Kalousek a Špidla počítají výhody EU. Klause štve lístek Čechů „na Titanic“

  • Autor: Vera Renovica,Dalibor Zítko - 
    2. 5. 2019
    05:02

    I na prvního máje před patnácti lety se líbaly dvojice pod třešňovými květy a další si připomínali Svátek práce. Přesto byl ale tento den něčím neobvyklý: Česko se totiž stalo součástí Evropské unie. A zatímco tehdy v referendu takřka 80 procent lidí podpořilo vstup do »osmadvacítky«, dnes to vypadá jinak…

    Jak totiž naznačují výsledky exkluzivního průzkumu pro Blesk, který zpracovala agentura Phoenix, lidí, kteří odpověděli na otázku spokojenosti se členstvím EU »ano«, je pouhých 45 procent.

    Zbytek buď neví (20 %), anebo je rovnou nespokojených (35 %). Proti vstupu Česka do eurozóny je pak striktně 68 % respondentů a evropské volby k urnám rozhodně nepřilákají 69 procent lidí a lidi nejvíce štve neschopnost Unie rychle reagovat na problémy, jako byla uprchlická krize.

    Dozvuky »velkého evropského rozhodnutí«, které před patnácti lety kritizoval (leč nesabotoval) nejhlasitěji tehdejší premiér Václav Klaus (77), jsou zřetelné i v odpovědích, které Blesk nasbíral mezi klíčovými osobnostmi republiky. V kostce? Evropo, díky za mír, společný trh i dotace, ale potřebuješ reformu! Otázka zněla, jaké jsou pro politiky největší plusy a naopak minusy členství Česka v osmadvacítce. 

  • 1.Mirek Topolánek (62)

    (premiér v době českého předsednictví EU)

    „Plusem je potvrzení příslušnosti k západnímu civilizačnímu okruhu, začlenění do ekonomické spolupráce a sdílení společného trhu. Jako zápor vidím rezignaci na »západní hodnoty« a zakrývání problémů. Vadí mi i přílišná byrokracie či regulace trhu.“

    Mirkovi Topolánkovi vadí přílišná byrokracie EU.Mirkovi Topolánkovi vadí přílišná byrokracie EU. | Foto čtenář Aha!, ara

  • 2.Vladimír Špidla (68, ČSSD)

    (premiér v době vstupu do EU)

    „Hlavním přínosem je všeobecné posílení vlivu České republiky. Další výhodou je urychlení ekonomického růstu a obecné zvyšování životní úrovně. Zřetelné nevýhody nejsou. Jen přibližování k životní úrovni našich západních sousedů probíhá pomaleji, než jsme očekávali.“

    Vladimír Špidla jako premiér podepisoval smlouvu o vstupu do EU.Vladimír Špidla jako premiér podepisoval smlouvu o vstupu do EU. | profimedia.cz

  • 3.Miroslav Kalousek (58, TOP 09)

    (ministr financí v době českého předsednictví EU)

    „Obrovským plusem je účast na Evropském jednotném trhu, což je nejbohatší trh na světě. Kdybychom nevstoupili do EU, byli bychom dnes zhruba o třetinu chudší. Záporem je, že globální svět vyžaduje často rychlé rozhodování a dohoda 28 zemí bývá často komplikovaná a pomalá.“

    Miroslav Kalousek (TOP 09)Miroslav Kalousek (TOP 09) | Profimedia.cz

  • 4.Vladimír Dlouhý (65)

    (prezident Hospodářské komory)

    „Zásadním přínosem je přetrvávání míru a začlenění do společného trhu. Mám ale obavu, že elity nastavily diskusi mimo ekonomické otázky a musíme dát pozor, aby v EU nedošlo ke schizmatu, který by mohl nacionalistické a ozbrojené konflikty znovu přivodit. Proto je nutná reforma.“

    Dlouholetý prezident Hospodářské komory Vladimír DlouhýDlouholetý prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý | profimedia.cz

  • 5.Věra Jourová (54, ANO)

    (česká eurokomisařka)

    „Společně jsme prostě silnější a jsem ráda, že se ČR neutápí sama v řadě problémů a připojila se k celku se stabilním ekonomický prostředím a mírovým soužitím států. Negativem Unie je, že se někdy přijímají kompromisy, a ty ne všem vyhovují. A někdy je EU nesrozumitelná pro běžné občany.“

    Eurokomisařka Věra Jourová na galavečeru amerického časopisu Time věnovanému 100 osobnostem roku 2019Eurokomisařka Věra Jourová na galavečeru amerického časopisu Time věnovanému 100 osobnostem roku 2019 | Blesk/Jakub Poláček

  • 6.Cyril Svoboda (62, KDU-ČSL)

    (ministr zahraničí v době vstupu do EU)

    „Vstupem do EU jsme získali obrovskou výhodu fungujícího jednotného trhu a schengenského systému. Navíc je to první projekt demokratické Evropy, který zajistil od druhé světové války mír. Bohužel je řada předpisů EU ovlivněna lobbistickými zájmy velkých hráčů.“

