tito neúspěšní žadatelé mají podle hejtmana projekty na výměnu zdrojů tepla připravené.

    Do třetí vlny dotací na výměnu kotlů lidé v Olomouckém kraji loni podali 2609 žádostí. K dispozici bylo 171 milionů korun, maximální výše finanční podpory na jednu žádost činila zhruba 127 000 korun. Schváleno bylo 1518 žádostí. Největší zájem měli lidé podle statistik krajského úřadu o kondenzační kotle na zemní plyn. Následovala tepelná čerpadla a ruční i automatické kotle na biomasu.

    Kraj rozděloval peníze i dodatečně

    Také o druhou vlnu dotací na výměnu kotlů byl předloni na jaře v Olomouckém kraji velký zájem. Lidé tehdy podali 2014 žádostí, kraj nakonec vyhověl zhruba 1600 žadatelům. Mezi zájemce rozdělil 166,7 milionu korun. První vlna dotací na výměnu starých kotlů za nové byla v Olomouckém kraji vyhlášena v roce 2016, kdy přišlo více než 2035 žádostí, schváleno jich bylo 1581. Kraj poté ještě dalším 140 žadatelům dodatečně rozdělil 17 milionů korun.

    Do konce roku 2020 má být v Česku díky dotacím vyměněno až 100 000 kotlů. Měla by tak být nahrazena přibližně třetina nejvíce znečišťujících kotlů v zemi. Kotel by měly vyměnit domácnosti, které stále ještě topí v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy. Od září roku 2022 bude provoz těchto kotlů zakázán.

  • 13.Plzeňský kraj

    Na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za ekologičtější způsob vytápění se dosud v Plzeňském kraji vyplatilo ve dvou výzvách na dotacích pro 4178 žadatelů téměř 462 milionů korun. Do poslední třetí výzvy, do níž se lze hlásit do 30. září, zatím podalo požadavky na příspěvek 2652 žadatelů v celkové výši téměř 307 milionů korun, řekla ČTK krajská radní odpovědná za životní prostředí Radka Trylčová (ODS).

    V první vlně kraj rozdělil 2140 žadatelům dotace 245,4 milionu korun, ve druhé vlně to bylo pro 2038 žadatelů dohromady 216,6 milionu korun. Žádosti kraj přijímá elektronickou formou, v prvních dvou kolech se částka vyčerpala po několika dnech, kraj ale dál přijímal žádosti do takzvaného zásobníku. Z něj případně uspěli další žadatelé, když kraj odstranil duplicitní žádosti nebo když někteří úspěšní žadatelé včas nesplnili podmínky pro přiznání dotace nebo od smlouvy odstoupili.

    Kontroly do pěti let od uzavření smlouvy

    Podle Trylčové je v kraji největší zájem o výměnu neekologického kotle za tepelné čerpadlo. Průměrná výše přiznané dotace je 110 000 korun na jednu žádost, maximální možná výše dotace je 127 500 korun, uvedla radní. Kraj provádí kontroly během výměny kotlů i v době udržitelnosti, tedy do pěti let od uzavření smlouvy.

    Domácí kotle na tuhá paliva jsou vedle dopravy významným zdrojem znečištění ovzduší. V Plzeňském kraji se to týká především Plzně, ale i menších obcí. „V rámci stávajícího operačního programu Životní prostředí již nedojde k vyhlášení další výzvy. Ale jako člen monitorovacího výboru jsem prosazovala pokračování v podpoře na výměnu neekologických kotlů v domácnostech v dalším programovacím období, a tak zájemci o výměnu kotle budou moci v příštích letech opět žádat,“ dodala Trylčová.

  • 14.Kraj Vysočina

    Kraj Vysočina měl letos na začátku druhého pololetí možnost rozdělit ještě 30 milionů korun dotací na nákup ekologičtějších kotlů pro vytápění domácností. Přijmout tak mohl asi 200 žádostí. Žádosti lze přitom podávat do 13. listopadu. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla Eva Neuwirthová z tiskového oddělení kraje. Od roku 2016 obyvatelé Vysočiny díky dotacím dostali na výměnu starých kotlů za nové přes 787 milionů korun.

    Příspěvek na nový kotel na Vysočině dosud dostalo 4430 žadatelů. Dalších 2769 uchazečů má smlouvu, ale budou ještě předkládat vyúčtování dotace. V součtu jde tedy o 7199 výměn kotlů.

    Zmizet by mohlo až 17 procent starých kotlů

    Dotační program před pěti lety vyhlásilo ministerstvo životního prostředí s cílem zlepšit čistotu ovzduší v Česku. Peníze na nákup nových kotlů posílalo do krajů ze zdrojů Evropské unie. První dotační kolo na Vysočině začalo v lednu 2016. Pokud budou rozdělené i zbývající peníze, mohla by se Vysočina zbavit přibližně 17 procent kotlů na tuhá paliva v rodinných domech z počtu, který vyplynul ze sčítání lidu v roce 2011.

    Vysočina patří mezi kraje s nejčistším ovzduším v Česku, podle dlouhodobých měření má ale i svá slabší místa. Kvalita ovzduší se zhoršuje v topné sezoně. V souvislosti s dotacemi na nové kotle má kraj zatím jen ohlasy od některých starostů a obyvatel, kteří ale uvádí, že se ovzduší v jejich obcích zvlášť v zimě zlepšuje.

    Ve druhém kole byl větší zájem o plyn

    Podle sčítání lidu z roku 2011 používalo v kraji kotel na tuhá paliva přes 43 000 domácností. Podle informací kraje to byly kotle emisních tříd jedna až pět, ale také kotle uvedené na trh před rokem 2000, které emisní třídu stanovenou ani neměly. Provoz kotlů na tuhá paliva první a druhé emisní třídy bude zakázaný od září 2022.

    Zatímco v prvním kole dotací byl na Vysočině mezi veřejností největší zájem o kombinovaný kotel na uhlí a biomasu, ve druhém kole domácnosti pořizovaly zejména kondenzační plynové kotle a tepelná čerpadla. V posledním dotačním kole otevřeném od loňského října dostávali lidé příspěvek na výměnu zastaralých kotlů na tuhá paliva s ručním přikládáním za nové kotle na biomasu, tepelná čerpadla nebo plynové kondenzační kotle. Podrobnosti jsou na webu kraje.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud