Co za miliardy z Bruselu vzniklo ve vašem kraji? Česko slaví 15 let v EU

  • Autor: peb,ČTK - 
    30. 4. 2019
    06:20

    Už ve středu oslaví Česká republika 15 let od vstupu do Evropské unie. Kolik evropských peněz za tu dobu Češi načerpali a za co je utratili? Podívejte se na velký přehled po jednotlivých krajích. 

  • 1.Plzeňský kraj načerpal přes 60 miliard

    V Plzeňském kraji získali dosud na dotacích z Evropské unie přes 60 miliard korun. Jde o součet peněz z končícího a minulých plánovacích období EU a podpory z předvstupních fondů, kterou regiony získávaly ještě před rokem 2004, kdy se ČR stala členem EU. Nejvíce dotací mířilo do dopravy.

    Doprava, kam mířilo nejvíce peněz, je financována z operačního programu Doprava (silnice I. třídy, dálnice a železnice) i z programu IROP (krajské silnice II. a III. třídy, přestupní terminály a vozy MHD). Téměř 2,5 miliardy Kč dotací bylo využito napříkad na pokračující přestavbu železničního uzlu v Plzni. Téměř 190 milionů Kč pak na obchvat Staňkova na státní silnici, více než 400 milionů Kč na krajské silnice Dlouhá Ves-Radešov a na dokončení obchvatu Rokycany-Hrádek. Plzeňské dopravní podniky dostaly přes 180 milionů Kč na nákup 19 trolejbusů a Plzeň 94 milionů Kč na terminál Šumavská u vlakového nádraží.

    Významně bylo také dotováno životní prostředí, vzdělávání, inovace a podnikání a národní kulturní památky. Hodně oblastí, o něž mají města a obce zájem, už se v končícím období nepodporuje. Jde například o opravy místních komunikací, veřejných prostranství, obecních objektů, výstavbu domovů pro seniory a projekty cestovního ruchu a kultury.

    Téměř 190 milionů Kč  z evropských peněz šlo na obchvat Staňkova v Plzeňském kraji.Téměř 190 milionů Kč z evropských peněz šlo na obchvat Staňkova v Plzeňském kraji. | profimedia

  • 2.V Libereckém kraji peníze tekly do památek

    Zájem o památky v Libereckém kraji se po vstupu Česka do Evropské unie před 15 lety výrazně nezvýšil. Cizinci stabilně tvoří zhruba čtvrtinu návštěvníků. Převažují Němci, ubylo třeba Rusů, přibylo naopak Poláků. Třeba na zámku Frýdlant tvoří Poláci polovinu návštěvníků, tam už také proto na sezonu najímají jako průvodce rodilé polské mluvčí, řekl dnes ředitel Národní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec. Se vstupem do EU se podle něj výrazně zvýšila hlavně možnost získat dotace z evropských a také třeba norských fondů na obnovu.

    Nejvýrazněji jsou evropské peníze vidět právě na Sychrově, který je z osmi hradů a zámků NPÚ v Libereckém kraji nejnavštěvovanější. Jen do úpravy parku včetně aleje Rohanka investoval národní památkový ústav v minulých letech 15 milionů korun, velkou část nákladů získal právě z Evropské unie. Norské fondy zase podle Kadlece pomohly financovat obnovu sychrovské oranžerie, která v parku tvoří přirozený protějšek zámku. Rekonstrukce budovy z 30. let 19. století stála zhruba 30 milionů korun. Dnes slouží návštěvníkům jako kavárna a konají se tam i společenské a kulturní akce.

    Evropská unie ale přispěla také například na revitalizaci parku a rybníka u zámku Frýdlant, obnovou prošly i parky u hradu Grabštejn nebo zámku Hrubý Rohozec. Největší akce na památkách NPÚ v Libereckém kraji financovaná z EU se ale teprve připravuje. Na záchranu konírny ve zchátralém hospodářském dvoře zámku v Zákupech se podařilo získat z fondů unie více než 95 milionů korun. Stavba ze druhé poloviny 17. století je nejcennější částí zámeckého areálu. Náklady na její obnovu se zatím odhadují na 117 milionů. „Ceny dodavatelských prací ale šplhají neskutečně nahoru. Uvidíme, co s tím udělá soutěž,“ dodal Kadlec.

    V Libereckém kraji evropské peníze tekly do památek. Na fotce je zámek Frýdlant.V Libereckém kraji evropské peníze tekly do památek. Na fotce je zámek Frýdlant. | profimedia.cz

  • 3.Vysočina dostala 4,6 miliardy jen na silnice

    Vysočina zatím dostala z evropských fondů jen na obnovu krajských silnic 4,6 miliardy korun. Díky dotacím z Bruselu už samotný kraj uskutečnil okolo 500 akcí, týkaly se například i nemocnic, škol, přeměny sociálních ústavů a památek. Další velké objemy peněz z evropských programů čerpají obce, státní a nestátní organizace a podnikatelé. Vysočina se tak zbavila i nebezpečné skládky odpadu v Pozďátkách a získala dva vědeckotechnické parky, jeden ale zkrachoval.

    Samotný Kraj Vysočina získal z fondů EU od roku 2005 skoro devět miliard Kč. „Díky nim se nám podařilo prozatím realizovat projekty za více než 12,5 miliardy,“ sdělil  hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD). Připomněl mimo jiné stovky milionů, které plynuly do krajských nemocnic. „Stojí nové pavilony, opravené jsou lůžkové budovy, nakoupeno je špičkové nejen diagnostické vybavení,“ uvedl. Zmínil například i téměř kompletně opravený silniční tah II/602 mezi Velkým Meziříčím a Pelhřimovem. Auta ho využívají i jako objízdnou trasu v případě potíží na dálnici D1. Stovky milionů stály i dva vědeckotechnické parky v Jihlavě.

    Vědeckotechnologický park v JihlavěVědeckotechnologický park v Jihlavě | profimedia

  • 4.Na Olomoucku šly dotace hlavně do měst

    Především města, obce a krajské organizace žádaly v Olomouckém kraji o dotace z osmnáctimiliardového rozpočtu regionálního operačního programu Střední Morava (ROP Střední Morava). Z pohledu počtu projektů na seznamu žadatelů až s velkým odstupem následují podnikatelé a firmy. ČTK informaci získala ze závěrečné zprávy ROP Střední Morava, prostřednictvím kterého do Olomouckého a Zlínského kraje v uplynulých letech proudily evropské dotace.

    Od roku 2007 bylo s pomocí dotací Evropské unie v obou krajích investováno více než 29 miliard korun, z toho na evropské fondy připadlo 18 miliard korun. Podporu získalo 1263 projektů. Města a obce mají na kontě 771 projektů s dotacemi v celkové výši 7,9 miliardy korun. Kraje a jimi zřízené organizace získaly finanční podporu 7,2 miliardy korun pro 249 svých projektů.

    Podnikatelé uspěli se 164 projekty, na které prostřednictvím ROP Střední Morava dostali dotaci 2,6 miliardy korun. Zbývajících 79 projektů za 600 milionů korun připadlo zejména na neziskové organizace.

    Značnou část dotací v programovém období 2007 až 2013 získala například Olomouc, kde bylo s jejich pomocí investováno celkem zhruba 3,4 miliardy korun. Evropské dotace posloužily například na obnovu parků, rekonstrukci Dolního náměstí, opravu hlavního pavilonu Výstaviště Flora, nová parkovací místa na sídlištích, modernizaci škol, dětská hřiště i budování cyklostezek.

    Výstavba Dolního náměstí v OlomouciVýstavba Dolního náměstí v Olomouci | profimedia

  • 5.Dotace na Pardubicku pomohly i železnici

    Do Pardubického kraje směřovalo v předchozích letech díky členství v Evropské unii velké množství dotací. Peníze pomohly investicím měst a hejtmanství, modernizaci silnic, železničních tratí a letiště, vodohospodářským stavbám i rozvoji turistických oblastí. Podpora směřovala i do oprav státních památek.

    Pardubice využily evropské peníze například na úpravu Tyršových sadů a parku Na Špici, opravu třídy Míru, úpravy panelových sídlišť, modernizaci škol nebo rozvoj trolejbusové dopravy. Dotace pomohly i dalším organizacím, například při rekonstrukci sokolovny, výstavbě skautského centra nebo Centra integračních aktivit pro postižené.

    Chrudim s pomocí dotací za více než 172 milionů korun upravila prostor pod nádražím. Kromě oprav bytových domů, komunikací a inženýrských sítí se znatelně zlepšil i celkový vzhled oblasti. Z bývalého kostela svatého Josefa vzniklo díky evropským fondům Muzeum barokních soch, upravily se klášterní zahrady nebo se vyčistil kontaminovaný areál bývalého podniku Transporta. Město ještě chystá výstavbu terminálu veřejné dopravy před nádražím.

    Svitavy využijí dotace na rozšíření seniorcentra a úpravu prostoru před nádražím. V minulosti s jejich pomocí postavily zařízení pro bezdomovce, modernizovaly čistírnu odpadních vod nebo rekonstruovaly letní sportovní stadion. V Ústí nad Orlicí staví stacionář pro mentálně postižené klienty, chystá výstavbu Domu dětí a mládeže, téměř za 900 milionů korun dokončilo modernizaci čistírny odpadních vod a rozšíření kanalizace.

    Park Na Špici v Pardubickém krajiPark Na Špici v Pardubickém kraji | profimedia

  • 6.Královéhradecký kraj: Peníze na silnice, školství a zdravotnictví

    Do Královéhradeckého kraje přitekly za 15 let od vstupu ČR do Evropské unie na stovky projektů desítky miliard korun. Nejvíce peněz z Bruselu šlo do oprav a budování silnic, do školství a zdravotnictví. Polepšily si také památky. Vyplynulo to z vyjádření zástupců měst a kraje. V posledních letech stoupá návštěvnost regionu na loňských 1,34 milionu hostů. Královéhradecký kraj má více než půl milionu obyvatel.

    „Dotace EU za posledních 15 let činily více než 50 miliard korun. Nejvíce prostředků z evropských dotačních programů směřovalo do silniční infrastruktury,“ řekl  Dan Lechmann z královéhradeckého hejtmanství.

    Největším příjemcem evropských dotací mezi městy v Královéhradeckém kraji byl stotisícový Hradec Králové. Celková částka, kterou EU na různé projekty poskytla, je přibližně jedna miliarda korun. Srovnatelnou částkou se na těchto projektech podílelo samotné město. „Za posledních 15 let nejvíce dotací směřovalo do veřejného prostranství, školství a kulturních památek,“ řekl mluvčí magistrátu Petr Vinklář.

    Například šlo o přestavbu hradecké továrny Vertex na městskou knihovnu za 200 milionů korun, 130 milionů přišlo z evropských fondů. Knihovna začala sloužit v roce 2013. Mezi další významné projekty s evropskou podporou v Hradci Králové patří rekonstrukce dominanty města, renesanční Bílé věže, náměstí 28. října a ulic S. K. Neumanna a Dukelská, úprava Šimkových sadů nebo modernizace sportovního areálu Bavlna. 

    Renesanční bílé věže v Hradci Králové.Renesanční bílé věže v Hradci Králové. | profimedia

  • 7.Jihočeský kraj a města dostaly přes 10 miliard

    Jihočeský kraj, města a obce získaly z dotačních programů Evropské unie více než 10 miliard korun. Nejvíc peněz směřovalo do obnovy nebo stavby silnic. Města použila peníze i na budování kulturních objektů nebo sportovišť. Vyplývá to z ankety ČTK. Česká republika si 1. května připomene 15. výročí vstupu do Evropské unie.

    Jen prostřednictvím Regionálního operačního programu určeného pro roky 2007 až 2013 putovalo z EU do projektů v Jihočeském kraji přibližně devět miliard korun. Některé z nich unie žadatelům proplatila až v průběhu let 2014 nebo 2015. „Některé peníze skutečně významně pomohly rozvoji. Mám teď na mysli především obnovy a stavby silnic. Našli bychom ale i řadu projektů, které podle mě nedávaly moc velký smysl. Jedná se hlavně o ty měkké, takzvané chlebíčkové projekty. Peníze na ně se daly použít efektivněji,“ uvedla jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). 

    Peníze EU směřovaly například do stavby dálnice D3. Před vstupem do unie byl v provozu pouze úsek mezi Táborem a Meznem. Nyní se blíží dokončení propojení celé trasy mezi Táborem a Českými Budějovicemi, navíc začaly práce na obchvatu Českých Budějovic, který bude rovněž součástí D3. V jihočeském krajském městě peníze z EU mířily také do stavby takzvané Zanádražní silnice. Více než čtyři kilometry dlouhou vozovku dotace z unie podpořily částkou přibližně 500 milionů korun.

    V Jindřichově Hradci zase pomohly dotace například na obnovu Muzea fotografie. „Město zrealizovalo z fondů EU více jak tři desítky projektů v celkovém finančním objemu téměř 666 milionů korun, z toho dotace z EU se na těchto projektech podílely částkou 358 milionů korun, řekl ČTK jindřichohradecký starosta Stanislav Mrvka (ČSSD).

    Rozestavěná dálnice D3. Opatovická křižovatkaRozestavěná dálnice D3. Opatovická křižovatka | David Malík, Blesk

  • 8.V Moravskoslezském kraji pomohly dotace unikátním projektům

    Evropské dotace umožnily v Moravskoslezském kraji vznik ojedinělých projektů, například Integrovaného bezpečnostního centra. V krajském operačním středisku společně sídlí všechny záchranné složky a přijímá tísňová volání z celého regionu. I více než osm let po svém otevření zůstává toto pracoviště jediným svého druhu v Evropě.

    Vybudování centra stálo 669 milionů korun a většinu nákladů tehdy pokryly právě evropské dotace. Zároveň je to nejdražší projekt, který byl v kraji z peněz EU podpořen. Významné oblasti, do kterých kraj investoval evropské prostředky, byly především doprava, školství, sociální služby a zdravotnictví. „Minulé programové období, stejně tak to současné, jsou pro Moravskoslezský kraj velmi úspěšné z pohledu čerpání evropských dotací a nemáme projekty, které se zcela nepodařily. V současné době se spíše potýkáme s tím, že máme jako kraj připraveny strategické projekty, na které ovšem není v tuto chvíli možné čerpat finanční zdroje z EU kvůli nastavení výzev,“ uvedl hejtman Ivo Vondrák (ANO). 

    Krajské město Ostrava dosud ze všech programovacích období získalo peníze na více než 720 projektů v celkové hodnotě téměř 9,4 miliardy korun. Dotace z EU činila téměř 6,4 miliardy korun. Peníze v Ostravě pomohly třeba k rozvoji zoo nebo revitalizaci řeky Ostravice.

    Jen projekty kraje, které už se uskutečnily nebo se aktuálně chystají a jsou spolufinancovány z EU, mají od roku 2004 hodnotu zhruba 18 miliard korun. Kraj navíc připravuje projekty za dalších téměř šest miliard. U nich bude o získání evropských dotací teprve usilovat. Mimo kraj ale mohla o evropské peníze žádat například i města a obce či další instituce. „Díky evropským penězům se nám daří zkvalitňovat život lidí v našem regionu,“ doplnil Vondrák.

    Evropské peníze v Ostravě pomohly třeba k rozvoji zoo nebo revitalizaci řeky Ostravice.Evropské peníze v Ostravě pomohly třeba k rozvoji zoo nebo revitalizaci řeky Ostravice. | Blesk:Karel Janeček

  • 9.Ve Zlínském kraji dotace i na projekt Baťova institutu

    Zlínský kraj a jeho organizace získaly ve dvou programových obdobích z evropských dotací nejvíce peněz na dopravu, a to 3,2 miliardy korun. Do sociální oblasti, školství a zdravotnictví směřovalo z dotací vždy přes miliardu korun, řekla mluvčí kraje Adéla Kousalová. K největším projektům Zlínského kraje podpořeným dotacemi EU patřila revitalizace dvou budov v bývalém baťovském průmyslovém areálu, ze kterých vznikl Baťův institut. Sídlí v něm krajská galerie, knihovna i Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Projekt si vyžádal přes 919 milionů korun, dotace činila necelých 500 milionů korun. 

    Kraj získal i stamilionové dotace na obnovu tří památek, jde o revitalizaci národních kulturních památek Velké Moravy v lokalitě Uherské Hradiště-Staré Město-Modrá, areálu v Rymicích a expozice na Ploštině.

    Členství v EU má podle kraje vliv na ekonomický růst a kvalitu života v regionu. „Členství v EU napomáhá vyššímu objemu zakázek a exportní výkonnosti firem ve Zlínském kraji, investicím zahraničních společností realizovaným v kraji, posílení výzkumně-vývojového potenciálu regionu ve firemním i akademickém sektoru a dalších oblastí,“ uvedla mluvčí, podle které přišlo do kraje v letech 2004 až 2015 z evropských a národních veřejných prostředků 57 miliard korun.

    Evropské dotace v kraji směřovaly nejvíce do krajského města Zlína, žádné dotace nečerpaly desítky zejména menších obcí.

    K největším projektům Zlínského kraje podpořeným dotacemi EU patřila revitalizace dvou budov v bývalém baťovském průmyslovém areálu, ze kterých vznikl Baťův institut.K největším projektům Zlínského kraje podpořeným dotacemi EU patřila revitalizace dvou budov v bývalém baťovském průmyslovém areálu, ze kterých vznikl Baťův institut. | profimedia

  • 10.Karlovarský kraj dostal peníze na sport, památky i dopravu

    Města v Karlovarském kraji se i díky dotacím z EU proměnila, miliardy korun mířily do dopravy, sportu a rekreace či na opravy památek, zateplení škol i jiných budov.

    Asi nejviditelnější změny díky evropským dotacím prodělal Cheb. Peníze z Evropské unie stály za většinou velkých městských investic. Radikální rekonstrukci za asi 140 milionů má za sebou pěší zóna, kdysi zanedbaný levý břeh Ohře pod hradem se změnil ve sportovní areál za více než 110 milionů, bezmála 200 milionů stála revitalizace Zlatého vrchu. Dohromady Cheb získal přes miliardu korun, a byl tak jedním z nejúspěšnějších měst v čerpání evropských dotací.

    Karlovy Vary čerpaly z evropských dotačních fondů ještě před vstupem Česka do EU, například na dostavbu Dolního nádraží nebo obnovu divadla. Později město získalo z integrovaného operačního programu desítky milionů zejména na projekty regenerace Staré Role. Z regionální operačního programu Vary dostaly peníze zejména na investice do rekreace a sportu. Obnoven byl areál Rolava, meandr Ohře, stavěly se cyklostezky nebo lávka. Vůbec nejdražší byly ale stavby v areálu KV Areny, a to krytý bazén za 282 milionů a venkovní bazén za 23,5 milionu korun, hala pro míčové sporty za 120 milionů korun nebo Centrum zdraví a bezpečí za 51 milionů korun. 

    „V aktuálním období plníme především Integrovaný plán rozvoje území aglomerace Karlovy Vary, kde zatím máme takové věci jako cyklostezky Interspar - Doubí, Doubí - Svatošky, Meandr - Plynárenská lávka, rekonstrukce Goethovy vyhlídky, obnova vnějšku divadla nebo lávka přes Horní nádraží, ale také odborné učebny našich škol,“ doplnil mluvčí magistrátu Jan Kopál.

    Bezmála 200 milionů stála v Karlovarském kraji revitalizace Zlatého vrchu.Bezmála 200 milionů stála v Karlovarském kraji revitalizace Zlatého vrchu. | profimedia

  • 11.V Jihomoravském kraji vyrostl park Vida! Kraj i města načerpaly miliardy

    Jihomoravský kraj a města jižní Moravy čerpaly za 15 let z Evropské unie dotace v miliardách korun. ČTK to zjistila od mluvčích úřadů. Díky spolufinancování Evropské unie vzniklo v Brně například vědecké Vida! Science Centrum, odbavovací terminál letiště, kanalizace a uskutečnily se i opravy proslulé vily Tugendhat. S využitím peněz z EU vyměnily stovky lidí staré kotle za nové. Znojmo za pomoci dotací zrekonstruovalo náměstí, Břeclav postavila přestupní terminál integrovaného dopravního systému a Vyškov vybudoval Centrum enviromentální výchovy-Hanácký statek.

    ČR vstoupila do Evropské unie v květnu 2004. Jihomoravský kraj i s jeho příspěvkovými organizacemi přijal například v období 2007-2013 dotace na projekty z Evropské unie včetně podílu státního rozpočtu přes čtyři miliardy korun, díky nim uskutečnil projekty za 6,8 miliardy. ČTK to řekl Jiří Klement z tiskového oddělení kraje. V období 2014-2020, které dosud není ukončené, kraj dostal z EU včetně podílu státního rozpočtu necelou miliardu korun, díky čemuž realizoval projekty téměř za 1,4 miliardy.

    K nejvýznamnějším akcím podle Klementa patří vznik Vida! Science Centra. Otevřené je od roku 2014. „Vzniklo díky dotaci přes 570 milionů. Celých 85 procent této částky pokryl Evropský fond pro regionální rozvoj, zbytek státní rozpočet,“ uvedl Klement. 

    Podporu kolem 50 milionů kraj získal na vybudování odbavovacího terminálu brněnského letiště. Otevřen byl v roce 2006, celkové náklady se pohybovaly kolem čtvrt miliardy korun. Asi 100 milionů stálo vybudování Archeoparku Pavlov, na který kraj dostal přes 60 milionů korun. Otevřený je od roku 2016.

    Ikona světové architektury, památka UNESCO i první moderní vila u nás, do níž mohla nahlédnout veřejnost. To vše je vila Tugendhat.Ikona světové architektury, památka UNESCO i první moderní vila u nás, do níž mohla nahlédnout veřejnost. To vše je vila Tugendhat. | David Malík a archiv Blesku

  • 12.V Ústeckém kraji dotace využili podnikatelé

    Vstup Česka do Evropské unie a posléze schengenského prostoru a zejména možnost čerpat dotace chválí v Ústeckém kraji samosprávy i podnikatelé. Peníze využily samosprávy na opravy silnic, vybavení nemocnic či pěstitelé chmele a další zemědělci. Možnosti pracovat v zahraničí ve větší míře Severočeši nevyužili. Kraj by nyní rád získal evropské dotace do uhelných regionů.

    Díky penězům z evropských fondů vznikly v Ústeckém kraji ekofarmy, s dotacemi se naučili pracovat pěstitelé i chovatelé. Peníze využívají na nákup nových strojů, inovace. Velký význam měl podle Michala Kovaříka ze Svazu pěstitelů chmele zápis chráněného označení původu Žatecký chmel.

    „Nejen, že jsme byli v EU vůbec první chmelaři, kteří známku získali, ale stvrdilo to kvalitu a jedinečnost našeho chmele. Je to důležitý nástroj propagace. Několikrát nám také chráněné označení otevřelo dveře na diplomatické mise eurokomisařů,“ řekl Kovařík.

    Četné žádosti o evropské dotace putovaly z měst a obcí. Ústecký kraj od roku 2005 do roku 2018 přijal na projekty podpořené z EU více než 7,7 miliardy korun. „Ve stávajícím programovém období 2014 - 2020 se stále prostředky čerpají,“ řekla ČTK mluvčí kraje Lucie Dosedělová. Získat peníze chce nyní kraj v rámci podpory uhelných regionů. Zástupci Evropské komise kvůli tomu v polovině května navštíví severozápad Čech. 