    Cyril Svoboda byl v době vstupu do EU ministrem zahraničí.Cyril Svoboda byl v době vstupu do EU ministrem zahraničí. | abl

  • 7.Václav Klaus (77)

    (prezident v době vstupu do EU)

    „Žádný jednoduchý ukazatel, který by kvantitativně řekl ‚plus nebo minus‘ neexistuje. Vstup do EU bych porovnal s koupením si velmi drahého lístku na nejmodernější parník historie – Titanic. Na tomto parníku se chvíli vezeme, stálo to hodně a stojí to víc a víc, ale nikdo neuvažuje o tom, že brzy narazíme na ledovec, který mnozí vidíme, ale většina se tváří, že neexistuje.“

    Václav Klaus ve studiu Blesku po 1. kole prezidentských voleb (15. ledna 2018)Václav Klaus ve studiu Blesku po 1. kole prezidentských voleb (15. ledna 2018) | Foto Blesk - Mária Rušinová
     

  • 8.Naše členství v číslech

    Dojmy má každý vlastní, čísla ale po patnácti letech mluví jasně: Unie nám toho hodně dala, ale pokud jde o výši mezd, jsme pod průměrem. Zato ceny nám rostou…

    15 – tolik let jsme součástí EU

    741 – tolik miliard korun činí náš čistý zisk od Unie (do evropského rozpočtu jsme odvedli 565 miliard, ale získali 1,31 bilionu Kč)

    83 – na tolika procentech průměru je Česko z hlediska životní úrovně (v roce 2004 jsme byli na 69 procentech)

    87 – tolik procent evropského průměru platí Češi za energie (u potravin je to 83 procent, u alkoholu také 83 procent)

    383 000 – o tolik korun méně vydělají ročně Češi ve srovnání s celoevropským průměrem (ČR: 257 000 Kč, EU: 640 000 Kč)

hejhej ( 2. května 2019 14:59 )

O přijetí eura by se měo rozhodovat v referendu a ne, že o nás budou
rozhodovat nějací chemici a poslanci se statícových platech a důchodech.
 

havran2 ( 2. května 2019 10:29 )

Starý Klaus může tak zalézt do kanálu i s Kalouskem ! ! !

hadraplan ( 2. května 2019 10:00 )

Čorlpero bude škodit i po smrti

starena ( 2. května 2019 09:43 )

Možná nějací ano, ale kteří?

zdenek43 ( 2. května 2019 09:21 )

Pracovat se statistikami bez pokory ovšem jde.... že během českého
členství v EU:
vzrostl státní dluh 3,3×;
vzrostla zadluženost českých domácností 3,3×;
vzrostl 1,8× počet přerušených studií českých vysokoškoláků;
klesla výroba jatečního skotu o 12 % a jatečních prasat o 40 %;
klesl počet nově dokončených bytů o 11 %;
vzrostl počet neuspokojených žádostí o umístění ve vybraných
zařízeních sociálních služeb o 60 %;
klesla relace čistého průměrného důchodu k čisté průměrné mzdě
z 55,2 % na 51,8 %;
zdražil chleba o 60 %.

+ + + Co ale určit můžeme, bez ekonometrie, bez statistiky, jen na základě
zdravého rozumu, jsou obecné náklady našeho patnáctiletého členství
v Unii:
Už zase jsme si zvykli čekat na příkazy odjinud. Po Vídni, Berlínu a
Moskvě čekáme na nápady z Bruselu.
Už zase se učíme žebrat.
Už zase se v nejzákladnějších momentech lidského života vzdáváme
vlastního rozumu a citu a přijímáme tupé, ubohé nehodnoty, které jdou
proti přirozenosti.
Už zase se učíme lhát a přetvařovat, už zase mluvíme jinak, než
myslíme, už zase „myslíme nahlas“ jen v souladu s tím, co „se
může“.
Už zase si křivíme páteř v předklonu před poradci, kteří nám
dovážejí úředně prefabrikovaná moudra.
Už zase se učíme ideologii a jediný správný světonázor.
Už zase upřednostňujeme zájmy cizích mocností před našimi národními
zájmy.

Nestačí plesnivé stěny znovu nalíčit, je potřeba oprýskat staré vrstvy
nátěru, možná jednu, dvě zdi zbořit, a postavit je znovu. Nestačí
opravit pár odstavců v Lisabonské smlouvě, je potřeba vrátit se před
Maastricht.
Nestačí vyměnit předsedu Komise, je potřeba vrátit EU z pokusu
o superstát zpět k pouhé mezivládní spolupráci suverénních členů.
Neneseme totiž odpovědnost ani za „Evropu“, ani za „Unii“, ale za
Českou republiku.
Naše členství v EU není naší výsadou. Není privilegiem. Není důvodem
k vděčnosti. Je jen historickou okolností, která nějakou chvíli potrvá,
a pak se zase změní. ....

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud