Brusel zakázal „jedovaté“ pesticidy: Potraviny kvůli tomu zdraží, varují zemědělci

Autor: Mii - 
24. února 2020
05:10

K ráznému kroku se rozhodla Evropská unie. Zakázala tři populární insekticidy, u kterých existuje podezření, že mohou škodit lidskému zdraví. Mezi látkami je i chlorpyrifos, který patří mezi nejpoužívanější pesticidy v Česku. Několik studií totiž naznačilo, že může poškozovat vývoj mozku u dětí. Část zákazů začala platit v únoru, zbytek vejde v platnost v srpnu. Čeští zemědělci s novinkou nejsou spokojeni, tvrdí, že za chlorpyrifos neexistuje náhrada. Na české talíře by se podle nich eventuálně mohlo dostat více chemie, jídlo navíc pravděpodobně zdraží.

Novinka se týká trojice látek chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl a thiakloprid. Ve všech případech jde o insekticidy, tedy látky, které se na rostliny aplikují proti škůdcům. Jsou – respektive byly – velmi rozšířené po celé Evropské unii včetně Česka. Chlorpyrifos byl dokonce nejoblíbenější, v minulých letech se ho podle údajů ministerstva zemědělství použilo ročně přes sto tisíc kilogramů. Thiakloprid je hned v závěsu.

Všechny látky se používají k ošetření ovoce, zeleniny, obilovin a řepky, které dokážou ochránit například před invazivní mandelinkou bramborovou. Pro zemědělce byly velkým pomocníkem. Někdy ovšem až moc velkým – kontroly často na ovoci nacházejí nepovolená rezidua právě těchto pesticidů.

Například nezisková organizace Pesticide Action Network (PAN) v loňské zprávě uvedla, že jablka a citrusy po celé EU jsou chlorpyrifosem doslova zamořené. Nejhůře z testů vyšla jablka původem z Polska, která byla navíc zakoupena v České republice. Zjištění posléze pro Blesk potvrdila Státní zemědělská potravinářská inspekce (SZPI), nadlimitní množství chlorpyrifosu objevila v roce 2018 například ve čtyřech dodávkách jablek z Polska.

Ale i v dalších potravinách. „Tento typ pesticidu, ale i přítomnost jiných dalších inspekce zjišťuje také například v kapustě nebo čínském zelí. V posledních letech odhalily kontroly nadlimitní obsahy reziduí chlorpyrifosu i u papriky, květáku, fazolových lusků, špenátu nebo mrkve,“ prozradil mluvčí SZPI Radoslav Pospíchal.

Obavy z poškození mozku i bolestí hlavy

Proč se pravidelné kontroly provádějí a proč se nakonec přistoupilo k tvrdému zákazu? Odpověď je prostá – obavy z účinků na zdraví a životní prostředí. Jak chlorpyrifos, tak thiakloprid jsou pravidelně uváděné na seznamech látek, kterým je nejlepší se vyhnout. Hmyz hubí tím, že napadají jeho nervový systém, což se ukazuje jako potenciálně nebezpečné i pro lidi.

Nejohroženější jsou v tomhle smyslu děti, u kterých je nervový systém teprve ve vývinu. Několik zahraničních studií naznačilo, že chlorpyrifos u nich může poškozovat mozek. Ekologická organizace Arnika zmiňuje navíc narušování funkce hormonů, zhoršení paměti a koncentrace, bolesti hlavy a poruchy spánku.

U thiaklopridu byly pozorovány podobné účinky, navíc má přispívat k úhynu včel. Opět napadá jejich nervový systém, kvůli čemuž včely ztratí paměť a nemohou pak najít cestu do úlu. Úbytek včel je přitom popisován jako jeden z největších ekologických problémů dneška, který může v budoucnu negativně ovlivnit celé životní prostředí. Cokoliv, co i malou mírou může k jejich úhynu přispívat, je tak postupně zakazováno.

Pak je tu problém s únikem zmiňovaných pesticidů do půdy a spodních vod. „Chlorpyrifos se uvolňuje do prostředí hlavně při jeho aplikaci jako insekticidu. Dochází ke kontaminaci ovzduší a půdy, splachem z ošetřených ploch jsou kontaminovány i vody. Může také vstupovat do prostředí odpařováním nebo uvolňováním z odpadů s obsahem chlorpyrifosu,“ uvádí Integrovaný registr znečištění (IRZ) ministerstva zemědělství s tím, že látky mohou být toxické pro vodní organismy.

Země se shodly na zákazu

Jak pro chlorpyrifos, tak pro chlorpyrifos-methyl a thiakloprid byly stanoveny limity a způsoby používání, aby se možné negativní účinky co nejvíce minimalizovaly. Státy EU ale nakonec vyhodnotily, že to nestačí, a zahájily debaty o možném celoplošném zákazu. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučil neprodloužit chlorpyrifosu licenci, která končila v lednu 2020, a Evropská komise tak skutečně neučinila.

Chlorpyrifos a chlorpyrifos-methyl od února dostal definitivní červenou kartu. Zákaz pro thiakloprid začne platit v srpnu. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) musel reagovat a okamžitě zrušil v Česku povolení pro chemické postřiky s těmito látkami.

Zemědělci: Náhrada chybí

Mohl by to být příběh se šťastným koncem, kdy Češi budou „uchráněni před jedy“, zemědělci ale upozorňují, že zákaz může mít negativní dopady. Především podle nich neexistuje za chlorpyrifos náhrada, což může vyústit ve zdražování jídla a ještě více chemie v zemědělství.

„Rozhodně nemůžeme souhlasit s unáhlenými zákazy přípravků, které nelze aktuálně plnohodnotně nahradit. Takové kroky přinesou v praxi více škod než užitku, a navíc mohou pro konečného spotřebitele zdražit celou řadu potravin,“ uvedl za Asociaci soukromých zemědělců ČR její předseda Jaroslav Šebek.

Problémem podle něj je, že zemědělci nyní budou muset sahat po jiných přípravcích, kterých není tolik. A protože jich není tolik, hmyz si na ně může snadno vytvořit rezistenci. „Povede to ke stejné absurditě jako u zákazů mořidel na osiva drobnosemenných plodin, kdy se zabrání, aby se do půdy dostalo nepatrné množství pesticidů, ty se ale následně musí plošně aplikovat na ochranu plodin vícekrát a tedy v násobně větších dávkách,“ vysvětlil Šebek.

Zástupce soukromých zemědělců navíc uvedl, že farmáře zákaz odradí od pěstování některých speciálních plodin, které jsou důležité pro zachování pestrosti naší krajiny. Už dříve byly podle Šebka prodělečné a nyní budou ještě více. Komplikace předpovídá předseda pro pěstitele řepky, cukrové řepy, čočky, hrachu, fazolí, ovoce, brambor, cibule, květáků, slunečnice, máku nebo mrkve. „Zvýšení nákladů na ošetřování těchto plodin povede nutně k růstu cen uvedených komodit,“ avizoval Šebek.

ÚKZÚZ proto slíbil, že náhrady bude hledat. „Vzhledem k tomu, že se ve všech třech případech jedná o běžně používané insekticidy, které mají významné zastoupení v pěstebních technologiích, bude ústav zkoumat možnosti náhrad pro jednotlivé plodiny a škodlivé organismy,“ uvedl ústav.

krapotkin ( 24. února 2020 13:25 )

Nic nového pod sluncem. To měli rudí papaláši už před rokem 1989.

wp2t ( 24. února 2020 11:06 )

Poturčenec horší turka, pomul­tikul­tipo­mate­nec horší multikulturíka.

wp2t ( 24. února 2020 11:05 )

Gréta udělá projev a v Česku zdraží maso, aby to nebylo zelenině líto, tak taky zdraží. Nejhezčí bylo jak po tom projevu udělali v Česku průzkum mezi dětmi zmasakrovanými multikulturní ideologií na našich školách a všichni se prsí, že až budou podnikat, tak klidně 20 procent zisku budou dávat na přírodu. To sem taky na Západě nikde neslyšel, ty si to vždycky vyhojí na nás.

wp2t ( 24. února 2020 10:59 )

Jenže v zemích bývalého východního bloku je to rychlejší a rychlejší, kdežto na Západě si to nedovolí. V Česku jsme si přistoupením na smlouvy s EU zlikvidovali totálně své zemědělství a průmysl, takže stačí dohoda dvou nadnárodních koncernů a potvrzení pár českých kolaborantů z Brusele a zdražení je na světě.

nefritek ( 24. února 2020 10:52 )

Nyní asi dva dny pršelo, potraviny zdraží.
Byla mírná zima, potraviny zdraží.
Bude studené jaro, potraviny pro jistotu zdraží.
Kdyby náhodou bylo ideální počasí celoročně (což nebude nikdy, protože některé plodiny vyžadují víc nebo méně vody), potraviny zdraží. Protože to byla vyjímka na kterou nelze spoléhat.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud