Mayová kývla na dohodu. Zvládnou Britové odejít z EU nakonec 31. října?

„EU-27/UK souhlasila s pružným rozšířením do 31. To znamená dalších šest měsíců, než Spojené království najde nejlepší možné řešení,“ napsal šéf Evropské rady na svůj twitter Donald Tusk krátce před druhou hodinou ranní. Vyjednávací maraton tak trval dohromady zhruba sedm a půl hodiny. 

EU27/UK have agreed a flexible extension until 31 October. This means additional six months for the UK to find the best possible solution.

— Donald Tusk (@eucopresident) 10. dubna 2019

Nejdříve se na datu složitě dohodli lídři 27. států - tedy všichni bez Velké Británie. Když byla složitá dohoda na světě, přizvali si zpět k jednacímu stolu Britskou premiérku. 

Mayová se vrátila mezi evropské lídry zhruba 45 minut po půlnoci. Předtím čekala na britské ambasádě dva bloky od budovy Evropské rady.

Schválený plán je kompromisem mezi postojem většiny států, které prosazovaly odklad brexitu přinejmenším do konce letošního roku, a Francie, žádající co nejkratší odložení konce Británie v unii. Návrh také předpokládá zhodnocení situace k 30. červnu. Datum odpovídá konci funkčního období stávající Evropské komise, upozornily diplomatické zdroje.

Tusk uvedl, že po dohodě o pružném odkladu brexitu do konce října je další vývoj plně v britských rukou. Brity vyzval, aby získaný čas nepromarnili.

„Kompromis se hledal složitě. Nakonec jsem dospěli ke kompromisu na půli cesty,“ řekl na tiskové konferenci značně unavený premiér český premiér Andrej Babiš.

Britové teď mají podle přijaté dohody dvě možnosti.

„Nejdůležitější je bod tři, který říká, že Velká Británie musí uskutečnit evropské volby, anebo ratifikovat dohodu. Pokud by tak neučinila, tak prvního června dojde k tvrdému brexitu,“ dodal Babiš, který vystoupil na jednání Evropské rady také několikrát s dotazem, proč má na červnovém summitu rady dojít k revizi a kontrole schválené dohody.Mayová na schůzce lídry unie ujistila, že její země půjde do evropských voleb, i podle Babiše není reálné stihnout do 23. května ratifikovat nyní dohodnuté smlouvy. 

Zda je to poslední odklad brexitu, prý neumí posoudit. „Myslím, že nikdo neumí odhadnout, co se může odehrát ve Velké Británii,“ dodal Babiš, podle kterého britská premiérka neuměla před prezidenty a premiéry odpovídat na důležité otázky, co se v její zemi děje.

Dohodu musí schválit ještě evropský parlament. Po té mohou do konce října odejít kdykoliv. Toto datum je ale konečné. Pokud by Britové nezvládli schválit brexit do 22. května, budou muset jít k evropským volbám, stejně jako ve zbytku evropské 27. Země by se už v budoucnu navíc něměla účastsnit jednání o budoucnosti unie.  

Babiš chtěl odklad o rok 

Do Bruselu kvůli brexitu zamířil předtím i premiér Andrej Babiš (ANO). Hned poté, co oznámil na Pražském hradě výměnu dvou ministrů. Česko podporovalo prodloužení termínu pro odchod Britů z Unie o jeden rok oproti původnímu plánu, tedy až do konce března 2020. Tak to navrhoval i šéf unijních schůzek Donald Tusk. Zatím je ale stále platné datum 12. dubna, tedy tento pátek.

V Bruselu všichni čekali, s jakými požadavky přijede právě britská premiérka Theresa Mayová. „Velká Británie si konečně uvědomuje vážnost situace,“ řekla Blesk Zprávám těsně před důležitým summitem diplomatka obeznámená s vyjednáváním.

Podle informací z jednání, které podle smělých plánů české delegace mělo původně skončit před 23. hodinou, ale britská premiérka žádné překvapivé zprávy do Bruselu nepřivezla. V místnosti s ostatními 27 prezidenty a premiéry Evropské unie strávila zhruba hodinu. 

Koordinace V4 před Evropskou radou, zatím se těšíme že se Brexit podaří rychle a pozitivně vyřešit! pic.twitter.com/DzNCNg25u7

— Milena Hrdinková (@CZSecStateEU) 10. dubna 2019

Hned po té její druhou žádost o odklad brexitu začali zástupci zbylých zemí projednávat. Ve hře bylo přitom hned několik verzí na odklad odchodů Britů z Unie. Vedle 22. května podle informací Blesk Zpráv unijní státníci řešili termín konec června, nebo konec března příštího roku.  

Mayová při příchodu novinářům připomněla, že rozhovory její vlády s opozičními labouristy jsou vážně míněné a seriózní. Její vláda se prý společně s opozicí snaží najít cestu, která by umožnila schválení už dojednané - a dvakrát odmítnuté - dohody o spořádaném vystoupení Británie z EU. Požádala proto prostřednictvím šéfa summitů EU Donalda Tuska o už druhý odklad brexitu, tentokrát do 30. června.

S tím souhlasil mimo jiné také český premiér Andrej Babiš  i když ze všeho nejvíc by si přál aby se nakonec žádný brexit neuskutečnil. „Pro nás je důležité, aby nebyla měněná dohoda, která se vyjednávala dva a půl roku. Pozitivní zpráva je, že Velká Británie ohlásila evropské volby. Osobně budu vystupovat za ČR a přikláním se k názoru Donalda Tuska prodloužit termín do konce března příštího roku,“ řekl před odletem do Bruselu novinářům Babiš.

Britská premiérka Theresa Mayová přijela do Bruselu i tentokrát s hlavou vzhůru a úsměvem na rtech. Oblékla se do modré - tedy barvy, která převládá na vlajce EU. Stejnou barvu zvolila i německá kancléřka Angela Merkelová. | tvnewsroom.consilium.europa.eu

Británie by prý tak dostala čas, aby si konečně uspořádala svoje vnitřní záležitosti. Důležité ale podle Babiše také bude, jaké postavení v rámci EU Britové do jejich skutečného odchodu budou mít. Podle něj by měli fungovat jako plnohodnotný člen. „Osobně nejsem proto, aby byli členem, který má omezené možnosti nebo práva,“ popsal premiér při příchodu na místo jednání.

„Nemůžeme stále dokola jednat. Po splnění podmínek, které byly ohlášené, není problém to prodloužit, tím se situace zklidní. Je to podle našeho názoru nejlepší řešení. Za čas možná budou ve Velké Británii předčasné volby nebo referendum, ale rok je dostatečná doba pro to, aby Velká Británie řekla, co chce,“ vysvětlil Babiš.

Zaseknutý Macron a spící Orbán

Jednání se během středeční noci protahovalo podle diplomatů především kvůli sporu dvou silných hráčů. Tedy Německa a Francie. Emannuel Macron údajně trval na co nejkratším prodlouženi odkladu brexitu, zatímco německá kancléřka Angela Merkelová chtěla dát Británii za "střízlivých" podmínek prostor k jednání. Právě ve Francii a Německu Mayová byla horlivě vyjednávat jen den před summitem. Dohady se zdály zřejmě dlouhé maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který to vyřešil po svém. Při jednání podle diplomatů pospával a doháněl tak spánkový deficit.  

Today PM @Theresa_May visited Chancellor Angela Merkel in Berlin and President @emmanuelmacron in Paris to hold talks on Brexit ahead of European Council tomorrow. pic.twitter.com/fzALpaLTwQ

— UK Prime Minister (@10DowningStreet) 9. dubna 2019

Babiš k německým novinářům: Raději už půjdu

Při dotazech českých novinářů zaskočil Babiše hned po příjezdu na jednání také zájem německých médií, která se ho ptala na názor. Nejdříve jim odpověděl na jeden dotaz, pak ale zavtipkoval, že radši prchne. „Ne, já už nechci, já už raději jdu,“ zachytila bruselská kamera žertujícího Babiše, který nakonec povolil a k německým štábům přišel. Odpovídal jim následně stejně jako českým novinářům. Tedy, že není proti návrhu, aby Britové mohli zůstat v Unii až do konce března 2020.

Schůzka evropských lídrů začala až po půl sedmé večer se zhruba půlhodinovým zpožděním. Babiš přitom doufal, že se jednání nebude protahovat, jak je v Bruselu zvykem.

Malá vesnička netrpělivě vyhlíží brexit. Po odchodu Británie se stane srdcem Evropy

Thereza Mayová dorazila do Bruselu v modrém kostýmku a stejnou barvu saka zvolila i německá kancléřka Angela Merkelová. Modrá možná znázorňuje dominantní barvu evropské vlajky se žlutými hvězdami.   

V návrhu závěrů schůzky premiérů evropské sedmadvacítky, před zahájením jednání chybělo cílové datum brexitu. Šéf summitů EU Donald Tusk v dopise, jímž premiéry a prezidenty na summit zval, v úterý uvedl, že odklad by měl být nejvýše roční.

Tusk varoval před negativními emocemi

Tusk v dopise připomněl, že některé státy bloku měly obavy z pokračující přítomnosti Británie jako „odcházející země“ v unii. Právě proto si EU podle něj musí stanovit určitý počet podmínek.

„Ať už se rozhodneme pro jakýkoliv další postup, nesmí být ovlivněn negativními emocemi. K Británii bychom se měli chovat s maximálním respektem, chceme zůstat přáteli a blízkými partnery,“ upozornil šéf unijních summitů.

Pokud by Británie byla členskou zemí EU k 22. květnu a neuspořádala by evropské volby, odešla by následně z EU k 1. červnu, mělo by se také rozhodnout na vrcholné schůzce. Odklad brexitu totiž podle dokumentu, nesmí „podkopat standardní fungování evropských institucí“. Nesmí se tedy například stát, aby někdo mohl zpochybnit evropské volby.

Mayová Tuska tento týden požádala už podruhé o odložení odchodu Británie z EU z tohoto pátku na 30. červen. Podle Tuska by ale vyhovět takové žádosti vzhledem k hlubokému rozdělení britské sněmovny znamenalo jen zvyšovat riziko dalších žádostí o krátkodobý odklad, dalších mimořádných summitů a to by pro příští měsíce zastínilo veškeré další věci, které před sedmadvaceti země EU stojí. „Pokračující nejistota by také nebyla dobrá pro firmy ani občany,“ upozornil v dopise premiérům a prezidentům Tusk.

Navržený text závěrů středečního summitu také připomíná britský závazek jednat v „tomto jedinečném období“ konstruktivně, odpovědně a v duchu upřímné spolupráce. Británie by se proto měla zdržet jakýchkoliv kroků, které by mohly ohrozit cíle unie.