„Rakovinný“ postřik na plevel mizí z českých polí. Toman potěšil číslem
V Česku meziročně klesla spotřeba kontroverzního postřiku na plevel. Glyfosátu se použilo 558 tisíc kilogramů, což je o čtvrtinu méně než předešlý rok. Uvádí to výroční zpráva o plnění Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů, kterou ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) prezentoval vládě. Česko od ledna zakázalo používání glyfosátu pro urychlení dozrávání a vysušování obilovin a řepky a také jeho plošnou aplikaci.
„Neustále hledáme způsoby, jak snižovat používání přípravků na ochranu rostlin, a v českém zemědělství se nám to daří,“ chlubil se Toman. Podle něj nejvíce klesla spotřeba herbicidů, látek podporujících sušení a fungicidů, naopak vzrostlo používání biopreparátů. „Nově připravujeme dotační titul pro pěstitele cukrové řepy zaměřený na mechanickou likvidaci plevele, která nahradí plošný chemický postřik,“ dodal.
Způsobuje, nebo nezpůsobuje rakovinu?
Glyfosát se řadí mezi herbicidy. Vyvinula ho společnost Monsato, která produkt na trh uvedla pod názvem RoundUp. Postřik je velmi oblíbený mezi českými zahrádkáři, dříve by se jen těžko hledal záhon, kde RoundUp nikdy nebyl použit. Poslední roky se ale spekuluje o tom, že způsobuje rakovinu.
Karcinogenní účinky naznačuje řada studií, naposledy například výzkum Washingtonské univerzity. Podle něj může chemikálie až o 41 procent zvýšit riziko vzniku rakoviny lymfatických uzlin, vědci pozorovali jasný vztah. Za pravděpodobný karcinogen považuje glyfosát Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny.
Shoda, že látka opravdu způsobuje rakovinu, přesto nepanuje. Pochybnosti zaznívají zejména v Evropě, kde se k názoru „spíše neškodlivý“ přiklonily Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Jelikož se o jejich posudky opírá Evropská komise, koncem roku 2017 došlo v EU k prodloužení licence chemikálie na pět let.
Jenže podle některých kritiků bylo toto rozhodnutí ovlivněno tlakem agrárních společností, které glyfosát používají. Tvrdí to například rakouští vědci Stefan Weber a Helmut Burtscher-Shaden, kteří zveřejnili zprávu, že německý úřad při posuzování rizik látky jen kopíroval z materiálů Monsato. Zástupci úřadu to odmítli.
U soudů se hraje o miliardy
Zůstalo tak na členských státech, zda si glyfosát zakážou samy. Úvahy na toto téma padaly i v Česku, ovšem ministerstvo zemědělství nakonec od zákazu ustoupilo. V lednu vešlo v platnost pouze omezení, že látka se nesmí používat pro urychlení dozrávání a vysušování plodin, které jsou určeny ke konzumaci. Argument byl ten, že neexistuje efektivní náhrada.
Zatím nejdále došlo Rakousko, které si na začátku července odhlasovalo kompletní zákaz. Zbývá jen podpora horní komory parlamentu a podpis prezidenta Alexandera Van der Bellena. Jistá omezení vládnou i v Itálii, Francii nebo Portugalsku.
Zcela jiná situace panuje v USA. Zde proběhlo několik soudů, ve kterých lidé nemocní rakovinou požadovali po společnosti Monsato finanční nápravu. Byli totiž přesvědčeni, že za jejich nemoc mohla manipulace s RoundUpem. V posledním případě dal kalifornský soud manželskému pár za pravdu a přisoudil jim odškodnění 46 miliard korun.
Nicméně i když k zákazu v Česku nedošlo, ministerstvo zemědělství je podle svých slov odhodláno na snižování chemie v pěstování pracovat. Na podporu alternativních prostředků má vypsané finanční pobídky. „O zvyšujícím se využívání biologické ochrany v ČR vypovídá objem peněz vyplacených v tomto dotačním programu. V roce 2015 to bylo 5,9 milionu korun, v roce 2016 to bylo sedm milionů korun, v roce 2017 bylo vyplaceno 8,6 milionu a v roce 2018 částka dosáhla 10,4 milionu korun,“ uvedl tiskový mluvčí Vojtěch Bílý.
