Ať se snaží Evropa. USA sníží finance na obranu zemí sousedících s Ruskem
Spojené státy sníží vojenskou podporu evropských zemí sousedících s Ruskem v době, kdy Washington naléhá na Evropu, aby vynaložila více peněz na svou obranu. Představitelé Pentagonu minulý týden informovali evropské diplomaty, že USA již nebudou financovat program zaměřený na vojenský výcvik a vybavení armád evropských zemí, jež by se ocitly v první linii v případném konfliktu s Ruskem, píše deník Financial Times (FT). Krok se dotkne především Estonska, Litvy a Lotyšska.
Financování programu vojenské podpory známého pod označením Sekce 333, který spadá pod americké ministerstvo obrany, vyprší na konci září 2026, do kdy jej schválil Kongres. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nepožádala o jeho prodloužení, sdělil jeden ze zdrojů FT.
Představitel Bílého domu uvedl, že krok je v souladu s Trumpovým úsilím přehodnotit americkou zahraniční pomoc a s jeho „dlouhodobým důrazem na to, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní obranu“. Spojenci USA v NATO v červnu souhlasili se zvýšením výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
Evropa v rámci Sekce 333 mezi lety 2018 až 2022 obdržela 1,6 miliardy dolarů (33,4 miliardy Kč), píše FT s odvoláním na údaje americké vlády. Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou mezi klíčovými příjemci. Ukončení programu vojenské podpory by mohlo pro země sousedící s Ruskem znamenat odebrání stovek milionů dolarů, které jim USA posílají, odhadují senátní poradci.
Trumpova administrativa chce krokem povzbudit bohatší evropské země, aby více přispívaly na zajištění bezpečnosti těchto států, sdělil FT nejmenovaný evropský představitel. Evropské vlády oznámení Američanů překvapilo a nyní se snaží od Washingtonu získat více informací, uvedly diplomatické zdroje FT.
Nejvýše postavená demokratka v zahraničním výboru amerického Senátu Jeanne Shaheenová rozhodnutí snížit vojenskou podporu označila za pomýlené. „Podkopat obrannou připravenost našich spojenců v době, kdy od nich požadujeme, aby posílili své vlastní kapacity, vůbec nedává smysl,“ uvedla Shaheenová. Krok podle ní navíc ohrozí americké vojáky, kteří by případně bojovali po boku spojeneckých vojsk, jejichž výcvik bude zredukován.
V ohrožení je rovněž Baltská bezpečnostní iniciativa, jiný program vytvořený v roce 2020 na podporu ozbrojených sil Estonska, Litvy a Lotyšska. Kongres USA minulý rok schválil 228 milionů dolarů (asi 4,7 miliardy Kč) na její podporu. Bílý dům však nepožádal o další financování programu v rámci rozpočtu na příští rok. Americká vláda v současnosti program přehodnocuje, uvedl jeden ze zdrojů FT.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
