Přijde Ukrajina o svůj obranný val? Rusku se může otevřít cesta na Kyjev, varuje expert
Pokud by Rusko získalo celý Donbas, ocitlo by se za 11 let budovanou sofistikovanou obranou linií a mohlo by snadno táhnout na Kyjev, vysvětlil pro Epicentrum Blesku bývalý velvyslanec ČR v Kanadě a politolog Bořek Lizec, proč je tento ústupek pro lídra Ukrajiny Volodymyra Zelenského těžko zkousnutelný.
„Musím souhlasit s Trumpem, že debata o bezpečnostních garancích posunula celou diskuzi dál směrem k míru. Dokonce se hovořilo o tom, že by garance měly připomínat článek 5 smlouvy NATO. Samozřejmě ani ten není samospásný. Pravidlo jeden za všechny, všichni za jednoho ve smlouvě hovoří o tom, že všichni napadené zemi pomohou, ale neurčuje jakým způsobem, tedy může jít o pomoc humanitární, nikoliv vojenskou,“ uvedl Lizec o setkání v Bílém domě.
„Jednalo se o teritoriálních otázkách, ale ne přímo. Bude to na Ukrajině, jak bylo řečeno, což je podle mě pro ni velmi pozitivní. Nyní si musíme počkat, protože zveřejnit ty velmi citlivé kompromisy, jak je nazval Zelenskyj, není nyní možné před jednáními s Ruskem,“ podotkl expert na zahraniční vztahy CEVRO Univerzity.
Vladimir Putin přitom požaduje, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu - Luhanské a Doněcké oblasti, která vedle toho, že je průmyslovým centrem, zahrnuje i důležitý pevnostní pás. Ten je přitom pro obranu Ukrajiny klíčový. A pokud o něj Ukrajinci přijdou, budou se jen těžko bránit další případné agresi...
„Právě zde – v té Ruskem nekontrolované části – si Ukrajina posledních 11 let budovala sofistikovanou obrannou linii. Vojenští stratégové říkají, že když se Rusko ocitne za ní, tak se Rusko naskytne cesta po rovinách až ke Kyjevu,“ upozornil exvelvyslanec.
Je podle něj také otázkou, zda by se Zelenskyj dokázal vůbec smířit s tím, že by předal území, které Rusko po 3,5 roku nebylo schopné dobýt. Trump má svou představu, kam by chtěl jednání směřovat. Chce válku ukončit, ale stále si přeje s Ruskem určitou dohodu.
Proč přitom nelze na Rusko tlačit více ze strany USA? „Jak Trump, tak Putin se hlásí k tradičnímu mocenskému uvažování, jehož středobodem je národní zájem. Teď jde o to, že na jedné straně je Trump, jehož ústředním zájmem je utkat se s Čínou. V tomto smyslu je válka na Ukrajině pro něj zátěží, protože zde zaprvé vyčerpává své zdroje, ale také tlačí Rusko směrem k Číně, což si nepřeje. On ho spíše chce přetáhnout na svou misku pomyslných vah. Proto on podle mě ostatně stále váhá s tím, aby na Rusko více přitlačil, protože by si nejen uzavřel cestu k míru, ale taktéž k této nové dohodě,“ míní Lizec.
Trump ruského medvěda zasypal cukrem
Kdo z trojice mužů Zelenskyj - Trump - Putin nyní tahá za nejdelší konec? „Obávám se, že je to Vladimir Putin. Bude to on, kdo nakonec rozhodne, zda nějaká mírová dohoda bude. Západ už zkusil, co se dalo. A to nyní to platí i pro Donalda Trumpa. Ruského medvěda už zasypal cukrem, zde už není co nabídnout. A docházejí mu bohužel i biče,“ podotýká Lizec.
„Trump už souhlasil s tím, že bude Ukrajině dodávat moderní americké zbraně. Uvalit cla na Rusko by se minulo účinkem, protože obchodní výměna mezi Ruskem a USA už je minimální. Jediné, co tedy zbývá v Trumpově arzenálu, jsou sekundární sankce, tedy cla na ty země, co odebírají ruskou ropu a tím financují jejich válku. Ale zde se jedná zejména o Indii a Čínu a Trump si nemůže upřímně dovolit ani vůči jednomu z nich uplatnit ať už 100procentní cla, či vyšší,“ pokračuje Lizec.
„Důvody jsou jednoznačné: na Číně jsou Státy obrovsky závislé a to i dokonce ve strategických oborech, tedy ve vzácných minerálech, bez kterých by v USA nemohla pokračovat vojenská výroba. A tlačit na Indii by znamenalo, že by ji ve geostrategickém souboji posouval blíž k Číně, což by v konečném důsledku znamenalo, že by více ztratil, než získal,“ dodává odborník.
Ale hned po ránu nám dorazil rasík.
Známý prasič diskuzí a ten který to ani v podstatě v blázinci nezná.Až na jeho znalost dávkování léků, držení klíčů a dalších detailů provozu.