Ať se snaží Evropa. USA sníží finance na obranu zemí sousedících s Ruskem
Spojené státy sníží vojenskou podporu evropských zemí sousedících s Ruskem v době, kdy Washington naléhá na Evropu, aby vynaložila více peněz na svou obranu. Představitelé Pentagonu minulý týden informovali evropské diplomaty, že USA již nebudou financovat program zaměřený na vojenský výcvik a vybavení armád evropských zemí, jež by se ocitly v první linii v případném konfliktu s Ruskem, píše deník Financial Times (FT). Krok se dotkne především Estonska, Litvy a Lotyšska.
Financování programu vojenské podpory známého pod označením Sekce 333, který spadá pod americké ministerstvo obrany, vyprší na konci září 2026, do kdy jej schválil Kongres. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nepožádala o jeho prodloužení, sdělil jeden ze zdrojů FT.
Představitel Bílého domu uvedl, že krok je v souladu s Trumpovým úsilím přehodnotit americkou zahraniční pomoc a s jeho „dlouhodobým důrazem na to, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní obranu“. Spojenci USA v NATO v červnu souhlasili se zvýšením výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
Evropa v rámci Sekce 333 mezi lety 2018 až 2022 obdržela 1,6 miliardy dolarů (33,4 miliardy Kč), píše FT s odvoláním na údaje americké vlády. Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou mezi klíčovými příjemci. Ukončení programu vojenské podpory by mohlo pro země sousedící s Ruskem znamenat odebrání stovek milionů dolarů, které jim USA posílají, odhadují senátní poradci.
Trumpova administrativa chce krokem povzbudit bohatší evropské země, aby více přispívaly na zajištění bezpečnosti těchto států, sdělil FT nejmenovaný evropský představitel. Evropské vlády oznámení Američanů překvapilo a nyní se snaží od Washingtonu získat více informací, uvedly diplomatické zdroje FT.
Nejvýše postavená demokratka v zahraničním výboru amerického Senátu Jeanne Shaheenová rozhodnutí snížit vojenskou podporu označila za pomýlené. „Podkopat obrannou připravenost našich spojenců v době, kdy od nich požadujeme, aby posílili své vlastní kapacity, vůbec nedává smysl,“ uvedla Shaheenová. Krok podle ní navíc ohrozí americké vojáky, kteří by případně bojovali po boku spojeneckých vojsk, jejichž výcvik bude zredukován.
V ohrožení je rovněž Baltská bezpečnostní iniciativa, jiný program vytvořený v roce 2020 na podporu ozbrojených sil Estonska, Litvy a Lotyšska. Kongres USA minulý rok schválil 228 milionů dolarů (asi 4,7 miliardy Kč) na její podporu. Bílý dům však nepožádal o další financování programu v rámci rozpočtu na příští rok. Americká vláda v současnosti program přehodnocuje, uvedl jeden ze zdrojů FT.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Policie obvinila dva muže a dvě ženy, kteří podle ní neoprávněně čerpali podporu určenou pro rodiny poskytující ubytování ukrajinským uprchlíkům. Získali tak zhruba 2,8 milionu korun. Pokud by jim byly proplacené další podané žádosti, které ale úřad práce zamítl, navýšila by se podle vyšetřovatelů škoda o více než tři miliony korun. Peníze utráceli za nákupy a drahé dovolené, informovala dnes ČTK mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.
