Stát bude zkoumat „supersuroviny“. Lithium je stále ve hře, i uran a zlato

Autor: ČTK, Mii - 
8. března 2020
10:57

Stát připraví do konce příštího roku program geologického průzkumu s názvem Bez nerostů nevyrostu zaměřený na nerostné suroviny využívané v nových moderních high-tech odvětvích. Vyplývá to z podkladů pro doplnění Surovinové politiky ČR v oblasti nerostných surovin, které v pondělí probere vláda. Materiál dále počítá s ustanovením takzvaných superstrategických surovin, jejichž možnou těžbu zváží vždy nejdříve stát. Půjde o zlato, lithium, uran, rubidium a cesium.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že u zmíněných zdrojů nebude platit současná praxe, že kdokoliv si zažádá o jejich geologický průzkum a udělá ho, tak poté může těžit. „U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,“ řekl ministr. „Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji tento geologický průzkum nezajímá, tak to půjde na komerční subjekty,“ dodal.

Předkládaný dokument kromě toho zachovává i skupinu takzvaných kritických nerostů, které jsou mimo jiné důležité pro průmysl. Patří mezi ně antimon, beryllium, fluorit, germanium, chróm, indium, kobalt, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit, wolfram, tantal, zirkonium a titan.

Program zjistí prioritní suroviny

Změna, anebo doplnění obou skupin nerostů je možné výhradně v rámci řádné aktualizace Státní surovinové politiky, podotýká materiál. „Na zkoumání ložisek těchto nerostů a jejich potenciálních ložiskových výskytů a zdrojů na českém území má stát speciální zájem,“ dodává.

Plánovaný program geologického průzkumu vypracují ministerstva průmyslu (MPO) a životního prostředí (MŽP) ve spolupráci s Českou geologickou službou a dalšími státními podniky a institucemi. Program má obsahovat výčet prioritních komodit a lokalit, na které bude připravovaný geologický průzkum zaměřen.

Peníze na úvodní rešeršní práce nezbytné pro přípravu programu poskytne ze své rozpočtové kapitoly MPO. Samotný geologický průzkum nadějných lokalit, které z rešerše vzejdou, má být pak financován ze státního rozpočtu - například s využitím části peněz, které MPO a MŽP získávají z úhrad z vydobytých nerostů, nebo využitím programů aplikovaného výzkumu vyhlašovaných Technologickou agenturou ČR.

Spory o lithium

O roli státu při těžbě nerostných surovin se v posledních měsících debatuje především v souvislosti s možnou těžbou lithia u Cínovce v Krušných horách. Možnost těžby tohoto kovu v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před parlamentními volbami v roce 2017. Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) tehdy krátce před volbami podepsala s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) memorandum o těžbě. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů.

Předloni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Firma má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje. Loni v červenci bylo oznámeno, že možnosti těžby lithia v Česku prozkoumá energetická skupina ČEZ, vlastněná ze 70 procent státem. ČEZ tehdy uvedl, že EMH, která má na těžbu u Cínovce přednostní právo, půjčí dva miliony eur (asi 51 milionu Kč) a následně se rozhodne, zda do EMH vstoupí. Rozhodnutí má padnout do konce letošního března.

V listopadu EMH uvedla, že se s ČEZ podmínečně dohodla na strategickém partnerství a výrazné investici do cínoveckého projektu. V případě dokončení dohody získá ČEZ za 34,06 milionu eur (asi 870 milionu Kč) podíl 51 procent ve firmě Geomet, české dceřiné společnosti EMH, která vlastní práva na těžbu.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud