Pekelná D1: Začnou nové opravy na 7 úsecích a 71 kilometrech. Kde budou uzavírky?
První letošní práce na opravách dálnice D1 začnou v sobotu. Rekonstrukce bude letos pokračovat na sedmi úsecích s celkovou délkou 71 kilometrů, do konce roku chce stát otevřít 37 kilometrů. Jde o největší část od zahájení oprav před sedmi lety. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Dálnice by měla být dokončená v příštím roce.
V sobotu začnou první přípravné práce u sjezdu na Benešov na 21. kilometru. V noci ze soboty na 29. února pak budou stavaři demolovat dva dálniční nadjezdy u Humpolce.
Na dalších úsecích bude rekonstrukce zahájena během března a dubna. Zásadní část prací pak bude pokračovat od 6. března, kdy stavaři zahájí další opravy na úsecích u Mirošovic a u Velkého Meziříčí.
Opravy letos budou pokračovat na všech dosud nedokončených úsecích. Do konce roku by práce měly skončit na úsecích Mirošovice-Hvězdonice, Soutice-Loket, Humpolec-Větrný Jeníkov a obchvatu Velkého Meziříčí.
Plán rekonstrukce D1: Opravy byly naplánovány od 22.2.2020 | Ministerstvo dopravy ČR
Celkem by na konci letošního roku mělo být hotovo 127 kilometrů dálnice, což je přibližně 80 procent z celkové délky. Poslední tři úseky, které mají celkovou délku 34 kilometrů, plánují silničáři otevřít v příštím roce.
Během letošní rekonstrukce dálnice D1 budou na pěti opravovaných úsecích hlídat rychlost úsekové radary. Rychlost na nich bude snížena na 80 km/h.
Video Havlíček: Doprava je hypernáročná, ale zvládnu to
Řidiči budou mít podle Havlíčka po dobu rekonstrukce k dispozici vždy dva pruhy v obou směrech, v opravovaných úsecích budou ovšem zúženy.
„Chci také posílit komunikaci s řidiči, aby měli co nejvíce informací o postupu modernizace, věděli, co se chystá, a mohli se tomu přizpůsobit,“ uvedl.
Opravy D1 jsou rozděleny do 20 úseků, 13 z nich je dokončeno. Kompletní rekonstrukce D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou začala v roce 2013. Dosud je hotovo 90 kilometrů. Opravy měly být původně dokončeny už letos, práce ale nabraly zpoždění.
Video Babiš o odchodu Kremlíka: Nechová se standardně
Témata:
Související
Brouk Pytlík, Havlíček, ten nás zachrání. Měsíčník Reportér v červnu 2019 poukázal v článku „Insolvence, dotace, kmenové buňky. Obchody pana ministra“ na sporné podnikání Karla Havlíčka v minulosti, které vyvolává pochyby. V 90. letech začal podnikat v obchodu s elektronikou, pracoval ve firmě ElCom, kde později působil jako jednatel. Společnost ElCom skončila v březnu 2003 v konkurzu, který bývalí obchodní partneři označují za připravený podraz. V insolvenčním řízení skončil také výrobce umělého kamene Technistone, tehdy největší firma skupiny Sindat, kde Havlíček od roku 2007 působil jako generální ředitel. Firma Technistone na sebe roce 2010 podala návrh na insolvenční řízení zároveň s žádostí o reorganizaci, která byla úspěšná, ale již s jinými investory než skupinou Sindat. Poté Karel Havlíček se skupinou Sindat investoval do holdingu SinBio zabývajícího kmenovými buňkami a biomedicínou. Holding v roce 2012 získal státní souhlas ke klinické studii a použití kmenových buněk u pacientů trpících amyotrofickou laterální sklerózou. Jako lékařská autorita vystupovala v této studii profesorka Eva Syková. Ze zákona jsou studie pro testované pacienty zdarma, ale pacienti obvykle platili sto padesát tisíc za jednu dávku buněk. Formálně šlo ovšem o „dar“. Účinnost léčby se neobjevila. pacienti vyléčeni nebyli. Vedení akademie věd, v jejímž objektu firmy holdingu SinBio prováděly studie, si nechal provést kontrolu za období od roku 2013 do počátku roku 2016. Na jejím základě pak vedení akademie konstatovalo, že Eva Syková manažersky i eticky selhala stejně jako někteří její kolegové. Podle této zprávy jednali spíš v zájmu soukromé firmy než veřejné instituce a zapříčinili postupné ovládnutí Bioinovy soukromými investory. Zpráva také uvádí, že firmy spojené s Karlem Havlíčkem zase například využívaly velmi drahé čisté prostory, ale platily za standardní, nebo že některé drahé přístroje nakupoval ústav, ale využívala Bioinova. Kauza vešla ve známost také díky pořadu Reportéř