Sejde se Putin se Zelenským? Označoval ho za vtip, loutku i nacistu, teď má problém
Dojde v dohledné době skutečně na setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mezi čtyřma očima? Prezident USA Donald Trump je pro, jenže... Jeho dohoda s evropskými lídry a předtím i s Putinem na Aljašce nemusí vyjít, spekuluje se, zda ruská strana spíš jen »netahá čas«. Zelenskyj o schůzku projevil zájem a odkazuje se na to, že např. o územních požadavcích mají jednat pouze Ukrajina a Rusko napřímo. Putin ho však v minulosti častoval nevybíravými výrazy. Situaci pro CNN zanalyzovala Clare Sebastianová. Dle aktuálních vyjádření a kremelského žargonu to dle ní vypadá, že ruská strana není připravena k odsouhlasení takového setkání ani náhodou.
„Diskutovali jsme o tom, že by bylo vhodné se zaměřit na možnost navýšení úrovně reprezentací ruské a ukrajinské strany,“ uvedl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina a někdejší sovětský doplomat Jurij Ušakov, když přibližoval reportérům detaily telefonního hovoru prezidenta Putina s Donaldem Trumpem.
Ani jednoho z prezidentů nezmínil jménem, ani náznak toho, že by „reprezentace“ mohla být povýšena na úroveň jejich dalšího shledání i s ukrajinským prezidentem Zelenským.
Lavrov kritizuje evropské spojence Ukrajiny
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vedle toho obviňuje evropské spojence Ukrajiny z podkopávání summitu na Aljašce a případná přítomnost evropských vojáků na Ukrajině je dle něj pro Rusko „zcela nepřijatelná“.
„Neodmítáme žádnou formu setkání – ani bilaterální, ani trilaterální,“ tvrdí přitom Lavrov a dodává: „Jakýkoliv kontakt dvou hlav státu musí být připraven s maximální péčí.“
„V mluvě Kremlu to znamená, že s tím ani zdaleka nejsou připraveni souhlasit. A to by nemělo být žádným překvapením. Tuto válku Putin zahájil jednostranným uznáním nezávislosti části ukrajinského území (samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky). Tvrdí, že Ukrajina je „nezcizitelnou součástí (ruské) historie, kultury a duchovního prostoru“ a její oddělení od Ruska je historickou chybou,“ uvádí analýza CNN.
CNN upozorňuje v souvislosti s možným setkáním prezidentů na vyjádření Orysie Lutsevičové, ředitelky programu pro Rusko a Eurasii v Chatham House. Dle ní Putin „bude muset přijmout selhání plynoucí ze sezení u jednoho stolu s prezidentem, kterého považuje za vtip, ze země, která neexistuje“.
Zelenskyj jako nacista a loutka západu, útočil Putin
Lutsevičová zmínila, že by šlo o hodně velký obrat v tónu, který by byl těžko vysvětlitelný obyvatelům Ruska. „(Putin) natolik vygumoval Rusům mozky skrz státní televizi, že Zelenskyj je nacista, že Ukrajina je jen loutka Západu… že Zelenskyj není legitimní, tak proč s ním najednou vůbec mluví?“ upozorňuje.
Kreml běžně zpochybňuje legitimitu ukrajinské hlavy státu - s odkazem na to, že na Ukrajině byly odloženy během ruské „speciální operace“ prezidentské volby na neurčito... Rusové tak volají po tom, aby Ukrajina uspořádala volby před tím, než se finálně podepíše jakákoliv mírová smlouva.
CNN si však všímá i dalšího rysu během současné komunikace směrem k Zelenskému. „Putin a další ruští představitelé zřídka zmiňují Zelenského jménem, místo toho dávají přednost sžíravé přezdívce ‚kyjevský režim′,“ uvádí v analýze.
Složitost územních požadavků
„Klíčové požadavky musí být na stole a Zelenskyj musí být OK o nich mluvit,“ řekla CNN Taťána Stanovová, vedoucí pracovnice Carnegieho centra pro Rusko a Eurasii a zakladatelka R.Politik, která poskytuje zprávy a analýzy týkající se Ruska. Míní rovněž, že přestože Putin nepovažuje schůzku se Zelenským za klíčovou ve válce, která pro Rusko znamená spíše konfrontaci se Západem než s Ukrajinou, mohl by se schůzky zúčastnit, pokud by si myslel, že bude úspěšná.
Zelenskyj nyní klíčové požadavky - Putin se vyjádřil, že chce Donbas i s jeho opevněním - odmítá, zároveň opatrně hovoří o tom, že je třeba o územních nárocích mluvit přímo právě s Rusy (a případně za účasti USA).
Zenelskyj ve čtvrtek naznačil, že by se s Putinem mohl setkat až poté, co se spojenci Kyjeva dohodnou o bezpečnostních zárukách.
„Do sedmi až deseti dnů bychom chtěli mít porozumění o architektuře bezpečnostních záruk. A na základě tohoto porozumění chceme uspořádat třístrannou schůzku také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ řekl médiím Zelenskyj podle AFP. „Musíme pochopit, co bude která země připravena v konkrétním okamžiku dělat,“ řekl.
Server RBK-Ukrajina dříve uvedl, že v rámci bezpečnostních záruk je desítka zemí ochotna vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování případné mírové dohody. Účast USA na zárukách zůstává nejasná.
Důležitá role Trumpa?
Trump totiž uvedl, že američtí vojáci na ukrajinskou půdu nevstoupí, nevyloučil však americkou leteckou podporu.
„Trump je vnímán jako někdo, kdo může zrealizovat ruskou vizi, co se týče urovnání, a proto by Spojené státy měly spolupracovat s Kyjevem a tlačit je k tomu, aby byli více otevření, flexibilnější k ruským požadavkům,“ říká Stanovová.
Naznačila, že by se Rusko mohlo pokusit udržet si USA na své straně tím, že udělá to, co předestřel Ušakov - a navrhne nové kolo istanbulských rozhovorů, ale s delegacemi na vyšší úrovni, možná včetně samotného Ušakova a ministra zahraničí Lavrova. Nebude však riskovat „přepadení“ tím, že by si Putin sedl se Zelenským a zjistil, že všechny jeho požadavky jsou odmítnuty.
Schůzka není hotovou věcí
Trump zakončil svůj pondělní den příspěvkem na Truth Social, že „začal s přípravami na schůzku… mezi prezidentem Putinem a prezidentem Zelenským“. Než se probudil a zapojil se do úterního ranního pořadu na Fox News, zdálo se, že mu došlo, že to není hotová věc, uvádí CNN. Trump přitom mluvil o tom, že schůzka bude do dvou týdnů, nicméně už v minulosti se nechal slyšet, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin...
Nyní to vypadá, že i Trump svá poslední vyjádření opět koriguje. „Domluvil jsem se s Putinem a Zelenským a víte, oni jsou ti, kdo musí diktovat pravidla. My jsme 7 000 mil daleko,“ řekl.
Putin v této chvíli nemá důvod se usmířit, upozorňuje CNN. Poté, co neudělal žádné ústupky, byl odměněn velkým summitem na Aljašce, Trumpovým zrušením požadavku na podepsání příměří před mírovými rozhovory a rozpadem všech dosavadních ultimát sankcí, upozorňuje server.
Poté, co Rusko v srpnu mírně zmírnilo rozsah nočních útoků dronů na ukrajinská města, je v pondělí večer opět zvýšilo, když odpálilo 270 dronů a 10 raket. Pokud Trumpův tlak na Zelenského dosud nepřinese výsledky, které Moskva požaduje, vždycky se může spolehnout na vojenskou sílu. Krvavý konflikt na Ukrajině tak pokračuje dál. A zatímco se spekuluje o dalším summitu a jeho podobě, umírají civilisté, ačkoliv Rusové popírají, že by na ně útočili...
