14°C
„Tajný“ byznys, který ničí zdraví i přírodu: V nelegálních pesticidech se točí miliardy
V Evropě potichu bují kriminální aktivita, která dlouhodobě zaměstnává detektivy po celém kontinentu. Ohrožuje zdraví lidí, zvířat i životní prostředí, přesto se o ní příliš nemluví. Řeč je o černém trhu s pesticidy - místě, kde lze získat látky, které byly kvůli své škodlivosti zakázané. Přesto po nich spousta lidí touží a nebojí se kvůli tomu obejít zákon. Zároveň zde „frčí“ padělky zavedených látek. Podle Miluše Kusendové-Dvoržákové z České asociace ochrany rostlin je až 17,9 procenta pesticidů, které skončí na českých polích, nelegálních či padělaných. Problém označila za velký.
Když se řekne padělek, většina lidí si představí spíše kabelku či parfém. Ve velkém se ale padělá i v chemickém průmyslu, kam pesticidy spadají. Kanystr přípravku k ochraně rostlin (POR) může vyjít na pořádné peníze, a kde jsou peníze, je i prostor pro podvody. Zároveň se každým rokem rozšiřuje seznam pesticidů, které jsou zakázané. Výsledkem je černý trh, který svým rozsahem a výnosem patří mezi jeden z největších v celé Evropě. Ročně jím protečou peníze v řádech miliard eur.
Problém je spojený s tím, že regulace pro přípravky na ochranu rostlin jsou přísné. A musí být. Pesticidy jsou v přímém kontaktu s plodinami, které konzumujeme, proto před jejich uvedením na trh prochází dlouhým procesem testování. Ten zajistí, že jsou maximálně bezpečné a nikoho neohrozí.
„Systém regulující přípravky v EU je ve světě považován za jeden z nejpřísnějších; zajišťující jejich co nejvyšší možnou bezpečnost pro použití v rámci zemí EU. Vzhledem k povaze regulovaného zboží (tak jako např. u léků) k tomu existují velmi dobré důvody,“ nastiňuje Kusendová-Dvoržáková pro Blesk Zprávy. Když se totiž tyto přípravky použijí nesprávně, mohou se podle ní uvolňovat do půdy a vody nebo zanechávat rezidua v potravinách. „Jejich účinku mohou být vystaveni lidé nebo volně žijící zvířata,“ říká odbornice.
Nelegální přípravky však žádným schvalovacím procesem neprošly. „Nebyly pro ně stanoveny metody minimalizace rizik, optimální dávkování, nebylo rozhodnuto, zda v konkrétním složení s konkrétními přídatnými látkami může být uveden na trh a jestli je bezpečný. Použití nelegálních pesticidů (týká se jak padělaných produktů, tak pesticidů, které nejsou registrovány v zemi určení) představuje potenciálně mnohem větší riziko zemědělce, pro lidské zdraví a životní prostředí, než u přípravků, které řádně prošly registračním procesem,“ popisuje Kusendová-Dvoržáková, proč je existence nelegálních pesticidů problém.
Co se stane, když se do rukou nepovolaných dostanou zakázané látky na ochranu rostlin, ukazují pravidelné otravy zvířat karbofuranem. Ten obsahuje například pesticid Furadan, který je déle jak 10 let v Česku zakázaný. I když by již neměl být k dostání, stále kvůli němu každý měsíc umírají vzácní dravci. Ministerstvo zemědělství i ornitologové upozorňují, že vedle velkých zásob z minulosti se k němu lidé zřejmě dostávají nelegálně, i když Kusendová-Dvoržáková o obchodech s ním nemá informace.
Navíc karbofuran není jediný. Například mezi roky 2012 a 2016 Český hydrometeorologický ústav zaznamenal v podzemních vodách výskyt acetochloru nebo alachloru – dalších dvou látek, které jsou v EU rovněž už několik let zakázané.
Situace v Česku je třetí nejhorší v EU
Právě proto, že zakázané a falšované látky nesplňují regulace a nemají za sebou nákladné testy, mohou být nabízeny za výrazně nižší cenu. To mnoho lidí láká. „Obchod s nelegálními přípravky na ochranu rostlin patří celosvětově k nejvýnosnějším a nejatraktivnějším kriminálním aktivitám, které za posledních 10 let zaznamenaly velkou dynamiku růstu. Ačkoliv se tomuto negativnímu jevu věnuje poměrně mnoho pozornosti, ať již na národních nebo mezinárodních úrovních, objem nelegálních přípravků se každoročně zvyšuje,“ hodnotí smutnou realitu odbornice.
Česku se problém nevyhýbá, naopak je tu ještě větší než v mnoha jiných zemích. „Na základě kvalifikovaného odpadu představují nelegální přípravky až 17,9 procenta z veškerých prodejů v ČR, což je 3. nejhorší situace v rámci členských zemí EU,“ uvádí Kusendová-Dvoržáková. A dodává, že třeba v jihovýchodní Asii a Africe se podíl těchto přípravků odhaduje až na 25-30 procent. Což by dle jejích slov mělo zajímat i Čechy: „Na první pohled by se mohlo zdát, že se nás problémy v tak vzdálených regionech přímo netýkají, ale to je jen klamné zdání, neboť s postupující globalizací jsou dovozy potravin z těchto regionů do zemí EU každodenní skutečností.“
I proto se situaci dlouhodobě věnuje Evropský policejní úřad (Europol). Již pod jeho vedením proběhlo pět koordinovaných operací nazvaných Silver Axe, které byly zaměřeny na odhalování nelegálních pesticidů. Při poslední akci bylo zabaveno rekordních 1346 tun chemikálií, což je pro představu zhruba 458 plných plaveckých bazénů. Předchozí čtyři vyústily v zajištění celkem 1222 tun zakázaných a padělaných pesticidů v Evropě, přičemž za rok 2019 to bylo 550 tun a tři lidé byli zadrženi. Operace probíhaly i v Česku.
Evropská legislativa tomu nahrává
A jak se nelegální přípravky na ochranu rostlin na česká pole dostávají? Podle Kusendové-Dvoržákové ukazují orgány EU na souběžný obchod. Ten Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) definuje jako „přemístění přípravku na ochranu rostlin již povoleného v České republice jinou osobou, než je držitel původního povolení, z jiné členské země Evropské unie. Tyto přípravky mohou být na základě uděleného povolení k souběžnému obchodu zavedeny, uvedeny na trh a použity v České republice, pokud Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský stanoví, že se jedná o přípravky shodné s přípravky referenčními, tj. s přípravky povolenými v České republice“.
Jinými slovy je to stav, kdy v rámci jednotného trhu EU lze dovézt pesticid z jiného členského státu do ČR, pokud je povolen v obou zemích. To za normálních okolností může zjednodušit obchodování, ovšem zároveň to znamená, že jakmile se jednou nelegální přípravek dostane na trh EU, je velmi těžké ho odhalit. V Česku je to ještě komplikovanější z toho důvodu, že jsme vnitrozemský stát, který sousedí jen s dalšími členskými zeměmi. Může se tak stát, že někdo ze státu EU doveze do ČR pesticid, a protože tu může být prodáván pod jiným názvem, na paletě skončí nepovolená látka.
„Bohužel se způsoby, které používají sítě organizovaného zločinu při dodávání přípravků na náš trh, neustále zdokonalují, a nelegální přípravky se stávají těžko odhalitelnou součástí trhu,“ uvádí odbornice. V Česku je dozorovým orgánem prostředků na ochranu rostlin Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Na jeho webu lze dohledat, které látky jsou zakázané.
Řešení? Lepší dohledatelnost i větší postihy
Kvůli rozsahu problému Česká asociace ochrany rostlin podporuje několik opatření. Podle Kusendové-Dvoržákové usiluje především o právní úpravu, kdy by se uvádění ilegálních přípravků klasifikovalo jako trestný čin. V jiných zemích je to běžné, například ve Francii je za tento čin možné jít až na 7 let do vězení a dostat pokutu 750 tisíc eur. V Česku ale zatím podle asociace efektivní postihy neexistují.
Dále asociace navrhuje, že pod vedením ministerstva zemědělství vznikla odborná mezirezortní skupina, která by na řešení tohoto problému spolupracovala. Té by se účastnila jak Policie ČR, tak celní a finanční správa a zástupci průmyslu. A nakonec podporuje dohledatelnost přípravků na ochranu rostlin a zavedení 2D kódů, které navrhuje ministerstvo zemědělství.
Díky nim by mělo být možné sledovat kompletní cestu přípravku od výrobce přes distributora až ke konečnému zemědělci. Zatím se počítá s tím, že 2D kódy začnou platit v průběhu roku 2022.
Když si ten článek člověk přečte, tak se pak musí smát u článků "Retro" o tom, jak jsme za totáče jedli "nezdravé" potraviny, které píší a komentují hlavně zblblí mladí!!
