Mezi Trumpem a Zelenským tají ledy. „S Evropany to bylo pozitivní, i když jsou únavní,“ zní z Bílého domu
Zlepšení vztahů mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským je skutečné, uvedli podle webu Politico představitelé Trumpovy administrativy informovaní o diplomatických jednáních o válce na Ukrajině. Bílý dům byl podle nich převážně spokojen rovněž s evropskými lídry během pondělního jednání ve Washingtonu, které se podle nich uskutečnilo díky tomu, že ruský prezident Vladimir Putin na setkání s Trumpem na Aljašce minulý týden projevil ochotu vyjednávat.
Cílem pozvání evropských politiků do Washingtonu bylo říct: „My tu velíme, přistoupíte na všechno, co řekneme,“ sdělil webu Politico vysoce postavený představitel Trumpovy administrativy.
„S Evropany to dnes bylo pozitivní, i když jsou únavní... Ale byli opravdu dobří. Kdybyste dnes byli svědkem těch dvou hodin, řekl byste, ‚Páni, jsou jako jedna rodina – šťastná rodina,‘“ dodal nejmenovaný zdroj o pondělním summitu s tím, že i tak bylo složité mít skupinu evropských představitelů na jedné schůzce. Jsou to přece jen hlavy státu zvyklé na to, že mají vše pod kontrolou, dodal americký činitel.
Výsledkem pondělního jednání Zelenského a evropských lídrů s Trumpem bylo vyjádření americké ochoty poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky spolu s evropskými partnery a také shoda na přípravě bilaterální schůzky mezi Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump podle zdroje webu Politico zavolal Putinovi s nabídkou, že se schůzky šéfa Kremlu se Zelenským zúčastní. „Nemusíte na ni chodit. Chci se s ním setkat mezi čtyřma očima,“ odvětil podle amerického představitele Putin. Trumpův tým podle zdroje na Putinově přání začal pracovat pod vedením prezidentova zmocněnce Steva Witkoffa. Po setkání Putina se Zelenským by se podle Trumpa měl konat trilaterální summit, kterého by se americký prezident účastnil.
Druhý zdroj webu Politico z řad Trumpovy administrativy uvedl, že Putin se minulý pátek na summitu s Trumpem na Aljašce zapojil do rozhovoru o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu místo toho, aby téma zcela zamítl. „Po Aljašce jsme byli nadšení, že Putin alespoň mluvil a objevily se náznaky, že bychom mohli vyjednávat... Kdyby Aljaška nebyla úspěšná a Putin neprojevil alespoň malou ochotu, nezvali bychom Evropany do Bílého domu,“ řekl činitel.
Trump po pondělních jednáních na sociální síti Truth Social napsal, že další kroky s Ruskem a Ukrajinou koordinují americký viceprezident J.D. Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. „Kdo z nich si vyslouží uznání a kdo vinu, pokud to selže? Mohlo by to být první zkouškou pro rok 2028,“ řekl jeden z činitelů v narážce na příští americké prezidentské volby. Trump tento měsíc naznačil, že Vance by v nich mohl kandidovat za Republikánskou stranu.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
