Mezi Trumpem a Zelenským tají ledy. „S Evropany to bylo pozitivní, i když jsou únavní,“ zní z Bílého domu
Zlepšení vztahů mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským je skutečné, uvedli podle webu Politico představitelé Trumpovy administrativy informovaní o diplomatických jednáních o válce na Ukrajině. Bílý dům byl podle nich převážně spokojen rovněž s evropskými lídry během pondělního jednání ve Washingtonu, které se podle nich uskutečnilo díky tomu, že ruský prezident Vladimir Putin na setkání s Trumpem na Aljašce minulý týden projevil ochotu vyjednávat.
Cílem pozvání evropských politiků do Washingtonu bylo říct: „My tu velíme, přistoupíte na všechno, co řekneme,“ sdělil webu Politico vysoce postavený představitel Trumpovy administrativy.
„S Evropany to dnes bylo pozitivní, i když jsou únavní... Ale byli opravdu dobří. Kdybyste dnes byli svědkem těch dvou hodin, řekl byste, ‚Páni, jsou jako jedna rodina – šťastná rodina,‘“ dodal nejmenovaný zdroj o pondělním summitu s tím, že i tak bylo složité mít skupinu evropských představitelů na jedné schůzce. Jsou to přece jen hlavy státu zvyklé na to, že mají vše pod kontrolou, dodal americký činitel.
Výsledkem pondělního jednání Zelenského a evropských lídrů s Trumpem bylo vyjádření americké ochoty poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky spolu s evropskými partnery a také shoda na přípravě bilaterální schůzky mezi Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump podle zdroje webu Politico zavolal Putinovi s nabídkou, že se schůzky šéfa Kremlu se Zelenským zúčastní. „Nemusíte na ni chodit. Chci se s ním setkat mezi čtyřma očima,“ odvětil podle amerického představitele Putin. Trumpův tým podle zdroje na Putinově přání začal pracovat pod vedením prezidentova zmocněnce Steva Witkoffa. Po setkání Putina se Zelenským by se podle Trumpa měl konat trilaterální summit, kterého by se americký prezident účastnil.
Druhý zdroj webu Politico z řad Trumpovy administrativy uvedl, že Putin se minulý pátek na summitu s Trumpem na Aljašce zapojil do rozhovoru o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu místo toho, aby téma zcela zamítl. „Po Aljašce jsme byli nadšení, že Putin alespoň mluvil a objevily se náznaky, že bychom mohli vyjednávat... Kdyby Aljaška nebyla úspěšná a Putin neprojevil alespoň malou ochotu, nezvali bychom Evropany do Bílého domu,“ řekl činitel.
Trump po pondělních jednáních na sociální síti Truth Social napsal, že další kroky s Ruskem a Ukrajinou koordinují americký viceprezident J.D. Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. „Kdo z nich si vyslouží uznání a kdo vinu, pokud to selže? Mohlo by to být první zkouškou pro rok 2028,“ řekl jeden z činitelů v narážce na příští americké prezidentské volby. Trump tento měsíc naznačil, že Vance by v nich mohl kandidovat za Republikánskou stranu.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
