Ať se snaží Evropa. USA sníží finance na obranu zemí sousedících s Ruskem
Spojené státy sníží vojenskou podporu evropských zemí sousedících s Ruskem v době, kdy Washington naléhá na Evropu, aby vynaložila více peněz na svou obranu. Představitelé Pentagonu minulý týden informovali evropské diplomaty, že USA již nebudou financovat program zaměřený na vojenský výcvik a vybavení armád evropských zemí, jež by se ocitly v první linii v případném konfliktu s Ruskem, píše deník Financial Times (FT). Krok se dotkne především Estonska, Litvy a Lotyšska.
Financování programu vojenské podpory známého pod označením Sekce 333, který spadá pod americké ministerstvo obrany, vyprší na konci září 2026, do kdy jej schválil Kongres. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nepožádala o jeho prodloužení, sdělil jeden ze zdrojů FT.
Představitel Bílého domu uvedl, že krok je v souladu s Trumpovým úsilím přehodnotit americkou zahraniční pomoc a s jeho „dlouhodobým důrazem na to, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní obranu“. Spojenci USA v NATO v červnu souhlasili se zvýšením výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
Evropa v rámci Sekce 333 mezi lety 2018 až 2022 obdržela 1,6 miliardy dolarů (33,4 miliardy Kč), píše FT s odvoláním na údaje americké vlády. Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou mezi klíčovými příjemci. Ukončení programu vojenské podpory by mohlo pro země sousedící s Ruskem znamenat odebrání stovek milionů dolarů, které jim USA posílají, odhadují senátní poradci.
Trumpova administrativa chce krokem povzbudit bohatší evropské země, aby více přispívaly na zajištění bezpečnosti těchto států, sdělil FT nejmenovaný evropský představitel. Evropské vlády oznámení Američanů překvapilo a nyní se snaží od Washingtonu získat více informací, uvedly diplomatické zdroje FT.
Nejvýše postavená demokratka v zahraničním výboru amerického Senátu Jeanne Shaheenová rozhodnutí snížit vojenskou podporu označila za pomýlené. „Podkopat obrannou připravenost našich spojenců v době, kdy od nich požadujeme, aby posílili své vlastní kapacity, vůbec nedává smysl,“ uvedla Shaheenová. Krok podle ní navíc ohrozí americké vojáky, kteří by případně bojovali po boku spojeneckých vojsk, jejichž výcvik bude zredukován.
V ohrožení je rovněž Baltská bezpečnostní iniciativa, jiný program vytvořený v roce 2020 na podporu ozbrojených sil Estonska, Litvy a Lotyšska. Kongres USA minulý rok schválil 228 milionů dolarů (asi 4,7 miliardy Kč) na její podporu. Bílý dům však nepožádal o další financování programu v rámci rozpočtu na příští rok. Americká vláda v současnosti program přehodnocuje, uvedl jeden ze zdrojů FT.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.
Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.
„Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP.
„Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