    Čerpání peněz z Regionálního operačního programu (ROP) provázelo na severu Čech policejní vyšetřování a podezření z korupce. Několik případů skončilo před soudem, na projednání čeká kauza, v níž je obviněno 24 politiků nebo vlivných osob z Ústeckého a Karlovarského kraje, mezi nimiž je třeba bývalá hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová (dříve ČSSD)

    Velký význam měl pro Ústecký kraj zápis chráněného označení původu Žatecký chmel.Velký význam měl pro Ústecký kraj zápis chráněného označení původu Žatecký chmel. | profimedia

  • 13.Středočeským městům dotace pomohly k projektům za miliardy

    Středočeská města mohla díky dotacím z Evropské unie uskutečnit projekty za miliardy korun. Peníze radnice používaly asi nejvíc na investice ve školství a dopravě. 

    Ve středních Čechách byla v minulosti dávána za příklad města, jež umějí efektivně čerpat peníze z eurofondů, Vlašim na Benešovsku. Podle starosty Luďka Jeništy (Volba pro město Vlašim) se městu od vstupu do EU podařilo získat z různých dotačních titulů přes 700 milionů korun. Opravilo díky tomu spolkový dům, nádraží, zámek i zámecký park a historické centrum. V přidružených obcích vznikla nová kanalizace a vodovod, rybníky i městská zeleň byly obnoveny. „Těch projektů bylo hodně a byly to částky, které by město nemohlo nikdy zaplatit,“ řekl Jeništa.

    Vadí mu ale složitá administrativa, která je s evropskými dotacemi spojena, obecně i přístup Bruselu k některým otázkám. "Samozřejmě vstup do unie byl pro Českou republiku velkým přínosem, ale jsou věci, které Evropská unie dělá špatně, kdy se snaží globálním způsobem zasahovat do věcí, které by měly zůstat v rukou jednotlivých států,“ dodal Jeništa.

    Úspěšná je v čerpaní evropských dotací i Mladá Boleslav. Podle primátora Raduana Nwelatiho (ODS) uskutečnilo město díky evropským penězům od roku 2008 projekty za zhruba 2,5 miliardy korun. „To nejsou jen dotace, je to hodnota těch investic, protože tam je také naše spoluúčast,“ řekl Nwelati.

    Ve středních Čechách byla v minulosti dávána za příklad města, jež umějí efektivně čerpat peníze z eurofondů, Vlašim na Benešovsku.Ve středních Čechách byla v minulosti dávána za příklad města, jež umějí efektivně čerpat peníze z eurofondů, Vlašim na Benešovsku. | profimedia

Anetka25 ( 3. května 2019 15:21 )

EU je jedna velká pakrna a lhari! Podle mych infromaci má dokonce v budoucnu
kvuli šetření vody urcit presny pocet vody na rodinu. Je to neskutečné.
Bude to další komunismus.

Nezadat ( 1. května 2019 13:37 )

Třeba ciklosteska uprostřed pole nebo vyhřívaný trávník v obci která
nikdy fotbalové mužstvo ani neměla a jen pár kluků cosi začutalo na
plácku a další debility jako i podpora komedošů co už dávno zapomněli
hrát a se-rou se do politiky.  

zdenek43 ( 1. května 2019 10:07 )

