Unijní bič na „zlé“ obchodníky: Má pomoci řešit i dvojí kvalitu výrobků. Co přináší?

První část legislativy vešla v platnost 7. ledna a jde o revizi pravidel na ochranu spotřebitele v online prostoru. Internetové obchody například již nesmějí uvádět tzv. nepravé slevy, tedy uměle navyšovat cenu, aby lidé měli pocit, že zboží bylo výrazně zlevněno. Nově musí obchodníci při slevových akcích ukazovat v kolonce „původní cena“ takovou nejnižší cenu, za kterou během posledních 30 dní skutečně zboží prodávali. Pokud by to porušili, hrozí jim pokuta až 4 procenta ročního obratu.

Jde přitom o praktiku, u které byly české e-shopy několikrát přistiženy. Jak zjistila analýza společnosti Apify při výprodejové akci Black Friday v roce 2017, velké české internetové obchody s elektronikou uváděly na svém webu slevy okolo 80 procent, přitom reálná sleva byla mezi 20-30 procenty. Toto chování v minulosti několikrát kritizovala Česká obchodní inspekce (ČOI).

Opraváři rozkryli, jak fungují „kazítka“ v českých výrobcích. Zmínili i „největší šmejd“

Dále novinka zavádí stejná pravidla pro placené a bezplatné služby. Provozovatelé bezplatných digitálních služeb totiž občas za pochodu měnili svá pravidla, což často končilo shromažďováním osobních dat. Bránit se proti tomu šlo komplikovaně, jelikož řada spotřebitelských práv byla vymahatelná pouze v situaci, kdy lidé za službu platili. Nově musí být informace o fungování bezplatných služeb poskytnuté jasně, včetně podmínek ukončení.

Už žádný přeprodej vstupenek a falešné recenze

Změny pokračují. Mění se pravidla nakupování v galeriích a tržištích typu Amazon, aby lidé měli vždy jasno, od koho nakupují – zda od soukromé osoby, provozovatele obchodu apod. Díky tomu budou lépe informovaní, s kým smlouvu uzavírají a co z toho plyne. Nákupy od soukromé osoby totiž nejsou tolik chráněny.

Rovněž musí být na cenových srovnávačích i v těchto tržištích transparentně uvedeno, podle jakých kritérií byly nejvýše umístěné nabídky poskládány. Hlavně aby bylo zřetelné, zda nejvýše umístěná nabídka není reklama. A relativně velký průlom znamená vyslovený zákaz vkládání falešných recenzí k produktům – z nějakého důvodu to dosud v žádném nařízení nebylo explicitně řečeno. Pokud obchod nedokáže zajistit, že zobrazované recenze pochází od skutečných nakupujících, může mu být přikázáno přestat je zcela zobrazovat.

Jsme dál popelnice Evropy, zoufají si Češi. Sdružení: Problém je v nás, ne v Bruselu

Zároveň pokud člověk narazí na internetu na e-shop, který mu ukazuje cenu vypočítanou pomocí speciálního algoritmu, nově o tom obchodník musí informovat. Podobná praktika měnění ceny totiž skutečně existuje, byť není příliš známá. E-shopy díky tzv. cookies znají historii vašeho internetového prohlížení, a pokud vyhodnotí, že o jejich zboží máte velký zájem, stává se, že ji uměle navýší a vy to ani nezjistíte.

Poslední výraznou změnou je konec automatického předprodeje vstupenek. Každý jistě někdy narazil na situaci, kdy chtěl navštívit koncert, ale minutu po spuštění prodeje byly vstupenky vyprodány. Často za to mohou roboti, kteří pak lístky přeprodávají dráž. Podle nových pravidel by to nemělo být možné.

Vyšetřovatelé můžou „preparovat“ zboží

Česká europoslankyně Věra Jourová, která je místopředsedkyní Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, věří, že Nová dohoda pro spotřebitele bude mít na životy lidí pozitivní efekt. A to i v oblasti dvojí kvality. „Nová pravidla zvýší ochranu spotřebitelů v digitálním světě, kterou si právem zaslouží. EU také říká NE produktům prodávaným jako identické v jiných členských státech, i když identické nejsou,“ uvedla v prohlášení.

Okrádají důchodce po telefonu. Ministerstvo si posvítí na praktiky šmejdů

Vedle nových ochranných opatření totiž 17. ledna vchází v planost i aktualizované nařízení o spolupráci v ochraně spotřebitele. To nastavuje nová pravidla, jak mezi sebou vyšetřovací orgány mají při podezření na nekalé praktiky spolupracovat. Dává jim hlavně nové pravomoci – vyšetřovatelé mohou zboží nakupovat, rozmontovat, zkontrolovat a otestovat, zda se příliš neliší od stejného zboží prodávaného na jiných trzích. V případě vážného podezření na nekalosti si pak orgány mohou vyžádat od bankovních společností doplňující informace o obchodníkovi.

Členské státy nyní mají dva roky, aby novinky implementovaly do své vlastní legislativy. Jourová doporučuje, ať tak všichni učiní co nejdříve. „Tato nová pravidla neochrání spotřebitele před nepoctivými obchodníky a online podvodníky, dokud nebudou lokálně zavedena. Důrazně vybízím všechny členské státy, aby zajistily bezodkladnou implementaci nových pravidel,“ vzkázala eurokomisařka.

Kompletní zákaz dvojí kvality nepadl

Otázkou nicméně zůstává, zda Evropská unie skutečně dává NE dvojí kvalitě výrobků. Na jednání minulý rok to vypadalo spíše jako opatrné ANO. Do Nové dohody pro spotřebitele se nedostala verze, aby dvojí kvalita výrobků byla automaticky považována za nekalou obchodní praktiku. Vzniklo jakési kompromisní řešení, které počítá s tím, že aby byly ve dvou zemích dva výrobky ve stejném obalu a s jiným složením, musí pro to existovat legitimní důvod a lidé o tom musí být informováni.

Europoslanci „vykastrovali“ směrnici. Místo zákazu bude dvojí kvalita legální

Dvojí kvalita je tedy v určitých situacích stále povolena. I proto se již loni české ministerstvo zemědělství zavázalo k zavedení vlastních a výrazněji přísnějších pravidel. Zákaz má obsahovat novela zákona o potravinách, ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) chce obchodníky za rozdílně kvalitní výrobky ve stejných obalech pokutovat 50 miliony korun. Na dodržování zákazu bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Stále však není vyloučeno, že EU přeci jen nepřesune dvojí kvalitu do kolonky nekalých praktik. Evropská komise při schvalování rozhodla, že dva roky od nabití účinnosti nové legislativy proběhne zhodnocení, zda opatření posloužilo k postupnému vymýcení problému. Když bude přetrvávat, má padnout původní přísný zákaz.