USA vycouvají z jednání o příměří na Ukrajině?! Trumpův ministr: Rozhodnou další dny
Rozhovory v Paříži o snaze nastolit mír mezi Ruskem a Ukrajinou mají zajímavou dohru. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem z Francie oznámil, že USA se budou zabývat možnostmi příměří už jen pár dní. A pak se „posunou dál“ a budou se věnovat jiné agendě. Podle všech zúčastněných stran hovorů ve Francii byly rozhovory ale na dobré cestě. I podle Kremlu nastal určitý pokrok. Večer americký prezident Donald Trump naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.
„Pokud nebude možné ukončit válku na Ukrajině, musíme se posunout dál,“ řekl novinářům americký ministr zahraniční Marco Rubio. Novinářům to sdělil před odletem z Paříže, kde se konalo setkání lídrů. Informují o tom světová média.
„Není to naše válka. My jsme ji nezačali. Spojené státy pomáhají Ukrajině poslední tři roky a chceme, aby skončila,“ dodal také šéf diplomacie. Prezident Trump podle něj strávil 87 dní opakovanou snahou válku dovést ke konci. „Nyní se dostávám do bodu, kdy se musíme rozhodnout a určit, zda je to vůbec možné. Proto zapojujeme obě strany,“ tlumočí jeho slova CNN. „Pokud to možné nebude, tak prezident může říct, že končíme,“ uvedl.
Rubio se spolu se zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem ve čtvrtek setkal s evropskými a ukrajinskými představiteli. V Paříži jednali také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a s delegací britských a německých bezpečnostních poradců.
V noci ze čtvrtka na pátek zaznívalo, že byly rozhovory lídrů velice konstruktivní. Ve svém prohlášení to uváděla ukrajinská strana i Elysejský palác. Moskva byla o průběhu jednání informována právě americkou stranou. Rubio měl s ruskou stranou udržovat telefonickou komunikaci.
Americký viceprezident J. D. Vance, který se dnes v Římě setkal s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, podle agentury Reuters řekl, že USA jsou k ukončení války stále optimistické. „Protože se konají jednání, nebudu je předčasně hodnotit, ale cítíme optimismus, že budeme moci, doufejme, tuto válku, velmi brutální válku ukončit,“ řekl Vance.
Ukrajina, která s příměřím předem souhlasila, zdůrazňuje, že budoucí mírová dohoda bude muset obsahovat bezpečnostní záruky pro případ dalšího ruského napadení. Za nejvýznamnější pak Kyjev považuje jistoty od USA, které jsou stejně jako Rusko jadernou mocností. Rubio dnes bez podrobností řekl, že otázka záruk se na jednání v Paříži zmínila. Poznamenal, že bezpečnostní záruky jsou problémem, který je možné vyřešit tak, aby výsledek byl přijatelný pro všechny.
Rubio už na počátku dubna po bruselském jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance řekl, že ruský prezident Vladimir Putin se bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to s mírem myslí vážně, protože Trump nepřistoupí na nekonečné debaty.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle agentury Reuters řekl, že jednání s Američany jsou „docela komplikovaná, protože téma rozhodně nepatří k těm snadným“. Rusko chce konflikt vyřešit a zajistit své vlastní zájmy a je otevřené dialogu, uvedl také Peskov.
Z 24 hodin 100 dní
USA podle Rubia potřebují vědět od obou stran, že mají o příměří skutečný zájem. Kyjev už dříve souhlasil s americkým návrhem příměří, Moskva ale jasné ano nedala. Uvedla sice, že s myšlenkou souhlasí, ale trvá na tom, aby se vyřešily příčiny konfliktu. Jednou z příčin ale byla mimo jiné i suverenita Ukrajiny, jak připomínají zahraniční média.
Nyní měly být během rozhovorů v Paříži představeny konkrétní obrysy dohody. Náčrty byly přijaty vřele, jak ale dopadly telefonáty s Moskvou, zdroje neupřesňují. Rubio bez podrobností řekl, že otázka záruk se na jednání v Paříži zmínila. Poznamenal, že bezpečnostní záruky jsou problémem, který je možné vyřešit tak, aby výsledek byl přijatelný pro všechny.
Prezident Trump před svým zvolením avizoval, že chce konflikt rychle ukončit. A to dokonce do 24 hodin. Poté, co nastoupil do Bílého domu, tento termín prodloužil na 100 dnů. To dává rozhovorům o míru necelé dva týdny.
Ve svém nejnovějším vyjádření Trump naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody. Podle agentury AP šéf Bílého domu také prohlásil, že se jednání dostala do kritické fáze a také že s ním nikdo nemanipuluje, pokud jde o snahy konflikt ukončit.
„Bohužel obvyklý model chování USA posledních let: nejprve se do toho vloží, přesvědčí spojence, ať do toho jdou s nimi (Irák, Afghánistán…), pak je to přestane bavit a stáhnou se, ‚ať si tam s tím sami poradí, jak umí‘. Historicky poprvé zažíváme tenhle přístup i na evropském kontinentě. Nezbývá než s tím počítat a poradit si,“ reagoval na informaci český politický matador Miroslav Kalousek na sociální síti X.
Reagují i další čeští politici. Ministr zahraničí Jan Lipavský připomněl na svém účtu na X, že Ukrajina přijala americký návrh na příměří už před měsícem. „Evropa se připravuje všechny varianty, včetně mírového uspořádání, ale do té doby budeme dál podporovat Ukrajinu, aby se ruskému teroru mohla bránit,“ napsal šéf diplomacie.
„Celé to od začátku působí tak, že Trumpa Ukrajina nezajímá. A nikdy nezajímala. Ani životy Ukrajinců, ani udržení mezinárodního řádu,“ reagoval na Rubiovy výroky na síti X europoslanec Jan Farský (STAN). Jediné, co podle něj Trump na Ukrajině vidí, jsou byznys a zdroje pro USA. „A pro ty si od první chvíle jde. Bez ohledu na lidské oběti, bez ohledu na mezinárodní právo,“ dodal.
Dohoda o surovinách už po Velikonocích?
Ve světle hovorů o míru se média zajímají i o to, jak pokračují rozhovory o dohodě o nerostech, kterou probírá už několik týdnu americká strana s ukrajinskou. Ukrajinská vláda podle The Kyiv Independent zveřejnila 18. dubna text nedávno podepsaného memoranda.
Podle tohoto dokumentu se zřídí společný fond investice do obnovy, což bude součástí hospodářského partnerství mezi oběma vládami. Memorandum navíc říká, že 21. dubna odcestuje premiér Ukrajiny Denys Šmyhal do Washingtonu, aby se zde kvůli fondu setkal s americkým ministrem financí. Technická jednání by měla být dokončena 26. dubna.
Ukrajinské drony v srpnu zasáhly více než 67 000 ruských cílů, uvedl vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně drony dlouhého doletu zasáhly 60 cílů na ruském území.
„Schopnost Ruska vyrábět palivo a mazivo pro armádu, její letecké zbraně, rakety a bezpilotní letouny, systémy protivzdušné obrany byla oslabena a fungování dopravního systému bylo narušeno,“ řekl Syrsky.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny také informoval o obnovení kontroly nad 58 kilometry čtverečními ukrajinského území během srpna. Ruské jednotky, uvedl Syrskyj, dobyly 13,5 kilometru čtverečních v Dobropilském směru a ztratily 25,5 kilometru čtverečních. V Pokrovském směru dobyly 5 kilometrů čtverečních a ztratily 26 kilometrů čtverečních. Syrskyj odhadl převahu ruských sil a zdrojů na trojnásobek, v hlavních oblastech na 4–6násobek.
V noci z neděle na pondělí zaútočily ruští vojáci na Ukrajinu 142 drony (útočnými i simulátorovými), tvrdí ukrajinské vzdušné síly v telegramu. 112 dronů bylo sestřeleno nebo potlačeno, 26 úderných dronů bylo zasaženo na 7 místech a na jedno místo dopadly trosky.
V noci ze soboty na neděli Rusko podle ukrajinských ozbrojených sil zaútočilo na Ukrajinu rekordním počtem dronů – více než 800 kusy.
Jedna z tepelných elektráren byla zasažena masivním ostřelováním, informovalo ministerstvo na svém telegramovém kanálu.
„Cíl je zřejmý – způsobit ještě větší útrapy civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny, nechat ukrajinské domy, nemocnice, školky a školy bez elektřiny a tepla,“ píše ministerstvo energetiky. Není uvedeno, který objekt byl poškozen. Ministerstvo energetiky uvedlo, že záchranáři a energetici v současné době pracují na odstraňování následků ostřelování.