EU je dnes jiná, než do jaké jsme vstupovali

Když Václav Klaus tehdy ještě jako premiér podával v roce
1996 přihlášku do EU, byla tato zcela jiným klubem, než jakým se stala
skrze Maastrichtskou smlouvu a v míře ještě větší pak skrze smlouvu
Lisabonskou. To, co se tehdy jevilo jako spolek hospodářsky spolupracujících
států, je dnes předstupněm federálního státu, ne-li přímo už
federálním státem. EU se tedy stále vyvíjí směrem k hlubší integraci,
která nemá konce - což nám nemuselo být tolik jasné v roce 1994, ale dnes
je tento trend natolik patrný, že ho už nikdo nemůže popírat. Zároveň
nikdo netuší, co vše si ještě EU vynutí, protože vývoj jde skutečně
překotným tempem. Brusel si dnes v podstatě může vynutit téměř cokoli,
protože skrze "otevřená dvířka" v Lisabonské smlouvě k tomu má už
nyní všechny právní nástroje. A to, co bylo v době schvalování
Lisabonské smlouvy jakýmsi maximem možného (na co byly země ochotné
přistoupit), je dnes překonáváno dalšími a dalšími nápady, které jdou
daleko nad rámec Lisabonské smlouvy. Co by si ještě EU musela vymyslet,
abych řekli - to je už příliš?

Má smysl zůstávat ve spolku, který neustále metamorfuje v něco nového,
přičemž tyto další a další podoby stojí v rozporu s našimi
původními očekáváními, které byly do EU vkládány?

EU nefunguje

O tom snad není třeba dlouze hovořit. Kdyby nefungovala jen Lisabonská
strategie (dohnat a předehnat), dalo by se nad tím ještě mávnout rukou a
říci, že si EU ukousla příliš velký krajíc. Ve skutečnosti ale
nefunguje skoro nic, což vidíme na kolapsu dvou základních unijních
projektů, kterými se EU prezentuje - euro a Schengen, které byly dlouhou dobu
vydávány za jakousi výkladní skříň EU. Na euro doplácejí země
ekonomicky slabé (které si euro nikdy nemohly dovolit a k jeho přijetí byly
donuceny), stejně jako ty silnější, protože ty slabé budou muset
zachraňovat. Ve skutečnosti tak nebude spokojen vůbec nikdo. V současné
době sledujeme...

zdenek43 ( 1. května 2019 10:03 )

Prý dostáváme z EU více, než tam platíme..

Zkoušeli jste si tato data ověřit?

.... zatímco příspěvky EU jdou z daní, které platí všichni, všichni!,
dotace z Unie dostávají v rozporu s dobrými mravy jednotlivé firmy,
které tak z kradených peněz získávají konkurenční výhodu.

Dalším velkým nákladem jsou náklady na provoz daných investic v dalších
letech. Víte, to není tak, že si postavíte most, stadión nebo chodník, a
už se o něj nemusíte starat. Všechno potřebuje další a další peníze.

Kapitolou samou pro sebe jsou pak náklady obětované příležitosti.

V roce 2010 máme být 47,3 mld. v plusu. Není tam zahrnuto 25mld. transfer
do MMF na podporu Řecka, 2,43 mld. na předsednictví EU, 6,7 mld. tříletá
půjčka Irsku (s pravděpodobností hraničící s jistotou nebude včas
splacena).

Dále vůbec není zahrnuto, že ty peníze nejsou využity efektivně. 10%
z obdržené částky jde automaticky pro vládní a krajské úředníky (ti
by jinak nebyli třeba) – z příjmu 84.4mld to dělá 8,44 mld., které
bychom jinak neutratili a nemá cenu je započítávat do zisku. Zbývá tedy,
že jsme v plusu 4,73 mld. – což je desetina uváděného!!

Tolik objektivní počty. Neuvádím subjektivní čísla, jako ztráta
příjmů z hlediska ztráty suverenity, ztráty na zbytečně financovaných
chodníčkách ve vesnicích, či sportovištích, která nemají do budoucna
vyřešené financování. Každý si dále může udělat obrázek o tom,
kolik peněz se utopilo v rámci nějakého lobby a uplácení. Mě z toho
všeho vychází velice záporná bilance – tento názor ale nikomu nevnucuji.

Každý by si ale měl dát pozor na “naprosto objektivní a exaktní data”,
když je po bližším zkoumání evidentní, že jsou 10 krát nadhodnocená.

petr12 ( 30. dubna 2019 11:42 )

zloději,tuneláři,kmotři,mafie,udavači tak zvaná elita národa!! ODS TOP
KDU CSSD ODA večkaři,zelení!!! a jejich konta.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud